27 CO 144/2022-927 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 270 505 Kč (výrok I), žalobci uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení 91 992,55 Kč k rukám zástupce žalovaného do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II), dále žalobci uložil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady řízení 31 085 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III) a konečně rozhodl, že stát nemá vůči účastníkům řízení právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV). 2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení uvedené částky s tvrzením, že dne 30. 7. 2011 se stal účastníkem dopravní nehody prostřednictvím svého vozidla [anonymizována dvě slova], které řídil [jméno] [příjmení], jednatel společnosti Dopravní nehoda se stala mezi 19. a 20. kilometrem silnice [číslo] od [územní celek] do [územní celek], kdy došlo ke srážce vozidla žalobce a vozidla paní [jméno] [příjmení]. K nehodě došlo za situace, kdy žalobce s vozidlem popojížděl v koloně po uvedené silnici. Tuto kolonu začalo vyjetím do protisměrného pruhu předjíždět vozidlo, jehož identifikaci se nepodařilo policii určit. V protisměru v tu chvíli jela rovněž se svým vozidlem paní [příjmení]. Ta podle žalobce nasměrovala řízení bez zřejmého důvodu do protisměru do kolony, tedy do automobilu žalobce. V důsledku nehody vznikla na automobilu žalobce a dalších předmětech umístěných na automobilu škoda, která byla vyčíslena na 590 497 Kč. Škoda byla částečně uhrazena [anonymizována dvě slova] pojišťovnou, a to z havarijního pojištění žalobce. Žalobci bylo poukázáno 319 992 Kč. Zbývající částky 270 505 Kč se touto žalobou žalobce domáhá. Žalobce je přesvědčen, že škoda vznikla v přímé souvislosti s jednáním paní [příjmení] a nárazem jejího vozidla do vozidla žalobce. Proto se se svým nárokem z titulu náhrady škody obrátil na žalovaného. Pojištění odpovědnosti způsobené provozem motorového vozidla má paní [příjmení] uzavřené s [anonymizováno] pojišťovnou [osobní údaje žalovaného] Jejím škodním zástupcem ve smyslu § 9c zák. č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů je žalovaný. Žalobce si nechal vypracovat znalecký posudek, z něhož vyplynulo, že nehoda měla být zapříčiněna nepřiměřenou rychlostí jízdy [anonymizováno] řidičky a dále nepředvídanou závadou pneumatiky levého zadního kola jejího vozidla. Ze závěrů posudku plyne, že dopravní nehodu zavinila právě [jméno] [příjmení]. 3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a tvrzený nárok na úhradu v žalobě uvedené částky sporoval co do jeho důvodu i výše. Potvrdil, že dne 30. 7. 2011 došlo na území [země] k dopravní nehodě, kdy v protisměru do jízdního pruhu, ve kterém jela jako řidička paní [příjmení], vjelo neznámé vozidlo, které jí bezprostředně ohrozilo v plynulé jízdě a vytvořilo pro ni nebezpečnou situaci. Řidička ve snaze vyhnout se střetu s tímto protijedoucím vozidlem začala brzdit, dostala smyk a střetla se s vozidlem žalobce. Řidič, který uvedenou událost vyvolal, mezitím ujel, není znám a jeho vozidlo nebylo identifikováno. Případ řešila místní policie, která jej odložila, aniž by řidičku [příjmení] obvinila ze zavinění dopravní nehody. Pojišťovna, u níž bylo [anonymizováno] vozidlo pojištěno, odmítla dát škodnímu zástupci souhlas k likvidaci škody, neboť dle platné právní úpravy obsažené v [anonymizováno] občanském zákoníku nepovažuje řidičku vozidla za odpovědnou za způsobenou škodu žalobci. Na rozdíl od české právní úpravy totiž neexistuje v [země] právní úprava objektivní odpovědnosti z provozu. Případ tak byl ukončen jako nelikvidní. Žalovaný dále namítal, že nemá za prokázané, že by žalobce zohlednil ve výši požadované částky cenu použitelných zbytků vozidla v hodnotě 74 000 Kč a ani u tvrzené škody není zřejmé, zda se jedná o částku včetně DPH či nikoliv a zda se jedná o škodu skutečnou. Žalovaný nebyl seznámen s pořizovacími doklady k jednotlivým nárokovaným položkám. 4. Okresní soud ve věci prováděl dokazování výslechem [jméno] [příjmení], jednatele žalobce a tehdejšího řidiče poškozeného vozidla [anonymizováno], který mimo jiné vyslovil přesvědčení, že vina byla na straně řidičky [anonymizováno] vozidla, ale protože při nehodě zemřel její manžel, celá záležitost byla uzavřena tak, že pachatel je neznámý. Dále potvrdil, že jeho auto jedoucí v koloně předjížděla bílá dodávka, která se po dokončení předjížděcího manévru zařadila před vozidlo žalobce, a následně došlo ke střetu s vozidlem [anonymizováno] řidičky. Podle jednatele žalobce mohla řidička [anonymizováno] vozidla sjet doprava do příkopu, avšak zazmatkovala, když byla pravým kolem na krajnici. Dále okresní soud vyslechl svědka [jméno] [příjmení], spolujezdce [jméno] [příjmení], sedícího na předním sedadle vozidla [anonymizováno] v době střetu obou vozidel, který shodně s [jméno] [příjmení] vyslovil přesvědčení, že řidička [anonymizováno] vozidla nezvládla řízení a vozidlo strhla do protisměru. Okresní soud se seznámil se zápisem o provedení ohledání místa dopravní nehody, rozhodnutím Policejního kapitanátu župy [anonymizováno] – [anonymizováno] – [anonymizováno], z něhož mimo jiné vyplynulo, že řidička [jméno] [příjmení] na 19. kilometru sjela na krajnici z důvodu neznámého vozidla, které v protisměru nedovoleným způsobem předjíždělo kolonu vozidel. Ztratila kontrolu nad vozidlem, které se vrátilo zpět na vozovku a obrátilo se napříč a do jeho pravé strany narazilo vozidlo žalobce řízené [jméno] [příjmení]. Dále se okresní soud seznámil se závěry plynoucími ze znaleckého posudku strojního inženýra, dopravního znalce, technického soudního znalce [příjmení] [jméno] vypracovaného na žádost Policejního útvaru [anonymizováno]. Ze závěrů tohoto znaleckého posudku mimo jiné vyplynulo, že otočení vozu [značka auta] [značka auta] [anonymizováno] řidičky napříč vozovkou lze dát do přímé souvislosti s předjížděním neznámého vozu. Řidič [značka auta] [značka auta] (vozidlo žalobce) srážce zabránit nemohl. Vznik dopravní nehody byl vyvolán tím, že neznámý vůz bílé barvy s neznámou státní poznávací značkou předjížděl kolonu, v níž se mimo jiné pohybovalo vozidlo [značka auta] [značka auta] a s předjížděcím manévrem neustal ani v okamžiku, kdy se v protisměru vynořil osobní vůz [značka auta] [značka auta] patřící [anonymizováno] řidičce. Ta nepochybně situaci vyhodnotila jako kritickou, neboť nemohla předpokládat, zda se protijedoucímu vozidlu podaří dokončit předjížděcí manévr a vrátí se zpět do svého jízdního pruhu. Uvedená situace podle znalce mohla vyvolat předem nepromyšlené instinktivní způsoby řízení od řidičky [značka auta], v jejichž důsledku vyjel vůz z vozovky na krajnici a tam nevhodným točením volantu a současným bržděním ztratil rovnováhu na mokré vozovce v dešti a otočil se napříč. Žalobce mimo jiné k prokázání svých tvrzení předložil expertní posudek vypracovaný [titul] [jméno] [příjmení], který ve svém závěru spatřoval důvody pro vyjetí řidičky [jméno] [příjmení] s vysokou pravděpodobností v nepředvídané závadě pneumatiky levého zadního kola [značka automobilu], která způsobila výraznou změnu ve směrové ovladatelnosti vozidla. Při prudkém brždění v mírné zatáčce pak odstředivé síly překonaly vodící schopnosti pneumatik na zadní nápravě, došlo k výraznému přetáčení zádní části [značka automobilu] do protisměru a následné nehodě. 5. Okresní soud následně ustanovil znalce z oboru doprava, strojírenství a ekonomika [titul] [jméno] [příjmení], jemuž uložil vypracovat znalecký posudek, který by osvětlil příčiny vzniku dopravní nehody. Ze závěrů znaleckého posudku [titul] [příjmení] a jeho výpovědi před okresním soudem bylo zjištěno, že bezprostředně před střetem vozidla [značka auta] a vozidla [značka auta], bylo vozidlo žalobce předjížděno neznámým dodávkovým vozidlem. Toto vozidlo bezprostředně ohrozilo v protisměru jedoucí motorové vozidlo [značka auta] [značka auta], jehož řidička ve snaze zabránit čelnímu střetu s tímto vozidlem musela strhnout řízení a vjet napravo mimo vozovku. Následně při jízdě po krajnici se snažila vrátit zpět na vozovku, a to stočením volantu směrem doleva. Vlivem rozdílných adhezních podmínek na nezpevněné krajnici vozovky však došlo k typickému levotočivému smyku, který je běžný při těchto situacích. Vyjetí na krajnici je rizikovým manévrem. Řidič jede mimo normální jízdní režim, neví, kam jede a po čem jede, či do čeho narazí. Proto se snaží docílit vrácení na vozovku dalším větším stočením volantu. Natočení kol je tak větší než pro jízdu po vozovce a pokud dojde k najetí nejdříve levého předního kola a následně pravého předního kola na vozovku, tak natočení kol způsobí okamžitý efekt rychlé změny směru pohybu přední části směrem doleva a vznik smyku. I velmi zkušení řidiči málokdy dokáží zvládnout tento manévr, pokud natočí volant z důvodu snahy vrátit se na vozovku více, než je potřebné. V posuzované věci při snaze o navrácení se na vozovku došlo u vozidla [značka auta] ke ztrátě stability, smyku vozidla a jeho př