27 CO 273/2022-107 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem rozvedl manželství [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], uzavřené dne [datum] před [stát. instituce] (výrok I) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). 2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobce se domáhal rozvodu manželství s tvrzením, že manželství je dlouhodobě nespokojené, nefunkční, mezi manžely dochází k neshodám a manžel nemá zájem na setrvání v manželství obzvláště poté, kdy byl z podnětu manželky vykázán ze společného obydlí. Manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle manžela rozvodu manželství účastníků nic nebrání, když děti narozené z manželství účastníků jsou již zletilé. 3. Manželka s rozvodem manželství nesouhlasila. Připustila, že vztahy mezi manžely jsou rozvráceny, podle jejího přesvědčení se však nejedná o nenapravitelný rozvrat manželství. Měla za to, že manželské soužití lze obnovit. Vztahy mezi manžely jsou dlouhodobě narušeny z důvodu nadměrného požívání alkoholu ze strany manžela. Manžel byl ze společného obydlí vykázán proto, že manželku fyzicky napadl, ta měla obavy o svůj život a zdraví. Je však přesvědčena, že je v zájmu obou manželů, aby manželství zůstalo zachováno, zejména s ohledem na jejich věk, případně nutnost vzájemně si pomoci. 4. Okresní soud po provedeném dokazování, seznámení se s obsahem listin, které účastníci předložili či označili k prokázání svých skutkových tvrzení, sdělením mediátorky [titul] [jméno] [příjmení], vyjádřením syna účastníků [jméno] [příjmení] a po výslechu manžela i manželky dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a předpoklady pro rozvod manželství účastníků jsou naplněny. 5. Okresní soud konstatoval, že provedeným dokazováním bylo prokázáno, že manželství účastníků je minimálně od roku 2020 pouze formálním svazkem, který neplní své společenské funkce. Manželé na základě vzájemné dohody žijí odděleně, střídají se ve svých nemovitostech, jejich komunikace je téměř nulová. Manžel nemá zájem na obnovení manželského soužití a nelze tedy předpokládat, že by manželství mohlo nadále fungovat. Z výpovědí účastníků i jejich chování v jednací síni okresní soud dovodil, že obnovení manželského soužití nelze předpokládat. Oba účastníci výslovně proti sobě brojí. Každý si stojí za svojí pravdou a druhému vytýká jeho chování. Ani jeden z účastníků neprojevil opravdový zájem o urovnání vzájemných vztahů. Okresní soud proto návrhu na rozvod manželství vyhověl. Neshledal, že by jakékoliv okolnosti svědčily ve prospěch zachování manželství a takovou skutečností není ani délka trvání manželství či tvrzená citová vazba manželky k nemovitostem nabytým za trvání manželství, případně nevyřešené majetkové vztahy. Hlavní příčinou rozvratu manželství jsou pak podle okresního soudu zejména rozdílné povahové vlastnosti obou manželů a nadměrné požívání alkoholu ze strany manžela. 6. Okresní soud současně žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. 7. Proti rozsudku podala včas odvolání manželka. V odvolání zopakovala přesvědčení, že manželství účastníků není rozvráceno do takové míry, která by opodstatňovala jeho rozvod. K podání návrhu na rozvod manželství vedla manžela pouze nespokojenost s tím, že byl v červenci roku 2021 vykázán ze společného obydlí a že manželka z něho dle jeho tvrzení učinila bezdomovce. Manžel na manželku zanevřel a s prožitou situací se nedokázal vypořádat jiným způsobem než podáním návrhu na rozvod manželství. Účastníci sice od poloviny roku 2021 žijí odděleně, nicméně na tomto způsobu se dohodli a pravidelně se střídají v užívání bytu v [obec] a chaty v [obec]. Veškeré náklady spojené s bydlením hradí manželka. Tento způsob soužití oba účastníci akceptují, manželka má za to, že pro oba je za dané situace i vyhovující. Manželé jsou i v pravidelném telefonickém kontaktu. Manželka je přesvědčena o tom, že s manželem jsou schopni v budoucnu obnovit soužití, i nyní jsou schopni spolu jednat racionálně, bez emocí. Nelze přehlédnout ani věk účastníků, skutečnost, že by si po tolika letech manželství měli být oporou, v případě potřeby si vzájemně pomoci. Manželka je proto přesvědčena, že rozhodnutí okresního soudu je nesprávné, mělo by být změněno a návrh na rozvod manželství zamítnut. 8. Manžel ve vyjádření k odvolání manželky uvedl, že zcela odmítá, že by jediným důvodem pro podání návrhu na rozvod mělo být vykázání ze společného bydlení v červenci 2021. Tento počin manželky byl pouze poslední kapkou dlouhodobě neutěšeného manželského svazku, ve kterém manžel setrvával pouze z důvodu, že neměl odvahu takový krok učinit již dříve. Manžel naprosto odmítá, že by manželku 30 let týral, jak je tvrzeno. Zcela vylučuje, že by bylo možné obnovit manželské soužití, o to manžel nemá zájem. Tvrzení manželky je navíc v příkrém rozporu s tvrzeními, která uvedla v rámci trestního řízení, kde uváděla, že se v přítomnosti manžela bála o život. Popisovala fyzické útoky na svoji osobu, slovní ponižování a dokonce manžela obvinila ze znásilnění. Podle manžela je jediným důvodem, proč se manželka nechce rozvádět, to, že by se musela s manželem finančně vypořádat. Je jí zcela lhostejné, kam manžel půjde a co bude dělat, ale žádné vypořádání s manželem a vyplacení podílu z majetku pro ni nepřipadá v úvahu. Podle manžela manželství dlouhodobě neplní své základní funkce, manželé žijí po dobu delší než 1 rok odděleně, intimně se nestýkají, nejsou si vzájemnou oporou. Manžel setrval na svém stanovisku a navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu. 9. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a o.s.ř.), a to ze všech v úvahu přicházejících odvolacích důvodů, a dospěl k závěru, že odvolání nelze považovat za důvodné. 10. Okresní soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že jsou naplněny předpoklady pro rozvod manželství dle ust. § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (občanský zákoník, dále jen o.z.). Mezi manžely nebylo sporným, že spolu dlouhodobě nežijí, intimně se nestýkají, společně nehospodaří a jejich vztahy jsou zjevně vyhrocené. Manžel kategoricky vyloučil obnovení manželského soužití. Argumenty manželky, které dle jejího přesvědčení svědčí pro zachování manželství, považoval, a to i s ohledem na své probíhající trestního stíhání, za lživé a účelové. Okresní soud za této situace v zásadě neměl jinou možnost než návrhu na rozvod nefunkčního a toliko formálního manželství účastníků vyhovět. 11. Odvolací soud tyto skutkové závěry okresního soudu i jím učiněné právní posouzení věci sdílí. V průběhu řízení před okresním soudem ani v průběhu řízení odvolacího nezazněla (natož aby byla prokázána) žádná tvrzení, která by ve smyslu ust. § 755 odst. 2 písm. b/ o.z. bránila rozvodu manželství. Subjektivní přesvědčení manželky, že manželství účastníků lze zachovat, rozvod manželství po mnoha letech společného soužití je nemorální či že důvodem podání návrhu na rozvod byla neschopnost manžela vypořádat se s vykázáním ze společného obydlí, nepostačují k tomu, aby návrh na rozvod manželství účastníků byl zamítnut. Manžel při jednání odvolacího soudu jednoznačně a kategoricky trval na rozvodu manželství, které je z jeho pohledu dlouhodobě zcela nefunkčním svazkem, v němž nemá zájem setrvat. Tato vzájemně protichůdná tvrzení účastníků, snaha manželky manželství zachovat, přestože dle jejího vyjádření byla dlouhodobě ze strany manžela ponižována či přímo týrána, a na druhé straně jednoznačné odmítání tohoto tvrzeného chování manželem toliko ilustrují současnou neutěšenou situaci a rozvrat vzájemných vztahů mezi účastníky. V řízení nebyly prokázány žádné mimořádné okolnosti, které by svědčily ve prospěch zachování manželství, kupříkladu značně nepříznivý zdravotní stav manželky či její neschopnost zajistit si základní životní potřeby, bydlení apod. Právě tyto skutečnosti by mohly vést okresní soud k úvaze o tom, že není (prozatím) namístě návrhu na rozvod manželství vyhovět. Nic takového však v řízení před soudy obou stupňů nezaznělo, naopak skutečnosti uváděné žalovanou, výtky adresované vůči žalobci či skutečnosti zmiňované v trestním řízení vedeném proti manželovi spíše opodstatňují úvahu o tom, že je naopak v zájmu manželky, aby tento disfunkční svazek bez ohledu na délku jeho trvání či vše dobré, co spolu v minulosti účastníci prožili, byl právně ukončen. 12. Odvolací soud se tudíž z důvodů shora rozvedených ztotožňuje s rozhodnutím okresního soudu, proto jej jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.) a vycházeje ze zásady stručnosti v podrobnostech odkazuje na výstižné a přiléhavé odůvodnění rozhodnutí okresního soudu. 13. O nákladech odvolacího řízení krajský soud rozhodl podle ust. § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 23 zák. č. 292/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, přestože manžel náhradu nákladů řízení požadoval. Odvolací soud však neshledal žádné mimořádné skutečnosti, které by