27 CO 28/2022-677 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem rozhodl, jaké věci a majetkové hodnoty z rozvodem zaniklého společného jmění manželů připadají do pozůstalosti po paní [jméno] [příjmení], narozené dne [datum] a zemřelé dne [datum] (výrok I), rozhodl o tom, jaké závazky připadají do pozůstalosti po [jméno] [příjmení], přičemž mezi závazky byl zahrnut i závazek vyplatit žalovanému na vypořádací podíl ze zaniklého společného jmění manželů částku 1 355 508 Kč (výrok II), žalobu ohledně části závazků a majetkových hodnot zamítl (výrok III), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV), každému z účastníků uložil povinnost nahradit České republice náklady řízení 7 671,15 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku (výroky V a VI) a konečně rozhodl, že České republice se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává a Česká republika nemá proti žalovanému ani právo na zaplacení soudního poplatku (výrok VII a VIII). 2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že původní žalobkyně, bývalá manželka žalovaného, která v průběhu řízení zemřela a na jejíž místo vstoupila likvidační správkyně, se domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů. K vypořádání označila aktiva a pasiva, dále uplatnila vnosy na společný majetek a uvedla, které konkrétní závazky splácela po zániku společného jmění. Žalovaný vyjma položek označených žalobkyní k vypořádání navrhl další aktiva a pasiva a dále vnosy do společného majetku ve výši 539 783 Kč. Žalovaný posléze označil další vnosy v částce 6 902 Kč jako plnění společného závazku vůči [právnická osoba], částku 4 666,48 Kč jako plnění společného závazku vůči [právnická osoba] a částku 14 920 Kč jako plnění společného závazku vůči [pojišťovna]. Vnosy, které žalovaný uplatnil po nastalé koncentraci řízení, okresní soud ve svém rozhodování nezohledňoval. 3. Po zjištění stanovisek účastníků k jednotlivým označeným majetkovým hodnotám, závazkům a vnosům okresní soud v průběhu řízení vedl dokazování ke každé jednotlivé položce. Okresní soud se seznámil s obsahem listin předložených či označených účastníky k prokázání jejich jednotlivých skutkových tvrzení, vyžádal zprávy od peněžních ústavů či odborná vyjádření, zejména ohledně hodnoty automobilů, které dle účastníků byly předmětem zaniklého společného jmění manželů. Dále vyslechl svědky, nechal vypracovat znalecký posudek a dodatky ke znaleckému posudku znalcem [titul] [jméno] [příjmení], který se zabýval hodnotou domu účastníků, a poté uzavřel, které z označených věcí a majetkových hodnot jsou součástí zaniklého společného jmění manželů, které nikoliv a proč. Okresní soud podrobně vyložil, jaké skutečnosti vzal z provedeného dokazování za prokázané, jaké důkazy ke každé jednotlivé sporné položce provedl, jakým způsobem je v kontextu ostatních provedených důkazů hodnotil a kterému z tvrzení účastníků uvěřil a které naopak považoval za neprokázané. 4. Na základě provedených důkazů okresní soud uzavřel, že manželství žalovaného a původní žalobkyně skončilo rozvodem dne [datum]. Původní žalobkyně – bývalá manželka žalovaného – v průběhu řízení dne [datum] zemřela, v rámci probíhajícího dědického řízení byla usnesením ze dne 19. 2. 2020 nařízena likvidace pozůstalosti a likvidační správkyní byla jmenována [titul] [jméno] [příjmení]. Majetek zaniklého společného jmění účastníků tvoří aktiva, a to pozemek stavební parcela [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemek parc. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] v hodnotě 3,6 mil. Kč, dále pohledávka za [jméno] [příjmení] ze smlouvy o půjčce ve výši 150 000 Kč, hodnota [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], která ke dni zániku společného jmění manželů činila 47 200 Kč a dále finanční prostředky na stavebním spoření u [právnická osoba], ve výši ke dni zániku společného jmění manželů 12 186,80 Kč. Ke dni rozvodu manželství měli účastníci za trvání manželství vzniklé závazky (pasiva SJM) ze smlouvy o úvěru vedené u [právnická osoba], jehož zůstatek ke dni rozhodnutí činil 297 174,99 Kč, když původní žalobkyně na daný závazek po zániku společného jmění manželů plnila celkem 163 210 Kč, žalovaný celkem 110 900 Kč. Dále mezi závazky patří závazek ze smlouvy o úvěru vedené u [právnická osoba] ke dni zániku společného jmění manželů ve výši 143 343,84 Kč. Úvěr byl splacen ke dni 11. 3. 2014 původní žalobkyní. Dalším závazkem byl závazek ze smlouvy o úvěru vedené u [právnická osoba], ke dni zániku společného jmění manželů činil zůstatek úvěru 77 139,30 Kč. Úvěr byl splacen ke dni 11. 3. 2014 původní žalobkyní. Dalším závazkem byl úvěr poskytnutý společností [právnická osoba], přičemž ke dni zániku společného jmění manželů činil zůstatek úvěru 178 920 Kč. Úvěr byl splacen ke dni 27. 9. 2013 původní žalobkyní. Dalším závazkem byl závazek ze smlouvy o půjčce uzavřené s [jméno] [příjmení], a [jméno] [příjmení] v částce 120 000 Kč, tato půjčka dosud nebyla vrácena. Mezi závazky patří i závazek vůči [anonymizováno] a [anonymizováno] [právnická osoba], když za dobu trvání manželství byl žalovaný upomínán o zaplacení faktury po splatnosti ve výši 1 335 Kč. Za trvání manželství účastníkům vznikl i závazek vůči [právnická osoba] ve výši 4 164 Kč, který po zániku manželství uhradil žalovaný a závazek vůči [právnická osoba] ve výši 4 666,48 Kč s příslušenstvím a smluvními pokutami 2x 100 Kč, přičemž žalovaný po zániku manželství na tento závazek plnil celkem 9 084,56 Kč. Konečně za trvání manželství vznikl závazek i vůči [právnická osoba] z dlužného pojistného v částce 388 Kč, který byl uhrazen žalovaným po zániku manželství v průběhu exekučního řízení. 5. Za dobu trvání manželství byla založena a posléze zrušena stavební spoření nezletilých dětí účastníků [jméno], [jméno] a [jméno]. Žalovaný žádal vypořádat i [značka automobilu], který ovšem zanikl ještě za trvání manželství a ke dni zániku společného jmění manželů neexistoval. 6. Okresní soud dále uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že by jako vnos na společný majetek vynaložila částky 96 846 Kč, 4 240 Kč a 79 209,20 Kč. V řízení bylo naopak prokázáno, že žalovaný ze svých výlučných prostředků uhradil zálohu na koupi rodinného domu ve výši 40 000 Kč a dále ze svých výlučných prostředků na společný majetek použil 67 983 Kč. Ohledně ostatních žalovaným označených vnosů, finančních částek, výtěžků z prodeje cenných papírů, úhrad různého stavebního materiálu, prací apod. okresní soud uvedl, že nebylo prokázáno, že by tyto úhrady či výdaje byly financovány z výlučných prostředků žalovaného, ani že by byly vynaloženy na společný majetek účastníků. Konečně nesporným bylo, že nemovité věci pod položkou 1 užívá od úmrtí původní žalobkyně, tedy od roku 2016, žalovaný se svým nezletilým synem. V možnostech žalovaného je na případný vypořádací podíl vyplatit max. částku 400 000 Kč. 7. Po stránce právní okresní soud s ohledem na okamžik zániku společného jmění manželů posoudil věc dle příslušných ustanovení zák. č. 40/1964 Sb., ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (občanský zákoník, dále jen obč. zák.). 8. Na posuzovanou věc pak aplikoval zejména ust. § 143 odst. 1, § 144 a 149 odst. 1 obč. zák. 9. Okresní soud konstatoval, že po úmrtí původní žalobkyně nemovité věci uvedené pod položkou 1 užívá spolu s nezletilým synem žalovaný a bylo by v souladu se zájmy nezletilého dítěte přikázání této položky do výlučného vlastnictví žalovaného. Tomuto postupu však podle okresního soudu zabránil rigidní postup žalovaného, který přes zjištění plynoucí z provedeného dokazování a smírné návrhy žalobkyně nebyl ochoten ustoupit od svého požadavku na neplacení vypořádacího podílu do pozůstalosti původní žalobkyně či jeho vyplacení do maximální výše 400 000 Kč. To je ovšem v zásadním rozporu se zjištěnými skutečnostmi. Při této variantě by výše vypořádacího podílu převyšovala 1 000 000 Kč a okresní soud byl tudíž nucen zvažovat alternativní varianty. Do úvahy přicházelo přikázání nemovitých věcí do spoluvlastnictví účastníků, což by ovšem pro žalobkyni (likvidační správkyni) zjevně znamenalo nižší výtěžek zpeněžení majetkové podstaty a tedy i nižší uspokojení věřitelů. V tomto směru by ostatně bylo lze předpokládat, že nový spoluvlastník by následně usiloval o získání nemovitostí jako celku a žalovaný by navíc s přihlédnutím k současnému růstu cen nemovitých věcí ani do budoucna nebyl schopen podíl o velikosti 1/2 na nemovitosti vykoupit. Jedinou racionální variantou tak bylo přikázání nemovitých věcí i dalších aktiv či pasiv do pozůstalosti po zemřelé [jméno] [příjmení]. Vypořádací podíl připadající žalovanému okresní soud vyčíslil na 1 355 508 Kč a v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu jej vymezil jako závazek spadající do pozůstalosti po zemřelé [jméno] [příjmení]. 10. Ohledně závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] se společností [právnická osoba], ohledně něhož bylo v řízení prokázáno, že se nejedná o závazek spadající do společného jmění manželů, okresní soud žalobu zamítl. Stejně tak