27 CO 4/2022-240 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 547 905,13 Kč s příslušenstvím do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku (výrok I.) a nahradit žalobci ve stejné lhůtě náklady řízení ve výši 30 696 Kč (výrok II.). 2. V odůvodnění rozsudku vysvětlil, že se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 547 905,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 15. 9. 2019 do zaplacení. Tvrdil, že s žalovanou uzavřel dne (datum) smlouvu o dílo číslo [anonymizováno] [rok] [číslo] v rámci realizace veřejné zakázky„ [anonymizována tři slova] – I. etapa – realizace – stavební práce a strukturovaná kabeláž [anonymizována tři slova] [obec]“. Předmětem smlouvy bylo zajištění stavebních úprav souvisejících se zajištěním bezbariérovosti objektu a s rekonstrukcí a vybudováním [anonymizováno] a [anonymizováno]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala, že do 15 kalendářních dnů od účinnosti smlouvy poskytne žalobci k zajištění svých závazků mimo jiné nepodmíněnou bankovní záruku. V případě porušení této povinnosti se zavázala zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,5% z celkové ceny díla bez DPH za každý započatý den prodlení. Smlouva o dílo byla v registru smluv zveřejněna dne [datum]. Žalovaná předložila žalobci bankovní záruku až dne 29. 6. 2018, proto žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu za [anonymizováno] dní prodlení žalované s jejím předložením. Žalobce doručil žalované originál smlouvy již dne [datum] a žalovaná se o účinnosti smlouvy musela dozvědět i z informativní datové zprávy z registru smluv. Prokazatelně byla rovněž dne 30. 5. 2018 vyzvána k převzetí stanoviště, k němuž došlo dne 15. 6. 2018. 3. Žalovaná navrhla z několika důvodů žalobu zamítnout. Tvrdila, že smlouva o dílo není platná a účinná, že návrh smlouvy byl podepsán oběma jednateli žalované a doručen žalobci již dne 30. 4. 2018, nicméně dne 21. 5. 2018 byl pracovník žalobce [titul] [příjmení] informován, že žalovaná nemůže smlouvu uzavřít, protože subdodavatel žalované, společnost [právnická osoba], odmítl s žalovanou uzavřít smlouvu o subdodávce. Nakonec tato subdodavatelská smlouva byla uzavřena až dne 2. 7. 2018 po intervenci [titul] [příjmení]. Žalovaná dále zpochybňovala zveřejněné znění smlouvy v registru smluv, neboť u jednatele žalované [titul] [jméno] [příjmení] nebyl žádný podpis, u jednatele [titul] [jméno] [příjmení], [titul] byl zakrytý a smlouva vůbec neobsahovala podpis statutárního zástupce žalobce. Nakonec žalovaná poukázala na pochybení žalobce, který žalované předal vyhotovení smlouvy o dílo až při předání staveniště dne 15. 6. 2018. Žalovaná sice již dne 12. 6. 2018 požádala [právnická osoba] o vystavení bankovní záruky, nicméně banka trvala na předložení originálu smlouvy. Z tohoto důvodu v důsledku opomenutí žalobce předala žalovaná bankovní záruku žalobci až dne 29. 6. 2018. Podle žalované je navíc výše smluvní pokuty v rozporu s dobrými mravy a soud by ji měl v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (srov. sp. zn. 33 Cdo 5377/2017, sp. zn. 33 Cdo 1682/2007 a sp. zn. 33 Odo 438/2005) moderovat i s ohledem na skutečnost, že zajišťovala bankovní záruku ve výši 474 000 Kč. 4. Okresní soud provedl podrobné dokazování zejména listinnými důkazy, účastnickým výslechem jednatele žalované [titul] [jméno] [příjmení], [titul] a svědeckými výslechy zaměstnankyň žalobce i žalované. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] zjistil, že žalovaná měla pro žalobce zhotovit dílo spočívající v rekonstrukci a vybudování [anonymizováno] a [anonymizováno] v [anonymizováno] [obec] v [obec] za celkovou cenu ve výši 9 660 973,09 Kč včetně DPH. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k zajištění svých závazků poskytnout žalobci neodvolatelnou a nepodmíněnou bankovní záruku na částku nejméně 474 000 Kč splatnou na první požádání do 15 kalendářních dnů od uzavření smlouvy o dílo. Pro případ porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5% z celkové ceny díla bez DPH za každý započatý den prodlení. Žalobce byl oprávněn od smlouvy odstoupit, pokud by bankovní záruka nebyla dodána do 20 dnů od podpisu smlouvy. Účastníci se ve smlouvě dohodli na povinnosti žalobce odeslat smlouvu ke zveřejnění v registru smluv bezodkladně po jejím uzavření. Smlouva nabyla účinnosti právě okamžikem zveřejnění v registru smluv, což se podle výpisu z registru smluv stalo dne [datum] v [údaj o čase] hodin. Z otisku smlouvy zveřejněné v registru smluv je zřejmé, že podpisy zástupců účastníků byly převážně anonymizovány, pouze nad řádkem jednatele žalované [titul] [jméno] [příjmení], [titul] se nacházelo několik nepřekrytých čar. Cena díla vyplývající ze smlouvy o dílo byla snížena dodatkem číslo 1 ze dne 30. 10. 2018 a následně dodatkem číslo 3 ze dne 29. 11. 2018 až na částku 6 848 814,14 Kč bez DPH (8 287 065,11 Kč včetně DPH). Z dodatku číslo 2 ke smlouvě o dílo nevyplynulo nic podstatného. 5. Z průvodního dokumentu žalobce k předmětné smlouvě o dílo soud prvního stupně zjistil, že je ve spodní části opatřen ručně psaným textem s datem [datum] a podpisem velmi podobným podpisu jednatele žalované [titul] [jméno] [příjmení], [titul]. Z potvrzení ze dne 30. 5. 2018 vyplynulo, že zaměstnankyně žalované, paní [jméno] [příjmení], převzala od zaměstnankyně žalobce, paní [jméno] [příjmení], dvě vyhotovení dokumentace pro provádění stavby. Technik odboru majetku a investic žalobce, paní [příjmení], byla před soudem prvního stupně slyšena jako svědek. Potvrdila, že dvě vyhotovení podepsané smlouvy o dílo předala jednateli žalované [titul] [jméno] [příjmení], [titul] ve své kanceláři. Nevzpomněla si, kdy se tak stalo, ale rozhodně to nebylo při předávání staveniště, jak uvedl při svém účastnickém výslechu [titul] [jméno] [příjmení], [titul]. Takto jednatelem žalované nastíněné verzi předání vyhotovení smluv o dílo sice nasvědčovala i předložená kopie listu [číslo] stavebního deníku s informací o předání dvou vyhotovení smluv o dílo dne 15. 6. 2018, nicméně svědkyně [příjmení] odmítla, že by tento list stavebního deníku podepsala, i když podpis vypadá podobně jako její vlastní. Z emailu této svědkyně ze dne 30. 5. 2018 vzal okresní soud za prokázané, že žalovanou vyzývala k převzetí staveniště dne 15. 6. 2018. 6. Ze smlouvy předložené v průběhu zadávacího řízení okresní soud zjistil, že návrh smlouvy o dílo podepsali oba jednatelé žalované s tím, že podpisy umístili vedle sebe. Výpisem z registru smluv bylo prokázáno, že žalobce zveřejnil předmětnou smlouvu o dílo dne [datum] v [údaj o čase] hodin. Ze žádosti ze dne 12. 6. 2018 vyplynulo, že žalovaná požádala [právnická osoba] o vystavení bankovní záruky dne 12. 6. 2018. To v rámci svědecké výpovědi potvrdila i ekonomka žalované, paní [jméno] [příjmení], která dále uvedla, že bankovní poradkyně k vystavení bankovní záruky požadovala předložení originálu smlouvy o dílo, který v té době nebyl k dispozici. 7. K pohybu smlouvy, respektive jejího návrhu, se vyjádřily i další svědkyně z okruhu zaměstnanců žalobce. Paní [jméno] [příjmení], asistentka vedoucího odboru majetku žalobce, popsala, že po zaevidování smlouvy se k ní vyjadřuje ekonomka, technik, právník a další příslušní zaměstnanci, což je zřejmé z průvodního dokumentu. Po podpisu [anonymizována dvě slova] svědkyně smlouvu naskenuje a vloží do programu [anonymizováno], ve kterém je vidět jakýkoliv úkon se smlouvou včetně nahlížení. Svědkyně [jméno] [příjmení], ekonomka odboru majetku žalobce, vysvětlila, že anonymizuje a zveřejňuje uzavřené smlouvy. Před zveřejněním musí být smlouva podepsaná a některé údaje z ní odstraněny. Jedná se například o podpisy. Jestliže podpis přesahuje přes řádek, tak může být anonymizován i kousek řádku. Pokud však podpis zasahuje do textu, ponechá se taková část podpisu, aby byl text vždy viditelný. Potvrzení o zveřejnění smlouvy přichází druhé smluvní straně do datové schránky. 8. Okresní soud měl z provedeného dokazování za prokázané, že účastníci uzavřeli předmětnou smlouvu o dílo, která byla měněna třemi dodatky k této smlouvě. Žalované se nepodařilo prokázat její tvrzení, že se smlouvou bylo manipulováno, že uzavřená smlouva se neshoduje se zněním smlouvy zveřejněným v registru smluv a že podpisy jednatelů žalované na smlouvě nejsou pravé. V průběhu řízení žalovaná netvrdila a neprokazovala, že by se od žalobce marně pokoušela získat vyhotovení předmětné smlouvy o dílo za účelem sjednání bankovní záruky. Před okresním soudem byly podány dvě protichůdné výpovědi. Svědkyně [příjmení] potvrdila, že jednateli žalované předala dvě vyhotovení smlouvy o dílo krátce po jejich podpisu ve své kanceláři, zatímco jednatel žalované, [titul] [příjmení], [titul], uvedl, že dvě vyhotovení smlouvy obdržel při převzetí staveniště dne 15. 6. 2018. Pro posouzení projednávané věci však není podle mínění soudu prvního stupně podstatné, kdy byla vyhotovení smlouvy o dílo předána žalované, protože smlouva nabyla účinnosti zveřejněním v registru smluv. Z výpovědi svědkyně [příjmení] přitom vyplynulo, že k žalované se dostala informace o zveřejnění smlouvy a nab