8 CO 171/2021-255 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným usnesením okresní soud zamítl návrh na přerušení řízení. Dále nařídil prodej zástavy ve vlastnictví zástavní dlužnice, a to pozemku parc.č. st. [číslo], jehož součástí je budova [adresa], pozemku parc. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], za účelem uspokojení pohledávek zástavní věřitelky ve výši 1.177.509,90 Kč na jistině úvěru, ve výši 186.107,69 Kč na příslušenství úvěru ke dni 9. 10. 2016 včetně, úroku ve výši 4,59 % ročně z částky 1.177.509,90 Kč od 10. 10. 2016 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.177.509,90 Kč od 10. 10. 2016 do zaplacení a dále za účelem uspokojení pohledávek zástavní věřitelky ve výši 282.394,90 Kč na jistině úvěru, ve výši 46.185,66 Kč na příslušenství úvěru ke dni 9. 10. 2016 včetně, úroku ve výši 4,29 % ročně z částky 282.384,90 Kč od 10. 10. 2016 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 282.384,90 Kč od 10. 10. 2016 do zaplacení. Dále uložil zástavní dlužnici povinnost zaplatit zástavní věřitelce náklady řízení ve výši 6.200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. 2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že dne 26. 4. 2011 uzavřely zástavní věřitelka s úvěrovými dlužnicemi smlouvu o úvěru [číslo], podle níž poskytla zástavní věřitelka dlužnicím částku 1.250.000 Kč, dne 28. 11. 2011 mezi shodnými účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo], podle níž zástavní věřitelka poskytla dlužnicím částku 300.000 Kč. Dlužnice nehradily splatné závazky z uvedených smluv řádně a včas, proto byly závazky z obou úvěrových smluv ke dni 3. 5. 2016 zesplatněny. K zajištění těchto pohledávek byla uzavřena zástavní smlouva ze dne 23. 5. 2011 a 28. 11. 2011, když touto smlouvou bylo sjednáno zástavní právo k zajištění pohledávek zástavní věřitelky z obou úvěrových smluv, a to k nemovitostem, jak jsou specifikovány ve výroku rozhodnutí okresního soudu. Tvrzené pohledávky zástavní věřitelky se pak podávají z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění rozsudku [název soudu], č. j. [číslo jednací] a dále z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. 3. Okresní soud skutková zjištění podřadil pod ust. § 358 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, zástavní smlouvu hodnotil podle ust. § 152, § 155 odst. 1 a § 164 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. ve znění ke dni uzavření zástavní smlouvy z 23. 5. 2011 a 28. 11. 2011 a dospěl k závěru, že je doložena výše žalobních pohledávek a je prokázáno zástavní právo věřitelky k předmětným nemovitostem a rovněž je zástavní dlužnicí žalovaná, tj. [celé jméno žalované]. Zástavní věřitelka tak doložila vznik a trvání splatných pohledávek zástavní věřitelky ze smluv o hypotečních úvěrech č. 2 a č. 3 a že tyto pohledávky jsou zajištěny zástavním právem zástavní věřitelky váznoucím na předmětných nemovitých věcech a že žalovaná je zástavní dlužnicí. 4. Proti tomuto usnesení podala žalovaná včas odvolání, kdy vytýkala soudu I. stupně, že nesprávně vyhodnotil provedené důkazy, pokud návrhu zástavní věřitelky vyhověl a řízení v dané věci nepřerušil. Uvedla, že soud I. stupně nevzal v úvahu namítané důvody, že v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] podala žalovaná [jméno] [příjmení] dovolání dne 29. 10. 2020, o kterém dosud nebylo rozhodnuto, výsledek tohoto řízení bude významný pro posouzení důvodnosti podané žaloby. Navrhovala, aby odstavec I. výroku usnesení byl změněn tak, že se řízení přerušuje. Za této situace je předčasné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy, navrhovala změnu usnesení v odstavci II. výroku tak, aby byl návrh na nařízení prodeje zástavy zamítnut. Dále uvedla, že má za to, že okresní soud řádně nezjistil skutkový stav věci, pokud nevyslechl navrhované svědky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], nevyslechl zástavní dlužnici k okolnostem nesplácení dluhu dlužnice [jméno] [příjmení], neboť tato chtěla svůj dluh z důvodu probíhajících exekucí hradit zástavnímu věřiteli v hotovosti. 5. Zástavní věřitelka navrhla potvrzení usnesení okresního soudu jako věcně správného. 6. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal usnesení okresního soudu, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, v souladu s ust. § 212 věta prvá a § §212a odst. 1 a 5 o. s. ř. dospěl k závěru, že odvolání zástavní dlužnice není důvodné. 7. Odvolací soud plně odkazuje na skutková zjištění učiněná okresním soudem jako na správná, a odpovídající obsahu spisu a v podrobnostech na ně odkazuje. 8. Stejně tak se ztotožňuje s právním hodnocením věci, jak ho učinil okresní soud, pokud zástavní smlouvy posuzoval dle ust. § 152 a násl. zákona č. 40/1964 Sb. o. z. ve znění ke dni uzavření zástavních smluv, tj. k 23. 5. 2011 a 28. 11. 2011, a pokud dále návrh na nařízení prodeje zástavy posuzoval v souladu s ust. § 358 odst. 1 věta prvá zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních. 9. Dle § 156 odst. 1 občanského zákoníku ve znění do 31. 12. 2013 zástavní právo vzniká na základě písemné smlouvy (§ 552) nebo rozhodnutí soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví (věta prvá). Dle odst. 2 zástavní smlouva musí obsahovat označení zástavy a pohledávky, kterou zástava zajištuje. 10. Dle § 157 odst. 1 citovaného zákona zástavní právo k nemovitým věcem a k bytům nebo nebytovým prostorům ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu vzniká vkladem do katastru nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak. 11. Dle § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabyl právní moci. 12. Soudní praxe se ustálila v názoru, že soud v řízení o soudním prodeji zástavy zkoumá pouze to, zda byla doložena zajištěná pohledávka, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej se navrhuje a kdo je zástavním dlužníkem. Postačí přitom, pokud tyto skutečnosti budou listinami nebo jinými důkazy pouze osvědčeny (doloženy), tj. nemusí být prokázány (NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1467/2004). Podkladem pro rozhodnutí soudu o nařízení prodeje zástavy totiž nejsou výsledky dokazování, soud nařídí prodej zástavy také tehdy, budou-li se rozhodné skutečnosti jevit jako pravděpodobné (NS ČR sp. zn. 21 Cdo 826/2008). Nařídí-li soud pravomocným usnesením prodej zástavy, protože byly alespoň osvědčeny skutečnosti uvedené v ust. § 358 z. ř. s., neznamená to, že by ve druhé fázi soudního prodeje zástavy (při prodeji zástavy soudem podle ustanovení o výkonu rozhodnutí nebo exekuci) nemohly být uplatněny jiné, další skutečnosti, nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Pro nařízení prodeje zástavy jako první fáze řízení se vyžaduje pouze to, aby zástavní dlužník doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem a zástavní dlužník v řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy může důvodně zpochybňovat jen tyto (a nikoliv další) skutečnosti, popřípadě to, zda byly zástavním věřitelem opravdu doloženy nebo alespoň učiněny pravděpodobnými. Dále platí, že osvědčil-li zástavní věřitel v řízení o soudním prodeji zástavy listinami nebo jinými důkazy zjištěnou pohledávku, není třeba, aby doložil její vykonatelnost, neboť vyhovění návrhu zástavního věřitele na nařízení soudního prodeje zástavy nevyžaduje, aby měl zástavní věřitel proti zástavnímu dlužníkovi, nebo proti dlužníkovi ze zajištěné pohledávky exekuční titul (NS ČR sp. zn. 21 Cdo 3649/2018). Pokud se pak týká zajišťované pohledávky, ta musí být v zástavní smlouvě označena, kdy se jedná o podstatnou náležitost tak, aby nebyla zaměnitelná s jinou pohledávkou zástavního věřitele za stejným dlužníkem, a aby účastníkům zástavní smlouvy bylo zřejmé, jaká pohledávka se zástavním právem zajišťuje. V první fázi řízení tedy soud zkoumá rovněž určitost a platnost ať už smlouvy, z níž vznikla pohledávka zástavní věřitelky, či zástavní smlouvy. Taková neplatnost nebo neurčitost však musí být nepochybně zjevná, evidentní, nevzbuzující pochybnosti, že jej nelze věrohodně zpochybnit tvrzeními účastníků a že nevyžadují potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků týkajících se platnosti smlouvy, neboť povaha řízení o soudním prodeji zástavy, určena okruhem v řízení posuzovaných okolností uvedených ust. § 358 odst. 1 z. ř. s., neumožňuje soudu provést dokazování ke sporným tvrzením (NS ČR sp. zn. 21 Cdo 2155/2016, 21 Cdo 541/2020). 13. Zákonné požadavky, spočívající v doložení zajištěné pohledávky, zástavního práva k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem, byly osvědčeny smlouvami o úvěru, smlouvou o zřízení zástavního práva, výpisem z katastru nemovitostí. Proto okresní soud zcela správně návrhu zástavní věřitelky vyhověl. 14. Pokud se týká odvolání zástavní dlužnice proti výroku, kterým byl zamítnut návrh na přerušení řízení, neboť probíhá dovolací ř