16 CO 5/2022-634 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalovaná rozvázala pracovní poměr s žalobkyní výpovědí ze dne [datum] podle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce„ z důvodů dlouhodobého pozbytí její zdravotní způsobilosti, konstatované ke dni [datum] posudkem poskytovatele pracovně lékařských služeb“. Okresní soud napadeným rozsudkem žalobu o určení neplatnosti výpovědi zamítl, zavázal žalobkyni k povinnosti zaplatit žalované na nákladech řízení 53 045,60 Kč a dále k povinnosti zaplatit státu 32 089,30 Kč. Soud dospěl na základě provedeného znaleckého dokazování k závěru, že žalobkyně dlouhodobě pozbyla způsobilost k výkonu práce učitelky II. stupně základní školy u žalované z důvodu obecného onemocnění, podmínky pro podání výpovědi podle ust. § 52 písm. e) zák. práce proto byly splněny. 2. Proti rozsudku okresního soudu podala žalobkyně v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.) odvolání. Žalobkyně namítala, že okresní soud neprovedl žalobkyní navržené důkazy, zejména výslechy lékařů, kteří znali zdravotní stav žalobkyně v rozhodném období. Podstatnou vadou zpracovaného znaleckého posudku je, že znalci nehodnotili pracovní prostředí u žalované, proto nemohli dojít ke zjištění, že žalobkyně na tomto pracovišti pracovat nemůže. Znalci se odkázali na tvrzení [titul] [příjmení], jehož závěry, stejně jako závěry [titul] [příjmení], byly žalobkyní napadány jako nesprávné. Žalovaná na pracovišti pro žalobkyni nastavila stav odpovídající nepříznivým pracovním podmínkám, psychickému nátlaku a šikaně (tzv. bossing). Nezpůsobilost žalobkyně pracovat u žalované je způsobena výhradně konfliktní situací mezi žalobkyní a ředitelkou žalované. Žalobkyně dále zjistila, že [titul] [příjmení] nebyla v době vyhotovení znaleckého posudku ani jejího výslechu před soudem prvního stupně znalkyní, znalecký posudek proto vykazuje zásadní vadu. Samotný znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení] je nepoužitelný, znalec se dopustil pochybení, která se neslučují se slibem znalce, z tohoto důvodu je nezbytné ustanovit jiné znalce. Okresní soud navíc nerespektoval požadavek odvolacího soudu, aby byl vyhotoven samostatný konzultantský posudek z oboru zdravotnictví psychiatrie. Žalobkyně navrhovala, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl. 3. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila. 4. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení jemu předcházející (§ 212, § 212a o. s. ř.), a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. 5. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně byla u žalované zaměstnána od [datum] jako učitelka základní školy 2. stupně. Dne [datum] došlo k zdravotnímu kolapsu žalobkyně, která následně byla do [datum] v pracovní neschopnosti pro psychické zhroucení. Po ukončení pracovní neschopnosti žalobkyně podstoupila mimořádnou lékařskou prohlídku, na jejímž základě lékař poskytující pracovně lékařské služby [titul] [příjmení] v posudku o zdravotní způsobilosti ze dne [datum] vyslovil, že žalobkyně dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost k výkonu práce u žalované z důvodu obecného onemocnění. Žalobkyně podala návrh na přezkoumání posudku a Krajský úřad [územní celek] pro tyto účely ustanovil znalce v oboru zdravotnictví – pracovní úrazy a nemoci z povolání [titul] [jméno] [příjmení], [titul]. Tento znalec zdůraznil, že zdravotní způsobilost žalobkyně k práci byla posouzena k pracovnímu zařazení učitelky. Tato práce patří mezi činnosti, kde objektivně existuje riziko ohrožení zdraví posuzované, a současně je nutno vzít v úvahu významný vliv pedagoga na formování znalostí, ale také obecných občanských postojů žáků. Aktuální zdravotní stav žalobkyně podle zdravotnické dokumentace jeví známky chování, které není slučitelné s prací učitelky, její jednání vykazuje znaky poruchy přizpůsobení, nelze ani vyloučit přítomnost persekučního nebo megalomanického chování hraničního s bludy. Posudkový závěr stanovený [titul] [příjmení] znalec označil za správný. 6. V průběhu soudního řízení soud prvního stupně ustanovil za účelem přezkoumání zdravotního stavu žalobkyně znalecký ústav z oboru zdravotnictví – pracovní lékařství, [název] nemocnici [anonymizována dvě slova] a umožnil znaleckému ústavu přibrání znalců z oboru zdravotnictví – odvětví psychiatrie a odvětví klinická psychologie. Znalecký ústav posudek vypracoval (konkrétně případ posoudil [titul] [jméno] [příjmení], [titul], [titul]) a dospěl k závěru, že posudkový závěr, podle kterého žalobkyně ke dni [datum] pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce učitelky II. stupně základní školy u žalované, je z pracovně lékařského hlediska správný, neboť žalobkyně tuto práci nemůže vykonávat pro obecné onemocnění duševní povahy. Znalecký ústav rozebral jednotlivé lékařské zprávy, které se zabývaly zdravotním stavem žalobkyně, a vyslovil, že posuzující psychiatři se shodují v tom, že žalobkyně určitými duševními poruchami trpí, i když se neshodnou v jejich klasifikaci a posudkovém dopadu; přesná charakteristika duševního postižení žalobkyně však není pro učinění posudkového závěru o zdravotní způsobilosti žalobkyně ke konkrétní práci rozhodná. Jako zástupce znaleckého ústavu byl soudem prvního stupně vyslechnut [titul] [příjmení], který na závěrech znaleckého posudku setrval a doplnil, že znalecký ústav neprobíral případ s odborníky- psychiatry, neboť to neuznal za účelné. Na základě tohoto znaleckého posudku okresní soud ve věci rozhodl rozsudkem č. j. 19 C 89/2017-278 ze dne 21. 8. 2019 a žalobu o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru zamítl. 7. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací usnesením č. j. 16 Co 207/2019-327 ze dne 21. 1. 2020 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud kromě jiného připomněl, že schopnost zaměstnance vykonávat konkrétní práci je oprávněn posuzovat znalec v oboru zdravotnictví – posudkové lékařství, leč vzhledem k okolnostem případu by měl znalec z oboru zdravotnictví – posudkové lékařství znalecký posudek vypracovat na základě konzultantského znaleckého posudku z oboru zdravotnictví – psychiatrie a znovu odpovědět soudu na otázku, zda žalobkyně k [datum] pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce učitelky 2. stupně základní školy. 8. Okresní soud poté pokračoval v řízení a ustanovil znalce z oboru zdravotnictví – odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání, specializace posudkové lékařství, [titul] [jméno] [příjmení], kterému uložil přibrat znalce z oboru zdravotnictví – psychiatrie pro účely vypracování konzultantského znaleckého posudku. MUDr. [příjmení] znalecký posudek vypracoval za pomoci konzultantky z oboru zdravotnictví – psychiatrie [titul] [jméno] [příjmení] a dospěl k závěru, že zdravotní stav žalobkyně po stránce psychické lze uzavřít jako poruchu osobnosti s paranoidními a histriónskými rysy. Znalec objasnil, že u poruch osobnosti jde o trvalou povahovou odchylku od normy, některé projevy se s postupujícím věkem mohou zesilovat, např. vztahovačnost, zpravidla negativně ovlivňují pracovní a společenské fungování. Diagnostika vychází z klinického vyšetření a objektivní anamnézy. Paranoidní porucha osobnosti se projevuje zejména nedůtklivostí, vztahovačností, sklonem k vyvolávání konfliktů. Jedinci neodpouštějí ani domnělé urážky, bouřlivě na ně reagují, překrucují neutrální poznámky a gesta ke své osobě. Za svá práva bojují velmi úporně, nikdy nepřiznají vlastní pochybení. Histriónská porucha je charakterizována sklonem k dramatizování, labilní emotivitou a touhou být středem pozornosti, vyžaduje stálý obdiv, jsou přítomny sklony k obviňování druhých osob a manipulování s nimi, účelové reakce. V zátěžových situacích může snadno dojít ke konverzním motorickým a senzorickým poruchám. K tomuto typu poruchy má blízko i osobnost narcistická vyznačující se vysokým sebevědomím, považováním svých cílů za jedinečné. Uvedená porucha své nositele neinvalidizuje, může však způsobit selhání při výkonu konkrétní pracovní pozice, zejména skrytým vytvářením konfliktních situací, obviňováním druhých osob a manipulováním s nimi. Znalec zdůraznil, že z posudkově medicínského hlediska není rozhodující diagnóza, ale popsaný funkční deficit nebo dopad. 9. Žalobkyně se závěry znaleckého posudku nesouhlasila, proto okresní soud za účelem vypořádání jejích námitek vyslechl [titul] [jméno] [příjmení] i [titul] [jméno] [příjmení]. Oba jmenovaní odborníci setrvali na závěrech, které byly ve znaleckém posudku vysloveny, a upřesnili, že závěr o tom, že žalobkyně trpí poruchou osobnosti s paranoidními a histriónskými rysy, učinila [titul] [jméno] [příjmení] jako psychiatr. U žalobkyně se jedná o poruchu osobnosti, která má trvalý charakter, a lze usměrnit pouze její projevy. Pokud jde o konfliktní situace, které vznikly na pracovišti žalované, [titul] [příjmení] nezjišťovala jejich viníka, protože k obdobné situaci může dojít i u jiných zaměstnavatelů, dostane-li se žalobkyně do zátěžové situace. Pokud jde o reakce na běžné