16 Co 125/2024-224 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení původně 35 241 Kč s úrokovým příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je od 1. 9. 2008 zaměstnaná u žalovaného na odboru financí, rozpočtu a školství, přičemž od 1. 11. 2017 jí byl na základě platového výměru vyplácen osobní příplatek 3 000 Kč měsíčně. Od 1. 4. 2018 jí byl takový příplatek snížen na částku 1 500 Kč měsíčně z důvodu méně závažných porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci a od 1. 8. 2018 jí byl osobní příplatek snížen na částku 500 Kč měsíčně rovněž z důvodu méně závažných porušení povinností, přičemž veškerá porušení byla specifikována v dopise ze dne 28. 3. 2018, resp. 13. 7. 2018. Dne 19. 10. 2018 byl s žalobkyní rozvázán pracovní poměr pro soustavné méně závažné porušování povinností a rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 6. 2020, č. j. 26 C 53/2019-247, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 11. 2020, č. j. 16 Co 162/2020-286, bylo určeno, že rozvázání takového pracovního poměru je neplatné. V uvedeném řízení stran neplatnosti rozvázání pracovního poměru přitom bylo prokázáno, že žalobkyně se nedopustila porušení povinností. Proto má žalobkyně zároveň za to, že by mělo dojít k vrácení sníženého příplatku na původní výši. Za období od 17. 7. 2019 do 1. 6. 2020 byla žalobkyni vyplácena náhrada mzdy společně s osobním příplatkem ve výši 1 500 Kč, tudíž za toto období je požadováno pouze doplacení do výše 3 000 Kč měsíčně. Od 2. 7. 2018 do 16. 7. 2019 byla žalobkyně v dočasné pracovní neschopnosti, tudíž za tuto dobu osobní příplatek nepožaduje a od 2. 6. 2020 žalobkyně nastoupila zpět do zaměstnání, kde jí byl vyplácen osobní příplatek ve výši 500 Kč, pročež od tohoto dne žalobkyně požaduje doplacení do původní výše 3 000 Kč. Žalobkyně tak požaduje osobní příplatek za dobu od 1. 4. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 4 500 Kč, za den 1. 7. 2018 ve výši 48 Kč, za období 17. 7. 2019 do 31. 7. 2019 ve výši 726 Kč, za období 1. 8. 2019 do 31. 5. 2020 ve výši 15 000 Kč, za den 1. 6. 2020 ve výši 50 Kč, za období 2. 6. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 2 417 Kč a za období 1. 7. 2020 do 30. 11. 2020 ve výši 12 500 Kč. Z veškerých částek se žalobkyně domáhá úroku z prodlení, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti osobního příplatku, tedy od 16. měsíce následujícího po příslušném měsíci, ve kterém vznikl nárok na plat.2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Žalobkyně byla zaměstnána u žalovaného od 1. 9. 2008 a na starosti měla mj. agendu pokladny a agendu pohledávek, přičemž byla vázána zákoníkem práce, zákonem o úřednících, etickým kodexem a směrnicí pro nakládání s finančními prostředky. Žalobkyni byl sice přiznán osobní příplatek ve výši celkem 3 000 Kč měsíčně, nicméně žalobkyně se začala dopouštět pochybení a výsledky její práce se podstatně zhoršily. Žalobkyně byla přitom žalovaným upozorněna na méně závažná porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci, kdy žalobkyně způsobila mj. schodek na svěřených hodnotách v částce 2 000 Kč, a to dne 2. 2. 2018, přičemž tento schodek po jeho zjištění nahlásila až později, dále se dopustila schodku na svěřených hodnotách v částce 2 Kč, a to dne 14. 2. 2018, a dále se žalobkyně chovala nevhodně vůči spolupracovníkům a veřejnosti, kdy se např. začaly množit stížnosti od občanů, že žalobkyně nezvedá telefony, chová se i odměřeně a nezdvořile. Dále žalovaný zaslal žalobkyni druhé upozornění na porušení povinností, a to dne 13. 7. 2018, na základě čehož došlo ke snížení osobního příplatku z částky 1 500 Kč na 500 Kč, přičemž žalobkyně se mj. dopustila toho, že se chovala nevhodně v rámci telefonického hovoru se starostou dne 25. 6. 2018, dále 28. 6. 2018 nedodržela závazný postup pro projednání osobního příplatku, kdy se s požadavkem obrátila přímo na zaměstnance oboru platového a personálního , Anonymizováno, , adresa, , nevěděla, jak má postupovat při vyřízení výdajového pokladního dokladu a narušovala průběh porady opakovanými dotazy stran objednávání stravenek. Žalovaný prováděl rovněž půlroční hodnocení žalobkyně, z něhož vyplynulo, že docházelo k zhoršeným pracovním výsledkům žalobkyně, přičemž výsledky za rok 2017 dosahovaly téměř 90 % ideálního výkonu, zatímco v prvním pololetí roku 2018 klesly na pouhých 47 % ideálního výkonu. Žalovaný má za to, že byl zcela oprávněn přistoupit ke snížení osobního příplatku, přičemž řízení u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 26 C 53/2019 se týkalo výpovědi, a nikoliv osobního příplatku.3. Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 21. dubna 2022, č. j. 85 C 16/2021-97 žalobu ohledně částky 4 548 Kč (týkající se doplatku osobního příplatku za dobu od 1. 4. 2018 do 1. 7. 2018) s příslušenstvím zamítl (výrok I), ve zbytku jí vyhověl, tj. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 30 693 Kč s úroky z prodlení (výrok II), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III) a uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice 74,18 % nákladů řízení, které budou uvedeny v samostatném usnesení (výrok IV) a povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 308 Kč (výrok V). Okresní soud dospěl po skutkové stránce k závěru, že žalobkyně byla zaměstnankyní žalovaného od 1. 9. 2008, od 1. 3. 2014 s druhem práce „zabezpečení činností souvisejících se správou finanční agendy na odboru financí, rozpočtu a školství“ a od 1. 11. 2017 jí byl přiznán osobní příplatek ve výši 3 000 Kč měsíčně. Dne 28. 3. 2018 žalovaný žalobkyni snížil osobní ohodnocení na částku 1 500 Kč měsíčně s platností od 1. 4. 2018 po dobu minimálně tří měsíců a snížení odůvodnil odkazem na dopis ze dne 28. 3. 2018. Následně žalovaný snížil dne 13. 7. 2018 žalobkyni osobní ohodnocení na částku 500 Kč měsíčně s platností od 1. 8. 2018 trvale s tím, že zdůvodnění snížení bylo obsaženo v dopise ze dne 13. 7. 2018. Okresní soud se zabýval tím, zda byly splněny podmínky pro snížení osobního příplatku žalobkyni spočívající ve zhoršení výsledků její pracovní činnosti posuzovaných podle množství a kvality. V případě jednání vytýkaných žalobkyni v dopise ze dne 28. 3. 2018 dospěl okresní soud k závěru, že snížení osobního příplatku odůvodňovalo opožděné nahlášení škodní události (schodku v pokladně 2 000 Kč), ke které došlo 2. 2. 2018, ale žalobkyně její hlášení provedla až 6. 3. 2018. Okresní soud poukázal na to, že žalobkyně vykonávala u žalovaného práci pokladní a zdůraznil, že mezi zaměstnancem (pokladní) a zaměstnavatelem musí panovat naprostá důvěra spočívající i v té skutečnosti, že jakákoliv škodní událost je pokladní nahlášena zaměstnavateli tak, aby zaměstnavatel mohl přijmout adekvátní opatření, pokud by se jednalo o systémovou chybu. Pokud je škodní událost nahlášena s měsíčním zpožděním, tak samozřejmě šetření takovéto škodní události je ztíženo či vyloučeno. Uvedené pochybení odůvodňovalo podle závěru okresního soudu snížení osobního příplatku o 1 500 Kč měsíčně, a protože toto snížení bylo podle výkladu soudu omezeno na 3 měsíce, zamítl žalobu toliko ohledně částky 4 548 Kč (za dobu od 1. 4. 2018 do 1. 7. 2018) a za další žalované období (tj. od 17. 7. 2019 do 30. 11. 2020) již doplatek osobního příplatku ve výši 1 500 Kč měsíčně žalobkyni přiznal včetně příslušenství. U ostatních jednání vytýkaných v dopise ze dne 28. 3. 2018 (schodek v pokladně ve výši 2 Kč a nevhodné chování ke spolupracovníkům a k veřejnosti) nespatřoval okresní soud zhoršení výsledků pracovní činnosti pokladní posuzovaných podle množství a kvality. Pokud jde o další snížení osobního ohodnocení opřené o jednání žalobkyně uvedená v dopise ze dne 13. 7. 2018, tak těmito vytýkanými jednáními nedošlo podle závěru okresního soudu ke zhoršení výsledků pracovní činnosti žalobkyně posuzovaných podle množství a kvality, které by odůvodňovalo další poskytování osobního příplatku v menším rozsahu. V případě reakce na telefonický dotaz starosty ze dne 25. 6. 2018 ohledně předpisu na úhradu nájemného z pozemku za jeho syna se podle soudu jedná o první konkrétní záznam o nevhodném chování žalobkyně, za které se žalobkyně omluvila. Další vytýkané jednání spočívající v dotazu ohledně osobního příplatku nemá podle okresního soudu žádný vztah k práci pokladní, kterou žalobkyně u žalovaného vykonávala a dotaz vedoucí odboru , tituly před jménem, , jméno FO, ohledně upřesnění pracovních pokynů je výsledkem snížení osobního ohodnocení ze dne 28. 3. 2018 a následné animozity mezi žalobkyní a její nadřízenou, které však nemůže být řešeno dalším snížením osobního ohodnocení žalobkyni bez provedení personálního pohovoru. Stejný závěr učinil soud prvního stupně ohledně dotazu žalobkyně na účtárnu ve věci proplacení částky 72,80 Kč, což soud považoval rovněž za výsledek snížení osobního ohodnocení ze dne 28. 3. 2018 (snaha mít kvalifikovanou odpověď na jakýkoliv problém bez osobní odpovědnosti) a také ohledně dotazů na počet kusů stravenek, které mají být objednány, pokud vůbec takové dotazy zazněly. Snížení osobní