69 Co 62/2024-259 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud částečně zamítl žalobu co do částky 300.000 Kč s úrokem ve výši 0,05 % denně z částky 300.000 Kč od 1. 3. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 300.000 Kč od 1. 3. 2018 do zaplacení (výrok I.). Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 80.000 Kč s úrokem ve výši 0,05 % denně z částky 80.000 Kč od 1. 3. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 80.000 Kč od 1. 3. 2018 do zaplacení ve lhůtě třídenní (výrok II.). Žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku ve výši 89.884 Kč ve lhůtě tří denní (výrok III.). Žalobci dále uložil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Jeseníku na náhradu nákladů řízení částku ve výši 17.342 Kč ve lhůtě třídenní (výrok IV.) a žalovanému uložil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Jeseníku na náhradu nákladů řízení částku ve výši 7.268 Kč ve lhůtě třídenní (výrok V.).2. Včas podaným odvoláním rozsudek okresního soudu napadl žalobce, a to výroky I., III. a IV., když okresnímu soudu vytýkal, že nepostupoval správně, pokud uzavřel, že nebyla prokázána pravost listiny – uznání dluhu na částku 300.000 Kč. Žalobce sice uznává, že pověřený znalec neshledal podpis na této listině pravým podpisem žalovaného, nutno však upozornit, že jej neshledal ani nepravým, respektive jej vůbec neposuzoval. Dále odvolatel uvedl, že zbylých 11 podpisů z celkových 12 znalec shledal pravými podpisy žalobce. Žalobce tak má za to, že soud prvého stupně měl v takovém případě postupovat tak, že měl důkazy hodnotit v jejich vzájemné souvislosti, tedy měl uzavřít, že tak jako v případě půjčky ve výši 80.000 Kč, kde je ucelený soubor pravých dokumentů (smlouva, příjmový doklad, směnka a uznání závazku), je i v případě půjčky na částku 300.000 Kč předložen, respektive uzavřen stejný soubor dokumentů (smlouva, příjmový doklad, směnka a uznání závazku). Kdyby soud posuzoval výše uvedené důkazy ve vzájemné souvislosti, musel by dospět k závěru, že je pravděpodobné, až postaveno najisto, že i předmětné uznání dluhu ve výši 300.000 Kč je pravou listinou, když v obou případech dotváří ucelený soubor smluvní dokumentace žalobcem předložená. K tomu měl soud vycházet i z fakticity, že žalovaný namítal, že nepravé jsou všechny podpisy na předložených listinách, přičemž jeho námitku zcela vyvrátil znalec, který označil 11 z 12 posuzovaných podpisů žalovaného za pravé a pouze o jednom podpisu prohlásil, že jej nelze posoudit. Pokud by žalovaný namítal nepravost pouze podpisu na předmětném uznání dluhu ve výši 300.000 Kč, pak by mohla mít jeho námitka váhu. V případě, že namítal nepravost všech 12 podpisů, z nichž se prokázalo 11, pak měl soud prvého stupně uzavřít, že námitka žalovaného nemá oporu, je účelová a lživá. Žalobce má dále za to, že k tomu, aby prokázal svůj tvrzený nárok předložil kompletní smluvní dokumentaci a žalovaný pouze účelově namítal její nepravost spočívající v tom, že na listinách není jeho podpis. Žalobce neměl jinou možnost než navrhnout zpracování znaleckého posudku, ze kterého vyplynulo, že 11 ze 12 posuzovaných podpisů jsou pravé. Pokud se jedná o zcela zásadní podpis na listině o uznání dluhu ve výši 300.000 Kč, ze kterého soud dovodil, že nárok žalobce na zaplacení částky není dán, respektive promlčen, pak měl soud prvého stupně primárně přistoupit k tomu, že měl žalobce poučit, že neunáší důkazní břemeno. Jinými slovy, pokud ani z důkazu znaleckého posudku soud prvého stupně nevyvodil důvodnost uplatněného nároku žalobce na částku 300.000 Kč, tížila soud prvého stupně poučovací povinnost vůči žalobci o tom, že neunáší důkazní břemeno a vyzvat jej dalším důkazním návrhům. V takovém případě by žalobce navrhl revizní znalecký posudek k prokázání předmětného 12. podpisu, o kterém znalec uzavřel, že jej nelze posoudit. S ohledem na absenci poučení soudem prvého stupně se žalobce důvodně domníval, že důkazní břemeno unáší, a že jeho nárok na zaplacení částky 300.000 Kč je za prokázaný. Rozsudek s ohledem na absenci poučení žalobce soudem prvého stupně vydaný je vadný dle ustanovení § 205 odst. 2 písm. d) o. s. ř. Žalobce dále uvedl, že výroky III. a IV. rozsudku jsou přímo závislé na výroku I., nicméně i v případě, že by odvolací soud dospěl k závěru, že tento je správný, výrok III. rozsudku nemůže obstát, neboť žalobce má za to, že uvedené úkony právního zástupce žalovaného, a to písemné vyjádření ze dne 9. 7. 2021, odvolání žalovaného ze dne 20. 8. 2021, vyjádření k odvolání ze dne 2. 9. 2021, porady s klientem dne 24. 3. 2022 a 16. 3. 2023 a závěrečný návrh ze dne 21. 9. 2023, nebyly účelné. S ohledem na výše uvedené žalobce považuje rozsudek okresního soudu za nesprávný a navrhoval, aby v rozsahu výroku I., III. a IV. byl odvolacím soudem zrušen a vrácen zpět soudu prvého stupně k novému projednání.3. K odvolání žalobce se v rámci svého odvolání vyjádřil žalovaný, který považoval výrok rozsudku I. za věcně správný. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný skutečně podepsal sporné listiny, zejména o uznání závazku a dohodu o splácení dlužné částky ze dne , datum, . U této listiny byla znalcem navíc zjištěna neoprávněná manipulace s touto listinou, když u této listiny byl vyměněn prvý list, který nese uznání závazku a byl k němu přidán druhý list z odlišné listiny. Soud tak dospěl v rámci této listiny ke správnému závěru, že žalovaný úspěšně popřel pravost listiny, což má za následek při vznesené námitce promlčení, že pohledávka žalobce ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, promlčena je. Pokud žalobce argumentoval tím, že doložil ucelený souhrn různých dokumentů, žalovaný namítal, že všechny listiny, které žalobce soudu předložil nesou stín pochybnosti o jejich pravosti, když žalovaný pravost listin a svého podpisu sporuje a ani vypracovaný znalecký posudek vznesené pochybnosti nevyjasnil. Námitky žalovaného ohledně podvrhu jeho podpisů na všech dokumentech a protiprávní manipulace s dokumenty uznání závazku, nebyly v řízení vyřešeny, když i znalec ve svém posudku jasně vyjadřuje jen pochybnost o pravosti podpisů, když svůj závěr v 11 ze 12 případů činí v rovině nízké pravděpodobnosti, tj. v nejnižší možné míře pravděpodobnosti. S takovým závěrem se soud nemůže spokojit, zvláště bez dalších použitelných důkazů tak, aby byl závěr soudu o skutkovém stavu zjištěn nepochybně a aby byla dodržena míra důkazů. Pokud se tedy jedná o výrok I. rozsudku okresního soudu, ten žalovaný navrhoval jako věcně správný potvrdit.4. Včas podaným odvoláním rozhodnutí okresního soudu napadl žalovaný, který odvolání směřoval proti výroku II. a navazujícím výrokům III., IV. a V. uvedeného rozsudku, který považuje za nesprávný, protože rozhodnutí soudu prvého stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci a postiženo je vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Žalobce tvrdí, že dne , datum, uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce, na jejímž základě žalovanému půjčil peněžní částku ve výši 300.000 Kč, která měla být vrácena do 30. 9. 2011, včetně smluvního úroku. Žalobce tvrdí, že stejného dne ještě s žalovaným uzavřel uznání závazku a dohodu o splacení dlužné částky. Jedná se o nároky, které se měly stát splatnými již před více než 13 lety, žalobce nikdy po žalovaném neurgoval zaplacení jakéhokoliv dluhu a v řízení nevysvětlil, proč s uplatněním svého tvrzeného nároku vyčkával tak dlouhou dobu, popřípadě, proč nechal promlčet svůj nárok ze směnek, které, jak tvrdí mu žalovaný vystavil. Žalovaný v řízení popřel pravost listin předložených žalobcem, konkrétně pravost smlouvy o půjčce ze dne , datum, , uznání závazku a dohoda o splacení dlužné částky ze stejného data a ze stejného data stvrzenka a výdajový pokladní doklad. Dále popřel pravost listin tak, že neobsahují jeho pravý podpis na stvrzence a výdajovém pokladním dokladu ze dne , datum, smlouvy o půjčce a uznání závazku a dohodě o splacení dlužné částky z téhož dne. Dále žalovaný namítal, že některé listiny byly navíc pozměněny, a to tak, že byly vyměněny některé stránky vícestránkových dokumentů, a to u uznání závazku a dohody o splacení dlužné částky ze dne , datum, a , datum, . Za této situace břemeno tvrzení i břemeno důkazní ohledně pravosti popřené listiny je na tom, kdo z této listiny pro sebe dovozuje příznivé právní důsledky, takže na žalobci. Žalobce k prokázání svého nároku navrhl toliko jediný relevantní důkaz, a to znaleckým posudkem, z jehož závěru se podává, že 11 ze 12 podpisů je pravděpodobnější, že sporné podpisy jsou pravými podpisy žalovaného, než jsou tyto podpisy nepravé – napodobené. Tedy kladený závěr v rovině nízké pravděpodobnosti, konkrétně v nejnižší rovině kladné pravděpodobností. U jednoho podpisu byl závěr znalcem nerozhodný, a to u podpisu na listině o uznání závazku a dohoda o splacení dlužné částky ze dne , datum, . Ohledně této listiny znalec potvrdil procesní obranu žalovaného, tedy že u této listiny byl vyměněn první list, který nese uznání