11 Co 154/2024-162 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem části pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, určené geometrickým plánem v rozsahu, který je stanoven plotem mezi pozemkem parc. č. , číslo, a pozemky parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, (odstavec I. výroku), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 27.888 Kč (odstavec II. výroku).2. Rozsudek napadla včas podaným odvoláním žalobkyně. Namítala nesprávné právní posouzení věci. Soud prvního stupně vystavěl své odůvodnění na tom, že musel vzít v potaz ochranu nabyvatele práva v duchu zásady materiální publicity podle § 984 odst. 1 o. z. Soud se však nevypořádal se skutečnostmi, které v řízení sám zjistil, poukázala na skutková zjištění tak, jak jsou uvedena v odůvodnění napadeného rozhodnutí pod body 9., 16., 20. až 23. S ohledem na zákon č. 88/1988 Sb., o státním podniku, je zřejmé, že předmětný sporný pozemek byl ve vlastnictví státu od roku 1988, stát prostřednictvím své organizace zajistil stanovení hranic, vyměření pozemků a stavbu hraničního plotu, v roce 2020 došlo k úplatnému převodu mezi akciovou společností, jejímž koncovým vlastníkem s vlastnickým podílem 100 % je stát, a žalovanou, která je státním podnikem, a má tak s pozemkem právo hospodařit, avšak vlastníkem je opět stát. U žalované nemůže být dána dobrá víra ve smyslu § 984 o. z., neboť zjištěné okolnosti dobrou víru vyvracejí. Poukázala na to, že omyl držitele byl vyvolán státním orgánem. Stát těží ze skutečnosti, že nesprávně stanovil vlastnické hranice a způsobil nesoulad při zápisu do katastru nemovitostí, přičemž současně přenáší břemeno odpovědnosti na žalobkyni a za nezjištění souladu ji sankcionuje ztrátou vlastnického práva, a to právě ve prospěch státu. Všechny uvedené skutečnosti vyšly najevo v průběhu řízení před soudem prvního stupně, ten se s nimi nikterak nevypořádal. Dle žalobkyně je zde dána zjevná faktická identita subjektů vystupujících na obou stranách smlouvy. Již ze skutečnosti, že společnost , právnická osoba, . je akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je od roku 2018 společnost , právnická osoba, ., jejímž jediným akcionářem je , název, , a žalovaný je státním podnikem existujícím od roku 1988 a jeho zakladatelem je , název, , je nutné učinit závěr, že konečným beneficientem uvedeného právního jednání je stát. Je zcela nerozhodné, zda na jedné straně vystupuje stát prostřednictvím akciové společnosti založené , název, a na druhé straně vystupuje prostřednictvím státního podniku. Rovněž na této skutečnosti nemůže nic měnit ani angažmá odlišných fyzických osob ve statutárních orgánech. Faktická totožnost uvedených subjektů pak vylučuje aplikaci zásady materiální publicity podle § 984 odst. 1 o. z. Domáhala se změny napadeného rozhodnutí tak, že žalobě bude vyhověno.3. Žalovaný navrhoval potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Dle jeho názoru nemohla žalobkyně nabýt pozemek na základě řádné držby, zároveň nebyly splněny ani podmínky mimořádného vydržení, když žalobkyně nemůže započítávat dobu držby svého právního předchůdce. Tomu muselo být k okamžiku uchopení držby, tj. k 4. 11. 1992 zřejmé, že pozemek nevlastní, když tuto nemovitost již dříve prodal na základě kupní smlouvy z roku 1989 právnímu předchůdci žalovaného. Musel si tak být vědom, že faktickou držbou pozemku působí újmu jeho skutečnému vlastníkovi. I kdyby byly splněny podmínky mimořádného vydržení, v souladu s ústavními principy právní jistoty, dobré víry a zásadou, že práva náleží bdělým, je na místě aplikovat § 984 o. z., když zákonné podmínky působení materiální publicity byly naplněny. K nabytí věcného práva žalovaného došlo na základě právního jednání, které bylo úplatné, učiněné v dobré víře od subjektu zapsaného ve veřejném seznamu, nejde o výjimku dle § 984 odst. 2 o. z. Nemůže být dána totožnost osob mezi akciovou společností , právnická osoba, ., případně organizační složkou státu – , název, na jedné straně a státním podnikem , právnická osoba, . na straně druhé jednajícím vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Tuto skutečnost dokládá i fakt, že k převodu pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, na žalovaného došlo na základě smlouvy o koupi části závodu ze dne , datum, a souhlasného prohlášení o nabytí práva koupí závodu. Nedošlo tak k nabytí pozemku smlouvou o převodu hospodaření s majetkem státu. Koupě závodu dle § 2175 o. z. a násl. přitom nepochybně předpokládá změnu vlastnického práva. Z doloženého výpisu katastru nemovitostí je mimochodem také nesporné, že došlo ke změně vlastnického práva vkladem do katastru nemovitostí , číslo, a nikoliv pouhým záznamem. Byla tak naplněna hypotéza právní normy, že není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo. I kdyby šlo v daném případě o jeden subjekt – stát, žalobě nemůže být vyhověno. Jde totiž o to, že stát nabyl předmětný pozemek ve smyslu § 984 o. z. na základě již dřívějšího právního jednání, a to úplatné smlouvy o vkladu obchodního závodu ze dne , datum, uzavřené mezi , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dnes , právnická osoba, .), jejímž vlastníkem byla a je stále společnost , název, , a.s., IČO , IČO, . Tyto relevantní skutečnosti plynou z provedeného důkazu – vyjádření , právnická osoba, a z výpisu z obchodního rejstříku. Žalovaný navrhoval potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v celém rozsahu, včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. Z obsahu spisu se podává, že žalobou došlou soudu dne 10. 7. 2023 se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem označené části pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, (dále jen předmětný pozemek). Tvrdila, že skutečná hranice mezi předmětným pozemkem a ostatními pozemky je více než 30 let neměnná a odpovídá plotu umístěnému mezi předmětným pozemkem a dalšími pozemky. Vytyčení hranice mezi pozemky, včetně výstavby plotu zajišťoval , název, , koncern , adresa, . Namítala nedostatek dobré víry žalovaného jakožto nabyvatele vlastnického práva sporné části pozemku na základě smlouvy o koupi části závodu z , datum, . Žalovaný od samého počátku s žalobou nesouhlasil.6. Okresní soud provedl dokazování listinami a výpovědí svědkyně tak, jak je zachyceno v protokolech o jednání. Učinil z provedených důkazů skutková zjištění, jež jsou podrobně popsána v bodech 4. až 32.7. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. č. , číslo, parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , které nabyla darem od svého otce , jméno FO, darovací smlouvou ze dne , datum, . Zápis hranice pozemků parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, s pozemkem parc. č. , číslo, , které tvoří asfaltovou cestu, neodpovídá vystavěnému plotu a rozsahu, v jakém žalobkyně a její rodina po dobu 30 let pozemky užívají. Sporná část pozemku parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, má obsah , číslo, m² a je vymezena v pásu od plotu po konec hlavního uzávěru plynu, vlevo s malým trojúhelníkovým výběžkem hlouběji do pozemku parc. č. , číslo, . Na přelomu 80. a 90. let minulého století probíhala v oblasti výstavba silnice , název, a za účelem výstavby byly od otce žalobkyně odkoupeny části pozemků, mimo jiné parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, Některé pozemky byly předány k dočasnému užívání a následně byly navráceny. Na základě kupní smlouvy číslo , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi prodávajícím , jméno FO, a kupujícím , název, , koncern , adresa, , Výstavba dolu , adresa, , nabyl kupující vlastnictví pozemků v k. ú. , adresa, zaměřených geometrickým plánem ze dne , datum, , a to z pozemku parc. č. , číslo, část „, název, “ o výměře , číslo, m² a z pozemku parc. č. , číslo, zahrada část „, název, “ o výměře , číslo, m², včetně oplocení a trvalých porostů. Výstavbu plotu po dokončení silnice , název, zajišťoval výhradně investor , název, . , jméno FO, neurčoval, kudy plot povede. Následně se o zahradu v hranicích plotu po celou dobu staral , jméno FO, s rodinou, zahradu užívali a rovněž natírali plot. Nikdy nikdo nevznesl žádný vlastnický nárok. Vlastníkem pozemku parc. č. , číslo, o výměře , číslo, m² (cesta) je Česká republika a právo hospodařit s majetkem státu má žalovaný. Nabývacím titulem bylo souhlasné prohlášení o nabytí práva koupí závodu ze dne , datum, ve spojení se smlouvou o koupi části závodu ze dne , datum, , kupní cena činila 1 Kč a byla stanovena znaleckým posudkem při zohlednění veškerých očekávaných nákladů na útlum převáděné části závodu a jiných negativních majetkových dopadů dalšího nakládání s částí závodu kupujícím a dále skutečnostmi, že část závodu je prodávána pouze za účelem útlumu a zahrazení následků hornické činnosti a nikoliv za účelem dalšího dolování nerostů a je prodávána úhrnem.8. Vzhledem k závěru o skutkovém stavu věci tak, jak byl učiněn okresním soudem