57 Co 302/2024-165 — Krajský soud v Ostravě

1. Okresní soud napadeným rozsudkem, a to výrokem I určil, že na služebných pozemcích parc. č. , označení parcel, (vše v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalobkyně) nevázne věcné břemeno chůze s právem vstupu na a do nemovitostí za účelem a v souvislosti s kontrolou technického stavu a provádění nezbytné údržby a oprav technických zařízení rozvodů, elektřiny, vody a odpadu ve prospěch panujících pozemků parc. č. , označení parcel, (vše v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalované).2. Výrokem II určil, že na služebných pozemcích parc. č. , označení parcel, (vše v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalobkyně), nevázne věcné břemeno chůze s právem vstupu na a do nemovitostí za účelem a v souvislosti s kontrolou technického stavu a provádění nezbytné údržby a oprav technických zařízení rozvodů, elektřiny, vody a odpadu ve prospěch panujících bytových jednotek č. , označení jednotek, nacházejících se v budově č. p. , hodnota, na pozemku parc. č. , hodnota, spolu s ve výroku specifikovaným podílem na společných částech budovy a pozemku, a bytových jednotek č. , označení jednotek, nacházejících se v budově č. p. , hodnota, na pozemku parc. č. , hodnota, spolu s ve výroku specifikovaným podílem na společných částech budovy a pozemku (vše v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalované).3. Výrokem III určil, že na služebných pozemcích parc. č. , hodnota, a , hodnota, (oba v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalobkyně) nevázne věcné břemeno chůze za účelem a v souvislosti s kontrolou, údržbou a opravami stávajících technických zařízení, rozvodů elektřiny, vody a kanalizace ve prospěch panujících pozemků parc. č. , označení parcel, (vše v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalované).4. Výrokem IV určil, že na služebných pozemcích parc. č. , hodnota, , , hodnota, (oba v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalobkyně) nevázne věcné břemeno chůze za účelem a v souvislosti s kontrolou, údržbou a opravami stávajících technických zařízení, rozvodů elektřiny, vody a kanalizace ve prospěch panujících bytových jednotek č. , označení jednotek, nacházejících se v budově č. p. , hodnota, na pozemku parc. č. , hodnota, spolu s ve výroku specifikovaným podílem na společných částech budovy a pozemku, a bytových jednotek č. , označení jednotek, nacházejících se v budově č. p. , hodnota, na pozemku parc. č. , hodnota, spolu s ve výroku specifikovaným podílem na společných částech budovy a pozemku (vše v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalované).5. Výrokem V určil, že na služebném pozemku parc. č. , hodnota, (v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalobkyně) nevázne věcné břemeno spočívající v právu vstupu na a do nemovitostí za účelem a v souvislosti s kontrolou technického stavu a provádění nezbytné údržby a oprav stávajících technických zařízení, rozvodů elektřiny, vody a kanalizace ve prospěch panujících pozemků parc. č. , označení parcel, (vše v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalované).6. Výrokem VI určil, že na služebném pozemku parc. č. , hodnota, (v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalobkyně) nevázne věcné břemeno spočívající v právu vstupu na a do nemovitostí za účelem a v souvislosti s kontrolou technického stavu a provádění nezbytné údržby a oprav stávajících technických zařízení, rozvodů elektřiny, vody a kanalizace ve prospěch panujících bytových jednotek č. , označení jednotek, nacházejících se v budově č. p. , hodnota, na pozemku parc. č. , hodnota, spolu s ve výroku specifikovaným podílem na společných částech budovy a pozemku, a bytových jednotek č. , označení jednotek, nacházejících se v budově č. p. , hodnota, na pozemku parc. č. , hodnota, spolu s ve výroku specifikovaným podílem na společných částech budovy a pozemku (vše v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalované).7. Konečně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 69 264,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok VII), jakož i povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na náhradě nákladů řízení 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VIII).8. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně je evidována jako vlastnice služebných pozemků, které byly historicky součástí areálu bývalého podniku , právnická osoba, , a které byly postupně v souvislosti s jejich převodem ze žalované na právního předchůdce žalobkyně zatíženy v letech 2011 až 2015 na základě smluv ze dne , datum, (ve vztahu k věcným břemenům specifikovaným ve výrocích I a II rozsudku), ze dne , datum, (ve vztahu k věcným břemenům specifikovaným ve výrocích III a IV rozsudku) a ze dne , datum, (ve vztahu k věcným břemenům specifikovaným ve výrocích V a VI rozsudku) věcnými břemeny ve prospěch panujících nemovitých věcí, jejichž vlastníkem je nadále žalovaná. Ve všech těchto smlouvách přitom bylo žalovanou konstatováno, že „na a v převáděných“ služebných pozemcích „se nacházejí technická zařízení, sloužící k zajištění dodávek elektřiny, vody a odvodu odpadů ze sousedních“ panujících nemovitostí, které jsou nadále ve vlastnictví žalované. V době prodejů nebylo stranám smluv známo přesné umístění technických zařízení, pročež bylo ujednáno zřízení věcných břemen v celém rozsahu převáděných služebných pozemků. Za zřízení byla vždy ujednaná jednorázová úplata. Žalovaná nikdy v minulosti do doby rozhodování soudu nevyužila oprávnění plynoucí z práv věcného břemene, ani se nedomáhala přístupu k jakémukoliv technickému zařízení, které by se mělo nacházet na kterémkoliv ze služebných pozemků. Na žádném ze služebných pozemků se ani žádné takové technické zařízení a s nimi související inženýrské sítě nenacházely nejméně od r. 2011, kdy došlo ke zřízení prvního z břemen. Od dubna 2021 se žalobkyně marně snažila se žalovanou smírně dohodnout na deklaraci neexistence služebností inženýrských sítí, což však žalovaná odmítla.9. Zjištěný skutkový stav okresní soud posoudil po právní stránce tak, že věcná břemena, která byla zřízena smlouvami uzavřenými před 1. 1. 2014, v souladu s § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), pokud jde o jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklá přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku, podřadil pod § 151o zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) a uzavřel, že tyto byly zřízeny „in rem“, zatímco na věcné břemeno vzniklé smlouvou ze dne 13. 10. 2015 aplikoval § 1267 a násl. o. z. s tím, že jde o služebnost inženýrských sítí. Všechna věcná břemena byla zřízena smluvně společně s kupními smlouvami, kterou byly žalovanou jako prodávající převedeny na právní předchůdkyni žalobkyně jednotlivé služebné pozemky, a to za jednorázovou úplatu a v celém rozsahu služebných pozemků, neboť konkrétní míra dotčení pozemků nebyla žalované při uzavírání smluv známá. V tomto směru s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3158/2014, (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti přístupná na webových stránkách Nejvyššího soudu https://www.nsoud.cz, zatímco rozhodnutí Ústavního soudu jsou veřejnosti přístupná na internetových stránkách Ústavního soudu https://nalus.usoud.cz) argumentoval, že neuvedení jejich přesné trasy nemělo za následek neplatnost smluv pro jejich neurčitost. Podle soudu, vlastník služebného pozemku, pokud nabude důvodnou pochybnost o existenci či rozsahu zatížení svého pozemku, je oprávněn žádat od vlastníka příslušné inženýrské sítě či technického zařízení, který navíc tvrdí, že tyto užívá, aby ve smyslu § 1267 odst. 3 o. z. poskytl potřebnou součinnost, včetně zpřístupnění dokumentace sítě. Vzhledem k tomu, že s účinností od 1. 1. 2024 je nutno i na věcná břemena zřízena smlouvami ze dne před tímto datem pohlížet jako na služebnosti inženýrských sítí, bylo tak v řízení na žalované, jako vlastníkovi panujících nemovitostí, aby tvrdila, že se na služebných pozemcích žalobkyně, které jsou předmětem tohoto řízení, nachází jakákoliv z inženýrských sítí či technické zařízení k ní a nemůže obstát její obrana, že jde o bývalý průmyslový areál a sítě byly zbudovány v dávné historii. Z této její zákonné povinnosti soud dovodil břemeno tvrzení a břemeno důkazní na straně žalované, která i přes poučení dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), doplnila svá tvrzení toliko ohledně dálkového teplovodu, který však ani nebyl předmětem řízení, navíc jehož vlastnictví žalovaná dovozovala toliko nepřímo ze skutečnosti faktické existence teplovodu napojeného do jednotek v domě č. p. , hodnota, na pozemku parc. č. , hodnota, ze sousedního pozemku parc. č. , hodnota, přes pozemky parc. č. , hodnota, a , hodnota, , které však nebyly předmětem řízení a nadto ani ve vlastnictví žalobkyně. S ohledem na výsledky provedeného dokazování, podle nichž ke dni zřízení jednotlivých věcných břemen žádné sítě, včetně technických zařízení, na služebných pozemcích neexistovaly a do dne rozhodování soudu ani neexistují, následně okresní soud vyhověl žalobě v plném rozsahu primárního petitu s tím