75 Co 91/2025-116 — Krajský soud v Ostravě

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl nárok žalobkyně na zaplacení částky 39.610,12 Kč společně s úrokem ve výši 7,68 % ročně z částky 37.810,12 Kč od 3. 8. 2023 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 37.810,12 Kč od 3. 8. 2023 do zaplacení (výrok I.) a zavázal žalobkyni k náhradě nákladů řízení žalovanému ve výši 900 Kč (výrok II.).2. Po projednání věci okresní soud dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, č. , hodnota, je neplatná podle § 9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ), účinného do 30. 11. 2016, když žalobkyně nedostála svým povinnostem jako poskytovatel spotřebitelského úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného, přičemž žalovaný je v takovém případě na základě pravidel pro vypořádání bezdůvodného obohacení (§ 2993 občanského zákoníku) povinen vrátit částku, která mu byla (z neplatného právního důvodu) poskytnuta, tj. částku 227.646 Kč, všechny další nároky odvozované z neplatné smlouvy jsou nedůvodné. Žalovaný již v souvislosti s předmětnou smlouvou uhradil částku 281.881,29 Kč, která byla žalobkyní částečně započítávána na položky (úrok, úroky z prodlení, náklady na vymáhání), na které však žalobkyni nevznikl nárok, jelikož nebyly platně sjednány (jsou zahrnuty v neplatné smlouvě). Žalovaný proto uvedenými úhradami již fakticky vrátil celou jistinu. Soud proto požadavek na zaplacení částky 37.810,12 Kč, která měla představovat dosud nevrácenou jistinu, jako nedůvodný zamítl, a to včetně příslušenství (nárok na smluvní úrok byl vyhodnocen jako nedůvodný z důvodu neplatnosti celé smlouvy a nárok na úrok z prodlení rovněž nevznikl, protože se žalovaný ke dni 3. 8. 2023 ani následně nedostal s vrácením zbývající části jistiny do prodlení, jelikož v této době již byla vrácena). Soud vyhodnotil jako nedůvodný i požadavek na úhradu částky 1.800 Kč, která měla představovat dosud neuhrazené náklady na vymáhání, jelikož ani tento nárok nebyl platně sjednán (předmětná smlouva je absolutně neplatná).3. Proti uvedenému rozsudku, podala včasné odvolání žalobkyně, která namítala, že schopnost žalovaného úvěr splácet zkoumala řádně s péčí řádného hospodáře, své tvrzení doložila důkazy, ze kterých vyplývaly jak příjmy, tak výdaje žalovaného ke dni poskytnutí úvěru a důkazy, ze kterých vyplývalo, že žalobkyně prověřovala bankovní registry dlužníků a hodnotila platební morálku žalovaného. Dále žalobkyně poukazuje na skutečnost, že smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným byl sjednán dnem , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, a tento do měsíce , Anonymizováno, roku , Anonymizováno, svůj závazek řádně plnil. Je tedy zřejmé, že žalovaný byl podle předložených důkazů úvěr schopen splácet, také tak činil a žalobkyně dostatečně tuto schopnost žalovaného posoudila. Pravidelné splácení úvěru od , Anonymizováno, roku , Anonymizováno, do , Anonymizováno, roku , Anonymizováno, je prokázáním jak řádné platební morálky žalovaného, tak zodpovědného prověření schopnosti úvěr splácet ze strany žalobkyně. Formální konstatování neplatnosti smlouvy bez zhodnocení všech poskytnutých důkazů a zohlednění všech tvrzení, která byla v žalobě obsažena, je dle názoru žalobkyně mylné a neodráží skutečný stav smluvního vztahu. Posuzování schopnosti úvěr splácet žalobkyně provedla standardní bonifikací a vyhodnocením úvěrového rizika, které spočívalo v provedení odhadu reálných možností žalovaného dostát svým závazkům ze svých primárních zdrojů. Žalobkyně má za to, že povinnost žalovaného vrátit půjčené peněžní prostředky a zaplatit úroky není dotčena. Proto navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. Žalovaný se k odvolání žalobkyně vyjádřil tak že požaduje rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdit.5. Krajský soud při konstatování včasnosti a přípustnosti odvolání a jeho podání oprávněnou osobou přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu, tedy zcela, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobou podanou u okresního soudu dne 9. 5. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 37.810,12 Kč s příslušenstvím (smluvní úrok, úrok z prodlení), která má představovat nevrácenou část peněz, které měly být žalovanému poskytnuty na základě smlouvy č. , hodnota, uzavřené s žalobkyní dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . Dále se domáhá částky 1.800 Kč, která má představovat dosud neuhrazené poplatky za upomínky zaslané v souvislosti s uvedenou smlouvou v měsíci 07/2023 a 08/2023 (2x 900 Kč). Žalovaný k žalobě uvedl, že měsíční splátky platil, žádá o snížení nákladů řízení pro jeho nemajetnost, kdy je ve výkonu trestu odnětí svobody. Okresní soud usnesením ze dne 20. 6. 2024 žalobkyni vyzval postupem dle § 118a odst. 1, 3 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), aby do 10 dnů doplnila skutková tvrzení a označila důkazy ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného s tím, že ji poučil dle § 118a odst. 2 o. s. ř, že v případě neplatnosti smlouvy bude právní vztah vypořádáván podle zásad o bezdůvodném obohacení, a nechť jsou pro tento případ tvrzeny a doloženy skutečnosti k okamžiku počátku prodlení žalovaného. V případě, že výzvě nebude vyhověno, hrozí plný nebo částečný neúspěch v řízení s ohledem na břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Doplněná tvrzení musí být úplná a podložená, neboť soud před rozhodnutím ve věci bez jednání nebude vydávat další výzvu k doplnění. Zároveň žalobkyni vyzval, aby v totožné lhůtě sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se k tomuto ve lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Na to žalobkyně reagovala podáním ze dne 26. 6. 2024, k možnosti rozhodnutí věci bez jednání se nevyjádřila. Dne 2. 10. 2024 pak okresní soud vyhlásil ve věci první rozsudek, kterým nárok žalobkyně zcela zamítl a tuto zavázal k náhradě nákladů řízení. K odvolání žalobkyně pak byl tento zrušen usnesením Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 7. 1. 2025, č. j. 75 Co 268/2024-79, a věc byla okresnímu soudu vrácena k dalšímu řízení s pokynem, aby ve věci nařídil jednání, k němuž řádně předvolá všechny účastníky řízení, kdy pro projednání věci bez nařízení jednání nebyly splněny zákonné podmínky. Dále, aby se zaměřil na posouzení toho, zda předmětná smlouva o úvěru jako smlouva o spotřebitelském úvěru je platnou smlouvou z pohledu ust. § 9 odst. 1 ZSÚ. V uvedeném směru měl tedy okresní soud posuzovat, zda žalobkyně s odbornou péči posoudila úvěruschopnost žalovaného s tím, že pokud bude ve vztahu k účastníkům činit poučení dle § 118a o. s. ř., učiní tak již s ohledem na samotnou dikci tohoto zákonného ustanovení řádně při ústním jednání soudu. Pokud pak dospěje k závěru, že předmětná smlouva o úvěru je neplatná dle § 9 odst. 1 ZSÚ, vypořádá vztah mezi účastníky dle zásad o vypořádání bezdůvodného obohacení. Až v případě, pokud okresní soud dospěje k závěru, že smlouva o úvěru je z pohledu § 9 odst. 1 ZSÚ platná, bude se věcně zabývat jednotlivými nároky žalobkyní uplatněnými. Okresní soud při dodržení závazného právního názoru krajského soudu a splnění pokynů uvedených v tomto kasačním rozhodnutí ve věci znovu jednal dne 26. 2. 2025, kde byl vyhlášen napadený rozsudek.7. Předně krajský soud považuje za správná skutková zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů a závěr o skutkovém stavu věci pod body 4.-14. odůvodnění rozsudku a pro stručnost na tyto zcela odkazuje.8. Pokud jde o právní hodnocení věci, krajský soud zcela akceptuje závěry okresního soudu o neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy dle § 9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinného do 30. 11. 2016, kdy na pečlivé odůvodnění okresního soudu pod body 21.-24. rozsudku v tomto směru lze beze zbytku odkázat, přičemž základním pochybením žalobkyně zůstává absence jakéhokoli zkoumání a prověřování výdajů žalovaného.9. Z výše uvedených důvodů krajský soud rozsudek okresního soudu dle ustanovení § 219 o. s. ř. v celém rozsahu potvrdil včetně výroku o nákladech řízení, o kterých okresní soud rovněž rozhodl správně, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.10. O nákladech odvolacího řízení rozhodl krajský soud dle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl v odvolacím řízení z procesního hlediska úspěšný, neboť odvolání žalobkyně nebylo vyhověno. Žalovaný má pak nárok na náhradu nákladů řízení podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to paušální náhradu nezastoupeného účastníka za jeden úkon – vyjádření k odvolání žalobkyně ve výši 300 Kč.11. Lhůtu k plnění u nákladů řízení určil krajský soud třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když s ohledem na výši částky nákladů řízení neshledal důvody pro povolení delší lhůty plnění či povolení plně