23 CO 27/2022-64 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Rakovníku (dále jen„ soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem rozvedl manželství manželů uzavřené dne [datum] před Městským úřadem Nové Strašecí a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud prvního stupně vzal z provedeného dokazování za prokázané, že manželství účastníků je„ hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, nelze ani očekávat jeho obnovení“. Podle soudu prvního stupně okolnost takto vážného rozvratu manželství vyplývá jak z výpovědí obou účastníků, tak ze zjištění, která tamní soud učinil v předchozím opatrovnickém řízení, a i s odstupem času je zřejmé, že k obnovení manželství nemůže dojít. Poukázal na to, že„ manžel, ačkoli uváděl, že má stále zájem na zachování manželství a rodiny, během jednání soudu soustavně obviňoval manželku ze lží a z účelového jednání, přičemž nejpodstatnějším se pro něj evidentně jeví, zda bude moci zůstat v současném bydlišti, nebo je bude muset opustit“. Pokud jde o příčiny, které vedly k ukončení manželského a rodinného společenství, ty soud prvního stupně shledal převážně na straně manžela, který„ neunesl postupné citové odcizení manželky a svým násilným jednáním je naopak stále více prohluboval“. 2. Proti tomuto rozsudku podal manžel v zákonné lhůtě odvolání. Vytýkal soudu prvního stupně nesprávný závěr o hlubokém, trvalém a nenapravitelně rozvráceném soužití účastníků, jehož obnovení nelze očekávat. Namítal, že manželství účastníků by nemělo být rozvedeno již proto, že rozvod je v rozporu se zájmem nezletilé dcery. Nesouhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že příčiny vedoucí k ukončení manželského a rodinného společenství manželů je možno spatřovat převážně na jeho straně. Podle manžela soud prvního stupně zcela nedůvodně neuvěřil tvrzení manžela o dluzích či nevěrách manželky, se kterými se účastníci potýkají téměř po celou dobu manželského soužití a které především vedly ke sporům mezi manželi. Dále namítal, že soud prvního stupně při zjišťování příčin rozvratu manželství zcela nespravedlivě vyšel pouze z tvrzení manželky a jí předložených listinných důkazů a naproti tomu zcela pominul tvrzení manžela a jeho vážný zájem na zachování úplné rodiny a tedy i manželství účastníků, zejména kvůli jejich nezletilé dceři. Manžel je stále přesvědčen, že obnovení manželského soužití je možné, minimálně by se o to kvůli nezletilé dceři alespoň pokusil s tím, že by jim k tomu mohla napomoci rodinná terapie. Navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, popřípadě aby rozsudek soudu prvního stupně změnil a návrh manželky na rozvod manželství zamítl. 3. Manželka navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně s tím, že situace ve vztazích manželů se za dobu jednoho a půl roku od podání žaloby tak, jak ji správně zjistil soud prvního stupně, nijak nezměnila a manželka na zachovávání manželství s manželem nadále nemá zájem. 4. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které předcházelo jeho vydání, podle ustanovení § 397 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) a ve smyslu § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podle ustanovení § 212 a následujících zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Z obsahu soudního spisu se podává, že soud prvního stupně provedl v řízení dostatečné dokazování jednak výslechem obou manželů a dále listinnými důkazy. Správně zjistil, že manželství účastníků se minimálně od poloviny roku 2020 potýká s problémy ve vzájemných vztazích manželů, docházelo i k fyzickým konfliktům, po kterých manželka dvakrát přivolala policii a vyhledala lékařské ošetření. Manžel napadení manželky popírá, přičítá to lživým nařčením ze strany manželky a její snaze přimět ho k opuštění stávajícího bydlení. Situace vyústila v odstěhování manželky s nezletilou dcerou účastníků ze společné domácnosti v září 2020 a následné podání návrhu na rozvod v listopadu 2020 a návrhu na úpravu poměrů nezletilé dcery pro dobu do rozvodu a po rozvodu manželství. Opatrovnické řízení před soudem prvního stupně a odvolacím soudem proběhlo na jaře a v létě 2021 a i v jejich rámci byly konstatovány nijak se nelepšící napjaté vztahy mezi manžely. I proto odvolací soud sám přistoupil k do té doby nepožadované úpravě otcova (manželova) styku s dcerou, aby tím eliminoval další možnou příčinu neshod a jejich nepříznivým dopadům na nezletilou dceru manželů. V rámci následného rozvodového jednání před soudem, které proběhlo na podzim 2021, nebylo přes manželem opakovaně proklamovanou víru v možnost urovnání vztahů mezi manželi a zachování jejich manželství zaznamenáno žádné zlepšení situace vyjma konstatování, že styk manžela s dcerou probíhá bezproblémově. 6. Ani v průběhu odvolacího řízení, kdy jednání proběhlo o další čtyři měsíce potom, co ve věci jednal a rozhodl soud prvního stupně, nevyplynulo nic, co by jakkoliv podporovalo manželem stále vyjadřované přesvědčení o tom, že přes všechny problémy, které se mezi manžely za uplynulý rok a půl udály, stále trvá naděje na urovnání vzájemných vztahů a zachování manželství s poukazem na zájem nezletilé dcery manželů. Z přednesů manželů před odvolacím soudem bylo zjištěno, že situace je už řadu měsíců neměnná, došlo sice k určitému zklidnění, ale to lze přičíst tomu, že manželé žijí fakticky odděleně, byť na stejné adrese (manžel obývá původní byt manželů v nemovitosti manželčiny matky, u níž (společně s ní v jiné bytové jednotce) manželka s dcerou od září 2020 bydlí). Manželé se tak občas potkávají toliko na dvoře nemovitosti; manželka v bytě manžela, kam za ním dochází dcera účastníků, z tohoto důvodu několikrát uklidila. Vzájemná komunikace manželů se omezuje toliko na záležitosti jejich dcery a uskutečňování manželova styku s ní. Na Štědrý den 2021 spolu na přání dcery rodina společně povečeřela, avšak večer byl zakončen konfliktem vyvolaným obviněním manželky manžela z krádeže klíčů od automobilu, kdy jí byla z tohoto důvodu přivolána i policie. 7. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 8. Podle ustanovení § 755 odst. 2 o. z., přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu: a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 9. Podle ustanovení § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 10. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že ze všech provedených důkazů je zřejmé, že vztahy účastníků jsou hluboce a trvale narušeny a došlo, zejména ze strany manželky k značnému odcizení manželů. Manželka už nevěří, že by se po roce a půl, kdy spolu manželé nežijí, manželka měla během té doby po určité období známost s jiným mužem, docházelo ke konfliktům řešeným policií, v přestupkovém řízení i před soudem, v možnost nějakého urovnání vzájemných vztahů, a po dosavadních zkušenostech nemá zájem se o to ani pokoušet. 11. Poukazoval-li manžel na zájem nezletilé dcery účastníků, obecně samozřejmě platí, že je v zájmu nezletilých dětí vyrůstat v úplné rodině s oběma rodiči, ovšem za předpokladu, že taková rodina vytváří harmonické prostředí a poskytuje dítěti klidné citové zázemí. Jestliže tomu tak není a dítě se naopak stává svědkem opakovaných rodičovských konfliktů, do nichž je nezřídka, ať už nepřímo (už jenom tím, že je jim přítomno) nebo dokonce přímo, zatahováno, pak se proklamovaný zájem dítěte na zachování jinak nefunkčního manželství rodičů vytrácí. V takové situaci rozchod rodičů naopak často přináší uklidnění situace, které dítě vnímá pozitivně. V projednávané věci je z líčení obou manželů zřejmé, že ani společná snaha vyjít vstříc přání nezletilé dcery na společně strávený Štědrý večer, nenaznačila žádnou naději na možné obnovení rodinného soužití, když opět vyústila v konflikt. A je v této souvislosti jedno, kdo a proč ho vyvolal, neboť postačuje fakt, že ani sváteční večer a přítomnost dcery nedokázaly napětí mezi manžely zcela eliminovat. 12. Námitky manžela, že soud prvního stupně neprovedl jím navrhované důkazy, nejsou důvodné, když tyto důkazy mohly toliko doplnit obraz průběhu a příčin vzájemných konfliktů, nikoliv prokázat, že by vztahy manželů byly ve skutečnosti id