22 Co 189/2024-119 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně výrokem I. zamítl vzájemný návrh žalované ze dne 28. 12. 2023, aby soud určil, že hranice mezi pozemkem parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, a pozemkem parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, probíhá přesně podél linie ohradní zdi, která tyto pozemky odděluje, jak je tato zeď zakreslena na vytyčovacím náčrtu ze dne 7. 4. 2022, vyhotoveném , jméno FO, , mapový list , adresa, -, Anonymizováno, , číslo zakázky , Anonymizováno, , a to od průsečíku s parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, až po průsečík s parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , a to konkrétně podél jejího okraje směrem do pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, a výrokem II. rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o vzájemném návrhu ve výši 6 325,70 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.2. Všechny dále uvedené nemovité věci se nacházení v k. ú. , adresa, , obec , adresa, .3. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání s odůvodněním, že soud prvního stupně neprovedl žalovanou navržené důkazy nezbytné pro zjištění skutkového stavu a dále že nesprávně posoudil otázku možnosti stanovení hranice mezi pozemky, která není přesně vedena v katastru nemovitostí a je proto objektivně nezjistitelná. Soud prvního stupně si nevyžádal od katastrálního úřadu sdělení ohledně přesnosti, s jakou jsou zaměřeny konkrétní lomové body a pouze konstatoval, že zjištěná odchylka nemusí být ve prospěch žalované. V tomto řízení nejde o prospěch jedné ze stran, jeho účelem je „postavení hranice pozemku na jisto“. Soud si měl vyžádat, o jaké konkrétní body (umístěné v terénu) se jedná, zda se jedná např. o triangulační či nivelační body a co přesně body určují a zda jde o body rozhodné pro zaměřování hranic pozemku. Dále soud nesprávně odmítl učinit ohledání na místě, čímž v rozporu se zásadou přímosti nezjistil vlastním vnímáním skutečný stav sporné hranice pozemku. Nesprávně soud rovněž zamítl návrh na provedení výslechu svědků, kteří měli být schopni osvětlit historický kontext hranice mezi pozemky. Nesprávně soud prvního stupně uzavřel, že se jedná o subjektivní spornost hranice mezi pozemky. Takový závěr by však mohl učinit jen tehdy, pokud by měl postaveno najisto, kde se přesně nachází správné vymezovací hraniční body. Teprve na základě provedeného dokazování v celém rozsahu by mohl učinit závěr o tom, zda lze či nelze hranici mezi pozemky objektivně určit. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení za účelem provedení dokazování.4. Žalobkyně navrhla, aby rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen. Dle ní je zásadní to, že existuje zápis v katastru nemovitostí, podle kterého vlastnická hranice probíhá tak, jak ji vytyčil v terénu i žalovanou zvolený geodet a žalované je tak katastrální stav znám. Podle § 980 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) platí, že hranice parcel je totožná s hranicí vlastnickou, a to do doby, dokud není prokázán opak. V řízení opak prokázán nebyl a ani důkazy, navržené žalovanou, tento opak nejsou způsobilé prokázat. Žalobkyně předložila několik záznamů podrobného měření z 90. let, které se ztotožňují se současným katastrálním stavem. Minimálně ze strany od ulice , jméno FO, se nachází již řadu let geodetický (mezní) bod mezi pozemky účastnic. Žalovaná o tomto bodu věděla, na tuto skutečnost byla i výslovně upozorněna otcem žalobkyně, který v nemovitostech žalobkyně řadu let bydlí. Toto bylo doloženo fotografiemi, a to i z doby před pořízením vytyčovacího náčrtu geodeta objednaného žalovanou. Opakovaně tedy byla hranice pozemku objektivně zjištěna. Žalovaná zadala zaměření hranice v terénu, ale nechce, aby bylo respektováno a vyžaduje, aby bylo rozhodnuto, že hranice vede podél zdi žalobkyně. Část zdi však žalobkyně posunula tak, aby zeď celá stála na jejím pozemku. Žalobkyně považuje chování žalované za amorální, když situaci kolem pozemků znala, byla pro ni seznatelná z katastru nemovitostí i z v terénu vytyčených geometrických bodů, přesto se rozhodla pozemek si přisvojit, aby nemusela budovat vlastní oplocení a aby zeď žalobkyně mohla použít jako opěrný systém pro val hlíny, kterým navýšila svůj pozemek. Žalovaná byla opakovaně informována, že tento postup není možný.5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích § 212 věty první o. s. ř. podle § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, vycházel z toho, že žalovaná výslovně uvedla, že se domáhá konstitutivního určení hranic podle § 1028 o. z. a v žalobním petitu pouze navrhla, kudy by měla hranice vést. Podle skutečností vylíčených v žalobě má žalovaná za to, že přestože pozemky ve vlastnictví účastnic jsou v katastru nemovitostí evidovány v podobě parcel a v katastru nemovitostí je parcelní hranice zakreslena, nelze tuto v terénu zjistit z důvodu, že její lomové body jsou evidovány s kódem kvality 8 a v terénu se tak může hranice nacházet s odchylkou do 2,82 m na jednu nebo na druhou stranu od evidovaných souřadnic.7. Na základě listin a fotografií soud prvního stupně učinil následující skutkový stav. Žalobkyně je na základě darovací smlouvy ze dne 29. 5. 2014 vlastnicí pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, a dále pozemku p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, (list vlastnictví č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, ) a žalovaná je na základě kupní smlouvy ze dne 31. 7. 2017 výlučnou vlastnicí pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, a pozemků p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, (list vlastnictví č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, ). Nemovitosti účastnic spolu sousedí, jejich společná hranice se nachází mezi pozemky p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, . , jméno FO, jihu parcely sousedí s obecním pozemkem p. č. , hodnota, , který je ulicí s názvem , jméno FO, a na severu navazují na obecní pozemek p. č. , Anonymizováno, , který je korytem potoka (informace z katastru nemovitostí, snímky katastrální mapy). Parcela žalobkyně č. , hodnota, je směrem k parcele č. , hodnota, ohraničena zdí. Dle vytyčovacího náčrtu a fotografií (zachycujících předmětné parcely, zeď žalobkyně a geodetem umístěný hraniční bod) zeď na parcele č. , hodnota, nepřiléhá a nekopíruje společnou v katastru nemovitostí evidovanou parcelní hranici pozemků p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, . Parcelní hranice byla v terénu vytyčena geodetem, který v terénu vyznačil hraniční body obou parcel a to tak, že hraniční bod č. , hodnota, -, Anonymizováno, parcel č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, byl vyznačen obetonovanou železnou trubkou a hraniční bod č. , hodnota, -, Anonymizováno, parcel č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, byl vyznačen plastovým mezníkem. Na jižní straně zeď leží na parcele č. , hodnota, a je od hraničního bodu č. , hodnota, -, Anonymizováno, vzdálená, ale postupně se k parcelní hranici přibližuje a asi ve vzdálenosti dvou třetin ji protíná a dále směrem k hraničnímu bodu , Anonymizováno, s potokem zeď již přesahuje na parcelu č. , hodnota, (ve tvaru trojúhelníku). Vytyčení bylo objednáno žalovanou a bylo provedeno dle katastrální mapy digitalizované (KMD) a záznamu podrobného měření změn (ZMPZ) č. , hodnota, . K vytyčení nebyly vzneseny žádné připomínky (protokol o vytyčení hranice pozemku a vytyčovací náčrt zhotovený , jméno FO, dne 7. 4. 2022 pod číslem zakázky , Anonymizováno, , potvrzený oprávněným zeměměřičským inženýrem , tituly před jménem, , Anonymizováno, , adresa, dne 20. 4. 2022). Stejným způsobem byla hranice mezi předmětnými parcelami ve vztahu ke zdi žalobkyně geodety vytyčena v letech 1996 i 1998 (záznam podrobného měření změn č. , hodnota, ze dne 18. 11. 1998 a č. , hodnota, z roku 1995). Jako historický podklad aktuální katastrální mapy sloužil císařský otisk stabilního katastru.8. Takto zjištěný skutkový stav odpovídá provedeným důkazům a odvolací soud na něj v souladu se závěry Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 Cdo 3450/2011 zcela odkazuje. Před odvolacím soudem pak bylo doplněním dokazování zjištěno, že žalobkyně aktuálně zeď posunula tak, aby tato nezasahovala na parcelu žalované. , jméno FO, , jméno FO, vyhotovit geometrický plán č. plánu , Anonymizováno, (stejnopis nebyl doposud ověřen pro rozdělení pozemku), z něhož vyplývá, že zeď aktuálně stojí jen na parcele č. , hodnota, , na jihu 2,38 m od hraničního bodu č. , hodnota, -, Anonymizováno, a na severu 0,82 m od hraničního bodu č. , hodnota, -, Anonymizováno, ; parcela č. , hodnota, je rozdělena na část ležící před touto zdí a na část ležící za ní, tedy mezi zdí a parcelní hranicí.9. Podle § 1028 o. z. jsou-li hranice mezi pozemky nez