26 Co 17/2024-118 — Krajský soud v Praze

1. Shora označeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků. Soud prvního stupně rozhodoval za situace, kdy žalobkyně podala dne , datum, žalobu o určení vlastnického práva k nemovitostem, pozemku st. p. č. 37/2, jehož součástí je dům č. p. 77, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -západ, na LV č. , hodnota, , pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, . Ve věci samé rozhodl soud prvního stupně rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , tak, že žalobu zamítl a uložil žalobkyni zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku , částka, . Dne , datum, podala žalobkyně proti citovanému rozsudku odvolání, které, k výzvě soudu prvního stupně, doplnila dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vyzval soud prvního stupně žalobkyni k zaplacení soudního poplatku z podaného odvolání ve výši , částka, . Výzva byla doručena žalobkyni dne , datum, . Žalobkyně dne , datum, požádala soud prvního stupně o osvobození od soudních poplatků. Svou žádost o osvobození od soudního poplatku odůvodnila blíže nespecifikovanými osobními důvody. O svých osobních poměrech ničeho neuvedla. Dne , datum, bylo žalobkyni doručeno Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech (dále i jen „Prohlášení“) s výzvou k vyplnění a předložení soudu prvního stupně do 15 dnů od doručení výzvy. Žalobkyně ve lhůtě stanovené soudem prvního stupně ani později Prohlášení nepředložila, své majetkové a osobní poměry ani jiným způsobem netvrdila a nedoložila. Soud prvního stupně tedy od žalobkyně neměl k dispozici žádné informace o majetkových poměrech, a proto návrh na osvobození od soudních poplatků zamítl podle § 138 odst. l zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).2. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včasné odvolání, ve kterém neuvedla žádné odvolací důvody, nedoplnila požadované informace o majetkových a osobních poměrech, pouze uvedla, že odvolání doplní do 20 dnů. Odvolání ani k výzvě soudu prvního stupně doručené dne , datum, nedoplnila.3. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o. s. ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 214 odst. 2, písm. c) o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.4. Podle § 205 a § 209 o. s. ř. u odvolání proti usnesení, kterým soud prvního stupně nerozhoduje ve věci samé (proti usnesení soudu prvního stupně jen procesní povahy) nejsou způsobilé odvolací důvody předepsány. Znamená to, že odvolání proti usnesení jen procesní povahy může odvolatel zdůvodnit vším, v čem spatřuje nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu, který rozhodnutí předcházel, samozřejmě jen s přihlédnutím k procesní otázce, kterou usnesení soudu prvního stupně řeší. Odtud rovněž plyne, že postrádá-li odvolání proti usnesení soudu prvního stupně jen procesní povahy pouze uvedení odvolacího důvodu (půjde-li např. o tzv. blanketní odvolání), jde sice o nedostatek náležitosti odvolání, o jehož odstranění se soud prvního stupně musí pokusit postupem podle § 43, který však odvolacímu soudu nebrání pokračovat v odvolacím řízení.5. V posuzovném případě žalobkyně podala včasné avšak toliko blanketní odvolání proti usnesení soudu prvního stupně, které ani v dodatečné lhůtě nedopnila. Jak shora uvedeno, tento nedostatek náležitosti odvolání žalobkyně však nebrání odvolacímu soudu pokračovat v odvolacím řízení a přezkoumat usnesení soudu prvního stupně.6. V přezkoumávané věci se z obsahu spisu podávají skutečnosti, z nichž vycházel soud prvního stupně, a sice že žalobkyně po podání odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , požádala o osvobození od placení soudních poplatků, k výzvě soudu nedoložila Prohlášení o svých majetkových a výdělkových poměrech, neuvedla žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení její majetkové situace.7. Podle § 138 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.8. Z citace shora uvedeného zákonného ustanovení vyplývá, že osvobození od soudních poplatků lze účastníku přiznat při splnění obou zákonných předpokladů, tedy odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud vždy přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, u fyzických osob bere v úvahu jejich sociální poměry. Při posuzování solventnosti žadatele nepřihlíží soud k důvodům, pro které se žadatel dostal do tvrzené špatné majetkové situace, ale pouze hodnotí, zda majetkové poměry umožňují žadateli zaplacení soudního poplatku, tedy zda je objektivně schopen konkrétní soudní poplatek alespoň zčásti zaplatit; plné osvobození od soudních poplatků je zcela výjimečné a musí pro ně být velmi závažné důvody. Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se musí promítnout do závěru, zda účastník je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením. O zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva se pak jedná zejména tehdy, jestliže ze skutkových tvrzení žadatele o osvobození od soudních poplatků je nepochybné (aniž bylo potřeba provádět dokazování), že mu ve věci nemůže být vyhověno. Účelem právního institutu osvobození od soudních poplatků je zajistit účastníku přístup k soudu a s ním spjatou ochranu jeho práv i v podmínkách jeho tíživé materiálně sociální situace. Jestliže poměry účastníka nedovolují zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).9. V posuzované věci nelze dovozovat, že by ze strany žalobkyně šlo o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, soud prvního stupně tedy měl správně v úmyslu zkoumat majetkové a osobní poměry žalobkyně, pro které žádala o osvobození od soudních poplatků.10. Žalobkyně, tak jak správně uzavřel soud prvního stupně, své faktické příjmy, výdaje ani osobní poměry nedoložila. Vzhledem k pasivnímu postoji žalobkyně soud prvního stupně ani soud odvolací neměly žádné podklady, na základě kterých by mohlo být rozhodnuto ve prospěch žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků.11. Odvolací soud proto uzavřel, že soud prvního stupně postupoval správně, pokud žádosti žalobkyně o osvobození od placení soudního poplatku nevyhověl.12. Ze všech shora uvedených důvodů tedy odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.