28 Co 55/2023-667 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud , adresa, -západ (dále jen „soud prvního stupně“) rozhodl shora uvedeným rozsudkem o zamítnutí návrhu žalobce na určení, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ½ stavby garáže bez č. p./č. ev. na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. a obci , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -západ, na LV , Anonymizováno, (dále jen „garáž“, výrok I.), zamítl návrh žalobce na vypořádání vlastnického práva ke stavbě rodinného domu č. p. , Anonymizováno, stojícího na pozemku p. č. st. 541 v obci a k. ú. , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -západ, na LV , Anonymizováno, (výrok II.), a na vypořádání vnosů ze společného jmění do výlučného majetku žalované (výrok III.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na vyrovnání podílů , částka, do dvou měsíců od právní moci rozsudku (výrok IV.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.) a že jsou žalobce a žalovaná povinni nahradit každý jednou polovinou (částkou , částka, ) náklady řízení státu v celkové výši , částka, na účet Okresního soudu , adresa, -západ do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VI.).2. Soud prvního stupně vyšel z návrhu žalobce, který se domáhal určení vlastnictví k spoluvlastnickému podílu na garáži a vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů účastníků s tím, že do tohoto vypořádání zahrnul dům č. p. 361, stojící za pozemku p. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (dále jen „dům“), a dluh z hypotečního úvěru. Navrhl, aby dům i závazek byly přikázány žalované a uložena jí povinnost zaplatit mu částku na vyrovnání podílů.3. Soud prvního stupně se taktéž zabýval argumentací žalované, která tvrdila, že garáž není předmětem podílového spoluvlastnictví účastníků a dům není součástí jejich společného jmění. Připustila, že závazek z hypotečního úvěru je součástí zaniklého společného jmění manželů účastníků a tyto prostředky byly vynaloženy na její výlučný majetek, proto nabídla žalobci na vypořádání částku , částka, .4. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci uzavřeli manželství , datum, , rozvedeno bylo rozsudkem Okresního soudu , adresa, -západ, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci , datum, . Také bylo prokázáno, že žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako výlučný vlastník garáže i domu, k jejichž vyklizení vyzvala žalobce dopisem ze dne , datum, . Již v době před rozvodem manželství, konkrétně e-mailovou zprávou ze dne , datum, , žalovaná nabídla žalobci, že převezme k zaplacení závazek z hypotečního úvěru a vyplatí mu , částka, . Rovněž bylo prokázáno, že účastníci jako dlužníci uzavřeli s , právnická osoba, bankou, a. s., smlouvu o úvěru č. 8900/075631-01/04/01-011/00/R (dále jen „smlouva o úvěru“) ve výši , částka, na výstavbu domu (dále jen „závazek“). Dle čl. V. bod 1 písm. b) smlouvy mezi podmínky čerpání úvěru patří předložení čestného prohlášení obou dlužníků, že nemovitost, která je objektem úvěru, nabyla do výlučného vlastnictví žalovaná z prostředků náležejících do jejího výlučného vlastnictví, a proto uvedené nemovitosti nespadají do společného jmění manželů. Soud prvního stupně měl za prokázané, že žalovaná doložila bankou požadované prohlášení, je datováno , datum, . Žalobce po rozvodu manželství zaplatil splátky na úhradu dluhu ze závazku za období říjen až prosinec 2018, od ledna 2019 hradila splátky výlučně žalovaná, včetně mimořádné splátky, úvěr byl již doplacen. Rovněž bylo prokázáno, že žalovaná jako zástavce, účastníci jako dlužníci a , právnická osoba, banka, a. s., uzavřeli , datum, zástavní smlouvu k zajištění splacení úvěru k rozestavěnému domu na pozemku p. č. st. 541 v Úhonicích. Taktéž bylo prokázáno, že žalovaná nabyla pozemky p. č. st. 9/2 a p. č. 68/6 v k. ú. , adresa, na základě darovací smlouvy ze dne , datum, , uzavřené s , jméno FO, jako dárcem. Stavební povolení na výstavbu domu bylo vydáno , právnická osoba, , adresa, , stavebním úřadem, na jméno žalované, nabylo právní moci , datum, , rozhodnutím ze dne , datum, a , datum, bylo prodlouženo, kolaudační rozhodnutí bylo vydáno , datum, . Za účelem výstavby domu byl žalované dále dne , datum, poskytnut , právnická osoba, spořitelnou, a. s., meziúvěr a úvěr ze stavebního spoření do výše , částka, . Žalovaná také obdržela , datum, finanční prostředky ve výši , částka, od bývalého manžela , jméno FO, , a to na základě usnesení Okresního soudu , adresa, -západ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Žalované dále darovala její matka , jméno FO, v roce 2003 částku , částka, na stavbu domu a garáže, další částku , částka, na stavbu domu jí darovala v roce 2004. Žalobce získal na základě darovací smlouvy ze dne , datum, s , jméno FO, jako dárkyní pozemek p. č. 290/30 v k. ú. Velké Přípotočno, který převedl kupní smlouvou ze dne , datum, manželům Novým za kupní cenu , částka, . Soud prvního stupně měl také za prokázané, že v listopadu 2003 byla již vyzděna stavba garáže a montovaly se střešní krovy. , právnická osoba, domu byla hotová v červnu 2004, v červenci 2004 se začaly budovat obvodové zdi. Stavba byla realizována svépomocí, stavěl ji především otec žalované , jméno FO, , jemuž pomáhal jeho kamarád , jméno FO, . Za otcem žalované přišli s žádostí o stavbu domu oba účastníci společně, nikdy mu nebylo řečeno a ani od účastníků neslyšel, pro koho je dům „vlastnicky“ stavěn. Žalovaná zaplatila za přípojku plynu pro dům dne , datum, částku , částka, , za vrt studny částku , částka, a dále dne , datum, částku , částka, , také zaplatila zemní práce dne , datum, , za dodávky betonu uhradila v listopadu a prosinci 2003 částky , částka, , , částka, a , částka, , za vyměření stavby, zajištění materiálu, betonování základových pasů a ztracené bednění zaplatila v prosince 2003 celkem , částka, , za stavební lepenku zaplatila společnosti RABAT ČR a. s. částku , částka, , za další zboží , částka, . Obvyklá cena domu byla zjištěna ve výši , částka, . Rovněž bylo zjištěno, že žalobce nebyl Českou správou sociálního zabezpečení evidován jako osoba samostatně výdělečně činná, nebyly u něho evidovány žádné dluhy na sociálním pojištění.5. Soud prvního stupně posoudil zjištěné skutečnosti ve vztahu k návrhu na určení vlastnictví žalobce ke spoluvlastnickému podílu na garáži podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vlastnický režim domu řešil podle § 143 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964, občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), a vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů účastníků řešil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vypořádání provedl podle pravidel obsažených v § 742 o. z. Uzavřel, že žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem, neboť žalovaná je zapsána jako vlastník garáže v katastru nemovitostí a případné žalobcem požadované rozhodnutí by bylo podkladem pro zápis vkladu práva v jeho prospěch. Dále měl soud prvního stupně za to, že garáž jako stavba vznikla v době před uzavřením manželství účastníků, byla postavena na pozemku ve výlučném vlastnictví žalované, která disponovala dostatečnými prostředky na její výstavbu z daru od matky, výstavbu garáže prováděl její otec. Podle názoru soudu prvního stupně vlastnické právo ke garáži jako celku nabyla výstavbou výhradně žalovaná. Ohledně vlastnického režimu domu, který soud prvního stupně řešil jako předběžnou otázku týkající se vypořádání společného jmění manželů, soud prvního stupně taktéž uzavřel, že dům je ve výlučném vlastnictví žalované, neboť i když vznikl za trvání manželství, tak jeho stavebníkem z veřejnoprávního pohledu byla pouze žalovaná, která měla i dostatečné výlučné prostředky na jeho výstavbu opět z daru od matky, z úvěru ze stavebního spoření a z vypořádání od bývalého manžela, naproti tomu žalobce získal výlučné prostředky až v roce 2008. O výlučném vlastnictví domu žalovanou svědčí podle názoru soudu prvního stupně i prohlášení doložené úvěrující bance a skutečnost, že žalovaná byla jako vlastník dlouhodobě evidována i v katastru nemovitostí. Ve výsledku zahrnul soud prvního stupně do vypořádání pouze vnos v podobě prostředků uhrazených za trvání manželství účastníků z jejich společného jmění na závazek, a tedy vynaložený na výlučný majetek žalované, ve výši , částka, a dále ve výši , částka, , představující částku, kterou po rozvodu manželství zaplatil na závazek žalobce. Soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci ½ uvedené částky, tj. , částka, , lhůtu k plnění stanovil s ohledem na potřebu poskytnout žalované dostatečný časový prostor k obstarání uvedených finančních prostředků. Soud prvního stupně měl taktéž za to, že není na místě rozhodovat o žalovanou uplatněných vnosech, neboť tyto mínila jako obranu pro případ, že by dům spadal do společného jmění manželů úča