28 Co 55/2024-238 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Kladně (dále jen „soud prvního stupně“) shora uvedeným rozsudkem uložil žalovanému zaplatit žalobci , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, (výrok II.), a nakonec uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok III.).2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , Anonymizováno, , a že tyto nemovité věci v období od , datum, do , datum, užíval společně s , jméno FO, žalovaný, aniž by jim k užívání svědčil právní titul, a aniž by za užívání některý z nich zaplatit žalobci úhradu. Obvyklá tržní cena nájmu činila k , datum, částku , částka, bez poplatků za energie a jiných nákladů spojených s užíváním domu a zahrady. Žalovaný byl vyzván k zaplacení žalované částky do , datum, , na tuto výzvu nereagoval.3. Po právní stránce věc soud prvního stupně posuzoval podle 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaný spolu s , jméno FO, užíval v období od , datum, do , datum, nemovité věci žalobce, aniž by mu k tomu svědčil jakýkoli titul, čímž se na úkor žalobce bezdůvodně obohacoval a je proto povinen žalobci poskytnout peněžitou náhradu za získané bezdůvodné obohacení ve výši odpovídající měsíčnímu nájemnému z nemovitých věcí, které činilo , částka, . Soud prvního stupně uvedl, že žalovaný zůstal po celou dobu řízení nečinný, nevyjádřil se k žalobě, nedostavil se k jednání, ač byl řádně a včas předvolán, a tvrzení žalobce o užívání nemovitých věcí v rozhodné době nerozporoval. Žalovaný a , jméno FO, jsou vůči žalobci zavázáni solidárně a žalobce jako vlastník nemovitých věcí se může domáhat bezdůvodného obohacení v celém rozsahu po kterémkoli z nich, eventuálně požadovat po některém z nich jen část (k tomu soud prvního stupně odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Z uvedených důvodů soud prvního stupně požadavku žalobce na uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku , částka, vyhověl. Uvedl, že splatnost dluhu je v tomto případě dána výzvou věřitele dle § 1958 o. z., a proto bylo možné přiznat žalobci právo na úrok z prodlení pouze za období od , datum, , neboť žalobce poskytl žalovanému lhůtu k zaplacení do , datum, . Ve zbývajícím rozsahu úroku z prodlení z dílčích částek soud prvního stupně zamítl.4. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tak, že přiznal žalobci, který byl podle soudu prvního stupně úspěšný takřka v plném rozsahu svého nároku, právo na plnou náhradu nákladů řízení.5. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání. Namítl, že ačkoli má z důvodu podání dovolání ve věci žaloby na určení vlastnického práva stále trvalé bydliště na adrese , adresa, , má na , právnická osoba, ., zřízeno ukládání zásilek. Předvolání na jednání se k němu nedostalo, bylo vhozeno do schránky trvalého bydliště a žalobce ho o předvolání neinformoval, ani mu předvolání nepředal. Do nemovitých věcí nemá žalovaný přístup, neboť jeho matka , jméno FO, spolu se svým právním zástupcem nemovité věci dne , datum, předala se všemi klíči žalobci. Vzhledem k tomu, že nebyl o jednání vyrozuměn, nedostavil se k němu a nemohl se ani obhajovat, ani předložit a navrhovat důkazy na svou obranu. Žalovaný dále uvedl, že stejný žalobce podal dvě žaloby za jiné období proti jeho otci , jméno FO, , a to ve stejné výši , částka, za měsíc. Soud prvního stupně otci žalovaného rozsudky č. j. , spisová značka, a č. j. , spisová značka, uložil zaplatit pouze , částka, za měsíc a žalobci nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný dále uvedl, že žalobce na domě na adrese , adresa, , nechal svévolně a záměrně odstranit střešní krytinu, čímž do domu začalo zatékat, v domě se objevila plíseň a dům začal být obyvatelný pouze z části. Žalovaný ze všech uvedených důvodů navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc k dalšímu projednání.6. Žalobce k odvolání žalovaného uvedl, že žalovaný podal své blanketní odvolání k jiné spisové značce, ke správné spisové značce své odvolání doplnil (podal) až , datum, , tedy opožděně a odvolání by tak mělo být odmítnuto. Dále žalobce uvedl, že důvod, který žalovaný uvedl ke své pasivitě v řízení, není relevantním odvolacím důvodem, je jen na žalovaném, aby si zajistil doručování zásilek z adresy evidovaného trvalého pobytu, pokud se na ní nezdržuje. Pokud jde o námitku vztahující se k řízením vůči otci žalovaného, žalobce upozornil, že se jedná o odlišná řízení, se zcela odlišným skutkovým základem a právním hodnocením, a uvedená řízení a jejich výsledek nemají vliv na toto řízení. Totéž platí o sejmutí střešní krytiny na předmětných nemovitých věcech.7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání objektivně přípustné (§ 201 a § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.8. Podle § 201 o. s. ř. může účastník napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.9. V § 201 o. s. ř. je upravena jednak objektivní přípustnost odvolání (proti kterým rozhodnutím soudu prvního stupně lze odvolání podat), jednak jeho subjektivní přípustnost (kdo je k podání odvolání oprávněn). Odvolání mohou podat jen osoby, které jsou nositeli tzv. subjektivní legitimace; těmi se rozumí osoby, jimž nebylo – objektivně nahlíženo – rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno nebo jimž byla tímto rozhodnutím způsobena určitá, byť i nepříliš významná újma na právech, kterou lze odstranit zrušením nebo změnou napadeného rozhodnutí (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupné stejně jako dále v textu uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz). Při posuzování subjektivní legitimace je třeba vycházet z výroku napadeného rozhodnutí a případnou újmu posuzovat pouze z procesního hlediska. V případě, že takovou újmu neshledá, odvolací soud odvolání odmítne podle § 218 písm. b) o. s. ř., i když je podala osoba, která jinak splňuje předpoklady pro podání odvolání.10. V projednávané věci žalovaný napadl rozsudek soudu prvního v plném rozsahu, avšak pokud jde o napadený výrok II., není k podání odvolání v tomto rozsahu subjektivně legitimován, neboť tímto výrokem byla žaloba částečně zamítnuta, a tedy tímto rozhodnutím mu nevznikla žádná újma. Z tohoto důvodu odvolací soud odvolání žalovaného proti výroku II. napadaného rozhodnutí podle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl.11. K námitce žalobce, že odvolání žalovaného bylo podáno opožděně, odvolací soud uvádí, že podání žalovaného, označené jako odvolání proti rozsudku, bylo podáno k poštovní přepravě dne , datum, ; rozsudek byl žalovanému doručen , datum, , pro zachování lhůty k podání odvolání postačuje, bylo-li odvolání poslední den lhůty odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 3 o. s. ř.). V textu odvolání žalovaný uvedl, že se odvolává proti rozsudku, který mu byl doručen dne , datum, , věc označil číslem jednacím , spisová značka, . Podle odvolacího soudu se v tomto případě jedná o zjevnou chybu v psaní, neboť správné číslo jednací rozsudku je , spisová značka, , nicméně kombinace uvedeného čísla jednacího, byť s nesprávným v označení roku zahájení řízení, a dne doručení rozsudku je nepochybné, které věci se odvolání týká a nelze přisvědčit názoru žalovaného, že žalovaný podal odvolání v jiné věci (k jiné spisové značce) a opožděně. Ostatně své pochybení ohledně spisové značky žalovaný nenapravil ani v doplnění odvolání, z jeho obsahu je však nepochybné, že směřuje proti rozsudku, jímž mu bylo uloženo zaplatit žalobci , částka, spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení.12. Odvolací soud vycházel při svém rozhodování ze skutkového stavu zjištěného soudem prvn