22 Co 206/2024-73 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 53 072 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 76 852 Kč od 24. 11. 2022 do 10. 1. 2023, z částky 73 072 Kč od 11. 1. 2023 do 26. 5. 2023, z částky 63 072 Kč od 27. 5. 2023 do 13. 11. 2023 a z částky 53 072 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), a dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 22 053,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.).2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. V něm namítá, že z provedených důkazů nelze dovodit vznik povinnosti žalované zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně příslušenství za dodání 11 kusů stožárů. Dodací list č. , hodnota, , který měl prokazovat dodání zboží, je opatřen pouze nečitelným podpisem, není zřejmé, komu mělo být zboží předáno, přičemž žalovaná převzetí zboží popírá. Pokud soud prvního stupně argumentoval částečnými úhradami žalované, která zaplatila dne 26. 5. 2023 částku 10 000 Kč a dne 13. 11. 2023 částku 10 000 Kč, tak uvedené částky byly hrazeny na závazky žalované vyplývající z dřívějších obchodních vztahů mezi účastnicemi a nevztahovaly se k závazkovému vztahu, jenž je předmětem tohoto řízení. Částky, které byly připsány na účet žalobkyně nebo společnosti , právnická osoba, ., nebyly ani účelově určeny na předmětnou jistinu nebo na příslušenství, nejsou označeny variabilním symbolem faktury, kterou bylo zboží vyúčtováno. Za tímto účelem žalovaná navrhovala zprávu společnosti , právnická osoba, ., a k okolnostem uzavření smlouvy a dodání zboží výslech jednatele žalované , jméno FO, . Soud prvního stupně však tyto důkazy neprovedl, aniž by zdůvodnil, z jakého důvodu považoval dosud provedené důkazy za dostatečné a na základě jakých skutečností dospěl k závěru, že fakturované zboží bylo skutečně dodáno. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.3. Žalobkyně se k odvolání žalované vyjádřila tak, že se ztotožnila se závěry rozsudku soudu prvního stupně. Žalobkyně neeviduje (a ani v minulosti neevidovala) žádnou jinou pohledávku za žalovanou, jak žalovaná účelově tvrdí. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věta první o. s. ř. v celém rozsahu podle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou podanou soudu prvního stupně dne 8. 3. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 53 072 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 76 852 Kč od 24. 11. 2022 do 10. 1. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 73 072 Kč od 11. 1. 2023 do 26. 5. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 63 072 Kč od 27. 5. 2023 do 13. 11. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 53 072 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že na základě objednávky žalované jí žalobkyně dne 21. 10. 2022 dodala 11 ks stožárů za sjednanou cenu 73 071,90 Kč včetně DPH. Fakturou č. , hodnota, , splatnou 23. 11. 2023 žalobkyně žalované vyúčtovala částku 76 852 Kč, která zahrnovala kupní cenu stožárů v částce 73 072 Kč a poplatek za paletu ve výši 3 780 Kč. Žalovaná paletu vrátila dne 10. 1. 2023, následně uhradila žalobkyni dne 26. 5. 2023 částku 10 000 Kč prostřednictvím společnosti , právnická osoba, ., která pro žalobkyni zajišťuje vymáhání pohledávek a dne 13. 11. 2023 částku 10 000 Kč v reakci na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 23. 10. 2023. Mezi účastníky nebyl jiný závazkový vztah, je nepochybné, že platby byly hrazeny na částečnou úhradu tohoto dluhu.6. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Zpochybnila dodání zboží žalované, neboť na dodacím listě je pouze nečitelný podpis a není zřejmé, komu mělo být zboží předáno. Žalobkyni tak nevzniklo právo na zaplacení ceny zboží. Potvrdila, že žalobkyni zaplatila dvě částky po 10 000 Kč, nejednalo se však o platby na tuto pohledávku ale na jiný obchodní závazkový vztah, který však nekonkretizovala.7. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že žalovaná dne 19. 10. 2022 objednala u žalobkyně dodání 11 kusů stožárů za částku 73 071,90 Kč včetně DPH. Podle dodacího listu č. , hodnota, bylo 11 kusů stožárů žalované dodáno dne 20. 10. 2022 na adresu , adresa, , na dodacím listu je telefonický kontakt na , jméno FO, (jednatele žalované), za odběratele byl dodací list podepsán nečitelným podpisem. Na dodacím listu je ručně dopsaná poznámka o vrácení palety. Žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou č. , hodnota, ze dne 24. 10. 2022, splatnou dne 23. 11. 2022 částku 76 852 Kč, která v sobě zahrnovala cenu 11 kusů stožárů ve výši 73 071,90 Kč včetně DPH a dále paletu trubkovou v hodnotě 3 780 Kč. Podle salda pohledávek žalobkyně eviduje pouze závazek žalované k zaplacení ceny stožárů, je v něm uvedeno, že dne 10. 1. 2023 bylo hrazeno 3 780 Kč, dne 26. 5. 2023 byla zaplacena částka 10 000 Kč a 13. 11. 2023 částka 10 000 Kč, aktuální dluh činí 53 072 Kč. Dne 17. 5. 2023 informovala společnost , právnická osoba, . žalobkyni, že od žalované obdrželi platbu ve výši 10 000 Kč a zbývající dluh činí 63 072 Kč. Na účet žalobkyně u , právnická osoba, ., č. ú. , Anonymizováno, byla dne 26. 5. 2023 připsána částka 10 000 Kč od společnosti , právnická osoba, ., dále dne 13. 11. 2023 byla připsána částka 10 000 Kč od , jméno FO, s poznámkou splátka , právnická osoba, . Pro nadbytečnost soud prvního stupně neprovedl navržený důkaz zprávou společnosti , právnická osoba, ., ani účastnickým výslechem jednatele žalované, neboť skutkový stav byl dostatečně zjištěn.8. Soud prvního stupně zjištěné skutečnosti právně posoudil podle § 2053 a § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dospěl k závěru, že částečnou opakovanou úhradou ze strany žalované uznala žalovaná i zbytek dluhu vůči žalobkyni, neboť neučinila žádné jednání, z něhož by bylo možné dovodit, že dluh ve zbytku neuznává. Odkázal na komentářovou literaturu, podle které uhradí-li dlužník věřiteli část ceny dodaného zboží, aniž by před nebo při placení zpochybnil zbývající dluh nebo namítl nedodání zboží, jeho kvalitu, množství nebo cenu, lze z tohoto jednání dovodit i uznání zbytku dluhu, přičemž tento způsob uznání má za následek vznik vyvratitelné právní domněnky existence dluhu v době jeho uznání a počátek běhu nové promlčecí doby. Soud prvního stupně zároveň vyhodnotil jako účelové tvrzení žalované, že uhrazené částky byly určeny na jiný závazek žalované, neboť žalovaná uplatnila tuto obranu až následně při ústním jednání, přičemž nespecifikovala, o jaký jiný závazkový vztah mezi účastníky se mělo jednat. Navíc z přípisu společnosti , právnická osoba, . ze dne 17. 5. 2023 jednoznačně vyplývá, že se jedná o dluh, který je předmětem řízení, neboť zbývající jistina po zaplacení odpovídá žalované částce navýšené o 10 000 Kč, která byla před podáním žaloby žalobkyni dne 13. 11. 2023 žalovanou uhrazena v návaznosti na předžalobní výzvu doručenou žalované dne 23. 10. 2023. Soud prvního stupně proto uzavřel, že došlo ke konkludentnímu uznání dluhu a uplatní se vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání (nejpozději ke dni 13. 11. 2023) v neuhrazené výši trval, žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že dluh zanikl, z tohoto důvodu žalobě vyhověl včetně úroku z prodlení, požadovaného v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti dluhu podle faktury.9. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 22 053,40 Kč. Náklady řízení sestávaly podle § 137 o. s. ř. ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 654 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna podle § 7, § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), účinného do 31. 12. 2024, z tarifní hodnoty 53 072 Kč za čtyři úkony právní služby v sazbě po 3 260 Kč, a to převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, podání žaloby a účast na ústním jednání konaném dne 12. 6. 2024, čtyři režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, dále cestovné na trase , adresa, a zpět osobním vozidlem s průměrnou spotřebou 5,8 litru na 100 km a ceně nafty 38,70 Kč dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. a náhrada za opotřebení dle stejné vyhlášky v ceně 5,60 Kč/km ve výši 1 443 Kč, náhrada za promeškaný čas v rozsahu tří hodin podle § 14 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 600 Kč a náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny a náhrad, které je zástupce žalobkyně plátcem.10. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu a dospěl k správným skutkovým zjištěním, pokud jde o obsah objednávky žalované, exi