22 Co 210/2024-103 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně výrokem I. zamítl žalobu, kterou se žalobci po žalovaném domáhali zaplacení částky 34 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 000 Kč od 27. 8. 2023 do zaplacení a výrokem II. rozhodl o povinnosti žalobců zaplatit žalovanému společně a nerozdílně na nákladech řízení částku 16 698 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.2. Proti tomuto rozsudku podali žalobci včasné odvolání. V něm uvedli, že soud prvního stupně provedl nesprávný výklad článku VII. 3. kupní smlouvy, jejímž předmětem byl převod bytové jednotky č. , Anonymizováno, v domě č. p. , Anonymizováno, , , adresa, v obci , adresa, (dále též jen „bytová jednotka“). Dospěl totiž k závěru, že v daném článku žalovaný na sebe převzal pouze závazek odhlásit trvalý pobyt třetích osob z bytové jednotky, která byla předmětem převodu a že žalobci netvrdili, ani neprokázali, že , jméno FO, a , jméno FO, měli zřízený údaj o místu trvalého pobytu z titulu užívacího či nájemního práva právě k této bytové jednotce, a proto jim nevzniklo právo na smluvní pokutu. Při výkladu předmětného článku soud prvního stupně vyšel z toho, že pokud by se zmíněný závazek týkal povinnosti žalovaného odhlásit trvalý pobyt či sídlo své a všech třetích osob z celého domu č. p. 430, jednalo by se o plnění nemožné a tedy neplatné. S tím však žalobci nesouhlasí. Aby závazek mohl být shledán neplatným dle § 580 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), musí jít o plnění nemožné od počátku. Přitom zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o evidenci obyvatel“) mu umožňoval splnění závazku (podat návrh na zrušení trvalého pobytu) minimálně do doby, dokdy byl žalovaný ještě vlastníkem některé z bytových jednotek v domě č. p. , Anonymizováno, , tedy do 2. 11. 2022, kdy prodal bytovou jednotku č. , Anonymizováno, a byl proveden zápis převodu. Nejedná se proto o formu plnění od počátku objektivně nemožného. Výklad, který přijal soud prvního stupně, popírá autonomii vůle smluvních stran. Žalobci v řízení opakovaně uváděli, že porušení smluvní povinnosti zrušit trvalý pobyt sobě nebo třetím osobám spatřují právě jen ve vztahu k osobám, které v domě bydlely na základě nájemních smluv ještě předtím, než se žalovaný rozhodl bytový dům rozdělit na bytové jednotky a tyto prodat, avšak v době rozhodné již v domě nebydlely a neměly k domu, ani k žádné jeho části žádné užívací právo. Skutečnost, že právě ve vztahu k těmto osobám žalovaný nenavrhl zrušení údaje o místu jejich trvalého pobytu, je základem podané žaloby, když takto byla povinnost mezi stranami konstruována a zamýšlena. Výše smluvní pokuty se pak odvíjí od osob, u nichž došlo ke zrušení trvalého pobytu nejpozději. Mají za to, že soud prvního stupně pominul § 556 o. z., když nehodnotil, jaký záměr strany tímto ujednáním sledovaly. Byl to žalovaný, kdo oslovil realitního zprostředkovatele, aby pro něj připravil smluvní dokumentaci a pokud nechtěl, aby takové ujednání bylo do kupní smlouvy vloženo, případně chtěl, aby bylo formulováno odlišně, nic mu nebránilo, aby realitního zprostředkovatele požádal o úpravu smluvní dokumentace. Jestliže tak žalovaný neučinil, pak v dané podobě závazek převzal a byl povinen mu dostát. Z e-mailové komunikace jasně plyne, že žalovaný sám aktivně neřešil a nebyl ani nápomocen žalobcům a dalším novým majitelům bytových jednotek při řešení situace, kdy v domě bylo nadále hlášeno pět osob, které již k němu neměly žádné užívací právo. Žalobci zastávají názor, že nebyli povinni tvrdit a prokazovat, že , jméno FO, a , jméno FO, bydleli právě v bytové jednotce, kterou zakoupili, ale že postačilo, aby tito měli hlášen trvalý pobyt na adrese domu, čemuž odpovídá i zákon o evidenci obyvatel, který pracuje s údajem o místu trvalého pobytu, kterým je však pouze adresa místa, nikoli konkrétní bytová jednotka. Tímto se soud nezabýval. Podle nich nesprávnost závěru o tom, že neunesli břemeno tvrzení a důkazní, vyplývá i ze závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, konkrétně z bodu 62. odůvodnění, v němž je uvedeno, že „povinností věřitele ze smluvní pokuty (jakékoli) je pouze tvrdit a prokázat, že smluvní povinnost byla utvrzena smluvní pokutou v určité výši a následně porušena“. Této povinnosti žalobci dostáli. V případě moderace je to žalovaný, koho tíží břemeno tvrzení a důkazní ohledně objasnění okolností, z nichž lze usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty. Ve vztahu k okolnostem, které případně mohou odůvodňovat moderaci smluvní pokuty a její rozsah, uvedli, že dle nich má sjednaná smluvní pokuta funkci sankční, což vyplývá jednak z charakteru zajišťované povinnosti a jednak z toho, že smluvní pokuta v tomto případě nemá a fakticky nemůže mít funkci „paušalizační“, je-li utvrzována povinnost, při jejímž porušení nehrozí žádná škoda. Navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl.3. Žalovaný navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Z doslovného znění článku VII. 3. kupní smlouvy vyplývá, že počátek lhůty pro provedení změny trvalého pobytu je den právní moci rozhodnutí katastrálního úřadu o změně vlastnictví nemovité věci, a proto žalovaný nemohl změnu provést, neboť § 10 a § 12 zákona o evidenci obyvatel dává toto právo pouze vlastníkovi nemovitosti. Z tohoto důvodu byl žalovaný zavázán k plnění nemožnému.4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v intencích § 212 věty první o. s. ř. podle § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobců není důvodné.5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobci dne 13. 9. 2023 podali žalobu proti žalovanému na zaplacení částky 34 000 Kč s úrokem z prodlení z uvedené částky od 27. 8. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnili tím, že mezi nimi byla uzavřena kupní smlouva na bytovou jednotku a že dle článku VIII. 5. kupní smlouvy jim vznikl nárok na smluvní pokutu, když žalovaný porušil povinnost sjednanou v článku VII. 3. této kupní smlouvy spočívající v tom, že po uplynutí stanovené lhůty zůstala adresa , adresa, evidována jako trvalý pobyt pěti osob - , jméno FO, a , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, a , jméno FO, .6. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Měl za to, že smluvní pokuta byla sjednána za porušení povinnosti, jejíž splnění bylo nemožné s ohledem na § 10 a § 12 zákona o evidenci obyvatel.7. Soud prvního stupně učinil z listinných důkazů následující skutková zjištění.8. Žalobci jako kupující uzavřeli s žalovaným jako prodávajícím kupní smlouvu a smlouvu o úschově kupní ceny ze dne 4. 5. 2022, jejímž předmětem byla bytová jednotka č. , Anonymizováno, vymezená v pozemku p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, v části obce , adresa, (bytový dům) včetně spoluvlastnického podílu o velikosti , Anonymizováno, na pozemku p. č. , Anonymizováno, a spoluvlastnického podílu o velikosti , Anonymizováno, na pozemku p. č. , Anonymizováno, , vše zapsáno na LV , Anonymizováno, a , Anonymizováno, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro k. ú. , Anonymizováno, a obec , adresa, za kupní cenu 5 990 000 Kč. Smlouva byla uzavřena za účasti dalších dvou osob, a to zprostředkovatele , právnická osoba, a schovatele , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta (kupní smlouva ze dne 4. 5. 2022). Vlastnické právo k bytové jednotce bylo zapsáno do katastru nemovitostí s právními účinky zápisu k okamžiku 21. 6. 2022, zápis byl proveden 9. 8. 2022 (LV č. , hodnota, pro k. ú. , Anonymizováno, , obec , adresa, ).9. Kupní smlouva obsahovala článek VII. 3., podle něhož se strana prodávající (žalovaný) zavázala, že ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva strany kupující (žalobců) k předmětu převodu dle této smlouvy do katastru nemovitostí provede změnu trvalého pobytu tak, aby nadále nebyla adresa předmětu převodu vedena jako trvalý pobyt či sídlo strany prodávající nebo třetích osob. V článku VIII. 5. kupní smlouvy pak bylo ujednáno, že pokud strana prodávající (žalovaný) nesplní povinnost vyplývající z článku VII. odst. 3 kupní smlouvy, je povinna zaplatit druhé smluvní straně (žalobcům) smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení týkající se změny trvalého pobytu tak, aby nadále nebyla adresa předmětu převodu vedena jako trvalý pobyt či sídlo strany prodávající (žalovaného) nebo třetích osob.10. Žalovaný byl vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , nejméně do 24. 8. 2022, kdy nastaly právní účinky zápisu vlastnického práva na základě kupní smlouvy ze dne 10. 6. 2022, kterou žalovaný převedl tuto bytovou jednotku na nové majitele , Anonymizováno, a , jméno FO, ; zápis byl proveden 2. 11. 2022 (LV č. , hodnota, pro k. ú. , Anon