ECLI: ECLI:CZ:KSPH:2025:22.Co.246.2024.1 Datum: 2025-03-11 Předmět: o zaplacení 1 400 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1 ["odbory""smlouva pracovní""řidičský průkaz""smlouva o dílo""započtení pohledávky""uznání dluhu""smlouva o úvěru""podvod"]
O co šlo: o zaplacení 1 400 000 Kč s příslušenstvím (["§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/19)
1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 1 400 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 15. 4. 2016 do zaplacení (výrok I.), o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 342 900 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a o povinnosti žalované nahradit České republice na účet Okresního soudu v Berouně náklady řízení ve výši 41 838,55 Kč s tím, že co do částky 5 000 Kč jako zaplacené zálohy se žalované lhůta k plnění nestanoví, a co do zbývající částky činí lhůta k plnění tři dny od právní moci rozsudku (výrok III.)2. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalovaná. V něm namítá, že soud prvního stupně učinil nesprávný skutkový závěr o splnění předpokladů pro úhradu ceny díla, když vyšel z toho, že žalobkyně zhotovené dílo žalované předala dne 18. 2. 2016. Předložený předávací protokol datovaný dne 18. 2. 2016 však podle svého textu neosvědčoval předání díla ve smyslu čl. 5 odst. 7 smlouvy o dílo, neboť byl vyhotoven pouze pro účely kolaudace, k řádnému předání díla tak nikdy nedošlo. Soud prvního stupně také nesprávně vyhodnotil postavení svědka , adresa, při provádění stavby, když nezohlednil důkazy, z nichž vyplývalo, že , adresa, byl stavbyvedoucí žalobkyně (zhotovitele komunikace na pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, ) a nikoliv žalované a v průběhu provádění stavby mu byla na základě předchozí dohody účastníků zaplacena v několika platbách v hotovosti celá cena díla. Výstavbu komunikace původně prováděla společnost , právnická osoba, . a následně , právnická osoba, , které jí nedokončily. Na podzim roku 2015 část prací provedla společnost , Anonymizováno, ., na ně pak navazovaly práce žalobkyně. Žalobkyně se podílela na dostavbě komunikace od podzimu 2015 v časově shodném období jako svědek , jméno FO, . , jméno FO, soud prvního stupně své závěry opřel o usnesení , právnická osoba, , kterým bylo rozhodnuto o odložení věci, tak tento důkaz není pro něj závazný a nemá přednost před jinými důkazy provedenými v tomto řízení. Žalovaná přitom již v podáních ze dne 8. 9. 2017 a 8. 3. 2018 navrhovala důkazy k prokázání těchto skutečností. Z odůvodnění rozsudku také není zřejmé, z čeho soud prvního stupně dovodil, že žalovaná zaplatila , adresa, částku 1 885 500 Kč, popřípadě částku 2 858 500 Kč. Podle tvrzení žalované i jí předložených pokladních dokladů žalovaná zaplatila , adresa, v hotovosti částku 1 479 500 Kč, a to 1 400 000 Kč na cenu díla a 79 500 Kč na vícepráce. Tyto finanční prostředky získala od společností , právnická osoba, a , Anonymizováno, . , jméno FO, soud prvního stupně uzavřel, že poskytnutými finančními prostředky žalovaná hradila pouze činnost , adresa, na stavbě, tak nekonkretizoval, jakou činnost v hodnotě 1 479 500 Kč měl svědek pro žalovanou provést. Soud prvního stupně shledal nevěrohodnou výpověď tehdejšího jednatele žalované , jméno FO, , učiněnou v trestním řízení o platbách žalované svědku , jméno FO, pouze z důvodu, že uvedl jiný počet plateb, než byl nakonec pokladními doklady doložen, aniž by přitom zohlednil, že k jeho výpovědi došlo osm let po těchto událostech a nemohl si tak přesně všechny platby pamatovat. Výplaty podle pokladních dokladů přitom potvrdila ve své výpovědi i svědkyně , jméno FO, . Soud prvního stupně zpochybnil přijetí plateb , adresa, za žalobkyni z důvodu absence razítka žalobkyně na příjmových dokladech, ačkoliv u jiného důkazu (faktur) význam razítka naopak relativizuje. Další spekulace soudu prvního stupně o účelu těchto plateb nezohledňují důkazy žalované navržené v podání z 8. 3. 2018. Soud prvního stupně také nesprávné uzavřel, že , adresa, z přijatých peněz měl vyplácet pouze společnost , právnická osoba, a , jméno FO, , popřípadě svědky , jméno FO, a , jméno FO, , přičemž u prvních dvou vyšel z jejích výpovědí (jenž byly v rozporu s jejich dříve vyhotovenými písemnými prohlášeními), že na stavbě nefigurovali. Z trestního spisu (včetně výpovědi , jméno FO, st. – tehdejšího jednatele žalobkyně) přitom plyne, že i subdodavatele žalobkyně, společnost , právnická osoba, , přivedl , adresa, a vyplácel ho z peněz žalobkyně a i na faktuře společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, . je uvedený u odběratele , adresa, , který ji měl taktéž uhradit z prostředků žalobkyně. Soud prvního stupně také nesprávně uzavírá, že vyúčtování zaslané žalované , adresa, e-mailem ze dne 22. 8. 2016 se týkalo vztahu žalované a , adresa, . Naopak šlo o interní vyúčtování žalobkyně ve vztahu k , adresa, . Žalobkyně přitom sama ústně sdělovala žalované, že jí , adresa, dluží 200 000 Kč - 300 000 Kč, ačkoliv písemně po ní požadovala zaplacení celé žalované částky. , jméno FO, soud prvního stupně odmítl tvrzení žalované, že společnost , Anonymizováno, prováděla pro žalovanou zemní práce s vědomím žalobkyně, s poukazem na zápis ve stavebním deníku z 28. 1. 2016, tak opomněl, že tento zápis se týkal prací na sousedním pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrální území , adresa, , sloužícím jako zahrada ve vlastnictví rodiny , Anonymizováno, a nikoliv stavby komunikace. Soud prvního stupně také nesprávně interpretoval výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, (vlastníků pozemků sousedících s komunikací), že , adresa, působil jako zprostředkovatel a koordinátor stavby zajišťované žalovanou, neboť ti žalobkyni neznali, přesto se svědek , jméno FO, zmínil i o působení společnosti z , adresa, , čímž nepochybně mínil žalobkyni. , jméno FO, soud prvního stupně opřel existenci užších vazeb mezi svědkem , adresa, a žalovanou o výpověď , právnická osoba, , nezohlednil při hodnocení jeho výpovědi blízký vztah tohoto svědka k bývalému jednateli žalobkyně , jméno FO, st. Soud prvního stupně vyšel také z nepravdivé výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, ml., že , adresa, měl za zprostředkování žalobkyně jako zhotovitele stavby komunikace získat dva pozemky ve , Anonymizováno, , když , jméno FO, žádné pozemky ve , Anonymizováno, nevlastní a vzhledem k hodnotě stavebních pozemků by byl takový postup pro žalovanou neekonomický. , jméno FO, je v rozsudku konstatováno, že , adresa, pracoval i na jiných zakázkách pro , jméno FO, , tak se jednalo pouze o drobnosti jako montáž světel nebo základy pro pojezdovou bránu. Ani skutečnost, že se bývalý jednatel žalované , jméno FO, a , adresa, znali cca dvacet let, nedokládá jejich užší vztah, neboť se po tuto dobu nevídali a neměli spolu blízké vztahy. Z obsahu spisu tak nevyplývá jiný vztah mezi , adresa, a žalovanou než profesní. Žalovaná se na , adresa, obrátila až poté, co po ní žalobkyně požadovala zaplacení ceny díla ve výši 1,4 milionu Kč, neboť měla za to, že tuto částku , adresa, s účinky pro žalobkyni uhradila. Žalovaná poskytla , adresa, pouze krátkodobou půjčku, která neměla se stavbou nic společného. Žalovaná naopak v řízení prokázala úzký vztah , adresa, s žalobkyní. , adresa, byl ve stavebním deníku uveden jako stavbyvedoucí na straně zhotovitele – žalobkyně a celou dobu takto vystupoval. Takto ho vnímala také žalovaná i např. svědek , Anonymizováno, a tento závěr plyne i ze zpráv, kterými , adresa, informoval žalovanou o stavu provádění díla. Opak neplyne ani z výpovědi svědka , jméno FO, , jehož výpověď je obecná a neurčitá a nelze z ní vyvozovat žádné závěry. Soud prvního stupně také nezohlednil, že , adresa, měl k dispozici vozidlo zn. , Anonymizováno, od , jméno FO, st. a s žalobkyní měl uzavřenou pracovní smlouvu. Podle § 430 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), může podnikatele zavazovat i jiná osoba pověřená určitou činností při provozu podniku, pokud tato činnost je vykonávána v souvislosti s provozem. Nemusí jít pouze o zaměstnanecký vztah. Ke konkrétním oprávněním stavbyvedoucího přijímat finanční prostředky pak odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4008/2010. Soud prvního stupně zpochybňuje výpověď , jméno FO, učiněnou v trestním řízení, že mezi účastníky existovala předchozí dohoda o výplatě ceny díla v hotovosti , adresa, , ačkoliv ho sám nevyslechl. Existence vazby , adresa, na žalobkyni vyplývá i z textu návrhu smlouvy o dílo, v níž bylo uvedeno, že se místního šetření za účelem zjištění stavu rozpracovanosti stavby měl účastnit i , adresa, jako zástupce zhotovitele, nebo ze zpráv o průběhu provádění stavby, které tehdejšímu jednateli žalované , jméno FO, podával , adresa, . Ani argumentace soudu prvního stupně, že svědek , adresa, neměl emailovou adresu žalobkyně nebo že mu byly posílány nabídky subdodavatelů (od společnosti , právnická osoba, .) nebo přeposílány jiné podstatné dokumenty (doklad o likvidaci odpadu) vedle další osoby vystupující za žalobkyni, nemůže popřít jeho aktivní účast na provádění stavby, neboť je běžné, že v rámci jednoho subjektu jsou relevantní emaily zasílány vícero osobám. Soud prvního stupně bagatelizuje uvedení osoby , adresa