ECLI: ECLI:CZ:KSPH:2025:22.Co.249.2024.1 Datum: 2025-02-04 Předmět: o 566 880 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 8 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb." ["smlouva o dílo"]
O co šlo: o 566 880 Kč s příslušenstvím (["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 8 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118b z. č.)
1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně výrokem I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 566 880 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 566 880 Kč od 11. 5. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku a výrokem II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 140 886,56 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání. V něm namítá, že v řízení nebyla dodržena tzv. rovnost zbraní, když na prvním jednání ve věci bylo žalovanou navrženo, aby dokazování bylo doplněno o svědeckou výpověď , tituly před jménem, , jméno FO, , adresa, , coby osob podílejících se na celé akci, investující do stavby, což provedeno nebylo, kdežto jednatel žalobkyně a jeho syn vyslechnuti byli. Jednatel žalobkyně vypovídal tendenčně o tom, že dílo bylo provedeno v souladu s normou, podle které by mohl celé omítky udělat křivé a poté, když je konfrontován, odejde a vystaví fakturu. Podivné je to, že soud prvního stupně nezatížil důkazním břemenem žalobkyni, ale žalovanou. Žalobkyně měla pro žalovanou zajistit vnitřní omítky na stavbě čtyř domů, když celá akce byla prováděna na dvě etapy. První etapa dopadla dobře, a proto byla faktura žalovanou obratem uhrazena. Nicméně na dalších stavbách byla práce odvedena špatně a bez potřebné kvality. Názor žalobkyně, že není nutné mít předávací protokol pro převzetí díla, je nesprávný. Fotografiemi bylo prokázáno, že dílo nebylo provedeno bez vad, nebyly dodělány omítky jako celek, místy byly praskliny, některé v délce metr i více, omítky měly přesahy u stropu, nebyly dodrženy pravé úhly v rozích místností, omítka byla křivá. V optice provedené práce bylo nezbytné nahlížet na dílo jako celek a dle názoru žalované soud prvního stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, když vady a nedodělky vyhodnotil jako ty, které nemají vliv na funkčnost díla. Není totiž možné užívat popraskanou omítku, nebo omítku, kde není dodržen pravý úhel v rozích a jako funkční nelze označit omítku, která nebyla místy dodělána. Průměrný kupec by si takový byt či dům nekoupil. Soud prvního stupně uvádí, že „vady díla nebyly přesně lokalizovány, nicméně až po podání vyjádření, kdy žalovaná zcela jasně počítala s tím, že jí navržení svědci budou vypovídat.“ Soud jejich výpověď však odmítl jako nadbytečnou. Právě svědecká výpověď měla postavit najisto, kde a v jakém čase a kvalitě se vady díla objevily. Odmítnutím provedení tohoto dokazování byla žalovaná zkrácena na svých právech. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.3. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Uvedla, že předmětem řízení bylo provedení druhé etapy díla, když první etapa byla mezi stranami bez problémů předána a zaplacena. Písemné předání a převzetí díla nebylo sjednáno jako hmotněprávní podmínka pro vznik nároku na zaplacení ceny díla. Proto ke vzniku nároku došlo i po dokončení a neformálním převzetí díla. O tom, že k tomuto došlo, svědčí okolnost, že se jednalo o zhotovené omítky v objektech investiční akce žalované, když následně došlo k výmalbě, dokončení všech šesti rodinných domů a jejich prodeji novým majitelům. Žalobkyně nesouhlasí s tvrzením žalované, že by dílo vykazovalo vady, natož vady bránící dílu sloužit jeho účelu. Žalovaná u žalobkyně neuplatnila žádné konkrétní vady díla. Žalovaná byla soudem prvního stupně při jednání dne 20. 6. 2024 ve smyslu § 118a o. s. ř. poučena, že je třeba konkrétně specifikovat, jakými konkrétními vadami dílo trpělo a označit k tomu důkazy a současně byla poučena o negativních důsledcích spočívajících v neunesení břemene tvrzení a důkazního, pokud výzvu nesplní. Žalovaná přes toto poučení výzvu nesplnila, když z tvrzení žalované a zprostředkovaně ani z jí doložených fotografií nebylo zjistitelné, kde a zda vůbec v předmětných domech, případně ve kterém, se mají žalovanou tvrzené vady nacházet. Pokud žalovaná namítá, že nebyli vyslechnuti jí navržení svědci, pak upozorňuje na ustálenou judikaturu o tom, že soud není povinen provést veškeré navržené důkazy, ale pouze ty, které jsou nezbytné ke zjištění skutkového stavu věci s tím, že v odůvodnění uvede, proč uvedené důkazy neprovedl. Této judikatuře soud prvního stupně dostál, když o důkazních návrzích rozhodl a v bodě 39. rozsudku zdůvodnil, proč důkazy nebylo třeba provést. Nadto je třeba připomenout, že výslech účastníka je nezbytné odlišovat od tvrzení účastníka. I když účastník řízení nesouhlasí s provedením důkazů svou výpovědí, je povinen splnit svou povinnost tvrzení. Výslech účastníka pak má sloužit k tomu, aby jeho provedením byl soud přesvědčen o pravdivosti skutkových tvrzení, která účastník má zájem dokazovat. Důkaz výslechem účastníka tak není určen k tomu, aby teprve při něm uváděl svá tvrzení o rozhodujících skutečnostech. O výslechu účastníka proto může soud rozhodnout jen tehdy, až bude přesně vědět, které skutečnosti mají být tímto důkazem prokázány. Výslechem by neměla být doplňována neúplná či chybějící skutková tvrzení. Toto žalovaná zcela opomíjí, když z odvolání je zřejmé, že právě prostřednictvím výslechu jednatelů žalované chtěla splnit svoji povinnost tvrzení ohledně namítaných vad díla. Jednatelům žalované nic nebránilo, aby rozhodné skutečnosti tvrdili při jednáních, kterých se neúčastnili, ač se účastnit mohli.4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v intencích § 212 věty první o. s. ř. v celém rozsahu podle § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne 6. 2. 2024 žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se po žalované domáhala zaplacení částky 566 880 Kč s příslušenstvím z titulu doplacení ceny díla ze smlouvy o dílo uzavřené dne 3. 3. 2023.6. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s odůvodněním, že odmítla dílo převzít z důvodu zásadních vad. Žalobkyni vyzvala k dokončení díla, přičemž jí stanovila náhradní termín. Jelikož žalobkyně odmítla vady odstranit, zajistila si opravu sama a náklady žalobkyni vyúčtovala. Po poučení soudu prvního stupně, aby vady, pro které dílo odmítla převzít, konkretizovala, žalovaná v podání ze dne 10. 7. 2024 uvedla, že vady omítek spočívaly v prasklinách omítek, prasklinách v rozích omítek, zaházených zásuvkách elektro, nedokončení omítek v několika rozích, nezačištění díla po údajném dokončení, nedodržení pravoúhlosti a rovnosti stěn, existenci neuklizených a nezačištěných kusů omítky nalepených na finálním povrchu, nezačištění omítky u výdechu rekuperace, převisu omítek do podstřeší způsobující poškození střešní folie. Položkový rozpočet pro opravu díla k výzvě soudu nedoložila.7. Soud prvního stupně učinil z listinných důkazů následující skutková zjištění.8. Žalovaná zaslala žalobkyni dokumentaci o tom, že dílo má být provedeno v šesti domech, které jsou identické (email , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 15. 2. 2023, 9:17 hodin). Žalobkyně zaslala žalované předběžnou cenovou nabídku na dodávku a realizaci strojních sádrových omítek (email žalobkyně ze dne 20. 2. 2023, 10:19 hodin). Dne 2. 3. 2023 žalobkyně zaslala žalované emailem návrh smlouvy o dílo a cenovou nabídku (email ze dne 2. 3.2023, 13:31 hodin). Dne 6. 3. 2023 žalobkyně zaslala žalované emailem aktualizovanou cenovou nabídku dle skutečně zaměřených m2; v dřívější nabídce nebyly kalkulované štíty (email ze dne 6. 3. 2023, 8:11 hodin).9. Dne 3. 3. 2023 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dílo č. 26_2023 (SoD), na jejímž základě se žalobkyně zavázala zhotovit žalované dílo spočívající v dodávce materiálu včetně příslušenství a aplikace interiérových sádrových omítek technologií strojního omítání zdiva a nosných konstrukcí v objektu investiční akce žalované, a to plně v souladu s normou ČSN EN 13914-2; místem plnění byla novostavba RD objednatele v obci , adresa, , parcelní čísla , Anonymizováno, k. ú. , adresa, . Předmět díla a způsob výpočtu konečné ceny byly specifikovány v cenové nabídce č. , hodnota, , která byla nedílnou součástí smlouvy o dílo. V článku 2 SoD byl sjednán termín zahájení práce v místě realizace od 6. 3. 2023 s tím, že termín dokončení a předání díla byl stanoven nejpozději do 15. 4. 2023. V článku 3 odst. 1 SoD bylo sjednáno poskytnutí finanční zálohy 250 000 Kč, splatné nejpozději v den zahájení prací a v článku 3 odst. 2 SoD bylo sjednáno, že konečná faktura bude vystavena po dokončení a předání díla objednateli bez vad a nedodělků s tím, že faktura je splatná do 5 dnů od jejího vystavení. V článku 4 odst. 1 SoD bylo ujednáno, že drobné vady a nedodělky, které nebrání užívání díla ke stanovenému účelu, nejsou důvodem k nepřevzetí díla objednatelem. V případě zjištění těchto závad při přejímacím řízení bude v zápisu stanovena lhůta jejich odstranění. V článku 4 odst. 4 pís