23 Co 111/2025-58 — Krajský soud v Praze

1. Žalobce se žalobou domáhal určení svého výlučného vlastnictví k níže specifikovaným nemovitostem v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, a v obci a katastrálním území , adresa, (dále i jen „předmětné nemovitosti“) s tím, že po rozvodu manželství s žalovanou nedošlo k vypořádání společného jmění manželů (dále jen „SJM“) dohodou ani soudním rozhodnutím, a došlo tak k vypořádání SJM fikcí tak, že se účastníci stali každý vlastníkem id. ½ všech předmětných nemovitostí. Ve dnech , datum, a , datum, uzavřeli účastníci písemné darovací smlouvy, na základě nichž žalovaná darovala žalobci svoje spoluvlastnické podíly na předmětných nemovitostech; žalobce tyto smlouvy nemá, měl důvěru v žalovanou, že originály smluv zanese na katastr nemovitostí a zařídí jejich vklad, nyní však zjistil, že není evidován v katastru nemovitostí jako vlastník celých předmětných nemovitostí, nýbrž stále jen původních id. ½, tedy je v katastru evidován chybný stav, nadto jsou předmětné nemovitosti patrně (exekučně) postiženy, byť náleží pouze žalobci. Protože žalobce předmětné darovací smlouvy nemá a nemůže je tak předložit, navrhl soudu, aby si je vyžádal od žalované, resp. ji vyzval ke sdělení, jak s těmito smlouvami naložila, neboť žalobce je „v důkazním deficitu“.2. Okresní soud v Mělníku (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“ nebo „napadený rozsudek“) žalobu, „kterou se žalobce domáhal určení, že je výlučným vlastníkem s podílem id. 1/1 celku na nemovitých věcech:- pozemku p. č. , hodnota, o výměře 382 m2, orná půda- pozemku p. č. , hodnota, o výměře 59 350 m2, orná půda- pozemku p. č. , hodnota, o výměře 6 480 m2, trvalý travní porost- pozemku p. č. , hodnota, o výměře 22 227 m2, orná půdavše zapsáno na listu vlastnictví , Anonymizováno, v obci , adresa, a v katastrálním území , adresa, ,- pozemku p. č. , Anonymizováno, o výměře 187 m2, ostatní plocha- pozemku p. č. , hodnota, o výměře 495 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba obchodu , adresa, , č. p. , Anonymizováno, ,- pozemku p. č. , Anonymizováno, o výměře 61 m2, ostatní plocha- pozemku p. č. , Anonymizováno, o výměře 213 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba výroby bez č. p./č. e.,- pozemku p. č. , Anonymizováno, o výměře 651 m2, zahrada- pozemku p. č. , Anonymizováno, o výměře 106 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rod. domu , adresa, , č. p. , Anonymizováno, .,- pozemku p. č. , Anonymizováno, o výměře 49 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba garáže bez č. p./č. e.,vše zapsáno na listu vlastnictví 9873 v obci a v katastrálním území , adresa, ,- pozemku p. č. , hodnota, o výměře 285 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rod. domu , adresa, , č. p. , Anonymizováno, ,- pozemku p. č. , hodnota, o výměře 460 m2, zahradavše zapsáno na listu vlastnictví , Anonymizováno, v obci a v katastrálním území , adresa, “zamítl (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).3. Soud prvního stupně jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila a žádost žalobce o odročení jednání doručenou soudu dva dny před termínem jednání posoudil jako nedůvodnou a nepodanou včas ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) s tím, že žalobce tvrzené zdravotní důvody pro odročení, spočívající v jeho akutní zdravotní indispozici, nijak nedoložil, když předložil toliko lékařskou zprávu z , datum, , která nijak nevypovídá o aktuálním zdravotním stavu žalobce, který by měl být překážkou jeho možnosti dostavit se k nařízenému ústnímu jednání. V této souvislosti pak soud prvního stupně dále konstatoval, že pro nedostavení se žalobce k nařízenému ústnímu jednání ho nemohl poučit o jeho povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., zejména o neunesení břemene důkazního, příp. břemene tvrzení, a to neprokázání jeho tvrzení o uzavření předmětných darovacích smluv, příp. jejich dalšího osudu.4. Po provedeném dokazování vzal soud prvního stupně za prokázané, že v katastru nemovitostí jsou předmětné nemovitosti stále evidovány v režimu SJM, byť v důsledku fikce vypořádání manželů jsou účastníci každý id. ½ spoluvlastníkem předmětných nemovitostí. Podle soudu prvního stupně již z tvrzení žalobce vyplývá, že se v projednávané věci „jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, neboť žalobce není vlastníkem předmětných nemovitostí, vlastnické právo k předmětným nemovitostem od žalované s ohledem na svá tvrzení nenabyl, neboť k podání návrhu na vklad do příslušného katastru nemovitostí nedošlo“, kdy s poukazem na ustanovení § 1105 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”) a odbornou literaturu k tomuto tématu konstatoval, že „pakliže k provedení zápisu do katastru nemovitostí, resp. vůbec k podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí, nedošlo, nemohl se žalobce (dosud) stát vlastníkem předmětných id. podílů žalované“. Uzavřel, že „zde nejsou tvrzeny žádné skutečnosti, na základě kterých žalobce nabyl vlastnické právo k předmětným nemovitostem, když i případné prokázání samotného podpisu písemných darovacích smluv a jejich obsahu by k převodu vlastnického práva na žalobce nepostačovalo“.5. Proti tomuto rozsudku podal žalobce v zákonné lhůtě odvolání. Vytýkal soudu prvního stupně, že jednal v jeho nepřítomnosti, přestože včas požádal o odročení z důvodu dlouhodobých zdravotních obtíží (panické ataky, úzkostná porucha), které mu znemožňují účast na jednání. V doplnění odvolání odkazoval na připojenou lékařskou zprávu ze dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, z Psychiatrické ambulance v , adresa, , podle které mívá žalobce i přes medikaci propady psychického stavu; v době panické ataky může dojít k neurovegetativní dystonii, neschopnosti dostát svým povinnostem, je snížena schopnost až neschopnost jednání na úřadech, mívá obavu opustit bezpečné prostředí domova. V tom, že soud jeho žádosti nevyhověl a v rozsudku uvedl, že pro nepřítomnost nemohl být žalobce poučen o svých právech, shledává žalobce porušení práva na spravedlivý proces. Žalobce nesouhlasí se závěrem soudu, že nemá nárok na nemovitosti, protože darovací smlouvy nebyly vloženy do katastru. Vytýkal soudu prvního stupně, že neprověřil, zda katastrální řízení skutečně neproběhlo, a opomněl možnost formální chyby nebo přerušení řízení, čímž, podle žalobce, neúplně zjistil skutkový stav. Navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu projednání.6. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal napadený rozsudek podle ustanovení § 212 a následujících o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.7. Žalovaná se k jednání odvolacího soudu nařízenému na , datum, , ač řádně předvolána, bez omluvy nedostavila, žalobce se z účasti omluvil, a proto odvolací soud postupoval ve smyslu ustanovení § 211 a § 101 odst. 3 o. s. ř. a ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.8. Odvolací soud předně neshledal, že by se soud prvního stupně dopustil vady řízení tím, že věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalobce, ač ten požádal o odročení nařízeného jednání.9. Podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.10. Z obsahu soudního spisu se podává, že se žalobce podáním ze dne , datum, omluvil z účasti na jednání nařízeném soudem prvního stupně na , datum, s odůvodněním, že je aktuálně v neschopnosti, nechodí do zaměstnání a léčí se s panickými atakami a úzkostnou poruchou, takže mu jeho zdravotní stav neumožňuje se jednání osobně zúčastnit. Požádal o odročení jednání o několik týdnů, aby mu byl poskytnut potřebný čas na stabilizaci zdravotního stavu. K žádosti připojil lékařskou zprávu , tituly před jménem, , jméno FO, z Psychiatrické ambulance v , adresa, ze dne , datum, , podle níž je žalobce v tamní ambulanci léčen od roku 2017 s dg. Úzkostná porucha, panické ataky s tím, že v době panické ataky může dojít k neurovegetativní dystonii, neschopnosti opustit bezpečné prostředí. Poté, co byl žalobci dne , datum, doručen rozsudek soudu prvního stupně, podal nejprve dne , datum, blanketní (ničím věcně neodůvodněné) odvolání, které doplnil podáním datovaným dnem , datum, , nicméně doručeným do datové schránky soudu již , datum, . Teprve k následnému podání ze dne , datum, žalobce připojil další lékařskou zprávu , tituly před jménem, , jméno FO, , tentokrát ze dne , datum, v podstatě se stejným obsahem, jako zpráva z , datum, , tedy že je žalobce v tamní ambulanci léčen od roku 2017 s dg. Úzkostná porucha, panické ataky, že přes medikaci trvá stav s propady psychického stavu, přičemž v době panické ataky může d