23 Co 37/2025-544 — Krajský soud v Praze

1. Žalobce se žalobou domáhal určení svého výlučného vlastnictví k nemovitostem v katastrálním území , adresa, , zapsaným na listu vlastnictví č. , hodnota, , vedeném , adresa, . Uvedl, že darovací smlouvou ze dne , datum, , za trvání manželství účastníků, daroval ideální polovinu těchto nemovitostí žalované; druhá ideální polovina nemovitostí zůstala v jeho vlastnictví. Žalobce dar odvolal a od darovací smlouvy odstoupil postupně dopisy ze dne , datum, (podle žalobce žalovaná porušila dobré mravy tím, že internetovému informačnímu portálu , Anonymizováno, poskytla rozhovor, v němž uvedla lživé, nepravdivé a zavádějící informace o něm a dále při jednání konaném u , adresa, dne , datum, , ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, , veřejně, za přítomnosti novinářů i třetích osob, uváděla nepravdivé a dehonestující informace, a to toliko za účelem ublížení žalobci, jakožto dárci, včetně nepravdivých obvinění z nevěry, vyhrožování a nezákonného přístupu k jejímu účtu, jakož i týrání, ponižování a sledování; poskytnutým rozhovorem a ve své výpovědi při jednání soudu dne , datum, žalovaná sdělila takové informace, které umožní identifikaci nezletilých dětí účastníků, jakož i místa jejich faktického bydliště, což ve spojení s veřejným facebookovým profilem žalované znamená porušení všech zásad bezpečnosti ohledně nezletilých a je přímým porušením dobrých mravů, když zachování anonymity nezletilých bylo stěžejní pro ochránění bezpečného, řádného a zdravého vývoje nezletilých; žalovaná svojí opilostí minimálně dne , datum, bezprostředně ohrozila nezletilé zanedbáním péče, čímž zjevně porušila dobré mravy vůči osobám dárci blízkým), ze dne , datum, (křivé obvinění žalobce z neplnění vyživovací povinnosti, kdy žalovaná podle žalobce porušila dobré mravy tím, že uvedla na policii, že žalobce neplní vyživovací povinnost, ačkoli věděla, že jí bylo předběžným opatřením soudu uloženo do pravomocného rozhodnutí soudu o změně úpravy poměrů nezletilých dětí pro dobu před a po rozvodu strpět péči žalobce o nezletilé; ke dni křivého obvinění a podání vysvětlení byly nezletilé děti stále ve faktické péči žalobce, který tedy vyživovací povinnost plnil a pojmově nemohlo dojít k naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu zanedbání povinné výživy), ze dne , datum, (žalovaná svým úmyslným jednáním ublížila osobám dárci blízkým tak, že zjevně porušila dobré mravy, konkrétně opilost žalované dne , datum, , opilost a zanedbávání péče o nezletilé na dovolené v , Anonymizováno, ve dnech , datum, a opilost dne , datum, , pro níž opět nebyla žalovaná schopna péče o nezletilé) a ze dne , datum, (žalovaná zaslala matce žalobce SMS zprávu se zněním „též jsem ráda, že mi děti nevychovávají prostitutky aspoň částečně, a to jen díky vám !!“ a dále SMS zprávu „doneslo se ke mně od rodičů ze školky, že , Anonymizováno, spí s , Anonymizováno, , dcerou od , Anonymizováno, . Doufám, že to nemůže být pravda!!!! Ale pokud je to pravda, vy to určitě vyřešíte lépe, než já.“, čímž žalovaná, podle žalobce, úmyslně porušila dobré mravy, neboť jej křivě obvinila, že má poměr s nezletilou dcerou své bývalé partnerky; tyto SMS zprávy žalovaná zaslala matce žalobce, přestože věděla, že byla v nedávné době hospitalizována a její zdravotní stav ještě není zcela stabilizován; podle žalobce je z žalovanou formulovaných zpráv zjevné, že ho křivě obvinila, aby ublížila jemu a jeho matce, a to tím nejohavnějším způsobem), neboť se žalovaná podle něj dopustila jednání, kterým mu ublížila tak, že porušila dobré mravy vůči němu a dále porušila i dobré mravy vůči osobám jemu blízkým, a sice jeho čtyřem dětem, potažmo jeho matce.2. , adresa, (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“ nebo „napadený rozsudek“) žalobu, „jíž se žalobce domáhal určení, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. 623 zastavěná plocha a nádvoří o výměře 308 m², jehož součástí je stavba č. p. 258 - rodinný dům, zapsaný v Katastru nemovitostí vedeném , adresa, , pro katastrální území , adresa, na LV číslo , hodnota, “, zamítl (výrok I.) a uložil žalobci zaplatit žalované na nákladech řízení 66 104,72 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované (výrok II.).3. Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že „se žalovaná nedopustila (a to ani v souhrnu) takového jednání, které by bylo možno objektivně posuzovat jako jednání v hrubém rozporu s dobrými mravy, vedené snahou žalobci ublížit (či alespoň kryté hrubou nedbalostí ve vztahu k takovému následku)“, kdy „zjištěné jednání žalované nepovažuje soud v kontextu celé situace za hrubé porušení dobrých mravů, postačující k tomu, aby odůvodnilo odstoupení od darovací smlouvy“.4. Pokud se jedná o jednotlivé uplatněné důvody odvolání daru, k těm uvedeným v dopisu ze dne , datum, soud prvního stupně konstatoval, že „u žádného z žalobcem uváděných příkladů tvrzení žalované, jejichž sdělením v rámci rozhovorů či při jednání soudu mu měla žalovaná ublížit, nepovažuje sdělení uvedených informací za jednání, které by mělo intenzitu zjevného porušení dobrých mravů. Navíc z dokazování bylo zjištěno, že většina tvrzení žalobkyně byla postavena na reálném základě.“ Podle soudu prvního stupně „ani možnost za použití sdělených informací spolu s facebookovým profilem žalované identifikovat osoby nezletilých a jejich faktické bydliště, či zveřejňování fotografií dětí na facebookovém profilu žalované (u něhož také žalovaná po intervenci žalobce zamezila veřejný přístup), není důvodem či jednáním, které by bylo možno posuzovat jako nevděk vůči žalobci, nejde o jednání vedené s cílem žalobci ublížit a nejde o jednání, které by mohlo být zjevným porušením dobrých mravů. S jistou publicitou spojenou s vedením soudních řízení musel žalobce počítat. Zveřejňování fotografií nezletilých dětí je pak spojeno s výkonem rodičovské odpovědnosti a tato otázka by měla být řešena v opatrovnickém řízení.“ Pokud jde o jednání žalované dne , datum, , kdy jí bylo naměřeno v dechu 3,26 ‰ alkoholu, přestože v té době měla ve své péči nezletilé děti, „svědčí dle názoru soudu o jistém problému žalované s alkoholem“, avšak z dokazování „lze mít za to, že pokud žalovaná inklinovala k nemírnému užívání alkoholu, byla to reakce na dlouhodobý stres a tlak, a to i zbytečně vytvářený žalobcem v průběhu společného soužití a zejména po něm“. U jednání zmiňovaných v odvolání daru ze dne , datum, soud prvního stupně poukázal na to, že „v případě, že žalovaná nebyla schopna péče (ať již by to bylo v důsledku požití alkoholu, či užívaných léků), byl přítomen nynější manžel žalované, který mohl péči o nezletilé děti zastat“. Pokud pak byl zmiňován psychický stav nezletilé , Anonymizováno, , soud prvního stupně se ztotožnil „s již dříve přijatým pohledem , Anonymizováno, “ v opatrovnickém řízení týkajícím se dětí účastníků, že „za její obtíže jsou zodpovědní oba rodiče a jejich chování po rozpadu partnerského svazku“, a soud prvního stupně v daných okolnostech neshledal takové zvláštní okolnosti, které by bylo lze považovat za nevděk ve smyslu ustanovení § 2072 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). K odvolání daru ze dne , datum, zdůvodňované křivým obviněním žalobce žalovanou z neplnění vyživovací povinnosti soud prvního stupně nepřihlížel s tím, že „jako důvod k odvolání daru bylo toto jednání uplatněno pozdě, v rozporu s ustanovením § 2075 odst. 1 o. z., a žalovaná to ve smyslu odstavce 2 tohoto ustanovení namítla“. Vyšel přitom ze zjištění, že o tom, že žalovaná na žalobce podala trestní oznámení pro neplnění vyživovací povinnosti, se žalobce dozvěděl nejpozději dne , datum, , kdy byl k tomu vyslechnut na policii. Zaslání vymyšlené SMS zprávy matce žalobce, byť ho považoval „nejproblematičtější“, posoudil soud prvního stupně „jako jakýsi exces v jednání žalované, který však stále nedosahuje takové intenzity, aby byl způsobilý s ohledem na všechny zjištěné skutečnosti odůvodnit odvolání daru“.5. K širšímu kontextu okolností, za nichž došlo k darování, posléze k rozpadu manželství účastníků soud prvního stupně uvedl, že „darování poloviny domu žalované nebylo ze strany žalobce ani projevem štědrosti, či velkorysosti. Sám žalobce tvrdil, že tento krok učinil na nátlak žalované. Při hodnocení věci ve všech souvislostech bral tak soud i v úvahu, že účastníci byli manželé, obecně by majetek generovaný jimi oběma za trvání manželství, měl také připadat do společného jmění. V důsledku uzavřené předmanželské smlouvy však fakticky majetek získaný za dobu trvání manželství náležel žalobci. On rozhodoval o tom, na jaké jeho části se žalovaná bude podílet, jakou jeho část bude sdílet. Z pohledu výše majetku žalobce, jeho míry ve vztahu k hodnotě daru žalované, také míra očekávané vděčnosti, a případný nevděk jeví v jiném světle. Tvrdil-li pak žalobce v některém ze svých podání, že to nejcennější jsou děti, je možno připomenout, že to byla žalovaná, která tyto děti porodila a otázku vděku a nev