ECLI: ECLI:CZ:KSPH:2025:23.Co.38.2025.1 Datum: 2025-04-22 Předmět: o 150 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 5. 12. 2024, č. j. 10 C 339/2024 – 42, Ustanovení: ["§ 3 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 8 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 ["postoupení pohledávky""bezdůvodné obohacení""smlouva o dílo""započtení pohledávky""převzetí dluhu"]
O co šlo: o 150 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 5. 12. 2024, č. j. 10 C 339/2024 – 42, (["§ 3 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 8 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z)
1. Okresní soud v Mělníku (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 5. 12. 2024, č. j. 10 C 339/2024 – 42, stanovil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 150 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 13. 9. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Výrokem II. stanovil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 45 808,04 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně vyplývající ze smlouvy o dílo uzavřené mezi účastnicemi dne 5. 8. 2024, jejímž předmětem byla oprava a dokončení montáže klempířských prvků v , Anonymizováno, . Žalobkyně na základě smlouvy zaplatila žalované částku 150 000 Kč jako zálohu. Vzhledem k tomu, že žalovaná k provedení díla nenastoupila, žalobkyně dne 5. 9. 2024 od smlouvy odstoupila s požadavkem vrácení zaplacené zálohy. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila v rozsahu žalované částky, kterou žalobkyně zaplatila jako zálohovou platbu na smlouvu o dílo, od které následně odstoupila. Skutečnost, že platba ve výši 150 000 Kč byla zálohovou platbou vzal za prokázanou z obsahu a zejména časové souvislosti e-mailové komunikace mezi účastnicemi během dne 5. 8. 2024, kdy došlo k zaslání podepsané smlouvy o dílo, úhradě částky 150 000 Kč, dosvědčené potvrzením o platbě zaslaným prostřednictvím e-mailové pošty žalované. Pokud byla následně žalovanou vystavena faktura na shodnou částku s uvedením předmětu „montáž klempířských prvků“, a to až po provedené platbě, nesvědčí to o skutečnosti, že platba žalobkyně se vztahovala k uvedené faktuře, neboť v době úhrady jí nebyla známa. Naopak dle soudu prvního stupně je zcela zřejmé, že platbu žalobkyně považovala právě jako zálohu na plnění z předmětné smlouvy o dílo, o čemž svědčí i následná reklamace žalovanou vystavené faktury s tím, že měla být vystavena jako faktura zálohová. Soud prvního stupně neshledal důvodnou ani námitku započtení, kterou žalovaná v průběhu řízení uplatnila ve výši žalované částky s odůvodněním, že má za žalobkyní pohledávku ve výši 320 763 Kč jako cenu klempířských prací, které provedla na objektu , Anonymizováno, v postavení subdodavatele pro pana , jméno FO, , přičemž bylo třístrannou dohodou sjednáno, že za tyto práce žalobkyně zaplatí přímo žalované. Soud prvního stupně uzavřel, že pohledávka žalované nesplňuje předpoklady započtení ve smyslu ustanovení § 1987 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), a to, že musí být vymahatelná, nesmí být nejistá či neurčitá, tedy musí být bez dalšího likvidní. V případě žalovanou uplatněné pohledávky jednak dle soudu prvního stupně není jisté, zda skutečně vznikla, ale ani to, v jaké výši vznikla a v případě vzniku, zda byla skutečně společností , jméno FO, . postoupena. Vzhledem k potřebě rozsáhlého dokazování, které je zcela disproporční k prokázané pohledávce, která je předmětem daného řízení, je zcela zjevné, že žalovanou uplatněná pohledávka podmínky jistoty a určitosti nesplňuje. Za tohoto stavu tedy soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobou uplatněná pohledávka započtením s aktivní pohledávkou žalované nezanikla. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je pohledávka ze vzájemného závazku mezi podnikateli, přiznal žalobkyni náhradu nákladů souvisejících s uplatněním pohledávky mezi podnikateli v paušální výši ve výši 1 200 Kč v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.3. Proti tomuto rozsudku podala včas odvolání žalovaná, která soudu prvního stupně vytýkala procesní pochybení spočívající v neprovedení žalovanou navržených důkazů, zejména výslechů svědků, kdy o tom soud prvního stupně navíc nerozhodl usnesením a v případě navržení svědecké výpovědi svědka , Anonymizováno, toto ani neodůvodnil. Pochybení soudu prvního stupně spatřovala i v odůvodnění neprovedení výslechu pana , jméno FO, , ačkoliv takovou osobu žalovaná k výslechu nenavrhovala; naopak byl navrhován účastnický výslech jednatele , jméno FO, . Žalovaná soudu prvního stupně vytýkala, že ji nepoučil k doplnění tvrzení a důkazních návrhů. Všechny tyto skutečnosti vedly k neúplnému zjištění skutkového stavu. Žalovaná znovu zopakovala tvrzení ohledně uzavření smlouvy o dílo s žalobkyní, které bylo dle žalované podmíněno úhradou dlužné částky za již provedené práce. Platba ze strany žalobkyně tedy nebyla žalovanou považována jako platba zálohové faktury. Zálohová faktura nebyla vůbec vystavena, a musela tedy logicky předcházet platbě vzájemná komunikace účastnic. Soud prvního stupně proto dle žalované pochybil, pokud bez dokazování uzavřel, že pohledávka žalované uplatněná k započtení není likvidní. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.4. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalované poukázala na to, že žalovaná neuvádí žádná nová tvrzení, ale setrvává na tvrzeních, že inkasovaná platba měla být za již vykonané práce. Tvrzení žalované a důkazní návrhy se netýkají předmětné věci, ale jiných, zjevně sporných, nejistých a neurčitých pohledávek, které dle žalobkyně s danou věcí nesouvisí. Žalovaná od počátku tvrdí, že byla ve smluvním vztahu ohledně pohledávky uplatněné k započtení (tedy sporné a nejisté) se subjektem odlišným od žalobkyně, a to panem , jméno FO, . Žalobkyně poukazuje na to, že naopak jí předložené listinné důkazy obsahem i časovou souvislostí svědčí pro důvodnost žaloby.5. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.6. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: účastníci uzavřeli dne 5. 8. 2024 smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla oprava a dokončení montáže klempířských prvků na objektech , právnická osoba, , , právnická osoba, , F akce konverze , Anonymizováno, se sjednanou hodinovou sazbou 400 Kč bez DPH, s termínem zahájení prací 6. 8. 2024 a dokončením 31. 8. 2024, od které žalobkyně z důvodu nezapočetí prací odstoupila. Žalobkyně dne 5. 8. 2024 nejpozději do 13 hodin 26 minut uhradila na účet žalované částku 150 000 Kč. Uzavření smlouvy o dílo a platbu zálohy na plnění smlouvy provázela e-mailová komunikace účastnic, jejímž předmětem bylo zaslání podepsané smlouvy žalobkyní žalované, zaslání potvrzení o provedené platbě ze strany žalobkyně a zaslání faktury žalovanou. Dne 6. 8. 2024 žalobkyně žalované vystavenou fakturu vrátila s upozorněním na pochybení, neboť měla být vystavena zálohová faktura, nikoliv faktura za montáž klempířských prvků.7. Odvolací soud shledal pochybení v postupu soudu prvního stupně, který za stavu, kdy žalovanou uplatněnou pohledávku k započtení shledal nejistou a neurčitou, žalované neposkytl poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a důkazů. Žalovaná po poučení odvolacího soudu o nutnosti doplnění tvrzení o okolnosti uzavření smlouvy, na jejímž základě provedla žalovaná práce, které jsou předmětem pohledávky uplatněné k započtení, ohledně tvrzení o převzetí dluhu žalobkyní, včetně specifikace splatnosti a výše pohledávky uvedla, že v lednu 2024, za přítomnosti jednatele žalované i jednatele žalobkyně a jednatele společnosti , jméno FO, s. r. o., došlo k dohodě, že část prací vykonaných žalovanou jako subdodavatele společnosti , jméno FO, bude uhrazena k rukám žalované přímo žalobkyní. Žalobkyně tím převzala dluh za společnost , jméno FO, s. r. o., IČO: , Anonymizováno, , a to ve výši 320 763 Kč s tím, že tuto částku za provedené práce žalovanou jako subdodavatelem uhradí. Následně v říjnu 2024 žalovaná uzavřela se společností , jméno FO, smlouvu o postoupení pohledávky a žalobkyni vyzvala k její úhradě se splatností 9. 4. 2025. Ze smlouvy o postoupení pohledávky (prosté kopie), uzavřené dne 11. 10. 2024 mezi , jméno FO, spol. s r. o. a , Jméno žalované, . bylo zjištěno, že postupitel prohlašuje, že má za společností , Jméno žalobkyně, . neuhrazenou pohledávku z titulu smlouvy o dílo, na základě které pro tuto společnost vykonával stavební a klempířské práce na projektu Nuselského pivovaru ve výši 320 763 Kč bez DPH a ve stejné výši má pohledávku postupník za postupitelem z titulu smlouvy o dílo dle faktur ze dne 29. 12. 2023 a 30. 11. 2023. Smluvní strany se dohodly, že postupitel se zavazuje postupníkovi postoupit pohledávku za společností , Jméno žalobkyně, . ve výši 150 000 Kč, včetně příslušenství a všech práv s pohledávkou spojených, vzniklou z titulu smlouvy o dílo specifikované v odst. 1 článku I. předmětné smlouvy, a to za úplatu ve výši 150 000 Kč, ve formě vzájemného zápočtu vůči pohledávce postupníka za postupitelem.8. Odvolací soud se se skutkovým stavem zjištěným soudem prvního stupně i po doplnění v odvolacím řízení ztotožnil.9. Odvolací soud shledal