23 Co 6/2025-165 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v , adresa, (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 30. 7. 2024, č. j. 5 C 119 2024 – 51, stanovil žalované povinnost zaplatit žalobkyni , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Výrokem II. stanovil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení , částka, , do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky, a to ve výši , částka, jako bezdůvodného obohacení a ve výši , částka, jako plnění ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastnicemi. Pokud jde o částku , částka, , tuto žalobkyně žalované poskytla dne , datum, dle příkazní smlouvy, která byla mezi účastnicemi uzavřena, a na základě které se žalovaná pro žalobkyni zavázala zajistit 4 vstupenky na závody F1 v Barceloně. Následně došlo k výpovědi smlouvy a žalovaná finanční prostředky v uvedené výši žalobkyni nevrátila. Dne , datum, byla mezi účastnicemi uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka , částka, , kterou se žalovaná zavázala vrátit do , datum, . Zápůjčka ze strany žalované v termínu splatnosti uhrazena nebyla, a to ani následně po obdržení předžalobní výzvy. Za tohoto stavu soud prvního stupně shledal nárok žalobkyně v plném rozsahu důvodný. Úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku a nákladů právního zastoupení.2. Proti tomuto rozsudku podala včas odvolání žalovaná, které soudu prvního stupně vytýkala procesní pochybení, když bylo dne , Anonymizováno, věci jednáno, ačkoliv žalovaná prostřednictvím datové schránky dne , datum, zaslala potvrzení , právnická osoba, o vyplacených dávkách nemocenského pojištění, ze kterého bylo zřejmé, že nadále trvá pracovní neschopnost, o které žalovaná soud prvního stupně již v žádosti o odročení předchozího jednání informovala. Nesouhlasila s žalobou, neboť žalobkyni nic nedluží a pro tento případ založila listinné důkazy, které s ohledem na postup soudu prvního stupně nemohla předložit. Navrhuje, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, případně sám doplnil dokazování a žalobu změnil tak, že bude v plném rozsahu zamítnuta.3. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a neshledal odvolání žalované důvodným.4. Soud prvního stupně se nejprve zabýval námitkou procesního pochybení soudu prvního stupně, a to, že bylo jednáno v nepřítomnosti žalované. Z obsahu spisu soudu prvního stupně se podává, že soudem prvního stupně byl dne 9. 5. 2024, č. j. 5 C 119/2024 – 15, vydán platební rozkaz, kterým byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši , částka, nebo podat odpor proti platebnímu rozkazu do 15 dnů ode dne jeho doručení a v případě podání odporu byla žalované stanovena povinnost ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu podat písemně vyjádření ve věci samé k žalobě. Žalovaná podala proti platebnímu rozkazu odpor a ve vyjádření uvedla nesouhlas s žalobou s tím, že jednatelům žalobkyně nabídla zakoupení lístků na závody Formule 1 ve výši , částka, s tím, že lístky obdrží cca týden před konáním akce, které se měla s nimi zúčastnit. Po ukončení vzájemné spolupráce obou jednatelů byla vyzvána ke zrušení koupě lístků, respektive dodání vystavené faktury. Uvedla, že lístky zrušila, s tím že finanční hotovost bude vyplacena, jakmile ji obdrží. Půjčku ve výši , částka, obdržela od tehdejšího jednatele žalobkyně , jméno FO, s tím, že jí bylo přislíbeno posečkání se zaplacením. Následně jí byla jednatelem Bendou nabídnuta možnost splátek ve výši , částka, měsíčně. Žalovaná však jednateli žalobkyně částku uhradila, když si za tím účelem finanční prostředky ve výši zápůjčky sama půjčila. Jednání bylo soudem prvního stupně nařízeno na 16. 7. 2024 a usnesením ze dne 26. 6. 2024, č. j. 5 C 119/2024 – 22, byla žalovaná vyzvána, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení se písemně vyjádřila k žalobě, která je připojena s poučením, jaká tvrzení je zejména povinna uvést a dále byla vyzvána k označení a předložení listinných důkazů. Usnesením z téhož dne, č. j. , spisová značka, , byla žalobkyně vyzvána k předložení písemných důkazů k prokázání svých tvrzení, že poskytla žalované finanční prostředky ve lhůtě pěti dnů. Přípisem ze dne , datum, byla žalovaná ke své žádosti ze dne , datum, o prodloužení lhůty k vyjádření o 14 dnů z důvodu čerpání dovolené jejího zástupce vyzvána k předložení požadovaných důkazů a tvrzení nejpozději u jednání soudu dne , datum, . Dne , datum, ve 13 hodin 59 minut byla soudu prvního stupně doručena omluva jednatelky žalované z jednání a žádost o odročení z důvodu nemoci s tím, že od předchozího dne jí byla lékařem vystavena pracovní neschopnost, kterou soudu doloží. Jednání dne , datum, bylo odročeno na , datum, vzhledem k omluvě žalované. Žalovaná byla vyrozuměna o odročení jednání dne , datum, . Dne , datum, v 8 hodin 27 minut byla do datové schránky soudu prvního stupně doručena zpráva jednatelky žalované o trvání pracovní neschopnosti a zasláno potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění Okresní správy sociálního zabezpečení , adresa, ze dne , datum, od , datum, s tím, že tento stav trvá. Jednání soudu prvního stupně dne , datum, bylo konáno v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované, provedeny listinné důkazy a vyhlášeno rozhodnutí. Spolu s odvoláním předložila žalovaná lékařskou zprávu ze dne 1. 8. 2024 o trvání pracovní neschopnosti jednatelky žalované , tituly před jménem, , právnická osoba, od , datum, do , datum, .5. Podle ustanovení § 18 odst. 1 o. s. ř. mají účastníci v občanském soudním řízení rovné postavení. Mají právo jednat před soudem ve své mateřštině. Soud je povinen zajistit jim stejné možnosti k uplatnění jejich práv. Podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádá z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Z citovaného ustanovení vyplývá, že soud může věc projednat rozhodnout v nepřítomnosti účastníka (jeho právního zástupce) jen v případě, že včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení. K akceptování žádosti o odročení tedy musí být současně splněny dvě podmínky; včasnost žádosti o odročení a závažnost uplatňovaného důvodu nepřítomnosti. Judikatura současně dovodila, že důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) soud posuzuje vždy s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu. V daném případě odvolací soud neshledal správným postup soudu prvního stupně, který jednal a rozhodl ve věci přesto, že žalovaná s předstihem jednoho dne před termínem jednání soudu prvního stupně doložila trvání pracovní neschopnosti (byť formou potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení o trvání vyplácení nemocenských dávek), když z tohoto důvodu již žalovaná žádala o odročení v pořadí prvního nařízeného jednání, tj. 16. 7. 2024. Odvolací soud má za to, že informaci o trvání pracovní neschopnosti je třeba posoudit s ohledem na celkový postoj žalované, která nebyla právně zastoupena, a pokud z důvodu pracovní neschopnosti žádala výslovně o odročení jednání dne 16. 7. 2024 a následně k termínu odročeného jednání uvedla, že důvod, pro který o odročení žádala, tj. pracovní neschopnost, nadále trvá, je třeba i tento stav posoudit jako žádost o odročení jednání. Ze strany soudu prvního stupně tedy bylo žalované tím, že bylo jednáno a rozhodnuto ve věci v její nepřítomnosti, odňata možnost bránit svá práva před soudem, zejména se jí nemohla dostat poučení dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o potřebě doplnění tvrzení a důkazních návrhů, tak, jak ostatně soud prvního stupně sám uvedl v odůvodnění svého rozsudku. Odvolací soud tedy uzavřel, že soud prvního stupně řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu ustanovení § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř., která však mohla být napravena v odvolacím řízení.6. Po poučení dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. odvolacím soudem však žalovaná žádným způsobem nedoplnila konkrétní tvrzení o zániku závazku, který je žalobkyní v řízení požadován, když žalovaná v tomto směru pouze předložila výpis z účtu číslo , hodnota, -, Anonymizováno, vedeného u , právnická osoba, , na který byla dne , datum, zaúčtována částka , částka, a dne , datum, zaúčtována částka , částka, , a to z účtu v