CS · EN DE FR brzy

24 Co 3/2025-169 — Krajský soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:KSPH:2025:24.Co.3.2025.1
Datum: 2025-02-27
Předmět: o zaplacení 68 768,81 Kč s příslušenstvím,
Ustanovení: ["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142a z. č. 99/1963 Sb.", "
["peněžité plnění""ušlý zisk""zadostiučinění / satisfakce""smlouva o sdružení""dodávky energie""odstoupení od smlouvy"]
O co šlo: o zaplacení 68 768,81 Kč s příslušenstvím, (["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/)
1. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 51 968,81 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 4 115,06 Kč za dobu od 15. června 2023 do zaplacení, s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 22 664,11 Kč za dobu od 7. listopadu 2023 do zaplacení a s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 25 189,64 Kč za dobu od 10. října 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, výrokem II. pak žalobu žalobce ohledně požadavku na zaplacení mu částky 16 800 Kč žalovaným zamítl a výrokem III. rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 539,97 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám , Jméno advokáta, , advokáta, se sídlem , adresa, .2. K důvodům tohoto svého rozhodnutí, jde-li o zamítavý výrok II., soud prvního stupně uvedl, že obě 2 posuzované smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny v tomto řízení byly sjednány mezi žalobcem, jako podnikatelem, a žalovaným, jako spotřebitelem, pokud je v obou těchto smlouvách uvedena „kategorie domácnost“, na dobu určitou. V té části obou posuzovaných smluv, označené jako „smluvní sankce“, jsou pak uvedeny jednotlivé případy, kdy žalobce může po žalovaném požadovat zaplacení smluvní pokuty, mj. je v těchto smlouvách uvedeno, že v případě předčasného ukončení smlouvy na dobu určitou na základě projevu vůle žalovaného bez souhlasu žalobce, v případě nemožnosti dodávky na základě jednání žalovaného a v případě oprávněného odstoupení žalobce od smlouvy z důvodu opakovaného porušení (2x a vícekrát) platebních povinností, souvisejících s dodávkou elektřiny, je žalobce oprávněn požadovat zaplacení smluvní pokuty po odběrateli ve výši 800 Kč (pro „kategorii domácnost“), popř. 4 000 Kč (pro „kategorii maloodběratel“) za každý i započatý kalendářní měsíc, následující po dni ukončení dodávky elektřiny, do konce plánované doby trvání smlouvy na dobu určitou. Jak bylo zjištěno, v posuzovaném případě došlo k ukončení obou smluv na základě odstoupení žalobce, a sice z důvodu opakovaného porušení platebních povinností ze strany žalovaného, přičemž žalobce vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu ve vztahu k předčasnému ukončení těchto smluv v celkové výši 16 800 Kč (za 10 a za 11 měsíců/ á 800 Kč měsíc, tj. 8 000 Kč a 8 800 Kč). Posuzované smluvní sankční ujednání v obou smlouvách, jímž dochází k předčasnému ukončení smluv na dobu určitou, v rámci které žalobce očekával poskytování služeb žalovanému za dojednaných podmínek a zároveň i dosažení určitého zisku, souvisejícího s poskytováním této služby, představuje paušalizovanou náhradu škody v části ušlého zisku žalobce, primárně tak tedy sankci, odpovídající části ušlého zisku nikoliv za skutečně mu vzniklé náklady, byť i v paušální výši. Pojetí této smluvní pokuty je tak tzv. odvislé od zbývající doby, po kterou by měl závazek ze smlouvy nadále trvat, která generuje pro žalobce zisk, přičemž platí, že tzv. čím dříve dojde k ukončení smlouvy na dobu určitou, tím vyšší je plánovaný zisk žalobce. Absentuje tak zcela reparační charakter posuzované smluvní pokuty, proto představuje posuzovaná smluvní pokuta čistě jen sankci pro odběratele ve prospěch dodavatele. Byť i u smluv, fixovaných na dobu určitou, bývá zpravidla takto smluvní pokuta v praxi dojednávána, jedná se tedy o běžnou obchodní praxi, tak ale v tomto konkrétním případě je smluvní pokuta v obou smlouvách zformulována tak, že postihuje teoreticky i ty případy, kdy dojde k ukončení smlouvy ze strany žalobce, který se sám o své vůli rozhodne odstoupit od smlouvy z důvodu nehrazení plateb žalovaným, případně v obecné rovině opakovaně sankcionuje žalovaného za porušení jím platební povinnosti (opakované prodlení dvou a více plateb). Rozhodnutí odstoupit od smlouvy je čistě jen rozhodnutím žalobce a pro případ prodlení s jednotlivými úhradami je ve smlouvách již sjednána jiná smluvní pokuta (100 Kč za každé jednotlivé porušení platební povinnosti). Navíc se žalobce může domáhat zaplacení i zákonných úroků. Rozhodnutí odstoupit od smluv tak představuje určité obchodní rozhodnutí žalobce. Má-li na něj být navázán vznik práva na uplatnění smluvní pokuty v poměrně vysoké výši toliko již jen z důvodu neuhrazení dvou vyúčtování, tak při porovnání plnění, kterého by se žalovanému dostalo za situace, že by smlouvy nadále trvaly, oproti situaci, kdy má být inkasováno zaplacení smluvní pokuty, jedná se dle závěru soudu o takovou situaci, která odporuje dobrým mravům, tím spíše, že lze ze strany žalobce účtovat i další smluvní pokuty za porušení platební povinnosti odběrateli - spotřebiteli. Ve svém důsledku je tedy sankcionována žalobcem platební neschopnost žalovaného, aniž by byl ovšem konkrétním způsobem zkoumán a zjištěn určitý nepoctivý účel, či záměr ze strany žalovaného, související s předmětným ukončením smlouvy, např. v případě, že by si žalovaný tzv. nalezl výhodnější smlouvu, na což ovšem nelze usuzovat jen z pasivity žalovaného, jak před zahájením řízení, tak i v průběhu řízení. Žalobce žalovaného tedy takto sankcionuje i pro ten případ, že by se dostal do prodlení např. z důvodu nenadálé změny životní situace, a to již při prodlení s libovolnými dvěma úhradami, např. se dvěma měsíčními zálohami. Namítá-li žalobce, že si smluvní pokutou nahrazuje náklady, spojené se zajištěním určitého množství elektřiny dle předpokládané potřeby zákazníka, tak se jedná o podnikatelské riziko žalobce, které nelze přenášet na spotřebitele. Uzavřel tak o neplatnosti posuzovaného ujednání o „další“ smluvní pokutě v posuzovaných smlouvách, v jehož důsledku nelze žalobci plnění 16 800 Kč přiznat.3. Žalovaný si sám odvolání proti vyhovujícímu výroku I. rozsudku soudu prvního stupně nepodal. Tento rozsudek soudu prvního stupně tak v tomto výroku I. nebyl předmětem přezkumu odvolacího soudu a nabyl samostatně právní moci.4. Včasné a přípustné odvolání si proti samostatnému, zamítavému, výroku II. tohoto rozsudku soudu prvního stupně podal, prostřednictvím svého zástupce, žalobce a navrhl v této části rozsudek soudu prvního stupně změnit tak, že žalovanému bude uložena ve prospěch žalobce dále i platební povinnost ve výši 16 800 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku a žalovanému bude uloženo zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.5. K důvodům svého odvolání žalobce uvádí, že vyhodnocení ujednání, týkající se „další“ smluvní pokuty v posuzovaných smlouvách, posoudil z jeho pohledu soud prvního stupně jednostranně, zcela pominul reciproční výhody, sjednané ve prospěch žalovaného, primárně v podobě jistoty nezvýšení cen elektřiny po celé období trvání smlouvy, tj. bez ohledu na výkyvy cen na trhu s energiemi, přičemž toto své povědomí o této výhodě i žalovaný výslovně v textu smluv prohlásil. Ujednání posuzovaných smluv nejsou pak nikterak nepřehledná, včetně ujednání o smluvních pokutách, jsou psána stejným způsobem, stejnou formou i velikostí písma, jako ostatní části smluv, jsou ve smlouvách využity obvyklé formulace, posuzované ujednání je nadto „vtěleno“ do té části smluv, která je zřetelně označena, coby „smluvní sankce“. Smlouvy je třeba posuzovat jako celek, tj. přihlížet i ke smluvním pokutám, sjednaným ve prospěch žalovaného, coby odběratele – spotřebitele, pro případ, že svoji smluvní povinnost poruší žalobce – dodavatel (porušení dodávky elektrické energie do odběrného místa, porušení povinnosti žalobce - držitele licence pro obchod s elektřinou podle energetického zákona, kdy jsou stanoveny sankce pro takové případy). Zákazníkovi, který porušuje platební povinnost, z logiky věci i z důvodu fungování energetického trhu nelze energii dále dodávat a žalobce má i své zákonné povinnosti ohledně zabránění neoprávněnému odběru elektrické energie. Z jeho pohledu je tak ve smlouvách posuzované ujednání o smluvní pokutě platné a účinné, maximálně lze zvažovat kritérium přiměřenosti, i to ovšem bylo naplněno. K tomuto pak odkázal na požadavky, stanovené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022. S ohledem na sjednanou cenu elektřiny v porovnání s faktickým odběrem nelze na straně žalobce shledat jakýkoliv jeho nepoctivý záměr. Požadavek na zaplacení částky 16 800 Kč v případě dvou smluv v jednom odběrném místě pro více elektroměrů není nárok na náhradu škody. Jedná se o zcela jinou situaci. Posuzované smlouvy jsou koncipována tak, aby běžný zákazník se s nimi byl schopen seznámit, jejich součástí jsou všeobecné obchodní podmínky, ceník elektřiny, ceník služeb. Zákazník obdržel předsmluvní informace, což je určité shrnutí podstaty toho, co je následně obsaženo ve smlouvách. Podpisem smlouvy zákazník stvrdil, že se seznámil se smluvními podmínkami, porozuměl jim, bude je dodržovat. Vzorec smluvní pokuty, o kterou se v posuzované věci jedná, zohledňuje délku trvání závazku. Pokud dojde k porušení smluvní povinnosti odběratelem, utvrzené smluvní pokutou, ve své podstatě již na počátku trvání smluvního vztahu, jak je tomu v dané věci, pak je logicky pro něj sankce vyšší. Dojde-li naopa
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.