25 Co 13/2025-91 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Kolíně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 23. 10. 2024, č. j. 6 C 80/2024-61, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 35 319,90 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 15 % od 23. 11. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 27 369,92 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce (výrok II.).2. Žalobkyně se po žalované domáhala uhrazení díla provedeného na základě uzavřené smlouvy o dílo mezi účastnicemi, jejímž předmětem bylo provedení diagnostického průzkumu komunikace. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně žalované provedené dílo předala prostřednictvím osoby, která po celou dobu za žalovanou se žalobkyní o provedení diagnostického průzkumu ulice jednala. Žalovaná provedené dílo dále využila v rámci svého plnění pro třetí osobu. Za provedení díla žalovaná žalobkyni ničeho nezaplatila. Úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení vzniklých před soudem prvního stupně.3. Proti shora uvedenému rozsudku podala včas odvolání žalovaná s tím, že soud prvního stupně nepostupoval správně, pokud neprovedl veškeré účastníky řízení navrhované důkazy (zejména výslechem svědků , jméno FO, a , Anonymizováno, ). Neumožnil tak žalované se dostatečně bránit proti tvrzením žalobkyně, jíž navržené důkazy byly bezezbytku provedeny. Došlo tak k nerovnému postavení stran před soudem a žalovaná byla znevýhodněna. Dokazování bylo proto neúplné a v důsledku toho učinil soud prvního stupně nesprávná skutková a právní zjištění. Navržený výslech svědka , jméno FO, je pro řízení stěžejní, stejně jako svědkyně , Anonymizováno, , neboť ta je zaměstnána u žalované jako asistentka a nemá žádný zájem na výsledku soudního sporu a zároveň zná vnitřní chod žalované. Soud prvního stupně při vyhodnocení výpovědi svědka , Anonymizováno, nepřihlédl ke zjevným rozporům v jeho výpovědi, kdy svědek uváděl, že běžně posílal pokyn k proplacení faktury za žalovanou a patrně tak vyvolal dojem, že byl oprávněn za žalovanou v tomto rozsahu jednat. Následně výpověď upřesnil tak, že jeho pozice u žalované byla kreslíř a projektant, v rámci své činnosti jednal s klienty, ale zakázky nesjednával, pouze předjednával a žádné zakázky závazně nepřebíral. Žalovaná poukázala na skutečnost, že objednávka byla podepsána tehdejším jednatelem žalované , jméno FO, . Svědek se domníval, že plnění zakázky od žalobkyně sice převzal a předal jej dále vedení žalované společnosti, ale ve skutečnosti zaslal plnění zakázky emailem asistentce jednatele paní , jméno FO, , která však sama kompetence zadávat či přebírat zakázky za žalovanou neměla a nemá. K tvrzení svědka, že odevzdané plnění předal vedení společnosti tak není pravdivé a nebyl k tomu proveden žádný důkaz. Je tak otázkou, zda vůbec a pokud ano, tak kdy k předání zakázky kompetentní osoby na straně žalované došlo. Svědek , Anonymizováno, se k zakázkám vyjadřoval pouze v rámci své profese, nikoli v tom směru, zda jsou provedeny správně či nikoli. Žalobkyně tak nepředala dílo žalované, ačkoli jí její struktura musela být známa. Výklad učiněný soudem prvního stupně by pak mohl znamenat, že by zhotovitel plnění mohl předat např. uklízečce nebo nástěnkáři objednatele. Žalované postupem žalobkyně bylo znemožněno dílo převzít a vytknout tak případně vady či je přijmout bez vad. Žalovaná poukázala na nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. II. ÚS 1437/07, dle kterého je nezbytné odůvodnit neprovedení návrhu na dokazování. V této souvislosti odkázala na další nálezy Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2020, sp. zn. III. ÚS 68/99 a ze dne 10. 1. 2024, sp. zn. II. ÚS 1318/23. Rovněž poukázala na nález Ústavního soudu ze dne 24. 2. 2024, sp. zn. I. ÚS 733/01, dle kterého je neakceptování důkazního návrhu obviněného možné pouze ze tří důvodů, které nález konkretizuje. Podmínka pro zamítnutí provedení důkazu navrženého žalovanou pro nadbytečnost nebyla v projednávané věci naplněna, neboť okolnost, zda svědek , Anonymizováno, jako zaměstnanec žalované byl či nebyl oprávněn žalovanou zastupovat při předání a převzetí díla nebyla dosud v řízení prokázána a soud se tím ani blíže nezabýval. Soud prvního stupně akcentoval výpověď svědka , Anonymizováno, , kdy „uděloval pokyny k proplacení faktury“ a „zasílal fakturu k odsouhlasení a proplacení“. Svědek jako zaměstnanec žalované nikdy nerozhodoval o tom, zda je zakázka předána či zda bude fakturovaná částka proplacena, pouze se v rámci své odbornosti k zadávaným zakázkám vyjadřoval. K tomu měl sloužit navrhovaný výslech svědka , jméno FO, a svědkyně , Anonymizováno, . Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.4. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání žalované uvedla, že žalovaná zejména namítá, že svědek , Anonymizováno, nebyl oprávněn převzít plnění ze smlouvy o dílo, a že soud prvního stupně pochybil, pokud neumožnil provést žalovanou navržené důkazy, které by svědčily o vnitřní struktuře a rozdělení kompetence u žalované. Žalovanou navržené důkazy dle žalobkyně nemohly přinést ke zjištěné skutkové situaci nic relevantního pro právní posouzení a jejich neprovedení nemůže nijak zpochybnit správnost skutkových závěrů soudu prvního stupně. Žalobkyně shrnula, že žalovaná si u ní objednala zpracování diagnostického průzkumu , adresa, , ve městě , adresa, , s dodávkou nejpozději do 8. 11. 2023 za 35 319,90 Kč, včetně DPH. Objednávka byla podepsána jednatelem žalované, ale byla jí doručena z emailu jejího pracovníka, svědka , Anonymizováno, . Vytvoření objednávky ze strany žalované předcházela osobní schůzka ve městě , adresa, , na níž byl přítomen svědek , Anonymizováno, a dále i emailová komunikace k dohodě podmínek díla a parametrů potřebných pro žalovanou. Lze uzavřít, že žalovaná akceptovala cenovou nabídku žalobkyně, kdy vše bylo komunikováno výlučně se svědkem , Anonymizováno, . Žalobkyně dílo provedla v dohodnutém termínu, zaslala jej žalované prostřednictvím emailu svědku , Anonymizováno, jako jediné osobě, se kterou na dané zakázce komunikovala na straně žalované. Žalovaná použila dílo vytvořené žalobkyní pro provedení zakázky pro město , adresa, , což žalobkyně zjistila přímo od města , adresa, . Žalovaná se účelově pokouší rozporovat, že by svědek , Anonymizováno, nebyl oprávněnou osobou k jednání za žalovanou, ačkoliv v průběhu díla neměla žalobkyně žádné pochyby o tom, že má jednat právě se svědkem , Anonymizováno, , který byl jedinou jednající osobou za žalovanou, se kterou žalobkyně jednala. Dle žalobkyně žalovaná dílo akceptovala, pokud jej převzala do svého plnění pro město , adresa, a vůči žalobkyni nikdy nevznesla žádné nároky. Je nepochybné, že dílo převzala, pokud jej sama předala svému objednateli. Jednatel žalované si musel být vědom své povinnosti žalobkyni provedené dílo uhradit, neboť sám ve svém emailu uvedl, že zaplatí až bude mít zaplaceno od města , adresa, . Dle žalobkyně se žalovaná pouze snaží oddálit své plnění vůči ní. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení.5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.6. Soud prvního stupně vyšel z následujících skutkových zjištění. Účastnice spolu na základě nabídky žalobkyně a objednávky žalované uzavřely smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení diagnostického průzkumu , adresa, v městě , adresa, za sjednanou cenu 35 319,90 Kč včetně DPH. Žalobkyně předmět smlouvy řešila se svědkem , Anonymizováno, (tehdy zaměstnancem žalované), včetně podrobných parametrů požadovaných městem , adresa, . Žalobkyně zhotovené dílo (vypracovaný diagnostický průzkum) zaslala dne 7. 11. 2023 na pracovní emailovou adresu svědka , Anonymizováno, . Dne 8. 11. 2023 vystavila žalované fakturu za provedení diagnostického průzkumu , adresa, na částku 35 319,90 Kč, splatnost faktury stanovila 22. 11. 2023. Žalobkyně prostřednictvím emailové komunikace vyzvala žalovanou 22. 1. 2024 k úhradě pohledávky a úroků z prodlení na částku 865 Kč, což představuje zákonný úrok z prodlení z částky 35 319,90 Kč za období od 23. 11. 2023 do 22. 11. 2024. Jednatel žalované sdělil žalobkyni, že fakturu uhradí, jakmile bude zaplaceno ze strany města , adresa, . Žalované byla žalobkyní vystavena další faktura na zaplacení úroku z prodlení ze sjednané ceny 35 319,90 Kč za období od 23. 1. 2023 do 6. 3. 2024 ve výši 659 Kč. Žalovaná předala sjednaný předmět díla svému smluvnímu partnerovi městu , adresa, v rámci smlouvy o dílo, jejímž předmětem byl mimo jiné i diagnostický průzkum vozovky , adresa, . Svědek , Anonymizováno, byl zaměstnancem žalované od května 2021 do září 20