25 Co 265/2024-67 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Příbrami (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 3. 9. 2024, č. j. 9 C 111/2024-32, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 526,61 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 526,61 Kč ode dne 12. září 2023 do zaplacení, dále částku 49 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 Kč ode dne 16. července 2023 do zaplacení a částku 176 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 176 Kč ode dne 16. července 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.) a v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 11 200 Kč, žalobu zamítl (výrok II.). O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok III.).2. Rozsudek odůvodnil tím, že věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „energetický zákon“ a dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastnicemi je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. o. z. a ujednání o smluvní pokutě ve výši 800 Kč za každý měsíc do konce trvání smlouvy na dobu určitou je zneužívajícím ujednáním, jelikož i přes úpravy smlouvy žalobkyní se jedná o ujednání, které vytváří významnou nerovnováhu mezi žalobkyní a žalovanou jako spotřebitelem. Sankce v podobě smluvní pokuty není nikterak vázána na skutečnou spotřebu elektřiny zákazníkem, jedná se v podstatě o „odstupné“ za předčasné ukončení smlouvy, které omezuje právo volby spotřebitele na dodavatele elektřiny (§ 28 odst. 1 písm. e) energetického zákona). Jako validní neshledal ani argumentaci žalobkyně, že jde o kompenzaci (paušalizovanou náhradu škody) za neuskutečnění dodávky elektřiny, neboť smluvní pokuta byla vázána na předčasné ukončení smlouvy, nikoli na nerealizovaný odběr (spotřebu). Proto žalobě vyhověl jen co do ostatních žalobou uplatněných nároků, které posoudil jako důvodné, jelikož žalobkyně s žalovanou platně uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu platit smluvenou cenu, což však nesplnila a je proto povinna zaplatit žalobkyni dlužnou částku za odebranou energii a smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou, pojistné ve výši 49 Kč a 176 Kč a zákonný úrok z prodlení. Výrok III. o nákladech řízení odůvodnil soud prvního stupně odkazem na § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), neboť úspěšnější žalované žádné náklady v řízení nevznikly.3. Proti výroku II. rozsudku podala odvolání žalobkyně. Namítala, že soud prvního stupně přistoupil k hodnocení ujednání týkajících se smluvní pokuty jednostranně, když pominul reciproční výhody sjednané ve prospěch žalované, primárně v podobě jistoty nezvýšení ceny elektřiny po celé období trvání smlouvy, tj. bez ohledu na výkyvy na trhu s energiemi. Povědomí o této skutečnosti (při variantní možnosti uzavření smlouvy na dobu neurčitou) žalovaná výslovně v textu smlouvy prohlásila. Ujednání není nepřehledné – je psáno stejným způsobem, stejnou formou i velikostí písma jako ostatní části smlouvy, stejně tak jsou užity obvyklé formulace, obdobně jako např. na obalech běžně používaných výrobků. Ujednání je nadto vtěleno do části smlouvy zřetelně označené jako „Smluvní sankce“. Smlouvu je dále podle názoru žalobkyně nutné posuzovat jako celek, tj. přihlížet i ke smluvním pokutám sjednaným ve prospěch odběratele/žalované pro případ porušení povinnosti žalobkyně dodávat elektřinu do odběrného místa. Rovněž je třeba přihlížet k zákonným povinnostem žalobkyně jako držitele licence na obchod s elektřinou podle energetického zákona a tam stanoveným sankcím pro případ porušení takových povinností. Připomněla, že zákazníkovi porušujícímu platební povinnosti nelze z logiky věci i z důvodu fungování energetického trhu dodávat energie. Zdůraznila, že ujednání o smluvní pokutě je platné a účinné, maximálně lze zvažovat kritérium přiměřenosti, což soud prvního stupně rozhodně neprovedl v souladu s požadavky stanovenými rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022. Naopak přiměřenost je v konkrétní věci (s ohledem na sjednanou cenu elektřiny v porovnání s faktickým odběrem) dána a v žádném případě nemohl být shledán nepoctivý záměr žalobkyně. Poukázala též na aktuálně projednávané legislativní změny energetického zákona, konkrétně nově navržené ustanovení § 11cc odst. 2 energetického zákona, podle něhož v případě ujednání o smluvní pokutě utvrzující povinnost spotřebitele po určitou dobu odebírat elektřinu nebo plyn má na tuto pokutu dodavatel právo do výše 40 % součinu ceny elektřiny nebo plynu bez přímých daní a průměrné denní spotřeby. Konečně pak poukázala na to, že požadavek na zaplacení částky 11 200 Kč není v žádném případě nárokem na náhradu škody. Ve výsledku není podle jejího názoru možné aplikovat na nyní posuzovaný případ právní závěry dosavadních soudních rozhodnutí, neboť se jedná o zcela jinou situaci, než jaká byla předmětem jejich posouzení. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. a III. změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví a žalované uloží povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení.4. Ve výroku I., kterým soud prvního stupně žalobě částečně vyhověl, nebyl rozsudek soudu prvního stupně odvoláním dotčen, nabyl samostatně právní moci, a není proto předmětem přezkumu odvolacím soudem (§ 206 odst. 3 o. s. ř.).5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou a proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné, přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, v napadeném rozsahu, a shledal odvolání žalobkyně opodstatněným.6. Soud prvního stupně vycházel z následujících skutkových zjištění: žalobkyně a žalovaná uzavřely 18. 5. 2023 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen „smlouva“). Účinnost smlouvy si účastnice sjednaly od 7. 6. 2023 a trvání na dobu určitou 15 měsíců. Dle smlouvy byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 800 Kč za každý kalendářní měsíc za splnění podmínky, že žalovaná opakovaně (tj. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost dle smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti, a zda následně dojde k odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně), nebo způsobí nemožnost dodávky ze strany žalobkyně, nebo učiní bez souhlasu žalobkyně či bez důvodu na její straně jakýkoli projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy či změně dodavatele v rozporu se závazkem na dobu určitou dle smlouvy (bez ohledu na to, vůči komu byl učiněn, zda se tak stalo opožděně, zda trpěl vadami, či na to jak a kým je smlouva/dodávka následně ukončena; za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručená výpověď smlouvy na dobu určitou ke sjednanému dni jejího ukončení ve spojení se změnou dodavatele). Žalovaná dluží žalobkyni za odebranou elektřinu 1 425,61 Kč a za smluvní pokutu 100 Kč. Žalovaná dále dluží na pojistném 49 Kč a 176 Kč. Žalobkyně ukončila dodávání elektřiny žalované, jelikož žalovaná ke dni 8. 8. 2023 změnila dodavatele elektřiny. Žalobkyně za předčasné ukončení smlouvy vyúčtovala žalované smluvní pokutu v celkové výši 11 200 Kč. Žalovaná dlužné částky ani přes výzvu neuhradila.7. S takto zjištěným skutkovým stavem věci se odvolací soud plně ztotožňuje, neboť má oporu v provedeném dokazování. Uvedený skutkový závěr pak nedoznal změny ani v rámci odvolacího řízení.8. Soud prvního stupně věc správně právně hodnotil dle energetického zákona a dle o. z.9. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle sm louvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zá