25 Co 32/2025-65 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Mladé Boleslavi (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 6. 11. 2024, č. j. 19 C 227/2024-23, zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 78 945,16 Kč s úrokem ve výši 16,40 % ročně z částky 78 945,16 Kč od 27. 12. 2023 do 22. 1. 2024, s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 78 945,16 Kč od 6. 1. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 78 945,16 Kč od 23. 1. 2024 do zaplacení s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 533,51 Kč, a částku ve výši 1 357 Kč (výrok I.), dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Soud prvního stupně odůvodnil své rozhodnutí tím, že ve věci nebylo prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy zkoumala, zda je žalovaná schopna požadované peněžní prostředky vrátit podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“). Soud prvního stupně proto předmětnou smlouvu posoudil dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ jako absolutně neplatnou a zabýval se možným bezdůvodným obohacením. Z důkazů však jednoznačně nevyplývá, kolik žalovaná celkem na úvěr uhradila, když dle žalobních tvrzení činí celkový dluh na jistině 78 945,16 Kč, ale z přehledu plateb je patrné, že žalovaná na úvěr uhradila čtyři splátky ve dnech 24. 4. 2023, 25. 5. 2023, 30. 6. 2023 a 31. 7. 2023 po 1 364 Kč, tedy celkem 5 456 Kč. Je zde tedy rozpor mezi tvrzením žalobkyně a soudu předloženými důkazy, když soud prvního stupně nemohl žalobkyni při jednání dne 6. 11. 2024 poučit o nutnosti tento rozpor vysvětlit, neboť svou účast na jednání omluvila. Soud prvního stupně proto nemohl učinit jednoznačný závěr o tom, kolik bylo na pohledávku celkem uhrazeno tak, aby mohl řádně rozhodnout o přiznání bezdůvodného obohacení, přičemž tuto důkazní nouzi zavinila žalobkyně, a to i svou nepřítomností u jednání. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně byla v řízení zcela neúspěšná a žalované žádné náklady v tomto řízení2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, a to podle obsahu do části zamítavého výroku I., konkrétně ve vztahu k žalované částce 74 544 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z této částky od 6. 1. 2024 a částce 1 357 Kč, a dále do nákladového výroku II. Namítala, že i sám soud prvního stupně z provedeného dokazování zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena rámcová smlouva č. , hodnota, , zahrnující smlouvu o úvěru č. , IBAN, ze dne 16. 3. 2023, na jejímž základě byl žalované vyplacen úvěr ve výši 80 000 Kč dne 23. 2. 2023. Současně byl na základě uvedené rámcové smlouvy žalované zřízen běžný účet vedený u žalobkyně pod č. , č. účtu, , na němž měla žalovaná v období od 13. 11. 2023 do 6. 3. 2024 záporný zůstatek ve výši 1 357 Kč. Žalobkyně posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru provedla dostatečně a v souladu s požadavky zákona, což uvedla již v žalobě. Pokud soud prvního stupně měl tato tvrzení za nedostatečně prokázaná, měl žalobkyni vyzvat k doplnění důkazů a rozhodných skutečností. Žalobkyně byla připravena důkazy a rozhodné skutečnosti k výzvě soudu prvního stupně doložit, kdy v obdobných řízeních je běžné, že soudy žalobkyni k tomu vyzývají. V případě, že soud prvního stupně nevyzval žalobkyni a nastala po prvním jednání koncentrace řízení, kdy žalobkyně byla v předvolání k jednání o tom poučena, nemá žalobkyně již možnost doplnit důkazy k tvrzení o provedení posouzení úvěruschopnosti. Pokud však byla smlouva posouzena jako neplatná od počátku, měl soud prvního stupně právní vztah mezi účastníky posoudit jako vztah z bezdůvodného obohacení podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Současně se žalobou byly soudu prvního stupně předloženy splátkový kalendář a přehled plateb úvěr, z nichž je zřejmé, že žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila 4 splátky ve výši 1 364 Kč, celkem tedy 5 456 Kč, z nichž bylo započteno na jistinu 1 054,84 Kč a na úroky 4 401,16 Kč. Žalobkyně se z jednání před soudem prvního stupně omluvila z důvodu hospodárnosti. Jestliže soud prvního stupně z daných listin neseznal, jakým způsobem byly platby žalované započteny na jistinu a úrok, měla být vyrozuměna, že je její účast při jednání nutná. Jelikož bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a jeho načerpání na běžný účet, měla být žalobkyni přiznána alespoň částečná náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně s ohledem na výše uvedené navrhla, aby odvolací soud změnil výrok I. napadeného rozsudku tak, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 74 544 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 74 544 Kč za dobu od 6. 1. 2024 do zaplacení a aby výrok II. rozsudku byl změněn tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v poměrné výši podle úspěchu žalobkyně.3. Žalovaná se k podanému odvolání nevyjádřila.4. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo dle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné.5. Soud prvního stupně vyšel ze správně zjištěného skutkového stavu, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 16. 3. 2023 za pomoci prostředků komunikace na dálku rámcovou smlouvu č. , hodnota, ve znění jejích dodatků ze dne 18. 4. 2023 a 23. 4. 2023, kterou se žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovanou běžný účet č. , č. účtu, , na který se žalované zavázala poskytnout neúčelový úvěr ve výši 80 000 Kč (smlouva o úvěru č. , IBAN, ). Žalovaná se smlouvou zavázala žalobkyni úvěr vrátit a zaplatit sjednaný úrok 16,40 % ročně ve 120 měsíčních splátkách po 1 364 Kč splatných každého 20. dne (později 24. dne) v měsíci počínaje dnem 20. v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém došlo k čerpání úvěru, a pojistné ve výši 119 Kč měsíčně, a to na základě pojistné smlouvy č. , Anonymizováno, , jejíž součástí jsou všeobecné pojistné podmínky. Splátky měly být hrazeny inkasem z běžného účtu žalované. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky, podmínky pro používání úvěru a ceník. Dle podmínek pro používání úvěru žalobkyně byla oprávněna úvěr zesplatnit v případě prodlení žalované s úhradou splátek. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně žalovanou seznámila s právy a povinnostmi plynoucími jí z uzavírané smlouvy. Dodatkem č. 6 ze dne 31. 7. 2023 si smluvní strany sjednaly splátkové prázdniny žalované – odklad splátek úvěru č. , IBAN, splatných dne 24. 8. 2023 a dne 24. 9. 2023 s tím, že se změnila délka splácení úvěru na 130 měsíců.6. Ve vztahu k otázce splácení úvěru a nároku na jednotlivé žalované částky byly skutkové závěry soudu prvního stupně z provedených důkazů nedostatečné, a proto odvolací soud zopakoval ve smyslu § 213 odst. 2 o.s.ř. dokazování příslušnými listinnými důkazy, připojenými žalobkyní k žalobě. Podle splátkového kalendáře, přehledu plateb žalované na úvěr č. , IBAN, a výpisu z běžného účtu žalované vedeného žalobkyní pod č. , č. účtu, ze dne 23. 3. 2023, byl žalované poskytnut ke dni 23. 3. 2023 úvěr v celkové výši 80 000 Kč převodem na její bankovní účet vedený u žalobkyně, přičemž žalovaná z něj k témuž dni bezhotovostními převody užila 36 000 Kč. Žalovaná zaplatila na daný úvěr splátky ve sjednané výši 1 364 Kč ve dnech 24. 4. 2023 (započteno 213,75 Kč na jistinu, 1 150,25 Kč na úrok), 25. 5. 2023 (288,53 Kč na jistinu, 1 075,47 Kč na úrok), 30. 6. 2023 (256 Kč na jistinu, 1 107,31 Kč na úrok) a 31. 7. 2023 (295,87 Kč na jistinu, 1 068,13 Kč na úrok). Souběžně žalobkyně v měsících duben až červenec a prosinec 2023 žalobkyni účtovala pojistné na pojištění schopnosti splácet ve výši 119 Kč měsíčně. S ohledem na prodlení se splácením úvěru od října 2023 došlo u žalované ke ztrátě bonusového úroku. Dlužná jistina ke dni zesplatnění činila 78 945,16 Kč a kapitalizovaný úrok činil 5 533,51 Kč. Dle mimořádného výpisu z účtu žalované č. ú. , č. účtu, za období od 13. 11. 2023 do 6. 3. 2024 byly v neprospěch účtu ze strany žalobkyně ve dnech 13. 11. 2023 a 4. 12. 2023 naúčtovány účelně vynaložené náklady na vymáhání dvakrát 500 Kč, dále ke dni 6. 12. 2023 byly jako záporné transakce naúčtovány tři splátky pojistného na pojištění schopnosti splácet úvěr po 119 Kč (pod různými kódy transakce). Výzvou k zaplacení dluhu – takzvanou předžalobní výzvou ze dne 28. 12. 2023 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě všech jejích dluhů v celkové výši 85 835,67 Kč, sestávajících se dlužné částky z úvěru ve výši 84 478,67 Kč a dluhu na běžném účtu ve výši 1 357 Kč, s tím, že dluh má být uhrazen do 5. 1. 2024 na vymezený účet. V přehledu nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu vyčíslila žalobkyně své náklady na 20 dnů vymáhání v částce 890,80 Kč s tím, že klientovi je zpravidla jednou za 20 kalendářních dnů účtováno 500 Kč, a to na základě ujednání Podmínek pro požívání úvěru nebo Podmínek pro používání kontokorentu. Dle přehledu odeslané pošt