CS · EN DE FR brzy

25 Co 33/2025-103 — Krajský soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:KSPH:2025:25.Co.33.2025.1
Datum: 2025-04-30
Předmět: o zaplacení 58 651 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 15. 11. 2024, č. j. 6 C 73/2024-60,
Ustanovení: ["§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 96 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 146 z. č. 99/1963 Sb.",
["smlouva o dílo""uznání dluhu"]
O co šlo: o zaplacení 58 651 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 15. 11. 2024, č. j. 6 C 73/2024-60, (["§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 96 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 9)
1. Okresní soud v Berouně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 15. 11. 2024, č. j. 6 C 73/2024-60, zastavil řízení v rozsahu co do zaplacení částky 12 100 Kč a 46 551 Kč (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 46 551 Kč ode dne 2. 9. 2023 do 28. 10. 2024, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.), zamítl žalobu v rozsahu co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 100 Kč ode dne 2. 9. 2023 do zaplacení (výrok III.) a uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 13 855,41 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , jméno FO, , advokáta se sídlem , adresa, (výrok IV.).2. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně vzala podanou žalobu částečně zpět do částek 12 100 Kč a 46 551 Kč dříve, nežli soud ve věci samé zahájil jednání, nebylo třeba k těmto jejím procesním úkonům souhlasu žalované (§ 96 odst. 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“), proto řízení v tomto rozsahu zastavil. Po provedeném dokazování uzavřel, že v daném případě spolu účastníci platně uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo poskytování služeb spočívajících v nehmotném výsledku činnosti (správa a údržba webových stránek žalované a další s tím související činnosti v internetovém prostředí). Žalovaná se ve sporu bránila pouze tvrzením o částečném splnění svého dluhu, když dokládala úhradu dvou faktur, vystavených vždy na částku 6 050 Kč, a to ještě dříve, než bylo ve věci zahájeno řízení. Jelikož se celková žalovaná částka sestávala z dílčích neuhrazených faktur, nelze mít zaplacení dvou z nich ze strany dlužnice (byť není zcela zřejmé, kterých) za uznání dluhu celého ve smyslu ustanovení § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“ Žalobkyně tak nadále požadovala po žalované pouze zaplacení zákonného úroku z prodlení, který výslovně účtovala z částky 46 551 Kč od data následujícího po dni splatnosti nejpozději splatné faktury, tedy ode dne 2. 9. 2023 až do zaplacení, a to ve výši 11,75 % ročně, tedy ve výši platné ke dni splatnosti prvé z těchto faktur (6. 2. 2022, k datu 2. 9. 2023 činila sazba zákonného úroku z prodlení 15 % ročně). V tomto směru pak soud prvního stupně shledal požadavek žalobkyně s ohledem na postup žalované za oprávněný. Jelikož pak žalobkyně do svého částečného zpětvzetí žaloby co do částky 12 100 Kč, zaplacené před podáním žaloby, opomenula zahrnout též odpovídající příslušenství, soud prvního stupně v rozsahu takto opomenutého příslušenství žalobu zamítl. O nákladech řízení pak soud prvního stupně rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci úspěšná pouze částečně, a to ohledně částky 46 551 Kč, kterou žalovaná uhradila až po podání žaloby a kde žalobkyně přistoupila k jejímu zpětvzetí právě v důsledku tohoto chování žalované (co do částky 12 100 Kč soud prvního stupně nehodnotil žalobu jako podanou po právu), přiznal právo na jejich náhradu pouze v poměrné části 58,74 %, tj. v částce 13 855,41 Kč, z celkové částky těchto nákladů (z 23 587,70 Kč).3. Proti výroku II. shora uvedeného rozsudku podala včas odvolání žalovaná, která namítala, že jí byla uvedeným výrokem uložena povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 46 551 Kč ode dne 2. 9. 2023 do 28. 10. 2024. Nerozporuje, že dluží úhradu některých faktur, ale v dlužné částce, kterou má uhradit, by nemělo být započteno DPH. Dne 26. 7. 2021 žalovaná se žalobkyní podepsala smlouvu o poskytování služeb, přičemž dle čl. 3 byla sjednána cena za celkové poskytnuté služby bez DPH (konkrétně 5 000 Kč měsíčně). Žalovaná je plátcem DPH, faktury byly zaúčtovány a DPH za uvedené období bylo zaplaceno. Tato daň je nárokem státu, nikoliv soukromoprávního subjektu, není nikdy součástí ceny zboží či služby, která by náležela jejímu poskytovateli. Úrok z prodlení představuje zákonem stanovený sankční nástroj pro případ prodlení s plněním finančního závazku, který plní současně odškodňovací funkci, není z pohledu DPH žádnou dodatečnou platbou za dodané zboží a netvoří úplatu vztahující se k obchodní transakci. Zákon o DPH neobsahuje žádné speciální ustanovení, které by se uplatněním DPH u právních instrumentů blíže zabývalo. Je třeba proto vycházet z obecných pravidel. Úrok z prodlení tak neměl být vypočten z částky 46 551 Kč, ale z částky ponížené o 21 % DPH, tj. z částky 38 471,90 Kč. S ohledem na výše uvedené navrhla žalovaná, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. změnil v uvedeném rozsahu a přiznal žalované náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku.4. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně zdůraznila, že dle dotčené smlouvy o poskytování služeb ke sjednané odměně náleží DPH v zákonné výši 21 %. Žalobkyně je měsíčním plátcem DPH a daň musí odvést státu za měsíc, kdy je vystavena faktura bez ohledu na to, zda je ze strany zákazníka zaplacena. Zde žalobkyně odvedla DPH ze svých prostředků, protože ze strany žalované včas zaplaceno nebylo, a proto jí náleží úrok z prodlení z takto zaplacené částky. Za této situace je odvolání nedůvodné a napadené rozhodnutí soudu I. stupně je věcně správné. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve všech jeho výrocích potvrdil a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení.5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadené části napadeného výroku II., tj. ve vztahu k přiznanému nároku na úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 078,91 Kč od 2. 9. 2023 od 28. 10. 2024, podle § 212 a 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalované není opodstatněné. Ve zbývající části výroku II. a ve výrocích I. a III. nabyl rozsudek samostatně právní moci.6. Po provedeném dokazování dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalobkyně vyúčtovala žalované na základě uzavřené smlouvy ze dne 26. 7. 2021, resp. 27. 7. 2021, jí poskytnuté služby celkem třinácti fakturami, z nichž fakturami pod č. 220100060 ze dne 7. 1. 2022, č. 220100746 ze dne 2. 8. 2022, č. 230100068 ze dne 11. 1. 2023, č. 230100150 ze dne 30. 1. 2023, č. 230100247 ze dne 2. 3. 2023, č. 230100426 ze dne 11. 5. 2023, č. 230100520 ze dne 7. 6. 2023, č. 230100603 ze dne 6. 7. 2023 a č. 230100681 ze dne 2. 8. 2023 byly účtovány poskytnuté kompletní měsíční SEO služby vždy za částku 6 050 Kč (tj. 5 000 Kč plus 21 % DPH) za měsíce prosinec 2021 (se splatností dne 6. 2. 2022), červenec 2022 (se splatností dne 1. 9. 2022), prosinec 2022 (se splatností dne 10. 2. 2023), leden 2023 (se splatností dne 1. 3. 2023), únor 2023 (se splatností dne 1. 4. 2023), duben 2023 (se splatností dne 10. 6. 2023), květen 2023 (se splatností dne 7. 7. 2023), červen 2023 (se splatností dne 5. 8. 2023) a červenec 2023 (se splatností dne 1. 9. 2023). Fakturami č. 220101202 ze dne 14. 12. 2022, č. 220101211 ze dne 16. 12. 2022, č. 230100004 ze dne 10. 1. 2023 a č. 230100177 ze dne 10. 2. 2023 pak byly vyúčtovány další objednané služby za částky 2 048 Kč (splatná dne 13. 1. 2023), 1 212 Kč (splatná dne 15. 1. 2023), 336 Kč (splatná dne 9. 2. 2023) a 605 Kč (splatná dne 12. 3. 2023). Po proběhnuvší emailové komunikaci, kdy byla žalovanou žádána o potvrzení přehledu uhrazených i nezaplacených faktur, pak žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k zaplacení celkové dlužné částky 58 651 Kč, vyplývající ze všech shora uvedených faktur, přestože žalovaná dne 14. 3. 2022 uhradila částku 6 050 Kč (pod variabilním symbolem 220100160) a dne 4. 1. 2023 pak uhradila další částku 6 050 Kč. Zbývající část dluhu odpovídající částce 46 551 Kč pak žalobkyni doplatila až po zahájení řízení v této věci dne 29. 10. 2024.7. Odvolací soud zopakoval podle § 213 odst. 2 o. s. ř. dokazování smlouvou o poskytování služeb uzavřenou dne 27. 7. 2021 mezi žalobkyní jako poskytovatelkou a žalovanou jako objednatelkou, v níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalované službu označenou jako , Anonymizováno, webové prezentace objednatele v rozsahu a za podmínek touto smlouvou stanovených. Poskytovanou službu strany ve smlouvě vymezily zejména jako navrhování úpravy webových stránek, jejich přímou úpravu, tvorbu zpětných odkazů a další obdobné služby provedené poskytovatelem pro objednatele. Dále se žalobkyně zavázala k poskytování služeb směřujících ke zlepšení pozice webové stránky žalované ve fulltextových vyhledávačích (zejm. www.seznam.cz a www.google.cz). V čl. 3 odst. 1 smlouvy se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni za prováděnou službu sjednanou měsíční platbu, kdy cena celkové poskytované služby činí částku 5 000 Kč bez DPH. Žalobkyně je plátcem DPH a k ceně služby proto náleží DPH v aktuální zákonné výši. Dle čl. 3 odst. 4 smlouvy se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni cenu služby včetně DPH v termínu splatnosti, a to bankovním převodem na účet žalobkyně uvedený na faktuř
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.