26 Co 75/2025-198 — Krajský soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně (Okresní soud v Benešově) ve výroku I. zamítl žalobu na určení, že výpověď žalovaného ze dne 18. 9. 2023 je neoprávněná. Ve výroku II. uložil žalobcům ad a) a ad b) zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 15 935 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce. Ve výroku III. rozhodl tak, že žalovanému se náhrada nákladů řízení vůči ostatním žalovaným nepřiznává.2. Soud I. stupně se zabýval žalobním tvrzením, podle něhož žalobci obývají byt č. , hodnota, v bytovém domě č. p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , na adrese , adresa, (dále případně jen „Byt“). Původním nájemcem Bytu byl , právnická osoba, st., narozený , datum, , zemřelý , datum, (otec žalobce ad a), dědeček žalobkyň ad c) až d) a tchán žalobkyně ad b). Žalobci ad a) byla dne 5. 10. 2023 doručena ze strany žalovaného výpověď z nájmu Bytu datovaná dnem 18. 9. 2023 (dále případně jen „Výpověď“) odůvodněná § 2283 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o. z.“). Žalobci považují Výpověď za opožděnou, podanou po uplynutí tříměsíční lhůty dle § 2283 odst. 1 o. z. Případně ji považují za předčasnou, protože by muselo být nejprve soudně rozhodnuto o určení, zda došlo či nedošlo k přechodu nájmu Bytu dle § 2279 o. z. Jedná-li se o Výpověď dle § 2283 o. z., není platná a účinná i proto, že nebyla doručena druhému z dědiců po , právnická osoba, , tzn. kromě žalobce ad a). Za neplatnou považují žalobci Výpověď i proto, že podle jejich názoru došlo k přechodu nájmu na členy domácnosti , právnická osoba, dle § 2279 odst. 1 o. z., tzn. na žalobce ad a, ad c), ad d) a ad e). Byla splněna i další zákonná podmínka dle § 2279 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že jmenovaní žalobci nemají vlastní byt. Žalobce ad a) je sice vlastníkem rodinného domu v , Anonymizováno, (dále případně jen „Rodinný dům“), který mu darovala jeho matka. Tento dům však z důvodu absence zdroje pitné vody není vhodný k trvalému bydlení s nezletilými dětmi. Náklady na jeho zajištění by činily 140 000 – 200 000 Kč (nový vrt) s realizací nejdříve ve lhůtě šesti až dvanácti měsíců. Případně došlo k přechodu nájmu Bytu po smrti , právnická osoba, dle § 2279 o. z. na žalobkyni ad b), která sama také žádný byt nemá. Poukázali na emocionální význam Bytu; bydlení, v něm považují za nepostradatelnou součást svého života, v místní komunitě. Byt se rovněž nachází v místě s lepší občanskou vybaveností, což je důležité z hlediska zájmu nezletilých dětí.3. Po provedeném dokazování soud I. stupně uzavřel, že Výpověď z nájmu Bytu učiněná dle § 2283 o. z. je platná a oprávněná.4. Žalobci sice splňovali předpoklad pro přechod nájmu Bytu podle § 2279 o. z. (kdy by nebylo možné uplatnit výpověď z nájmu bytu dle § 2283 o. s.), když v řízení bylo prokázáno, že ke dni smrti , právnická osoba, žili se jmenovaným v domácnosti. Nesplnili však zákonný předpoklad spočívající v tom, že by nedisponovali vlastním bytem. Pokud v současné době Rodinný dům, jehož je žalobce ad a) vlastníkem, nedisponuje zdrojem pitné vody (současná studna v důsledku nesprávně provedeného vrtu podléhá neustálému znečišťování), lze objektivně zajistit zdroj pitné vody vybudováním nové studny (vrtu). Z hlediska objektivního tak Rodinný dům je způsobilý trvale uspokojovat bytovou potřebu. Uspokojovat bytovou potřebu v Rodinném domě ve smyslu mít vlastní byt dle § 2279 o. z. jsou oprávněni kromě žalobce ad a) jako jeho vlastníka i ostatní žalobci, a to z titulu rodinně právních vztahů. I v případě, kdyby mělo dojít k přechodu nájmu Bytu dle § 2279 o. z. samostatně na žalobkyni ad b), v květnu 2025 by nájem zanikl uplynutím dvouleté lhůty dle § 2279 odst. 2 o. z.5. Žalovaný tedy byl oprávněn k podání výpovědi z nájmu Bytu dle § 2283 o. z., když byl oprávněně přesvědčen o tom, že nájem Bytu po smrti , právnická osoba, st. přešel na jeho dědice ve smyslu 2282 o. z., tedy na žalobce ad a) a jeho bratra , právnická osoba, ml. Tuto Výpověď přitom podal v zákonné tříměsíční lhůtě ve smyslu § 2283 odst. 1 o. z., když o tom, kdo je dědicem po , právnická osoba, se hodnověrně dozvěděl až dne 1. 9. 2023, kdy mu bylo doručeno oznámení notářky , tituly před jménem, , jméno FO, o tom, že , právnická osoba, jako nájemce Bytu zemřel, jakož i o tom, kdo je jeho dědicem. Ze strany žalovaného se nejednalo ani o výpověď z nájmu bytu předčasnou, když v řízení bylo prokázáno, že žalovaný přistoupil k podání Výpovědi z nájmu Bytu dle § 2283 o. z. poté, co zjistil, kdo je dědicem po , právnická osoba, st. a s ohledem na obsah Žádosti žalobců o přechod nájmu Bytu ze dne 9. 6. 2023 nemohl mít ani důvodné pochybnosti o tom, že na žalobce nájem Bytu jako na členy domácnosti , právnická osoba, st. dle § 2279 o. z. nepřešel. Výpověď byla přitom doručena i bratru žalobce ad a) , právnická osoba, ml. jako dědici po , právnická osoba, st.6. V závěru odůvodnění napadeného rozsudku soud I. zkonstatoval, že žalobkyně ad b) až ad e) nemají ani aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby na přezkum oprávněnosti Výpovědi z nájmu Bytu, protože nejsou účastny daného hmotně právního vztahu. Vzhledem k případné možnosti přechodu nájmu na jejich osoby dle § 2279 odst. 1 o. z. však jako otázku předběžnou pro platnost Výpovědi posuzoval žalobu i vůči jejím osobám.7. Ze všech uvedených důvodů soud I. stupně žalobu žalobců na určení neoprávněnosti Výpovědi jako nedůvodnou zamítl.8. Proti tomuto rozsudku podali žalobci v zákonné lhůtě odvolání. Namítli v něm, že soud I. stupně nesprávně posoudil způsobilost , právnická osoba, zajistit bytovou potřebu žalobců ve smyslu disponovat s vlastním bytem dle § 2279 odst. 1 o. z. Poukázali na nález Ústavního soudu ze dne 12. 3. 2001, sp. zn. II. ÚS 544/2000, k výkladu pojmu „vlastní byt“ ve smyslu § 706 odst. 1 o. z., podle kterého bytem v uvedeném slova smyslu je objekt zajišťující nikoli pouze přenocování, ale uspokojování celého komplexu lidských potřeb v materiální i duševní rovině. Dle žalobců, za situace, kdy odborným hydrogeologickým posouzením prokázali, že v současné době není Rodinný dům opatřen zdrojem pitné vody, přičemž realizace řešení (nového vrtu) by byla možno v období šesti až dvanácti měsíců, je zřejmé, že ke dni úmrtí , jméno FO, st. jako původního nájemce žalobci vlastním bytem v právně kvalifikovaném slova smyslu nedisponovali.9. Dle žalobců soud I. stupně rovněž nesprávně posoudil otázku včasnosti Výpovědi z hlediska lhůty stanovené v § 2283 odst. 1 o. z. Pokud soud I. stupně odvozoval počátek tříměsíční výpovědní lhůty od okamžiku, kdy se žalovaný měl najisto dozvědět o tom, že všechny zákonné podmínky pro přechod nájmu dle § 2283 odst. 1 o. z. byly splněny, bylo by třeba považovat Výpověď za předčasnou, protože otázku, zda nájem Bytu nepřešel na členy domácnosti původního nájemce by bylo možno vyřešit jen v předchozím soudním řízení, ke kterému nedošlo. Pokud by bylo na místě uzavřít, že počátek výpovědní lhůty dle § 2283 odst. 1 o. z. se odvíjí již od okamžiku, kdy se pronajímatel v obecné rovině dozví o splnění zákonných podmínek pro možnost podat Výpověď dle § 2283 odst. 1 o. z., k tomuto okamžiku došlo již ke dni 12. 6. 2023, kdy žalobce ad a) v rámci žádosti o přechod nájmu Bytu informoval žalovaného o úmrtí původního nájemce , jméno FO, st. Potom by bylo nutné shledat Výpověď z nájmu Bytu ze dne 18. 9. 2023 jako opožděnou.10. Dle žalobců soud I. stupně rovněž nesprávně posoudil otázku přechodu nájmu Bytu dle § 2279 o. z. na žalobkyni ad b). Ta byla v době úmrtí , právnická osoba, st. členkou jeho domácnosti, přičemž nedisponovala vlastním bytem. Žalobce ad a) jako její manžel sice v té době vlastnil Rodinný dům, rodinnou domácnost však se žalobkyní ad b) vedl v Bytě, zde tak žalobkyni ad b) vzniklo právo bydlení (§ 744 o. z.), nikoli však v Rodinném domě, kde v době smrti , jméno FO, st. žalobce ad a) se žalobkyní ad b) nebydlel. Rodinný dům nebyl jejich obydlím ve smyslu § 743 o. z. ani místem, kde by vedli rodinnou domácnost. V případě žalobkyně ad b) tak byly splněny zákonné podmínky pro přechod nájmu Bytu dle § 2279 odst. 1 o. z.11. Žalobci v odvolání rovněž namítli, že soud I. stupně při posuzování případu nepřihlédl dostatečně k ochraně zájmů žalobkyň ad c) až e), jako nezletilých dětí. Všechny tři bydlí v bytě od narození, v blízkosti využívají školní zařízení a mají zde vytvořeny sociální vazby. Nezletilá žalobkyně ad e) navíc často využívá léčebné péče zdejší nemocnice, konkrétně musí pravidelně docházet na nefrologickou ambulanci. Není proto správný závěr soudu I. stupně, že v daném případě je posuzování nejlepších zájmů nezletilých dětí právně nevýznamné. Žalobci navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že jejich žalobě na určení neoprávněnosti Výpovědi z nájmu Bytu bude vyhověno, případně aby tento rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.12. Žalovaný v písemném vyjádření k odvolání žalobců zejména namítl, že v řízení nebylo prokázáno, že by znečištění st