28 Co 243/2024-405 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud , adresa, -západ (dále jen „soud prvního stupně“) shora uvedeným rozsudkem zrušil spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. 310, a k pozemku parc. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, (výrok I.), nařídil prodej těchto nemovitých věcí ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky tak, že každému připadne jedna třetina tohoto výtěžku (výrok II.), a o nákladech řízení mezi účastníky rozhodl tak, že žádný z nich nemá právo na jejich náhradu (výrok III.)2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobce a žalované jsou spoluvlastníky shora popsaných nemovitých věcí, všichni s podílem o velikosti 1/3, a že všichni mají zájem o zrušení spoluvlastnictví ke společným nemovitým věcem. Nemovité věci tvoří funkční celek. Podle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, činila obvyklá cena nemovitých věcí , částka, . Žalobce žádal nemovité věci přikázat do svého vlastnictví, žalované o ně neměly zájem. Přes poučení soudu prvního stupně žalobce neprokázal, že disponuje finančními prostředky pro vyplacení přiměřené náhrady.3. Soud prvního stupně posoudil zjištěné skutečnosti podle § 1140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Účastníci měli zájem o zrušení spoluvlastnictví, žádný z nich netvrdil výjimečné důvody pro odklad zrušení spoluvlastnictví nebo pro zamítnutí žaloby, proto jejich spoluvlastnictví k nemovitým věcem zrušil. Soud prvního stupně dále uzavřel, že nemovité věci nejsou dobře dělitelné. Žalobce žádal přikázání nemovitých věcí do jeho vlastnictví, neprokázal však, že by disponoval finančními prostředky k vyplacení přiměřené náhrady ve výši , částka, pro každou ze žalovaných, přičemž vycházel ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , byť k němu žalované měly určité výhrady, neboť za této situace považoval za nehospodárné doplňovat dokazování aktuálním znaleckým posudkem. Solventnost žalobce nelze podle soudu prvního stupně dovodit ani z toho, že žalobce sice vlastní vícero nemovitých věcí nebo je jejich spoluvlastníkem, neboť to neznamená, že disponuje nebo bude disponovat (v případě jejich prodeje) potřebnými finančními prostředky. Všechny nemovité věci žalobce jsou zatíženy zástavním právem nebo zákazem zcizení a dalšího zatížení. Z uvedeného důvodu soud prvního stupně nařídil prodej nemovitých věcí ve veřejné dražbě. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 a § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v tomto typu řízení není jednoznačné, který z účastníků měl plný úspěch ve věci za situace, kdy všichni účastníci shodně navrhovali zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal včasné odvolání žalobce, který nesouhlasil se závěrem soudu prvního stupně o tom, že neprokázal svou solventnost. Uvedl, že tak učinil svým podáním ze dne , datum, , v němž vyčerpávajícím způsobem odůvodnil a doložil svou schopnost uhrazení přiměřené náhrady pro obě žalované. Připomněl, že probíhají intenzivní předsmluvní jednání ohledně zahájení dalšího stavebního projektu, díky kterému bude nejpozději do konce roku 2024 disponovat dostatečně vysokou finanční částkou; v době řízení před soudem prvního stupně však nemohl důkazy o tomto jednání předložit, neboť ještě předmětné smlouvy nebyly uzavřeny. Smlouva o dílo se závazkem spolupráce a peněžité zápůjčky byla uzavřena , datum, s , tituly před jménem, , jméno FO, , který se mimo jiné zavázal poskytnout žalobci zápůjčku ve výši , částka, . Žalobce dále namítal, že se soud prvního stupně nedostatečně zabýval okolnostmi nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem žalovanými, které podíl na nemovitých věcech získaly od žalobce ještě jako nezletilé na základě darovací smlouvy, a tím, že nikdy do nemovitých věcí ze svých prostředků nic neinvestovaly a následně se pokusily docílit toho, aby jejich spoluvlastnické podíly žalobce odkoupil zpět za cenu, která neodpovídá jejich tržní hodnotě. Žalobce měl za to, že takové jednání žalovaných, které požadují, aby byl nařízen prodej nemovitých věcí, nemůže požívat právní ochrany. Z uvedených důvodů žalobce žádal, aby byl rozsudek soudu prvního stupně změněn, nemovité věci mu byly přikázány a aby mu byla stanovena lhůta k zaplacení přiměřené náhrady do , datum, . V průběhu odvolacího řízení žalobce uvedl, že nemá potvrzení investora o vyplacení přiměřené náhrady, navrhl proto žalovaným uzavření dohody, jíž by se zavázal do doby, než bude úvěr schválen, zřídit ve prospěch žalovaných zástavní právo k jednotce č. 63/7 v katastrálním území , adresa, , jejíž hodnota podle odhadu ke dni , datum, činila , částka, .5. První žalovaná k odvolání žalobce uvedla, že rozsudek soudu prvního stupně a jeho závěr o tom, že žalovaný neprokázal svou solventnost, považuje za správný. Měla za to, že v řízení byly naopak zjištěny skutečnosti, které tvrzení žalobce o jeho připravenosti a schopnosti zaplatit přiměřenou náhradu vyvracejí. Souhlas s žalobcem navrhovaným způsobem vypořádání by žalované uvedl do postavení věřitelů žalobce a jejich pohledávka by byla problematicky vymahatelná.6. Druhá žalovaná považovala odvolání žalobce za nedůvodné.7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání objektivně přípustné (§ 201 a § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo a uzavřel, že odvolání není důvodné.8. Odvolací soud při hodnocení věci vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, na která pro stručnost odkazuje, jež podle § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil o listiny vztahující se k prokázání solventnosti žalobce k vyplacení přiměřené náhrady.9. Z výpisu z katastru nemovitostí pro list vlastnictví č. , hodnota, , obec a katastrální území , adresa, , odvolací soud zjistil, že spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí jsou účastníci řízení, každý s podílem o velikosti 1/3. Podíl žalobce byl ke dni , datum, zatížen zástavním právem soudcovským ve prospěch společnosti , právnická osoba, a její pohledávku ve výši , částka, s příslušenstvím. Vklad byl proveden na základě usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .10. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, ze dne , datum, a jeho přílohy odvolací soud zjistil, že uvedená společnost uzavřela se žalobcem dohodu o tom, že může úvěr dál splácet dle splátkového kalendáře, dosud bylo uhrazeno 50 splátek úvěru a jistina dluhu činí , částka, .11. Z Indikativní nabídky financování odvolací soud zjistil, že společnost , právnická osoba, projednává se společností , právnická osoba, otázku poskytnutí úvěru ve výši , částka, , s dobou splatnosti 12-60 měsíců, za účelem koupě nemovitosti, refinancování a rekonstrukce.12. Z výpisu z obchodního rejstříku pro společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , odvolací soud zjistil, že jednatelem a jediným společníkem společnosti , právnická osoba, je žalobce.13. Z návrhu smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti odvolací soud zjistil, že ve prospěch společnosti , právnická osoba, by bylo zřízeno zástavní právo k nemovitým věcem k zajištění dluhů zástavce; konkrétní osoby zástavce, označení nemovitých věcí jako zástavy ani výše zajištěného dluhu nebyly v návrhu smlouvy uvedeny.14. Z návrhu kupní smlouvy odvolací soud zjistil, že byla připravena smlouva, jíž by první a druhá žalovaná jako prodávající převedly nemovité věci, jež jsou předmětem řízení, žalobci jako kupujícímu, a ten by se zavázal zaplatit za to kupní cenu, která v návrhu smlouvy nebyla dosud stanovena.15. Z e-mailu společnosti , právnická osoba, adresovaného žalobci dne , datum, odvolací soud zjistil, že společnosti byl zaslán návrh kupní smlouvy, společnost žádala zaslat kupní cenu; otázka financování byla v době zaslání e-mailu posuzována a byla očekávána finální nabídka. Pokud by byl úvěr schválen a žalobce akceptoval nabídku, vyhotovila by se smluvní dokumentace, byly by podepsány zajišťovací dokumenty a následně by byl čerpán úvěr.16. K námitce 1. žalované, že listiny předložené žalobcem, týkající se prokázání jeho solventnosti, není možné v řízení provést, neboť již nastaly účinky uvedené v § 119a o. s. ř., odvolací soud uvádí:17. Podle § 119a odst. 1 o. s. ř. před skončením jednání je předseda senátu povinen účastníky přítomné při jednání poučit, že všechny rozhodné skutečnosti musí uvést a že důkazy musí být označeny dříve, než ve věci vyhlásí rozhodnutí, neboť později uplatněné skutečnosti a důkazy jsou odvolacím důvodem jen za podmínek uvedených v § 205a. Ustanovení § 118b a § 175 odst. 4 část první věty