10 CO 197/2022-163 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 100 000 Kč s příslušenstvím a náklady řízení ve výši 41 800 Kč.2. Proti tomuto rozsudku se odvolala žalovaná, která namítla, že soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem, soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení (§ 205 odst. 2 písm. b), e) a g) o. s. ř.). V odvolání vymezila nesporné skutečnosti týkající se uzavřené dohody o rezervaci a s odkazem na protokol z jednání ze dne [datum] uvedla, že ze strany žalované byla ochota vrátit paní [příjmení] st. žalovanou částku. Pro žalovanou byla od počátku smluvním partnerem paní [příjmení] st. Ta svým jménem sjednala dohodu o rezervaci, svým jménem složila rezervační poplatek a zálohu na kupní cenu, po dobu jednoho roku užívala nemovitosti a svým jménem požadovala úpravy textu dohody o ukončení dohody o rezervaci. Plné moci žalované nikdy nepředložila. O dobré víře žalované, že paní [příjmení] st. jednala svým jménem, svědčí to, že neměla výhrady k označení smluvních stran v textu dohody o ukončení dohody o rezervaci. Žalovaná také zdůraznila závěrečnou e-mailovou komunikaci ze dne [datum]. Komunikace s paní [příjmení] st. se týkala vyjednání hypotečního úvěru na koupi nemovitostí. Soud by neměl dohodu o rezervaci hodnotit formalisticky, když měla být odlišena osoba žalobkyně a paní [příjmení] st. s tím, že práva plynula kupující (žalobkyni). Soud by měl vzít v potaz, že smlouvu připravovala asistentka žalované za účasti žalované a paní [příjmení] st. Údaje o kupující (žalobkyni) byly do textu dohody doplněny na přání paní [příjmení] st. Soud v souvislosti s hodnocením této dohody vycházel i z výpovědi svědkyně [příjmení], která uvedla, že paní [příjmení] st. vnímala jako prostředníka. Tato svědkyně ovšem jako právní laik nemohla tyto nuance rozlišit. 3. Dále žalovaná namítla, že soud prvního stupně při prvním jednání konstatoval, že žalobkyně je v důkazní nouzi a že přisvědčuje názoru žalované, že dohoda byla uzavřena jako dohoda ve prospěch třetího. Ve věci byla vyslechnuta mimo jiné paní [příjmení] st., přičemž její výpovědi nelze přikládat zásadní váhu, neboť je to osoba blízká žalobkyni a navíc to byla ona, která svou nedbalostí zapříčinila současnou situaci. Minimálně na konci obchodního vztahu v rámci jejího komentování dohody o ukončení dohody mohla uvést, že tuto dohodu uzavírá jménem žalobkyně, k tomu ale nedošlo. Paní [příjmení] st. požadovala zcela jiné a nepodstatné úpravy této dohody. O věrohodnosti svědkyně [příjmení] má žalovaná pochybnosti, protože žalovaná vyslechla, jakož i její zástupce v rámci pětiminutového přerušení řízení poradu mezi paní [příjmení] st. a svědkyní [příjmení]. Zástupkyně žalobkyně popřela tuto komunikaci, ale svědkyně [příjmení] uvedla před soudem, že hovořila s paní [příjmení] o tom sporu slečny [příjmení] a [název] reality, že se jedná o těch 100 000 Kč. Na další dotazy ohledně tohoto rozhovoru pak už neodpovídala. Svědkyně hovořila o žalobkyni jako o [jméno] a také uváděla, že paní [příjmení] st. jednala za žalobkyni a že to bylo známo od počátku. Jednatelka žalované pak špatně pochopila otázku soudu (viz jednání ze dne [datum], strana 22, dotaz první a druhý). Jednatelka žalované měla za to, že je dotazována na to, kdy se dozvěděla, že se bude jednat o financování koupě z hypotéky, nikoli z vlastních prostředků, přičemž její odpověď vyznívá tak, že se až dne [datum] dozvěděla o tom, že nemovitost bude kupovat dcera. To, že se jedná o špatně pochopenou otázku, vyplývá z kontextu celého výslechu jednatelky – viz například strana 16 citovaného protokolu, kde je v rámci volné výpovědi jednatelky žalované uvedeno:„ První mailový kontakt s paní [příjmení] [jméno], která tady byla, máme 9. 7., kdy jsme jí poslali doklady, které k vyřizování hypotéky požadovala. To jsem teprve zjistila, že bude změna a že to nebude placeno hotově..“. 4. Podle žalované je namístě žalobu zamítnout z důvodu nedostatku aktivní legitimace na straně žalobkyně. To, že práva z uzavřené dohody o rezervaci svědčí paní [příjmení] st. a nikoli žalobkyni, žalovaná podpořila označením judikatury, a to rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 715/2017. Paní [příjmení] st. jednala vlastním jménem, nikoli jménem cizím. Dále pak citovala z rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Cdo 781/2009, ze kterého vycházel také soud prvního stupně. 5. K odvolání žalované se vyjádřila žalobkyně. Podle žalobkyně bylo jednoznačně prokázáno, že dne [datum] došlo k uzavření dohody o rezervaci mezi žalobkyní a žalovanou (dále jen dohoda), na základě které žalobkyně ze svých výlučných finančních prostředků zaplatila rezervační poplatek ve výši 100 000 Kč prostřednictvím zmocněnce paní [jméno] [příjmení]. O tom, že se jednalo o její finanční prostředky, svědčí výpisy z bankovních účtů, svědecká výpověď [jméno] [příjmení], založená e-mailová komunikace ze dne [datum] od paní [příjmení] vůči paní [příjmení] (asistentka žalované) a z připravovaných kupních smluv (viz č. listu 5 odst. 1 kupních smluv). Nesporné je také to, že k realizaci převodu nemovitostí dle této dohody nedošlo z důvodu na straně prodávající, která nesplnila své povinnosti z této dohody a nezajistila na své náklady převod jednotek nebytových prostor na jednotky bytové. Tento důvod vyplývá z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] a svědkyně [jméno] [příjmení]. Vznikla tedy povinnost žalované vrátit žalobkyni zaplacený rezervační poplatek. 6. Pro žalovanou nebyla od počátku smluvní stranou paní [jméno] [příjmení]. Toto tvrzení v odvolání odporuje veškerým svědeckým výslechům, e-mailové komunikaci i realizačním kupním smlouvám, které připravovala žalovaná. Od počátku roku [rok] žalobkyně pověřila paní [jméno] [příjmení] jako zmocněnce k vyhledání investiční nemovitosti, zaslala jí proto částku 100 000 Kč na úhradu rezervační zálohy. V květnu roku [rok] jí udělila plnou moc k tomu, aby za ní jednala s realitní kanceláří. Došlo k telefonickému kontaktu a od samého počátku bylo avizováno, že [jméno] [příjmení] jedná za žalobkyni, která se nachází ve [stát]. To vyplývá nejen ze svědectví samotného zmocněnce, ale z udělených plných mocí ze dne [datum] a [datum]. Toto zastoupení také bylo potvrzeno svědectvím paní [příjmení] a paní [příjmení]. I svědkyně [příjmení] uvedla, že zmocněnec opakovaně hovořil o žalobkyni, o tom, že za ni jedná, že žalobkyně není přítomna v České republice, že se nachází ve [stát]. Svědkyně [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že s paní [příjmení] (jednatelkou žalované) se bavily na téma, že žalobkyně je taková paní Columbová. Žalobkyně zdůraznila zejména rozpory ve svědecké výpovědi jednatelky žalované [jméno] [příjmení], která mimo jiné uvedla, že informace o žalobkyni obdržela až při uzavření dohody ze dne [datum]. Tato skutečnost odporuje svědeckému výslechu zmocněnce, ale i e-mailové komunikaci ze dne [datum], která časově předcházela uzavření dohody. Žalovaná si musela být skutečností týkající se žalobkyně a zmocnění pro [jméno] [příjmení] vědoma. To se týká i hodnocení výpisů z bankovních účtů ze strany žalované, přičemž tyto názory jsou účelové, protože žalovaná nepochybně věděla o tom, že vlastníkem finančních prostředků je žalobkyně a o tom také svědčí návrhy realizačních kupních smluv a následná e-mailová komunikace mezi jednatelkou žalované a svědkyní [příjmení] ze dne [datum]. I tyto doklady o převodech finančních částek odpovídají celému procesu uzavírání smluv a v souhrnu s ostatními prokazují veškerá tvrzení žalobkyně. Svědkyně [příjmení] rovněž potvrdila, že žalobkyně byla po celou dobu zastoupena paní [jméno] [příjmení]. Tato svědkyně pro žalobkyni zajišťovala úvěry za účelem financování kupní ceny. O věrohodnosti této svědkyně nemůže být pochyb. Její výpověď odpovídá tvrzením žalobkyně, výslechu zmocněnce a svědkyně [příjmení], ale také veškeré do spisu založené a nesporné e-mailové komunikaci a v neposlední řadě i připravovaným realizačním kupním smlouvám. Z výslechu svědkyně bylo jasné, pro koho zajišťovala úvěr, z jakého důvodu sešlo z realizace koupě těchto nemovitostí. Věrohodně také vysvětlila, proč jí tento obchodní případ utkvěl v paměti. Naopak nevěrohodná byla výpověď paní [příjmení]. Žalovaná měla být při sjednávání smluv v pozici profesionála, neboť se jedná o realitní kancelář, která působí v tomto oboru víc než dvacet let. Žalobkyně vystupovala jako spotřebitelka. V této konkrétní věci nebyla dohoda žalobkyni poskytnuta předem, aby si ji mohla promyslet či zkonzultovat. Dohodu připravovala žalovaná společnost. Žalobkyně poukázala také na to, že výpověď jednatelky probíhala tak, že ta ji přednášela ze svých připravených papírů. Pokud se pak v odvolání namítá, že údajně špatně pochopila otázku soudu, pak až v případě dotazů se jednalo o skutečný svědecký výslech jednatelky, nikoli předchozí účelový přednes jakýchsi předpřipravených papírů. Sama jednatelka připustila, že označení žalobkyně v úvodu dohody je