61 CO 191/2022-251 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně v plném rozsahu zamítl žalobu (výrok I) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 15 720,21 Kč, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok II). Rozhodnutí zdůvodnil tím, že žalobce ani po poučení soudem neunesl důkazní břemeno k tvrzením, že účastníci uzavřeli smlouvu o zřízení věcného břemene. S výjimkou nepodepsané a nedatované listiny žalovaný nedoložil jedinou listinu ani jiný důkazů, která by toto prokazovala. 2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce prostřednictvím své zástupkyně včasné odvolání do všech výroků předmětného rozsudku, a to z důvodů uvedených v § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e), f) a g) o. s. ř. Ke konkrétním důvodům svého odvolání uvádí, že smlouva o zřízení věcného břemene existuje a je obsažena v trestním spise sp. zn. [spisová značka], vedeného u [název soudu] a současně v trestním spise vedeném u [anonymizováno] – [anonymizována tři slova] [obec], [anonymizována tři slova], [číslo jednací], jakož i u [anonymizováno] v [obec] sp. zn. [spisová značka] (v těchto trestních věcech je mezi prověřovanými věcmi i osobní počítač žalobce, jehož obsahem je mj. i scan předmětné smlouvy o zřízení věcného břemene). Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud zrušil předmětný rozsudek a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně aby napadený rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že zřídí věcné břemeno užívání nemovitostí blíže specifikovaných žalobcem, a to právě ve prospěch žalobce. 3. Samostatné odvolání podal i žalobce, který odkazuje na důkazy ve věci sp. zn. [spisová značka] vedené u [název soudu] a rovněž v kauze [anonymizováno] [číslo], vedené u [stát. instituce], s nimiž je napadený rozsudek v rozporu. Uvádí, že převod majetkového podílu na Ing. [jméno] [příjmení] je právně účinný, její zfalšované„ odstoupení od smlouvy“ nikoliv, protože u této listiny musí být ověřeny podpisy samostatně. Žalovaná touto žalobou dostala možnost splnit své písemné závazky a rozsudek je svévolné bránění práva ze stran soudu. Odvolací návrh je pak shodný jako u jeho zástupkyně. 4. V rámci odvolacího řízení zástupkyně žalobce doplnila, že návrh na doplnění dokazování trestním spisem (viz shora) byl podáván z toho důvodu, že dle informací žalobce kromě listiny založené v rejstříkovém spise [právnická osoba], a. s., jejíž kopie byla pořízena soudem prvního stupně a nachází se již ve spise (číslo listu 149), měli účastníci uzavřít dohodu o zřízení věcného břemene k nemovitým věcem, tato dohoda měla být datována a podepsána oběma účastníky a měla mít veškeré náležitosti smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalovaná pak popřela uzavření jakékoliv dohody o zřízení věcného břemene, popřela i existenci jakékoliv podepsané smlouvy. 5. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí dle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 6. Žalobce v žalobě s označením předmětu řízení„ o zřízení věcného břemene“ uvádí, že„ podle dohody měla žalovaná jako protihodnotu (převedení 10 akcií firmy [právnická osoba], v nominální hodnotě 100 000 Kč/akcii) zřídit věcné břemeno za účelem užívání nemovitosti“ a domáhal se„ uložení povinnosti žalované zřídit věcné břemeno za účelem užívání nemovitosti [obec a číslo]“. Následně byla žalobci na jeho žádost ustanovena zástupkyně, která na základě pokynů a podkladů označenými žalobcem upravila petit žaloby tak, že se zřizuje věcné břemeno užívání blíže specifikovaných nemovitostí, a to ve prospěch žalobce. K výslovnému dotazu odvolacího soudu pak při odvolacím jednání zástupkyně žalobce uvedla, že pokud byl v odvolání navrhován důkaz obsahem trestního spisu (viz výše), dle informací žalobce je v tomto spise kromě listiny založené v rejstříkovém spise [právnická osoba], [anonymizováno], jejíž kopie se nachází ve spise na čísle listu 149, založena též dohoda uzavřená mezi účastníky, a to dohoda o zřízení věcného břemene k nemovitým věcem, tato dohoda byla datována a podepsána oběma účastníky a měla veškeré náležitosti smlouvy o zřízení věcného břemene. K tomuto pak odvolací soud zdůrazňuje, že zástupkyně žalobce jednala zcela v souladu s pokyny žalobce, z obsahu spisu vyplývá, že tento jí neposkytoval včas a řádně součinnost tak, aby mohla hájit jeho práva (viz podání zástupkyně došlé soudu 5. 4. 2022), a přestože žalobce žádal o ustanovení zástupce a této jeho žádosti bylo vyhověno, sám v průběhu řízení zasílal soudu svá rozsáhlá podání. 7. V projednávané věci se soud prvního stupně zabýval otázkou, zda existuje smlouva o zřízení věcného břemene tak, jak je tvrzeno ze strany žalobce a v tomto smyslu jej řádně poučil ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti ke svým tvrzením označit též důkazy. K tomuto postupu soudu prvního stupně ale odvolací soud poznamenává, že prokazování uvedených skutečností by mělo smysl pouze v případě, pokud by žalobce tvrdil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene. Tato skutečnost však nevyplývá z žalobcových tvrzení a tomu též neodpovídá ani formulace žalobního petitu. I v rámci odvolacího řízení k výslovnému dotazu soudu zástupkyně žalobce na základě pokynu žalobce uvedla, že doplnění dokazování by mělo být provedeno právě již samotnou smlouvou o zřízení věcného břemene. 8. Odvolací soud je však toho názoru, že pokud by mezi účastníky skutečně byla uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene, není namístě, aby v této věci meritorně o zřízení věcného břemene k nemovité věci rozhodoval soud, když právě na základě smlouvy o zřízení věcného břemene lze právo ve prospěch žalobce vyplývající z takové smlouvy vložit do katastru nemovitostí bez jakékoliv další ingerence soudu. Z obsahu tvrzení žalobce vyplývá, že se v daném případě má jednat o služebnost užívání předmětných nemovitostí, přičemž dle § 1260 odst. 1 o. z. se služebnost mj. nabývá smlouvou, a v takovém případě proto soudu nepřísluší autoritativně o zřízení věcného břemene rozhodovat. Soud totiž může o zřízení služebnosti rozhodnout jen v případech upravených zákonem. Soud tak může zřídit služebnost při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci (§ 1145 o. z.), v případě zřízení nezbytné cesty (§ 1029 odst. 2 o. z.) a za podmínek uvedených v § 36 zákona o pozemních komunikacích. V jiných případech soud svým rozhodnutím služebnost zřídit nemůže, a to ani tehdy, kdyby se z okolností případu jevilo zřízení věcného břemene vhodným způsobem k jeho řešení (srov. R 47/1991). 9. V projednávané věci nebylo v řízení před soudem prvního stupně prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene, žalovaná uzavření takové smlouvy popírá, ale s ohledem na výše uvedené je nadbytečné, aby se soud touto otázkou v řízení dále zabýval, neboť i kdyby taková smlouva skutečně uzavřena byla, soud by nebyl oprávněn rozhodnout o zřízení věcného břemene k nemovité věci na základě smlouvy uzavřené mezi účastníky, neboť samotná smlouva je titulem, z něhož vzniká věcné břemeno (služebnost) a je podkladem pro zápis tohoto práva do katastru nemovitostí (za předpokladu, že smlouva byla platně uzavřena a obsahuje všechny zákonné náležitosti) a služebnost vzniká zápisem do veřejného seznamu – katastru nemovitostí (§ 1262 odst. 1 o. z.). Tudíž i kdyby žalobce svá tvrzení o uzavření dohody o zřízení věcného břemene prokázal, nemohl by být s ohledem na výše uvedené v řízení úspěšný, soud prvního stupně tudíž postupoval správně, pokud žalobu zamítl a jeho rozhodnutí odvolací soud proto jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil. 10. O náhradě nákladů odvolacího řízení pak bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalované, která měla v odvolacím řízení plný úspěch, byla přiznána i plná náhrada nákladů odvolacího řízení, které spočívají v nákladech na zastoupení, a to v odměně zástupce za 1 úkon právní služby dle § 7 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 100 Kč, v náhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky ve výši 300 Kč, náhradě za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 téže vyhlášky (4 x 100 Kč), v cestovném na trase [anonymizována dvě slova] [příjmení] – [obec] a zpět ve výši 1 236 Kč a v částce ve výši 1057 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad, neboť zástupce je plátcem této daně. Celkové náklady odvolacího řízení činí 6 093 Kč.