ECLI: ECLI:CZ:KSPL:2023:25.Co.192.2023.1 Datum: 2023-12-20 Předmět: k žalobcovu odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne 26. 6. 2023, č. j. 4 C 249/2020-491, ve spojení s usnesením téhož soudu ze dne 4. 9. 2023, č. j. 4 C 249/2020-510 Ustanovení: ["§ 212 z. č. null/null Sb.", "§ 212a z. č. null/null Sb.", "§ 118a z. č. null/null Sb.", "§ 153 z. č. null/null Sb.", "§ 132 z. č. null/null Sb.", "§ 157 z. č. null/null Sb.", "§ 2430 z. č. null/null ["smlouva příkazní""smlouva o dílo"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: k žalobcovu odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne 26. 6. 2023, č. j. 4 C 249/2020-491, ve spojení s usnesením téhož soudu ze dne 4. 9. 2023, č. j. 4 C 249/2020-510. Aplikuje: § 212 (null/null Sb.), § 212a (null/null Sb.), § 118a (null/null Sb.), § 153 (null/null Sb.).
Soud prvního stupně napadeným rozsudkem rozhodl (již podruhé) o nároku na zaplacení tzv. bonusové odměny podle příkazní smlouvy ze dne 3. 8. 2017. Předmětem této smlouvy byl žalobcův závazek zajistit výběr dodavatele pro stavbu haly, poskytnout služby stavebního managementu, technického dozoru a další. Za tuto činnost mu náležela základní odměna vypočtená z prostavěné částky a tzv. bonusová odměna, na kterou mu mohl vzniknout nárok v případě, že by jeho aktivním jednáním vůči účastníkům výběrového řízení byly dosaženy úspory snížením původních nabídkových cen na realizaci projektu. Způsob stanovení výše bonusu byl ponechán příloze smlouvy, která obsahovala modelový příklad výpočtu. Podle něj měl být vypočten průměr všech úplných cenových nabídek prvního kola v daném obchodním souboru, který se ponížil o 10 %, od výsledku se odečetla skutečná cena díla a z výsledné úspory se stanovil bonus ve výši 30 %. Soud prvního stupně na základě pokynu odvolacího soudu doplnil dokazování, k důkazu přečetl protokoly o jednáních vedených mezi žalobcem a , právnická osoba, . i další listiny, znovu vyslechl osoby, které vyslýchal již v předchozí fázi řízení, tedy žalobcova prokuristu , jméno FO, , žalobcova jednatele , Anonymizováno, , svědky , jméno FO, a , jméno FO, , a nově vyslechl jako svědka předsedu dozorčí rady firmy , právnická osoba, . pana , jméno FO, . Svědek , jméno FO, se jednání osobně neúčastnil, jejich průběh mu byl znám z druhé ruky, v době jejich konání byl vážně nemocen, nicméně potvrdil, že žalobce se společností , Anonymizováno, aktivně jednal a zasazoval se o snížení ceny. Podle výkladu smlouvy, provedeného soudem prvního stupně, byla smluvní úprava bonusové složky odměny velmi strohá, až nedostatečná. Samo označení této odměny jako bonusové v sobě neslo aspekt výjimečnosti, takže nárok na ni by neměl vzniknout automaticky plněním běžných smluvních povinností, krytých fixní odměnou. Žádnou mimořádnou aktivitu však žalobce netvrdil ani neprokázal, tvrdil pouze splnění smluvních povinností podle příkazní smlouvy, za které mu náležela a byla vyplacena fixní odměna. K jednání o technických otázkách projektu a o stavebnětechnických postupech byl zavázán v rámci běžné smluvní činnosti označené jako „, právnická osoba, “. I pokud by jeho běžné aktivity bylo možno chápat jako činnosti honorované bonusem, stejně se mu nepodařilo prokázat příčinnou souvislost mezi těmito činnostmi a vznikem úspory. V této souvislosti nelze opomenout protokol z jednání o nabídce č. 7, v němž je uvedeno, že veškeré úpravy položek navržené firmou , Anonymizováno, jsou její vlastní návrhy. Podle soudu prvního stupně nebyl důvod pochybovat o žalobcově jednání ani o dosažení úspory, ale žalobce neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní k příčinné souvislosti mezi jeho jednáním a vzniklou úsporou. Osoby, které byly znovu vyslechnuty, nevypověděly nic nového, případně se jednání mezi žalobcem a , právnická osoba, . vůbec neúčastnily. Jedinou osobou, která by mohla zprostředkovat obsah jednání z druhé strany, byl svědek , jméno FO, , ale to pouze za předpokladu, že by těmto jednáním byl osobně přítomen. Informace převzaté svědkem od jiných osob nemohl soud brát za relevantní, zvláště kdy žalobci nic nebránilo navrhnout k důkazu výslechy osob na jednání za společnost , právnická osoba, . přímo zúčastněných, které by mohly obsah jednání objasnit. To však žalobce z neznámých důvodů neučinil, a pak svůj nárok neprokázal. Soud prvního stupně proto žalobu ve zbývající části zamítl. Žalobce ve včasném odvolání odmítl výklad smlouvy prezentovaný soudem prvního stupně i způsob jeho posouzení vzniku nároku na bonus. Bonus v tomto případě nebylo nic s puncem výjimečnosti, šlo o variabilní složku odměny, se kterou obě strany předem počítaly a která náležela žalobci za služby poskytnuté ve fázi tendru. Žalovaný nikdy nesporoval, že odměna byla dvousložková, a nikdo z účastníků nikdy neoznačil bonus jako prémium. Bonusová odměna byla variabilní proto, že byla navázána na dosaženou smluvní cenu na závěr tendru. K žádné jiné činnosti podle smlouvy se tato složka odměny vázat nemohla. Fáze tendru byla časově ohraničená a končila podpisem smlouvy s vybraným zhotovitelem. Otázka příčinné souvislosti nebyla až do rozhodnutí odvolacího soudu sporná, a poučení, kterého se žalobci poté od soudu prvního stupně dostalo, se nejevilo jako dostatečné, bylo formulováno pouze obecně a nechalo ho tápat v tom, co konkrétně soud po tak rozsáhlém dokazování ještě požaduje dovysvětlit či doplnit. Soud se zcela chybně vypořádal se svědeckou výpovědí svědka , jméno FO, a nebral ji jako relevantní, ačkoliv právě tento svědek jako předseda dozorčí rady společnosti , právnická osoba, . činil rozhodnutí o obchodním vedení jednání, které realizovali jeho podřízení. Odmítnutí jeho výpovědi jen proto, že se jednání přímo nezúčastnil, je hodnocením důkazu, které žalobce poškodilo. Pokud měl soud prvního stupně za to, že dokazování nebylo provedeno dostatečně, pak měl žalobce v tomto směru poučit. Žalobce proto v odvolání navrhl výslech svědků , jméno FO, a , jméno FO, , kteří se za , právnická osoba, . účastnili jednání. Žalobce žalovanému řádně poskytl službu tendru, dosáhl úspory, která byla řádně kvantifikována a byla dokonce i nesporná, ale soud prvního stupně ji žalobci nechtěl přičíst, a označil ji za standardní činnost, krytou pevnou odměnou. Přitom příčina úspory spočívala výlučně v žalobcově jednání ve fázi tendru, firma , právnická osoba, . snižovala svoji nabídkovou cenu v důsledku žalobcova jednání, neměla jiný důvod, aby tak činila. Při jednání dne 12. 9. 2017 byl proveden detailní rozbor rozpočtu a firma , Anonymizováno, dospěla k nabídkové ceně, za kterou pak byla uzavřena smlouva o dílo. Soud prvního stupně žalobce vyzval k doložení nejen toho, že snížení ceny bylo zásadně výsledkem jeho činnosti, a současně že nebylo výsledem jiných okolností. Prokazování negativních skutečností však není přípustné. Žalovaný sám netvrdil, že by tu byly jiné důvody pro snížení nabídkové ceny, ačkoliv za daných okolností bylo na něm, aby taková tvrzení uplatnil a prokazoval je. Soud prvního stupně nedostatečně zjistil skutkový stav a spokojil se pouze s konstatováním pochybností. Žalovaný zpočátku nezpochybňoval samotný žalobcův nárok na bonus, namítal jen proti jeho výši, a svoje stanovisko změnil až v průběhu řízení. Jeho postoj vykazoval zlý úmysl, který přejal i soud prvního stupně. Žalovaný považoval napadený rozsudek za věcně správný, řízení před soudem prvního stupně netrpělo vytýkanými vadami, žalobci se dostalo konkrétního, jednoznačného a výstižného poučení, zcela v souladu s rozhodnutím odvolacího soudu. Hodnocení důkazů bylo provedeno řádně, odůvodnění rozsudku bylo jednoznačné, přezkoumatelné a logické. Rozsudek nelze označit za překvapivý. Prosté plnění příkazní smlouvy nezakládalo vznik žalobcova práva na bonusovou odměnu. Z obsahu příkazní smlouvy vyplývá, že bonusová odměna byla odměnou mimořádnou, pro kterou bylo nutno vedle řádného plnění smlouvy splnit také vedlejší podmínky. Bonusová odměna byla vázána na případy, kdy žalobce svým aktivním přístupem, nespočívajícím v pouhém plnění předmětu příkazní smlouvy, vyjednal obchodní slevu z původně nabízených cen jednotlivých uchazečů výběrových řízení. Takový postup ale nebyl tvrzen ani prokázán ani u jednoho z uchazečů. Nadto z protokolu o jednání ze dne 12. 9. 2017 vyplývá, že veškeré navržené úpravy položek jsou vlastní návrhy firmy , Anonymizováno, . Žalobce navíc netvrdil a neprokázal, že svou aktivní činností zajistil snížení nabídkové ceny u ostatních uchazečů tendru, neprovedl žádné mimořádné aktivity, které by mu právo na bonus založily, a již jen proto byl jeho nárok na tuto složku odměny vyloučen. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. a na základě nezměněného skutkového stavu dospěl k závěru, že odvolání nebylo podáno důvodně. Soud prvního stupně již ve věci jedenkrát rozhodoval rozsudkem ze dne 21. 3. 2022, č. j. 4 C 249/2020-354, jímž žalobě vyhověl co do částky 1 799 646,48 Kč s příslušenstvím, a ve zbytku ji zamítl. Zamítnutá část nároku byla představována několika položkami, u nichž žalovaný rozporoval žalobcovu aktivitu. Pro ostatní žalobcovu činnost a vznik úspory soud prvního stupně dovodil příčinnou souvislost z obsahu jednání, vedených mezi žalobcem a zhotovitelem haly firmou , právnická osoba, ., a stanovil výši bonusu podle smlouvy. Odvolací soud tento rozsudek usnesením ze dne 10. 10. 2022, č. j. 25 Co 162/2022-377, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s pokynem poskytnout žalobci poučení podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a vyzvat jej k doplnění tvrzení a důkazních návrhů k prokázání existence příčinné souvislosti mezi žalobcovým jednáním a vznikem úspory. Soud prvního stupně na to žalobce poučil v souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu a provedl veškeré důkazy, které žalobce na základě tohoto poučení označil. Podle u
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.