ECLI: ECLI:CZ:KSPL:2023:25.Co.222.2023.1 Datum: 2023-12-01 Předmět: k žalobcovu odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 26. 9. 2023, č. j. 7 C 149/2023-26 Ustanovení: ["§ 142 z. č. null/null Sb.", "§ 212 z. č. null/null Sb.", "§ 212a z. č. null/null Sb.", "§ 160 z. č. null/null Sb.", "§ 150 z. č. null/null Sb."] ["vyklizení bytu""peněžité plnění""smlouva o úvěru""bezdůvodné obohacení"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: k žalobcovu odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 26. 9. 2023, č. j. 7 C 149/2023-26. Aplikuje: § 142 (null/null Sb.), § 212 (null/null Sb.), § 212a (null/null Sb.), § 160 (null/null Sb.).
Soud prvního stupně shora citovaným rozsudkem rozhodl o postoupeném nároku ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaná uzavřela dne 19. 9. 2021 se společností , právnická osoba, . Věřitel jí na základě této smlouvy poskytl spotřebitelský úvěr ve výši 22 000 Kč, žalovaná se jej zavázala splatit spolu s úrokem v pevné výši 2 118 Kč, s poplatkem za poskytnutí úvěru 10 780 Kč, s poplatkem za administrativní činnost 2 036 Kč a s poplatkem za umožnění splatit dluh v hotovosti v místě bydliště ve výši 3 960 Kč. Celkem měla uhradit částku 40 894 Kč ve 14 měsíčních splátkách. Soud prvního stupně posoudil uvedenou smlouvu jako neplatnou pro rozpor s dobrými mravy a žalobě vyhověl napadeným výrokem II. jen co do částky 21 118 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Tato částka představovala bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu mezi poskytnutou a splacenou jistinou, žalovaná ji měla uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 200 Kč pod ztrátou výhody splátek. Ve zbytku pak soud prvního stupně žalobu zamítl a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. K odůvodnění pariční lhůty uvedl, že se žalovaná účastní trestního řízení jako poškozená, má omezené možnosti uplatnění na trhu práce vzhledem ke zdravotnímu stavu a aktuálně je zcela bez příjmu. Je plně podporovaná rodinou a blízkou osobou, která jí poskytuje i ochranu. Soud prvního stupně vzal v úvahu výši dluhu, výši splátky, poměry žalované i žalobcovu hospodářskou situaci a vyhodnotil, že výhoda splátek nemůže žalobce nijak ekonomicky poškodit, zatímco žalované umožní, aby umořovala svůj závazek. Žalobce ve včasném odvolání napadl pouze část výroku II. o lhůtě k plnění a namítl, že žalovaná ve splátkách stanovených soudem prvního stupně neumoří ani úrok z prodlení. Žalované byla poskytnuta dostatečná lhůta k úhradě dluhu, její závazek byl zesplatněn k 19. 11. 2022 a žaloba byla podána až 4. 5. 2023. Žalovaná ale tento čas k úhradě dluhu v dobrovolných splátkách nevyužila. Soud prvního stupně při stanovení výše splátek vybočil z obvyklé praxe tuzemských soudů, která směřuje k maximální lhůtě plnění v trvání 3 let od právní moci rozhodnutí. Žalobce požadoval, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadené části a uložil žalované splnit povinnost ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku a přiznal mu právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v jeho napadené části podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. a shledal, že odvolání bylo podáno důvodně. Ukládá-li soud rozsudkem povinnost plnění, stanoví současně lhůtu, v níž je třeba ukládanou povinnost splnit. Obecná lhůta k plnění činí podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 3 dny od právní moci rozsudku, popř. 15 dnů, jde-li o vyklizení bytu. Uvedené ustanovení dává soudu také možnost v odůvodněných případech určit lhůtu delší nebo stanovit, že se peněžité plnění může stát ve splátkách. V rozhodnutí o povolení splátek se musí promítnout individuální zvláštnosti souzeného případu a důvody, které soud vedly k danému postupu. Prodloužení obecné lhůty k plnění je výjimkou z pravidla, jejíž využití musí být řádně odůvodněno a musí vycházet z úvahy, zda využití této možnosti nevyvážilo zájmy sporných stran nespravedlivě. Soud prvního stupně vzal v úvahu relevantní okolnosti na straně obou účastníků a svoje rozhodnutí o povolení splnit dluh ve splátkách řádně odůvodnil. Jeho úvahy však vyústily v rozhodnutí o splátkách v takové výši, která nevyhověla shora uvedeným hlediskům a nevedla ke spravedlivému uspořádání vztahů mezi účastníky. Odvolací soud byl zajedno se soudem prvního stupně v tom, že žalované vzhledem k její životní situaci nelze uložit plnění najednou v obecné třídenní lhůtě, avšak výši splátek stanovenou soudem prvního stupně považoval za nepřiměřenou okolnostem i celkové výši dluhu. Splácela-li by žalovaná svůj dluh po splátkách ve výši 200 Kč měsíčně, pak by za rok na dluh uhradila částku 2 400 Kč, zatímco roční úrok ve výši 15 % z částky 21 118 Kč činí 3 167,70 Kč. Taková výše splátky by tedy k úhradě dluhu v podstatě nevedla. Odvolací soud dospěl k závěru, že přiměřenou výši splátek představuje částka 1 000 Kč měsíčně. Pro žalovanou je to sice částka, která aktuálně poměrně výrazně zatíží její rozpočet, ale současně jde o takovou splátku, která jí umožní úhradu dluhu včetně příslušenství, a žalobce výrazněji ekonomicky nepoškodí. Odvolací soud proto na základě shora uvedených hledisek rozhodl o změně napadené části výroku II. rozsudku soudu prvního stupně a uložil žalované povinnost k úhradě dluhu ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, pod ztrátou výhody splátek. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 150 o. s. ř. Žalobce byl sice v odvolacím řízení úspěšný, ale vedení odvolacího řízení nelze klást za vinu žalované. Pokud by měla být žalované uložena povinnost nahradit žalobci ještě náklady odvolacího řízení, pak by se jednalo o postup v rozporu se zásadami spravedlivého procesu. Odvolací soud proto za této situace rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.