61 CO 15/2023-266 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem ve spojení s opravným usnesením soud prvního stupně nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobcem blíže specifikovanou smlouvu o převodu pozemku parc. č. [rok] v k. ú. [obec] [obec], [územní celek] (výrok I) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 42 657,95 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II). 2. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že jsou splněny veškeré zákonné podmínky stanovené zákonem o půdě pro vyhovění žalobě a současně žalobce osvědčil, že podal 8 žádostí do veřejné nabídky žalované k prodeji předmětného pozemku dne 5. 10. 2021, avšak následně ze soutěže odstoupil a výběrového řízení se již neúčastnil. Důvodem byla skutečnost, že převody pozemků byly realizovány za vysoutěžené ceny, a to nejvyšší za stavu, kdy před soutěží byl z veřejné nabídky vyňat pozemek, který je předmětem tohoto řízení (p. č. [rok] v k. ú. [obec] [obec]) z důvodu, že jeho převodu bránilo předběžné opatření vydané soudem. Z uvedeného proto vyplývá, že nárok žalobce nebyl po delší časové období z důvodu liknavosti a svévole žalované, a to již od roku 2005, uspokojen. Pokud se jedná o námitku žalované, že se žalobce případně jeho právní předchůdkyně nezúčastnili řádně dostatečného počtu nabídek žalované k převodu jejich pozemků, případně, že žalobce a jeho právní předchůdkyně nebyli dostatečně aktivní v účasti ve veřejných nabídkách, soud uvádí, že neúčast žalobce případně jeho právní předchůdkyně ve veřejných nabídkách (vyhlášených žalovanou) byla právě důsledkem liknavého přístupu žalované k uspokojení restitučního nároku žalobce, neboť pozemky určené k převodu a jejich vysoutěžené ceny vícenásobně převyšovaly ceny pozemků oceněné znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku ze dne 29. 6. 2021. Liknavost a svévole žalované v souvislosti s uspokojením restitučního nároku žalobce je možno spatřovat i v tom, že pozemek p. č. [rok] v k. ú. [obec] [obec], neměl být zařazen do veřejné nabídky a měla jím být uspokojena část nároku žalobce ve výši 36 795 Kč. 3. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, v němž namítá, že dle jejího názoru soud prvního stupně vyhodnotil provedené důkazy nesprávně a dovodil tak nesprávný závěr o liknavosti a svévoli žalované vůči žalobci a jeho diskriminaci vůči ostatním restituentům. Pouhá doba neuspokojení nároku o liknavosti a svévoli nesvědčí, soud se chybně vypořádal s aktivitou žalobce, když uvedl, že tento usiloval o získání 8 pozemků v jedné nabídce. Žalobce se ve skutečnosti účastnil jediné nabídky, a to ještě ne řádně, když o pozemky v případě více zájemců nesoutěžil a krom jednoho pozemku (který byl vyřazen z nabídky v důsledku předběžného opatření) vzal své žádosti zpět. Žalobce měl v zásadě zájem o jeden jediný konkrétní pozemek z tisíce pozemků, které byly v nabídkách nabízeny a byly pro něho vhodné, a když se mu ho nepodařilo získat, podal žalobu s tvrzením, že má nárok na přímý převod pozemku. Stejně tak soud vyhodnotil zcela chybně tu skutečnost, že o liknavosti a svévoli svědčí to, že se o pozemky v případě více zájemců soutěží a že pozemek získá restituent s vyšší nabídkou. Situaci, kdy je o pozemek více zájemců, řeší přímo zákon o půdě a nemůže to být důsledek liknavosti a svévole žalované vůči konkrétnímu žalobci. Rozhodnutí o nevydání pozemků bylo vydáno již v roce 2005, od roku 2006 se žalobce, respektive jeho právní předchůdce, mohli účastnit veřejných nabídek. Žalobce podal do nabídky 1 žádost dne 5. 10. 2021 o převod 8 pozemků, v případě více zájemců o pozemky nesoutěžil, a proto je získal jiný restituent. Jeden pozemek byl z veřejné nabídky vyjmut v důsledku předběžného opatření nařízeného soudem. Každopádně účast v jedné veřejné nabídce, ve které žalobce ani nesoutěžil (tzn., že se nabídky účastnil pouze na oko) není dostatečné. Žalobce tak zcela jistě neprokázal, že by chování žalované vůči němu bylo liknavé a svévolné a že by se po delší dobu, leč marně, snažil nárok uspokojit. Právní předchůdce žalobce se účastnil jednoho kola nabídky v roce 2006, 2008 a 2016. Není pravda, co je uvedeno v žalobě, že právní předchůdce žalobce se opakovaně účastnil veřejných nabídek. Ani právní předchůdce o pozemky nesoutěžil, tj. neúčastnil se nabídky řádně od počátku do konce. Pouhé podání žádosti není řádná účast v nabídce. Ani právní předchůdce žalobce nebyl dle žalované dostatečně aktivní. Žalovaná považuje za nesprávné a rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu, aby pouhá doba, po kterou nebyl nárok uspokojen, byla přičítána k tíži žalované, když žalobce nebyl aktivní a aby pouze z této doby byla dovozována liknavost a svévole žalované. V rozsudku je zcela nesprávně dovozováno, že liknavost a svévole žalované spočívala v tom, že v případě soutěže musí restituent nabýt pozemky za vyšší než nabídkové ceny a již tato skutečnost svědčí o liknavosti a svévoli žalované. Žalovaná upozorňuje na to, že postup v případě více zájemců o pozemek ve veřejné soutěži upravuje přímo zákona o půdě. Řada pozemků je však převáděna za nabídkové ceny, protože se o ně uchází pouze jeden zájemce. Žalovaná naopak spatřuje diskriminaci v tom, že restituenti namísto účasti ve veřejných nabídkách, uplatňují nárok na přímý převod pozemků prostřednictvím soudů a chtějí tak získat pozemek za nabídkovou cenu, když s ostatními restituenty odmítají soutěžit. Pro úplnost žalovaná uvádí, že ceny náhradních pozemků musí být stanoveny v souladu se zákonem o půdě podle předpisů platných ke dni účinnosti zákona o půdě. Nemovitosti se hodnotí podle aktuálního stavu, tzn., že ocenění nevydaných pozemků je striktně dané. Žalovaná ocenila pozemky správně, nikoliv chybně, jak naznačuje soud. Pokud soud uvádí, že při soutěži došlo k navýšení ceny oproti ceně nabídkové, je to důsledek toho, že ve skutečnosti mají nabízené pozemky daleko vyšší hodnotu (ta však nemůže být ze zákona do ceny náhradního pozemku ve veřejné nabídce promítnuta). Žalovaná dále upozorňuje na podstatnou disproporci mezi pozemky odňatými a pozemky náhradními. Žalobci byly odňaty pozemky o celkové výměře 660 m2, náhradní pozemky, které na něho mají být v současné době převáděny, respektive byly převedeny za pouhou část nároku, mají výměru 44 600 m2, tím má být uspokojena asi čtvrtina nároku. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu v celém rozsahu zamítne a přizná jí náhradu nákladů řízení. 4. Žalobce ve vyjádření k odvolání uvedl, že toto považuje nadále za nedůvodné, když soud prvního stupně provedl všechny navrhované důkazy, tyto zhodnotil jednotlivě i v souvislostech a dospěl na základě těchto zjištění ke správnému skutkovému i právnímu závěru. Žalovaná v odvolání opakuje pouze tytéž argumenty, se kterými se soud prvního stupně řádně vypořádal a neuvádí žádnou skutečnost, která by svědčila o nesprávném rozhodnutí. Navrhl proto potvrzení napadeného rozhodnutí a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení. 5. Žalovaná následně ještě doplnila své odvolání a uvedla, že právní předchůdce žalobce podal žádost o převod pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], a to ve veřejné nabídce konané v roce 2006. Žádost o převod tohoto pozemku byla podána elektronicky e-mailem, k doplnění podání této žádosti však došlo opožděně. Žádost v písemné formě bylo nutno doručit ve stanovené lhůtě, nepostačilo ji podat pouze k přepravě. Právní předchůdce žalobce nedoplnil žádost podanou e-mailem včas, a proto nebyl požadovaný pozemek převeden na právního předchůdce žalobce. Tuto účast tedy nelze s ohledem na výše uvedené důvody považovat za řádnou. K tomuto svému podání pak žalovaná doložila listiny, a to nabídku pozemků PFČR k náhradním restitucím ze dne 27. 11. 2006 Cena předmětného pozemku činila 90 180 Kč. Dle soupisu podmínek, jakým způsobem musí oprávněné osoby při veřejné nabídce postupovat, mimo jiné žádost (v písemné formě) je nutno ve stanovené lhůtě doručit, nepostačuje ji podat k přepravě. K žádosti učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě nelze přihlížet v případě, že nebude doplněna nejpozději do tří dnů předložením nebo doručením originálu v písemné formě shodného znění. Žalovaná dále doložila žádost právní předchůdkyně žalobce [jméno] [příjmení], zaslané 24. 11. 2006 prostřednictvím e-mailu a doplnění této žádosti v písemné formě doručené Pozemkovému fondu ČR 28. 11. 2006. 6. Po doplnění dokazování ve shora uvedeném rozsahu odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné. 7. V projednávané věci má odvolací soud za to, že soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobce na základě rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha ze dne 18. 5. 2005, [číslo jednací] nabyla nárok na poskytnutí jiného pozemku dle § 11 odst. 2 zákona č. 229/91 Sb., když původní odňaté pozemky nebylo možno dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/91 Sb. oprávněné osobě vydat. Následně na základě znaleckého posudku ze dne 17. 3. 2006 došlo k přecenění nevydaných pozemků a tyto by