61 CO 234/2023-51 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl tak, že manželství [jméno] [příjmení], rozené [příjmení] a [jméno] [příjmení], uzavřené dne [datum] před [stát. instituce], se rozvádí a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. 2. Proti tomuto rozsudku podal manžel včasné odvolání, v němž namítá, že nesouhlasí s popisem manželství podaného manželku v návrhu na rozvod manželství, tedy zejména s tím, že ji měl v průběhu manželství opakovaně verbálně a dokonce i fyzicky napadat. Nikdy ji fyzicky nenapadl. Žádné fyzické napadení z jeho strany ani nebylo v rozvodovém řízení prokázáno. Poukazuje na skutečnost, že soud usnesením ze dne 27. 6. 2023, č. j. [číslo jednací], zamítl návrh manželky, kterým mu měla být uložena povinnost opustit společné obydlí, jakož i jeho bezprostřední okolí, nezdržovat se ve společném obydlí, zdržet se setkávání s navrhovatelkou, jejího nežádoucího sledování a obtěžování. Z odůvodnění tohoto usnesení vyplývá, že neexistují žádné důvody, které by osvědčovaly tvrzení manželky o současném i dříve spáchaném domácím násilí. Manželka naopak uvedla, že nemá žádná zranění, což je zcela v rozporu s jejím popisem údajného napadení. Vykázání provedené Policií ČR bylo provedeno pouze a výhradně na základě tvrzení manželky bez jakéhokoliv důkazu, který by její tvrzení potvrzoval. Odvolatel připustil, že občas v průběhu manželství se účastníci pohádali, popřel užití jakýchkoliv vulgarismů vůči manželce. Lze těžko uvěřit, že pokud manželka uvádí, že fyzické napadání probíhá již 20 let, že by toto 20 let snášela a tolerovala. Pokud manželka uváděla, že mají účastníci oddělené spaní, je to u osob v seniorském věku dokonce běžné. Nebyla také prokázána žádná z příčin rozvratu manželství, tj. žádná skutečnost, kterou soudní praxe považuje za příčiny rozvratu manželství. Odvolatel uvádí, že má manželku stále rád a má zájem na tom, aby manželství pokračovalo, a je přesvědčen, že i jeho manželka chce v manželství setrvat. Navrhl proto, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že návrh manželky na rozvod manželství zamítne a zároveň rozhodne, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 3. Manželka ve vyjádření k odvolání uvedla, že soud prvního stupně po provedeném dokazování došel k jednoznačnému závěru, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Byly tak splněny všechny podmínky pro to, aby soud návrhu na rozvod vyhověl. Příčinu rozvratu manželství spatřuje v úplném citovém odcizení v důsledku agresivity manžela a rozdílných názorů na společné soužití. Navrhovatelka je toho názoru, že manžel musí být psychicky narušen, pokud nevidí to, co o soužití účastníků zjistil soud prvního stupně. O povaze soužití vypovídaly na Policii ČR děti navrhovatelky, protokoly byly při ústním jednání soudu čteny k důkazu. Byl čten i úřední záznam Policie ČR z 21. 6. 2023, kde po poučení o následcích křivé výpovědi navrhovatelka pravdivě uvedla mj. i to, že ji manžel fyzicky ohrožoval. Manžel přiznal psychické problémy, které ovšem začíná řešit až nyní. Obnovení soužití je vyloučeno. Navrhovatelka je přesvědčena, že manžel podal odvolání proti rozsudku z důvodu, aby řízení protahoval. Manželé totiž žili v rodinném domě ve výlučném vlastnictví navrhovatelky a právo bydlení manželovi skončí právní mocí rozsudku o rozvodu manželství. Manžel se totiž do této dosavadní rodinné domácnosti po skončení vykázání Policií ČR vrátil. Navrhovatelka tam s ním z důvodů, které v tomto řízení uvádí, nemohla setrvat a od této doby žije střídavě u syna a u dcery. Navrhovatelka má důvody se domnívat, že manžel dobrovolně dosavadní společné bydliště neopustí, proto podala žalobu o povinnosti bývalého manžela se vystěhovat z domu (řízení je vedeno u soudu prvního stupně pod sp. zn. [spisová značka]). Navrhla proto, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. 4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí dle § 212 o. s. ř. ve spojení s § 28 z. ř. s. a dospěl k závěru, že odvolání manžela není důvodné. 5. Dle § 755 odst. 1 o. z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 6. Se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně se odvolací soud plně ztotožňuje a pro stručnost svého odůvodnění na ně odkazuje. 7. Soud prvního stupně učinil správný závěr, že jsou naplněny zákonné podmínky pro rozvod manželství, když s ohledem na současný postoj manželky nelze v žádném případě očekávat obnovení manželského soužití. Manželka v odvolacím řízení uvedla, že poté, kdy se manžel po skončení vykázání Policií ČR dle § 44 zákona č. 273/2008 Sb. vrátil do dosavadní rodinné domácnosti, ona sama zde již nemohla setrvávat a od té doby žije střídavě u syna a u dcery. Tuto skutečnost potvrdila i při odvolacím jednání, kdy uvedla, že u svého zletilého syna žije již 4 měsíce a v manželství v žádném případě pokračovat nechce. Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně přitom vyplývá, že problémy v manželství byly dlouhodobé, v tomto směru není důvod nevěřit dětem manželky, které před Policií ČR podávaly vysvětlení a jejich výpovědi se shodují, takže aktuální postoj manželky k otázce dalšího pokračování manželství rozhodně nelze považovat jen za přechodný. 8. Lze tak uzavřít, že soud prvního stupně dospěl k správnému závěru o naplnění znaků kvalifikovaného rozvodu manželství a jelikož z manželství se žádné děti nenarodily a nebyly ani zjištěny žádné skutečnosti ve smyslu § 755 odst. 2 písm. b) o. z., pro něž by manželství nebylo možno rozvést, tj. že by rozvod byl v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, správně manželství účastníků rozvedl. Odvolací soud proto napadené rozhodnutí jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil 9. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 23 z. ř. s.. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a žádnému z účastníků nebyla přiznána náhradu nákladů odvolacího řízení.