14 Co 305/2023-145 — Krajský soud v Plzni

Soud prvního stupně napadeným rozsudkem zrušil věcné břemeno chůze a jízdy zakládající pro vlastníky parcely č. st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, oprávnění a pro vlastníky pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, tamtéž povinnost strpět je. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že věcné břemeno chůze a jízdy váznoucí na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, ve prospěch vlastníků pozemku parc. č. , hodnota, není nezbytné pro možnost žalovaných přijet svým vozidlem po příjezdové cestě parc. č. , Anonymizováno, kolem rybníka. Tato příjezdová cesta i vjezd na pozemek žalovaných z obecní cesty jsou dostatečně široké, zajišťují bezpečný průjezd jak osobním, tak i nákladním automobilům. Uvedená cesta umožní přístup i autojeřábu, hasičům či sanitce. Věcné břemeno chůze není rovněž nezbytné, když přístup je zajištěn z cesty, která je účelovou komunikací. Věcné břemeno slouží pouze ke zkrácení cesty. Výkon práva a chůze není nezbytný pro hospodářské využití staveb, když hospodářský účel odpadl. Původně bylo třeba vjezdu přes pozemek tehdy ve vlastnictví právních předchůdců žalobkyně k zajíždění žebřiňákem, vyvážení septiku a zásobování dřevem na vytápění. Dnes však žalované žebřiňáky nevyužívají, dům žalovaných je napojen na obecní kanalizaci a odpadá nutnost průjezdu vozidly přivážejícími uhlí nebo dřevo, protože dům žalovaných je vybaven tepelným čerpadlem. Přestože dům žalovaných je vybaven kotlem na pevná paliva, je možné využít k zabezpečení otopu cestu kolem rybníka. I zde je umožněn vjezd a výjezd rozměrným nákladním vozidlům, což bylo prokázáno znaleckým posudkem vypracovaným v řízení vedeným u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 5 C 178/88. Mimo příjezd spodní cestou mohou žalované využívat rovněž horní vjezd ze silnice vedoucí z , adresa, směrem na , adresa, . Ten v době dřívějšího rozhodnutí nebyl způsobilý k využívání, což se však změnilo rekonstrukcí vozovky, kdy vjezd na pozemek vraty byl zpevněn betonovým potěrem a odtokovým žlabem. Oproti dřívějšímu stavu obecní cesty v době rozhodování došlo ke zlepšení kvality, což potvrdila svědkyně , Anonymizováno, . Podle znaleckého posudku měla cesta dříve nevyhovující charakter a při deštivém počasí byla nesjízdná. Cesta však byla před několika lety vyspravena a vyhovuje potřebám vlastníků nemovitostí v dané lokalitě k příjezdu motorovými vozidly a pěšímu příchodu. Její stavebně technický charakter se přitom nezměnil. Váznutí věcného břemeno je nadbytečné a bezpředmětné, žalované je nevyužívají k účelu, k němuž bylo zřízeno. V současné době věcné břemeno užívá především první žalovaná, která bez omezení vstupuje na pozemek žalobkyně, proto věcné břemeno představuje zbytečné právní zatížení pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, . Soud prvního stupně také zohlednil, že změna poměrů může spočívat i ve změně chování, jestliže se toto chování týká obsahu předmětné služebnosti, přičemž vztahy mezi účastníky jsou delší dobu mimořádně napjaté, sousedské spory jsou řešeny za asistence policie, jsou vedena přestupková řízení, z kamerového záznamu bylo zřejmé, že první žalovaná na pozemek žalobkyně vstupuje, aniž by realizovala své oprávnění z věcného břemene. Věcné břemeno, které mělo narovnat sousedské vztahy a zajistit nerušené užívání nemovitosti je nyní zdrojem vzájemných rozepří a způsobuje rozkol v sousedském soužití. Pokud soud prvního stupně porovnával újmu vzniklou oprávněnému v důsledku zrušení služebnosti s újmou, která vznikne vlastníkovi služebné věci v důsledku trvalé změny poměrů, uzavřel, že žádná újma nevznikne. Nijak se nemění hodnota nemovitostí, jejich charakter ani využitelnost. Žalované využívají věcné břemeno bezúplatně a nerušeně, tak také bylo zřízeno, a jakákoli náhrada za zrušení by proto byla v rozporu s dobrými mravy. Žalované se proti rozsudku soudu prvního stupně odvolaly a navrhly, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že návrh v plném rozsahu zamítne a přizná žalovaným právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, případně aby rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalované zdůraznily, že nedošlo k žádné kvalifikované změně poměrů oproti roku 1994, kdy ve věci rozhodoval Krajský soud v Plzni (rozsudek ze dne 15. 3. 1994, č. j. 12 Co 37/94), věcné břemeno nebylo zřizováno, nýbrž jeho existence byla posouzena jako prejudiciální otázka. Přístupová účelová komunikace je stále v témže rozměru, ve stejné povrchové úpravě. Oplocení nemovitostí a způsob osazení vrat a vrátek je rovněž ve stejném rozsahu a zcela beze změny. Naopak k přepravě (ať již paliv či stavebnin) jsou nyní užívány nákladní automobily či traktory rozměrnější, těžší, větších tonáží než tehdy. Při absenci kvalifikované změny poměrů absentuje i kvalifikovaný důvod, aby soud posoudil věc odlišným způsobem. Zcela bez opory shledávají rozhodnutí o zrušení věcného břemene bez náhrady. Argumentace ohledně nevhodného chování jedné z žalovaných vůči třetí osobě nemá v projednávané věci vůbec místo. Namítli dále, že nebyl připuštěn jako důkaz zvukový či obrazový záznam pořízený druhou žalovanou, zatímco jiný zvukový záznam, byť byl pořízen bez souhlasu prvé žalované, k důkazu proveden byl. Žalobkyně se k odvolání žalovaných vyjádřila tak, že soud prvního stupně se otázkou změny poměrů podrobně zabýval. Své poznatky čerpal především z místního šetření, výslechů svědků a ze znaleckého posudku, jež byl vypracován v řízení vedeném u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 5 C 178/88. V posudku je uvedeno, že příjezdová cesta byla „vyhovující pro minimální provoz, a to jen v první části“ (před dům č. p. , Anonymizováno, ). V následujícím úseku „byla nevyhovující a při deštivém počasí nesjízdná“. Znalec také uvedl, že by cesta, aby vyhovovala potřebám vlastníků domu č. p. , Anonymizováno, , musela být zpevněna. To se následně stalo, práce byly dokončeny v roce 2020. Tedy změna poměrů spočívá ve stavebně-technickém stavu příjezdové komunikace. Soud nad to shledal i změnu poměrů subjektivního charakteru. Tvrzení žalovaných, že se soud prvního stupně nezabýval otázkou náhrady za zrušenou služebnost, nemá v odůvodnění rozsudku opodstatnění. Navrhla proto rozsudek soudu prvního stupně potvrdit a přiznat jí náklady odvolacího řízení. Odvolání žalovaných není důvodné. V projednávané věci bylo o služebnosti (dříve věcné břemeno) ve prospěch vlastníků domu č. p. , Anonymizováno, (nyní žalovaných) na úkor vlastníků pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (nyní ve vlastnictví žalobkyně) rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Klatovech ze dne 8. 10. 1993, č. j. 5 C 178/88-110 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 3. 1994, sp. zn. 12 Co 37/94. Soudy obou stupňů tehdy shodně dospěly k závěru, že věcné břemeno chůze a jízdy ve prospěch vlastníků domu č. p. , Anonymizováno, existovalo „od nepaměti“, nejpozději došlo k vydržení práva příchodu a příjezdu v roce 1960. Předmětem řízení tak bylo posouzení, zda došlo k vydržení práva odpovídajícímu věcnému břemeni, a nikoliv jeho zřízení. Proto se tehdy odvolací soud nezabýval námitkami jiného, rovnocenného přístupu žalovaných (jejich právních předchůdců) k jejich nemovitostem, ani záměry města , adresa, , které tehdy vykonávalo správu obce. Z dokazování provedeného soudem prvního stupně, které zčásti zopakoval odvolací soud, a to katastrální mapou, protokolem z místního šetření, fotografiemi a leteckou mapou, bylo zjištěno, že žalované, ani případně jiní vlastníci domu č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, přístup ke svému domu ani na své pozemky přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, nepotřebují. Soud prvního stupně provedl ohledání na místě samém, tedy situaci na místě sám vnímal, a dospěl k závěru, že žalované se mohou dostat ke svým nemovitostem bez větších problémů. Jednak vraty (příjezd, příchod), či vrátky (příchod). Ta vedou z obecní cesty (tedy z pozemku par. č. , Anonymizováno, ). Druhá možná varianta (byť spíše pro výjimečné použití), jak se mohou žalované dostat na své pozemky, je (příjezd, příchod) ze silnice vedoucí po pozemku parc. č. , Anonymizováno, (silnice směřující na , adresa, ). Totéž platí, i pokud jde o vjezd nákladním automobilem rozměru , Anonymizováno, , pokud jde o dovoz otopu (ať už dřeva či uhlí). Vrata, která vedou z obecní cesty přímo na pozemek žalovaných, jsou široká 5,90 m. To je šíře dostatečná i pro vjezd nákladního automobilu; šíři vrat učinili účastníci při odvolacím jednání nespornou. Ze znaleckého posudku, který byl vypracován v řízení vedeném u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 5 C 178/88, vyplývá, že „šířka od vjezdových vrat k rybníku je asi 6,90, tato šířka po zpevnění je vyhovující pro nájezdový poloměr traktoru s vlekem, pro vjezd středních nákladních aut, prostor dvora před objektem č. p. , Anonymizováno, je dostatečný jako obratiště pro výše jmenovaná vozidla s částečným couváním“. Právě v tom, že žalované nyní služebnost chůze ani jízdy fakticky nepotřebují, spatřuje odvolací soud změnu poměrů. Současně ze znaleckého p