11 Co 237/2024-70 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvého stupně uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 19 739,12 Kč s úrokem z prodlení (výrok I), zamítl žalobu do částky 4 800 Kč (výrok II) a žalovanému uložil zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 4 945 Kč (výrok III). Rozhodnutí odůvodnil tím, že žalovaný jako odběratel uzavřel s žalobkyní jako dodavatelem dne 2. 8. 2021 smlouvu o odběru elektřiny na 30 měsíců. Obsahem smlouvy je smluvní pokuta 400 Kč jako měsíční násobek od přerušení nebo ukončení smlouvy do konce sjednaného období trvání smlouvy. Žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši 4 800 Kč za 12 měsíců. Odstoupila od smlouvy dne 26. 3. 2023. Soud posoudil vztah žalobkyně a žalovaného jako vztah prodávajícího a kupujícího podle § 2079 odst. 1 o. z. Ujednání o smluvní pokutě posoudil jako zneužívající ujednání dle § 1813 odst. 1, § 1814 odst. 1 písm. l) o. z., neboť sankce je nepřiměřená, a není možno k němu přihlížet dle § 1815 o. z. Vycházel přitom ze stanoviska Nejvyššího soudu (Cpjn 200/2013), který s odkazem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie k výkladu pojmu „významné nerovnováhy“ v neprospěch spotřebitele dospěl k závěru, že při placených upomínkách a sjednaných smluvních pokutách došlo jak ke zhoršení právního postavení, tak nelze rozumně očekávat, že by spotřebitel se smluvní pokutou a značnou částkou pokuty souhlasil, pokud by nešlo o formulářovou smlouvu. Ačkoli ujednání bylo uzavřeno ve smlouvě jako sankce, nelze předpokládat, že by spotřebitel uzavřel smlouvu s vysokou smluvní pokutou (400 Kč měsíčně, 4 800 Kč ročně), pokud by o smlouvě vyjednával sám a nejednalo se o smlouvu formulářovou. Odběr elektřiny žalované po uzavření smlouvy byl za cca 11 měsíců 22 016,51 Kč. Smluvní pokuta přepočtená na stejné měsíce 4 400 Kč odpovídá 20% odběru, při vztahu spotřebitel – podnikatel je to nepřípustné. Porovnání s placením záloh vychází smluvní pokuta ještě vyšší, když záloha byla 1 000 Kč měsíčně a pokuta 400 Kč měsíčně, tedy 40 %. Smluvní pokuta je sjednána, pouze pokud poruší smlouvu spotřebitel, nikoli podnikatel, což je další argument pro významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Námitka žalobkyně, že je smlouva na dobu určitou pro spotřebitele výhodnější, není důvodná, když taková smlouva dává výhody oběma stranám, jak žalované v tom, že bude mít předem známu cenu, tak žalobkyni, že bude mít zákazníka po dobu, na kterou je smlouva uzavřena. Případný argument, že je spotřebitel svobodný v tom, zda smlouvu uzavře, či nikoli, není namístě s ohledem na to, že v jednotlivých oborech podnikání postupují zpravidla smluvní partneři spotřebitelů obdobně, a proto spotřebitel, který by se rozhodl nepřistoupit na předem připravené smluvní podmínky, by odsoudil sám sebe k životu mimo běžnou společnost, bez elektřiny, plynu, využívání služeb elektronické komunikace, bankovních služeb, pojištění apod. Něco takového po spotřebiteli spravedlivě požadovat nelze. Od jeho smluvních partnerů však naopak požadovat lze, aby se ve své činnosti chovali vůči spotřebiteli poctivě.2. Proti výroku I rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, v němž namítala, že soud nezkoumal naplnění všech podmínek podle § 1813 o. z. Zákazník uzavírá smlouvu dle svých individuálních potřeb, je na něm, zda uzavře smlouvu na dobu neurčitou, či určitou. Výhodou smlouvy na dobu neurčitou je zachování flexibility zákazníka, který může smlouvu kdykoliv ukončit. Protiváhou této flexibility je vyšší cena (základní produkt Standard). V případě smlouvy na dobu určitou získá zákazník dlouhodobě výhodnější cenu energie. Aby mohla žalobkyně poskytnout zákazníkovi neměnnou cenu elektřiny na celé smluvní období, musí se zajistit proti pohybu cen energií a směnného kurzu nákupem množství energie odpovídající tzv. důvodně očekávané spotřebě zákazníka předem na celé období trvání smlouvy na velkoobchodním trhu na základě forwardových nákupů a zároveň musí uzavřít na derivátovém finančním trhu měnový swap na zajištění měnového rizika dle aktuální hodnoty směnného kurzu CZK/EUR. Tento systém nákupu umožňuje oběma stranám smlouvy dosáhnout relativní jistoty neměnné a nižší ceny. Výše fixní ceny u smlouvy na dobu určitou je stanovena vždy na základě aktuální úrovně velkoobchodních tržních cen elektřiny v době nabídky zákazníkovi na uzavření smlouvy. Pokud zákazník nedodrží sjednanou dobu trvání smlouvy na dobu určitou a předčasně ji ukončí nebo ji pro neplacení je nucena ukončit žalobkyně, zůstává na straně žalobkyně forwardově nakoupená přebytečná elektřina pro zbývající smluvní období zákazníka. Tuto energii je nutno zpětně prodat na velkoobchodním trhu za aktuální tržní ceny. Analogicky je nutné naložit i s původní transakcí na zajištění měnového rizika, která je rovněž zobchodována za směnný kurz platný v době předčasné ukončení smluvního vztahu. Pokud jsou tedy velkoobchodní tržní ceny komodity nižší v okamžiku předčasného ukončení smluvního vztahu v porovnání s dobou akceptace nabídky, vznikne žalobkyni škoda, protože nakoupený objem energie bude prodán na trhu se ztrátou. Vzhledem k tomu, že budoucí vývoj cen není předem znám, je toto riziko smluvně ošetřeno smluvní pokutou jako paušalizovanou náhradou potenciální škody. Dalšími škodami vznikajícími žalobkyni při předčasném ukončení smlouvy jsou marně vynaložené zprostředkovatelské náklady na obstarání zákazníka a uzavření smlouvy, ušlý očekávaný zisk, zvýšené náklady na vývoj a správu IT systémů, náklady personální a administrativní související s nutností řešit neoprávněná ukončení smluv ze strany zákazníků a s tím související proces změny dodavatele či odstupování od smluv žalobkyní z důvodu neoprávněných odběrů pro neplacení zákazníkem. Při vážení vzájemných práv a povinností nelze pominout také výši smluvní pokuty (400 Kč/měsíc) a výši utvrzované povinnosti představovanou zálohovými platbami 1 840 Kč/měsíc. Podle judikatury Nejvyššího soudu i smluvní pokutu převyšující několikanásobně 100 % zajištěné pohledávky ročně lze považovat za přiměřenou.3. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a násl. o. s. ř., včetně předcházejícího řízení, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.4. Předně lze konstatovat, že soud prvého stupně provedl účastníky navržené důkazy v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí ve věci. V odůvodnění rozsudku jasně vyložil ve smyslu § 157 odst. 2 o. s. ř., které skutečnosti má z provedených důkazů prokázány a o které důkazy či shodná tvrzení účastníků opřel svá skutková zjištění. Z provedených důkazů učinil správné, úplné a logické skutkové závěry, s nimiž se odvolací soud ztotožnil. Skutkový stav zjištěný soudem prvého stupně tvoří spolehlivý základ pro rozhodnutí ve věci samé a mohl z něj vycházet při rozhodování i odvolací soud. Provedení jiných důkazů či opakování důkazů provedených soudem prvého stupně k vyvrácení či zpochybnění skutkových závěrů, které soud prvého stupně učinil, účastníci v odvolacím řízení nenavrhovali. Protože skutkový stav zjištěný soudem prvého stupně se v řízení před odvolacím soudem nezměnil, odvolací soud ani nemohl dospět k odlišnému skutkovému závěru. Odvolací soud proto pro stručnost na skutkový závěr soudu prvého stupně v podrobnostech zcela odkazuje.5. Odvolací soud se však neztotožnil s právním posouzením věci soudem prvého stupně, pokud posoudil ujednání o smluvní pokutě jako zneužívající ve smyslu § 1813 a § 1815 o. z. V daném případě byla povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu za porušení povinnosti odebírat elektřinu do konce doby trvání smlouvy sjednána ve smyslu § 2048 o. z. v platně uzavřené smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny. Aby se k takovému ujednání jako zneužívajícímu ve smyslu § 1813 a § 1815 o. z. nepřihlíželo, muselo by zakládat v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Tak tomu však v posuzovaném případě není, neboť závazek žalované jako spotřebitele odebírat elektřinu po sjednanou dobu a platit za uvedené sjednané úhrady, jehož nesplnění bylo smluvní pokutou sankcionováno, je kompenzován sjednáním nižší ceny oproti smlouvám uzavíraným na dobu neurčitou. Pokud dojde k předčasnému ukončení smlouvy uzavřené s konečným odběratelem (žalovaným) v důsledku opakovaného porušování jeho platebních povinností, zůstane obchodníku s elektřinou (žalobkyni) nasmlouvané množství elektřiny nevyužito, čímž mu může vzniknout škoda. Spotřebitel má v takovém případě jistotu v souladu se smluvním ujednáním a ustanovením § 2050 o. z., že vzhledem ke sjednané smluvní pokutě již žalobkyně po něm nemůže požadovat náhradu této škody, a to ani v případě, kdy by sjednanou smluvní pokutu přesahovala. Smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý měsíc, po který není elektřina žalobkyní žalovanému ve smluveném období z příčiny na straně žalovaného (z důvodu porušení smluvních povinností) dodávána, lze považovat za přiměřenou jak škodě hrozící žalobkyni, tak utvrzenému závazku. Shora uvedené právní závěry přitom vycházejí