14 Co 251/2025-166 — Krajský soud v Plzni

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému vydat jí motocykl , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, (výrok I), uložil žalobkyni povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 24 321 Kč (výrok II) a povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení státu s tím, že o výši a splatnosti bude rozhodnuto samostatným usnesením (výrok III).2. Své rozhodnutí odůvodnil soud prvního stupně tím, že věc posoudil podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku. Žalobkyně měla prokázat nabytí držby (detence) věci žalovaným, případné prokázání o pozbytí držby bylo na žalovaném. Z provedeného dokazování, nebylo možné přijmout závěr, že by žalovaný nabyl držbu (motocyklu), a to navzdory tomu, že se motocykl nacházel do jara či léta 2024 na pozemku nebo v garáži u domu v jeho vlastnictví. Svědek , Jméno žalovaného, mladší vypověděl, že motocykl užíval výlučně on, má v držení potřebné doklady i klíče, považuje se za vlastníka. Jeho svědecká výpověď byla přitom v souladu s dalšími důkazy. Námitka žalovaného, že nebyl a není držitelem motocyklu, byla prokázána, neboť prokázal existenci držby předmětného motocyklu třetí osobou. Je proto dán nedostatek pasivní věcné legitimace. Otázkou sporné aktivní věcná legitimace se soud prvního stupně nezabýval. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. O nákladech státu rozhodl podle § 148 o. s. ř. a uložil je k zaplacení neúspěšné žalobkyni.3. Žalobkyně se proti rozsudku soudu prvního stupně odvolala. Uvedla, že motocykl byl umístěn u domu žalovaného, který jej účelově přemístil a „vytvořil tak dojem, že bych měla žalovat kohokoliv, ke komu žalovaný motocykl ukryje“. , Jméno žalovaného, mladší neměl v době, kdy byl motocykl v garáži žalovaného, v domě trvalé bydliště, nemohl s motocyklem nakládat. Závěr, že vlastnictví či držba náleží , jméno FO, mladšímu, odporují skutkovým zjištěním. V jeho svědecké výpovědi byla řada nesprávných údajů (když prohlásil, že nebyl řešen pro přestupek; když tvrdil, že měl vlastní pojistku na motocykl; když tvrdil, že ona žalovaného přemluvila, aby motocykl byl napsán na ni; když uváděl, že ona jela motocykl kupovat společně se žalovaným, aby se mohli střídat v řízení kvůli vzdálenosti; když tvrdil, že policií mu bylo sděleno, aby motocykl ponechal v garáži pana , jméno FO, , přitom to bylo v době, kdy civilní spor o vydání věci ještě nebyl zahájen). Nepravdivá jsou jeho tvrzení, že motocykl byl zakoupen z jím ušetřených peněz, i tvrzení, že jí peníze na koupi předal. Vlastnictví je nezpochybnitelně doloženo kupní smlouvou i technickým průkazem k vozidlu vedeným na její jméno. Je absurdní, aby musela podávat žalobu pokaždé, kdy žalovaný motocykl účelově přemístí. Nesprávnosti ve výpovědi svědka , Jméno žalovaného, mladšího chce vyvrátit sdělením , právnická osoba, , adresa, , odboru stavebně správního, potvrzením o platnosti občanských průkazů žalovaného a jeho syna, žádostí na , právnická osoba, , žádostí na , právnická osoba, . Popírá také tvrzení, že by neměla žádný vztah k motocyklům, neboť ten, který je předmětem řízení, nebyl jediným, který vlastnila nebo si pořídila. Zajímá se o ně dlouhodobě, což prokazuje potvrzení o účasti a vítězství v elektronické dražbě , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , konané 24. 2. 2023. Tyto předložené důkazy nejsou novými skutečnostmi, nýbrž reakcí na účelové a nepravdivé výpovědi svědků.4. Žalobkyně k dotazu soudům odvolacího soudu doplnila, že si myslí, že motocykl, jehož vydání se domáhá, „je asi stále u pana , jméno FO, “. Žila ve společné domácnosti v domě žalovaného, odkud se odstěhovala se někdy před koncem roku 2024. Bylo to ještě předtím, než motocykl zmizel. , Jméno žalovaného, mladší se odstěhoval z předmětného domu ve svých asi 18 letech, teď žije společně s přítelkyní. O motorky se [žalobkyně] zajímá delší dobu. Měla motorku v roce 2022, chtěla ji předělat, druhá byla koupena vlastně na náhradní díly. Tu druhou motorku, která je předmětem tohoto řízení, užívala, jezdila na ní na cvičišti v rámci autoškoly (žalovaný je učitelem v autoškole), a to pravidelně každý víkend. Předtím vlastnila babety, skůtr, Yamahu 250, tou jezdila na pozemku, má ji dosud. Doklady od sporné motorky včetně klíčů byly v garáži, „tam je taková polička, kde na háčku visely klíče, byla tam i helma a rukavice, pod těma helmama byly doklady“. Žalovaný, který je jejím bývalým manželem, jezdil na téhle i jiné motorce, měl , Anonymizováno, má pořád. Na sporné motorce jezdil jeho syn , Jméno žalovaného, mladší, a to od roku 2022 i na silnici. Stalo se také, že ji naboural, proto ji [žalobkyně] odstavila, aby nezpůsobil nějakou škodu. Delší dobu ta motorka byla také rozebraná, takže se na ní ani jezdit nedalo. K dotazu, kdo má doklady od motorky a klíče, uvedla „myslím si, že jsou v garáži, nevím“. Motorka zmizela někdy v srpnu roku 2024. Je pravdou, že syn žalovaného , Jméno žalovaného, mladší si kupoval motorku, ta byla ale z Německa. Ona mu pro ten účel vyměňovala peníze. Peníze na koupi motorky, která je předmětem řízení, získala zčásti (20 000 Kč) darem od otcova bratra, zbytek měla našetřený (25 000 Kč).5. Zástupce žalovaného při odvolacím jednání uvedl, že neví, kde se předmětná motorka nyní nachází, neví ani, proč byla umístěna v garáži u pana , jméno FO, , „zřejmě měl , Jméno žalovaného, mladší strach.“ K motorce se , Jméno žalovaného, mladší vždy choval jako k vlastní, měl ji ve své dispozici; spolu s přítelkyní, s níž nyní žije, jezdili na výlety; motorku měl u otce v garáži až od prosince 2024, kdy žalovaná přišla s tím, aby jí motorku vydal. Žaloba na určení vlastnického práva dosud nebyla podána.6. Odvolací soud doplnil dokazování k žalobkyní tvrzené nevěrohodnosti výpovědi svědka , Jméno žalovaného, mladšího. K tomu provedl důkaz odpovědí , právnická osoba, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , územní odbor , adresa, z 8. 10. 2025 na žádost žalobkyně. Ze zprávy plyne, že „ze spisového materiálu vedeného pod č. , Anonymizováno, nebylo zjištěno, že by některý z policistů sdělil , jméno FO, mladšímu, že si má ponechat motocykl , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, garáži do doby, než rozhodne civilní soud.“ Z odpovědi , právnická osoba, , adresa, , odbor dopravně správní z 29. 8. 2025, na žádost žalobkyně ohledně stavu řízení o přestupku vyplývá, že „řízení bylo ke dni podání vyrozumění stále vedeno. Další ústní jednání nebylo nařízeno, ani nebylo vydáno závěrečné rozhodnutí. Obviněnému , jméno FO, bylo zasláno oznámení o zahájení řízení o přestupku společně s předvoláním k nařízenému jednání na 26. 2. 2025. Tento dokument si osobně převzal 29. 1. 2025. Protože se žalobkyně z ústního jednání omluvila, byl termín zrušen. V případě nového nařízení ústního jednání byli účastníci vyrozuměni o tom, že bude jednání znovu nařízeno.“ Z žádosti žalobkyně adresované , právnická osoba, , Anonymizováno, bylo zjištěno, že se dotazovala, zda již žalovaný či , Jméno žalovaného, mladší měli ve dnech 12. až 13. 8. 2020 platný doklad totožnosti způsobilý pro zápis do registru motorových vozidel, tedy občanský průkaz, cestovní pas nebo řidičský průkaz. Na tuto žádost neobdržela odpověď, respektive tuto odpověď soudu nepředložila. Ze sdělení , právnická osoba, za dne 30. 7. 2025 vyplývá, že v registru silničních vozidel je žalobkyně zapsána jako vlastník a provozovatel vozidla [sporné motorky] od 13. 8. 2020 do nepodání zprávy. Poslední pojistná smlouva byla sjednána u , právnická osoba, . na dobu od 13. 8. 2020 do 18. 9. 2024; od této doby je vozidlo nepojištěné (č. l. 90 spisu).7. Odvolání žalobkyně není důvodné.8. Žalobkyně v posuzované věci tvrdí, že je vlastníkem motocyklu, jehož vydání se domáhá. Úkolem soudu bylo proto posoudit, zda a kdo do tvrzeného vlastnického práva zasahuje. Mohl by to být především držitel, tedy ten, kdo se k motocyklu chová jako k vlastnímu s úmyslem mít ho pro sebe, případně i ten, u koho se motocykl fakticky nachází.9. Soud prvního stupně správně neposuzoval otázku, kdo je vlastníkem motocyklu, protože to nebylo předmětem řízení. Předmětem řízení bylo vydání motocyklu, a toho se lze domáhat, jak řečeno, buď po tom, kdo s k motocyklu osobuje vlastnické právo (tzv. držitel), anebo po tom, u nějž se motocykl fakticky nachází (tzv. detentor). Jinými slovy, žaloba by měla směřovat proti osobě, která do tvrzeného vlastnického práva zasahuje. Soud prvního stupně na základě dokazování uzavřel, že žalovaný není ani jednou z těchto osob.10. Uzavřel jednak, že motocykl se nenachází u žalovaného. To nebylo ani v odvolacím řízení relevantně zpochybněno. Žalobkyně uváděla, že přesně neví, kde motorka je. V průběhu odvolacího řízení připouštěla, že je možné, že je stále v garáži u pana , jméno FO, (přirozeně to neví jistě), ten však žalován není.11. Pokud jde o otázku, kdo k motocyklu uplatňuje vlastnické právo, soud prvního stup