ECLI: ECLI:CZ:KSPL:2025:64.Co.554.2024.1 Datum: 2025-02-25 Předmět: o zaplacení 380 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2910 z. č. 89/2012 Sb."] ["peněžité plnění""znalecký posudek"]
O co šlo: o zaplacení 380 000 Kč s příslušenstvím (["§ 2910 z. č. 89/2012 Sb."])
Soud prvního stupně v záhlaví označeným rozsudkem výrokem I žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 380 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. od 16. 8. 2021 do zaplacení, výrokem IV žalobu ve zbylé částce 330 000 Kč s příslušenstvím zamítl, výrokem II žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení a výrokem III žalobkyni a žalovanému uložil, aby každý z nich zaplatil České republice-Okresnímu soudu v Tachově náhradu nákladů řízení ve výši 7 703,05 Kč.Rozhodl tím o nároku na náhradu škody ve výši 710 000 Kč s příslušenstvím, způsobené žalobkyni zničením ultralehkého letounu , jméno FO, , RZ , SPZ, , Anonymizováno, , rok výroby 1998 (dále letadlo), se kterým žalovaný dne 31. 7. 2020 havaroval. Žalobkyně nárok prokazovala závěrečnou zprávou , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále , Anonymizováno, ) č. ÚA-20/2020 ze dne 11. 11. 2020 popisující průběh letu tak, že po vzletu z letiště v , Anonymizováno, došlo ve výšce cca 100 m nad zemí k otevření průhledného krytu kabiny a při nouzovém přistání letadlo narazilo pravou polovinou křídla do kmene stromu, pak dosedlo 13 m od stromu a pilot opustil letoun bez cizí pomoci, a znaleckým posudkem ze dne 12. 7. 2021 , tituly před jménem, , jméno FO, , který porovnávací metodou stanovil obecnou cenu letadla před nehodou na 675 000 Kč bez DPH. Spolu s ní žalobkyně požadovala částku 35 000 Kč za vypracování posudku. Protože žalovaný odpovědnost za škodu odmítl a výši škody zpochybňoval znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 17. 1. 2022, podle kterého obecná cena letadla před nehodou činila 343 000 Kč bez DPH, soud prvního stupně provedl důkaz revizním znaleckým posudkem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, Ten ve znaleckém posudku ze dne 13. 12. 2023 konstatoval, že letadlo bylo v době nehody letově způsobilé, splňovalo požadavky předpisu LA 2 a v deníku letadla není záznam o závadě mechanismu zavírání kabiny. Za leteckou nehodu odpovídá pilot letadla, který byl povinen provést před vzletem kontrolu jeho technického stavu. Hodnotu letadla před nehodou znalec vyčíslil na 380 000 Kč a se znalci účastníků se shodl v tom, že zůstatková hodnota letadla po nehodě je nulová.Po právní stránce soud prvního stupně nárok žalobkyně posoudil podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) s tím, že všechny předpoklady pro odpovědnost žalovaného za škodu byly splněny. Porušení povinnosti žalovaným prokazuje znalecký posudek a závěrečná zpráva , Anonymizováno, , která má sice jen informativní charakter, jednoznačně z ní však vyplývá, že příčinou nehody byla nedůsledně provedená kontrola zavření kabiny před letem, kdy za letu došlo k jejímu otevření. Při zkoušce zavření kabiny u pilota, která byla provedena po nehodě za asistence přivolané Policie ČR, nešlo za madlo na přední části kabinu otevřít, takže systém zavírání kabiny před letem nebyl poškozen. Tvrzení žalovaného o zanedbané údržbě a servisu letadla nebylo prokázáno. K tíži žalovaného také soud prvního stupně připsal jím vyhotovený vlastnoruční záznam ze dne 23. 8. 2019, v němž popsal průběh jiného jeho letu ze dne 11. 8. 2019 z letiště v , Anonymizováno, , kdy nevěnoval pozor výškoměru, na rozdíl od předmětné události si ale tuto chybu včas uvědomil a vystoupal do povolené výšky. V zápise žalovaný přiznal, že se jednalo o jeho nepozornost a chybnou pilotáž, která se už nebude opakovat. Podle soudu prvního stupně se jedná o konstantní nedůsledné jednání žalovaného, které se při letu dne 31.7. 2020 projevilo v jeho nedostatečné kontrole uzavření kabiny letadla, která se za letu otevřela a vedla k havárii a úplnému zničení letadla. Při stanovení výše škody vyšel z revizního znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , adresa, a příčinnou souvislost mezi porušením právní povinnosti žalovaným a škodou dovodil z toho, že při jednání o smíru byl žalovaný ochoten uhradit žalobkyni částku 290 000 Kč. Žalobkyni proto přiznal částku 380 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od požadovaného dne 16.8.2021 souvisejícího s předžalobní výzvou do zaplacení. Ve zbývající částce 330 000 Kč s příslušenství včetně částky 35 000 Kč, kterou žalobkyně zaplatila znalci , tituly před jménem, , jméno FO, za vadný a nepoužitelný posudek, soud prvního stupně žalobu zamítl.O náhradě nákladů řízení mezi účastníky a vůči státu soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 148 o.s.ř. a žádnému z účastníků je nepřiznal. Odůvodnil to tím, že úspěch účastníků v řízení byl vyrovnaný, a proto oběma uložil povinnost zaplatit státu rovným dílem náklady, které vznikly zaplacením znalečného v celkové výši 15 406 Kč.Proti rozsudku se účastníci řízení včas odvolali.Žalovaný se odvolal proti výroku I a nákladovým výrokům II a III. Namítl nesprávně zjištěný skutkový stav a nesprávné právní posouzení věci soudem prvního stupně, který z jeho ochoty část nároku dovodil příčinnou souvislost mezi škodou a jeho údajným porušením právní povinnosti. On přitom se smírem souhlasil pouze při splnění dvou podmínek, a to zaplacení maximální částky 290 000 Kč za uzavření celé záležitosti a tzv. koupi klidu, a vydání vraku letadla, čímž si chtěl ověřit, zda žalobkyně bude ochotna vystavit se riziku zjištění, že v důsledku zanedbané údržby nebylo letadlo v bezvadném stavu, jak co se týká motorové jednotky, tak i mechanického zavírání překrytu kabiny. Podle znalce , tituly před jménem, , adresa, byla letová dokumentace vedena nekompletně a „neobsahovala záznamy o prováděné údržbě na letadle, která by měla být prováděna minimálně jednou za rok“. Žalobkyně ale vrak letadla odmítla vydat s tvrzením, že byl zlikvidován, žádný důkaz v podobě dokladu o ekologické likvidaci nebo o předání vraku pro potřebu výuky však nepředložila. Osud vraku tak zůstal neobjasněn, což dokládá jeho hypotézu, že žalobkyně se brání vydání kvůli riziku, že by se prokázala vada zavírání kabiny. Za takové situace mu nelze přičítat zavinění nehody jen proto, že souhlasil se smírem, což jde za hranici logiky, navíc s návrhem na smír přišla žalobkyně. Stejně tak úvaha soudu prvního stupně o jeho „nedůsledném jednání“, které dovodil ze záznamu ze dne 23. 8. 2019, je nepatřičná. V zápise popsal část pilotáže ze dne 11. 8. 2019, ale zároveň uvedl, že je to pro něj obrovské ponaučení a udělá vše pro to, aby chybu neopakoval. Toto do budoucna jím vyslovené ponaučení měl soud prvního stupně zohlednit v jeho prospěch, což neučinil. Žalovaný dále namítl, že závěrečná zpráva , Anonymizováno, má pouze informativní charakter a nemůže sloužit ke stanovení jeho viny či odpovědnosti za leteckou nehodu. Podle znalce , tituly před jménem, , adresa, šetří příčiny letecké nehody , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále , Anonymizováno, ) a zavinění Policie ČR, k čemuž ale v jeho případě nedošlo. I z nepoužitelné závěrečné zprávy , Anonymizováno, však plyne, že zkoušku překrytu kabiny po nehodě neprováděly osoby k tomu povolané, a také že výsledek zkoušky po nehodě nelze spojovat s vlastnostmi před nehodou. Žalovaný žádal, aby odvolací soud výrok I rozsudku změnil a žalobu zamítl, a aby mu přiznal náhradu nákladů řízení.Žalobkyně se odvolala proti nákladovému výroku II a III rozsudku, kde soud prvního stupně podle ní nesprávně aplikoval § 142 odst. 2 o.s.ř., místo správného § 142 odst. 3 o.s.ř. Měl jí proto přiznat plnou náhradu nákladů řízení, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku, jak plyne z usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2101/22. Stejně tak podle jeho nálezu sp. zn. III. ÚS 2389/20 platí, že „poměřovat úspěch a neúspěch v řízení nelze jen tím, jak bylo o žalobě rozhodnuto, ale je třeba zohlednit širší souvislosti a v případě, že soud bez náležitého odůvodnění nepoužije § 142 odst. 3 o.s.ř., ačkoliv ten na věc dopadá, dopustí se svévole, což je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti“. Její snahou po celou dobu řízení přitom bylo prokázat vznik nároku na náhradu škody. K určení její výše nechala vypracovat znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, znalecký posudek, který byl opatřen znaleckou doložkou. Udělal tak vše, co bylo v jejich silách, aby žalovanou částku co nejlépe specifikovala, a jestliže soud prvního stupně nechal vypracovat revizní znalecký posudek, nelze to klást k její tíži. Znalcem , tituly před jménem, , adresa, vyčíslenou škodu rovněž respektovala a jeho výslech nenavrhla. Jako v řízení úspěšné jí proto měla být přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žádala proto, aby odvolací soud nákladové výroky rozsudku změnil a přiznal jí náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů v celkové výši 293 941 Kč, a aby povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení uložil pouze žalovanému.Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalovaného navrhla potvrzení výroku I rozsudku. Podle ní se žalovaný pouze snaží oddálit nabytí právní moci rozsudku ukládajícího mu povin