13 Co 390/2025-233 — Krajský soud v Plzni

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 147 716,08 Kč s příslušenstvím (výrok I) a žalobkyni uložil zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení (výrok II).2. Žalobkyně pracovala u žalované v pracovním poměru jako prodavačka na pobočce v , adresa, . V průběhu zkušební doby žalovaná pobočku v , adresa, uzavřela a žalobkyni oznámila, že s ní bude muset ve zkušební době rozvázat pracovní poměr. Mezi stranami bylo sporným, zda žalovaná naplnila zákonnou podmínku písemné formy zrušení pracovního poměru ve zkušební době vyplývající z ust. § 66 odst. 2 zák. práce.3. Žalobkyně podala k soudu prvního stupně nejprve žalobu o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru ve zkušební době, ale následně navrhla změnu žaloby tak, že uplatňuje podle ust. § 208 zák. práce nárok na náhradu mzdy za dobu, kdy jí žalobkyně dle jejího názoru v rozporu se zákoníkem práce nepřidělovala práci s tím, že otázku, zda s ní žalobkyně rozvázala pracovní poměr ve zkušební době platně či nikoliv, si může soud posoudit jako předběžnou. Jako důvod pro změnu žaloby uvedla žalobkyně to, že její pracovní poměr, který s ní žalobkyně uzavřela na dobu určitou, mezitím skončil uplynutím doby. Tuto změnu žaloby soud prvního stupně připustil usnesením ze dne 25. 4. 2024, č. j. 5 C 187/2023-55. Podle žalobkyně nebyla písemná forma zrušení pracovního poměru dodržena proto, že žalovaná jí listinu o skončení pracovního poměru ve zkušební době zaslala pouze prostým emailem bez zaručeného elektronického podpisu.4. Oproti tomu žalovaná k okolnostem doručení uváděla, že emailem zaslala žalobkyni zrušení pracovního poměru jen proto, že to žalobkyně po ní chtěla, ale jinak jí originál zrušení pracovního poměru dne 28. 7. 2023 doručili do vlastních rukou její zaměstnanci , jméno FO, spolu s , jméno FO, , a to v místě bydliště žalobkyně. Žalobkyně měla odmítnout písemné vyhotovení zrušení pracovního poměru podepsat s tím, že již ho podepsané naskenovala žalované a zaslala emailem. Žalobkyně v řízení před soudem prvního stupně i v odvolacím řízení popírala, že by jí kdy zaměstnanci žalované doručili listinu o zrušení pracovního poměru. Její bydliště, podle toho, co tvrdila, svědkové , jméno FO, ani , jméno FO, nikdy nenavštívili. Namítala, že by po ní administrativní pracovnice žalované, svědkyně , jméno FO, , nechtěla zaslat emailem zpět podepsané zrušení pracovního poměru, pokud by předpokládala, že jí ho podepsané přivezou jmenovaní zaměstnanci žalované.5. Žalovaná poukazovala na to, že žalobkyně zprvu neměla proti skutečnosti, že s ní zrušila pracovní poměr ve zkušební době, žádné výhrady, komunikovala s ní ohledně předání zápočtového listu a dalších dokumentů, mezi účastníky byla jen dílčí kolize o doplatek nižší částky na mzdě. Až poté, kdy se žalobkyně nechala zastoupit právě v souvislosti s uvedeným sporem o nedoplatek na mzdě, začala žalobkyně tvrdit žalované, že trvá na dalším přidělování práce, a to bez ohledu na skutečnost, že mezitím již její pracovní poměr skončil uplynutím sjednané doby.6. Soud prvního stupně ve věci provedl obsáhlé dokazování. Vyslechl jednatele žalované , jméno FO, a žalobkyni jako účastnici řízení, dále vyslechl jako svědky zaměstnance žalované , jméno FO, a , jméno FO, , svědkyni , jméno FO, , která v době výslechu již u žalované nepracovala, ale v rozhodné době u ní pracovala jako administrativní pracovnice, která veškeré dokumenty týkající se sporného zrušení pracovního poměru se žalobkyní vyhotovovala. Dále vyslechl další prodavačku z provozovny v , Anonymizováno, , jméno FO, , manžela žalobkyně , jméno FO, , a tchýni žalobkyně , jméno FO, . Žalovaná předložila souhrnný výpis z SMS komunikace účastníků, z níž vyplynulo, že žalovaná žalobkyni sdělila 24. 7. 2023, že její pracovní místo končí s tím, že formality vyřídí administrativní pracovnice , jméno FO, . Následně doložila email ze dne 26. 7. 2023, v němž komunikuje svědkyně , jméno FO, s jednatelem žalované a uvádí, že připravila 2 vyhotovení zrušení pracovního poměru se žalobkyní a že je třeba, aby žalobkyně podepsala jejich převzetí do 31.7. 2023. Dne 28. 7. 2023 sdělila žalovaná žalobkyni formou SMS zprávy, že se téhož dne za ní zastaví u ní doma , jméno FO, s dokumenty ohledně zrušení jejího pracovního poměru, a vznesla dotaz, zda bude žalobkyně doma. Žalobkyně na to reagovala sdělením, že si zajede do , adresa, a že dokumenty lze poslat přes email. Nato žalobkyně sdělila žalované svou emailovou adresu. Následně byla k dispozici emailová komunikace , jméno FO, s žalobkyní z 28. 7. 2023, z níž vyplývá, že zrušení pracovního poměru podepsané jednatelem bylo naskenováno a emailem odesláno svědkyní , jméno FO, žalobkyni s tím, aby ho podepsané zaslala naskenované zpátky žalované. Svědkové , jméno FO, a , jméno FO, potvrdili, že zrušení pracovního poměru ve zkušební době doručili dne 28. 7. 2023 žalobkyni v místě bydliště, avšak ona jim odmítla písemně potvrdit převzetí.7. Po provedeném dokazování dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalovaná prokázala, že zrušení pracovního poměru zaslala žalobkyni nejenom elektronicky prostým emailem, ale také že jí ho její pověření zaměstnanci předali do vlastních rukou. Vzal za prokázané, že svědkyně , jméno FO, vyhotovila oznámení o zrušení pracovního poměru žalobkyni ve zkušební době, toto zaslala emailem 26. 7. 2023 jednateli žalované k podpisu s upozorněním, že listinu musí podepsat žalobkyně do 31. 7. 2023. Jednatel žalované dokument podepsal, orazítkoval a zanechal v deskách na stole pro , jméno FO, s pokynem, aby ho doručil žalobkyni. V této souvislosti se SMS zprávou 28. 7. 2023 jednatel žalované žalobkyně dotazoval, zda bude doma s tím, že se za , jméno FO, zastaví s dokumenty. Žalobkyně na to reagovala sdělením, že zajede do , adresa, , ale následně požádala o zaslání dokumentu emailem s tím, že zrušení pracovního poměru podepsané naskenuje a zašle zpět. Žalovaná žalobkyni vyhověla a emailem jí kopii jím podepsané a orazítkované listiny oznamující zrušení pracovního poměru ve zkušební době zaslala. Svědkové , jméno FO, a , jméno FO, potvrdili, že předmětnou listinu týkající se zrušení pracovního poměru žalobkyni předali v jejím bydlišti. Žalobkyně jim odmítla podepsat a vrátit jedno vyhotovení zrušení pracovního poměru s tím, že již dokument podepsala a zaslala žalované emailem. Svědkyně , jméno FO, rovněž potvrdila, že když ji jednatel žalované žádal, aby vyhotovila listinu o rozvázání pracovního poměru se žalobkyní, chtěl, aby bylo žalobkyni doručeno osobně přes kolegy.8. Podle soudu prvního stupně jednotlivé provedené důkazy navzájem až na zanedbatelné rozpory korespondují. Poukázal na to, že žalobkyně nejprve uváděla, že v den, kdy jí mělo být doručeno rozvázání pracovního poměru se žalobkyní, nebyla doma, posléze však ve výpovědi uvedla, že sice doma byla, ale že ji nikdo nenavštívil a nic jí nepředával. Její výpověď podpořila svědecká výpověď jejího manžela a tchýně, avšak soud prvního stupně dospěl k závěru, že věrohodnost výpovědí těchto svědků snižuje zájem žalobkyně a její rodiny na výsledku sporu. Vyložil, že sice věrohodnost účastnické výpovědi jednatele žalované také oslabuje to, že jde o účastníka řízení, avšak jeho výpověď koresponduje s výpověďmi zaměstnanců , jméno FO, , , jméno FO, i svědkyně , jméno FO, , které jsou ve shodě i s provedenými listinnými důkazy, zejména emailovou komunikací účastníků a komunikací přes SMS zprávy. Pokud pak žalobkyně odmítla jedno vyhotovení zrušení pracovního poměru podepsat a vrátit podepsané zpět žalované, samotné doručení listiny o rozvázání pracovního poměru se žalobkyní to nezpochybňuje a listinu je třeba pokládat podle ust. § 334a odst. 2 zák. práce za doručenou. Soud prvního stupně tedy uzavřel, že pracovní poměr žalobkyně u žalované byl ukončen platně a žalobkyni proto žádný nárok na náhradu mzdy nevznikl.9. Žalobkyně napadla rozsudek soudu prvního stupně v zákonné lhůtě obsáhlým odvoláním. Namítala, že výpovědi účastníků i svědků o tom, zda skutečně bylo zrušení pracovního poměru žalobkyni doručeno osobně v místě jejího bydliště, se liší podle toho, kdo dané svědky navrhl. Má zato, že danou skutečnost soud prvního stupně nedostatečně zohlednil. Podle žalobkyně výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, se sice v klíčových otázkách shodují, ale žalobkyně má za to, že jsou v rozporu s výpovědí svědkyně , jméno FO, . To si žalobkyně vykládá tak, že svědkové , jméno FO, a , jméno FO, byli v době výpovědi stále zaměstnanci žalované, avšak svědkyně , jméno FO, již v té době nikoliv. Podle žalobkyně mohli být svědkové , jméno FO, a , jméno FO, motivováni snahou vypovídat ve prospěch žalované. Výpověď svědkyně , jméno FO, podle žalobkyně potvrzuje její verzi, kterou potvrdily i výpovědi jejího manžela a tchýně, a to, že rozvázání pracovního poměru bylo doručeno žalobkyni pouze emailem a že ji 28. 7. 2023 v místě bydliště nikdo ze zaměstnanců žalované nenavštívil. Dále žalobkyně vytýkala soud