14 Co 268/2025-499 — Krajský soud v Plzni

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 16 557 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % od 1. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), žalobu o zaplacení částky 147 956,22 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok II). Žalobci uložil povinnost zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám její zástupkyně náklady řízení ve výši 215 283,20 Kč (výrok III) a povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever náklady ve výši 1 109,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV), žalované uložil povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu Plzeň-sever náklady 123,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V). Ve vztahu k dalším nákladům znalečného (placeným státem) uložil účastníkům povinnost zaplatit je České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever, a to žalobci v rozsahu 71 % (výrok VI) a žalované v rozsahu 29 % těchto nákladů (výrok VII) s tím, že o jejich přesné výši a lhůtě splatnosti bude rozhodnuto samostatným usnesením.2. Své rozhodnutí odůvodnil soud prvního stupně v části týkající se tvrzeného poškození stěn a omítek takto: Bylo nesporné, že žalovaná z kuchyně odstěhovala tři stojné skříňky, závěsnou skříňku se skleněnými podélnými okny nad dřezem a dvě poličky. Při jejich stěhování nedošlo k poškození stěn, a to ani neodbornou demontáží (potvrdil svědek , jméno FO, , otec žalované). Byl tudíž prokázán jiný skutkový stav, než žalobce tvrdil. Byly stěhovány (18. 1. 2021) malé skříňky, šaty, knihy, tudíž není logické, aby došlo k žalobcem tvrzenému poškození. Bylo prokázáno, že již v minulosti docházelo k odpadávání omítky (povrchová úprava na OSB deskách). U tvrzeného poškození stropu a stěn chodby žalobce neprokázal, že je způsobila svým jednáním žalovaná, proto žalobu zamítl pro neunesení důkazního břemene.3. Soud prvního stupně k tvrzenému poškození topného systému: Bylo sice prokázáno, že po odchodu žalované z domu v měsících leden a únor 2021 byla vypnutá elektřina, nebylo však prokázáno, že by v důsledku toho došlo k poškození topného systému a kotle. Kotel měl vady ještě před rozhodným obdobím, zejména docházelo k úniku vody z topného systému, což ovlivňovalo funkčnost kotle (potvrdila svědkyně , jméno FO, ). Tvrzená nefunkčnost systému je také zpochybňována naměřenými hodnotami spotřeby plynu v rozhodném období. Příčinnou souvislost mezi vypnutou elektřinou a poničením topného systému včetně kotle žalobce neprokázal, proto i této části soud žalobu pro neunesení důkazního břemene zamítl.4. Soud prvního stupně k tvrzenému poškození domovní čističky odpadních vod (dále i jen „čistička“, či „DČOV“): Nebylo prokázáno, že by nefunkčnost čističky byla zapříčiněna jednáním žalované – přerušením přívodu elektřiny, jak žalobce tvrdil. V průběhu sporu však vyšlo najevo, že jednání žalované spočívající v odpojení funkčního dmychadla, zapříčinilo nefunkčnost čistírny, tedy vznik škody. Žalovaná sice uvedla, že čistička nebyla funkční již na jaře 2020, avšak tuto obranu v řízení uplatnila teprve poté, kdy soud předestřel účastníkům svůj předběžný názor. Proto je obrana účelová, uplatněná po uplynutí koncentrační lhůty, a to pouze v reakci na vývoj důkazní situace. O výši vzniklé škody rozhodl soud prvního stupně podle znaleckého posudku znalce , právnická osoba, Škoda představuje náklady na (znovu)zprovoznění čističky 9 800 Kč a náklady na odvoz fekálním vozem ve výši 5 000 Kč (průměr znalcem stanoveného rozpětí) a daň z přidané hodnoty.5. Soud prvního stupně k tvrzenému poškození vjezdových vrat: Soud vzal za prokázané, že vrata seřizoval otec žalované a nefungují již pět let. Byť mezi svědky byl určitý rozpor ohledně fungování (či nefungování) vrat, soud se těmito rozpory nezabýval proto, že žalobce nenavrhl žádný důkaz k prokázání tvrzení, že žalovaná „odstranila kryt motoru vjezdových vrat a vyzkratovala ho zalitím vodou“, jak tvrdil. Tedy neunesl důkazní břemeno ve vztahu k tvrzenému jednání žalované, v jehož příčinné souvislosti mělo podle jeho tvrzení k poškození vrat dojít.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 2 o. s. ř., protože žalovaná měla pouze částečný úspěch, a proto jí byla přiznána náhrada nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem, tedy ve výši 80 % jí účelně vynaložených nákladů, přičemž o jejich výši rozhodl podle advokátního tarifu. O nákladech státu rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Částku vyplaceného svědčeného rozdělil podle míry úspěchu, tedy žalobci uložil zaplatit 90 % a žalované 10 %. U znalečného stanovil soud prvního stupně míru úspěchu zvlášť, neboť znalecký posudek byl vypracován pouze v souvislosti s tvrzeným poškozením DČOV. Proto uložil žalobci zaplatit 71 % nákladů, když v tomto rozsahu byl neúspěšný, ve zbývající části uložil náklady zaplatit žalované (29 %); v obou případech s tím, že o nich bude rozhodnuto dodatečně, neboť jejich konkrétní výši v daném okamžiku soud prvního stupně ještě neznal.7. Žalobce se proti rozsudku – s výjimkou výroku I – odvolal. Tvrzení žalované o nevyhovujícím stavu domu je nevěrohodné při úvaze, že dům obývali účastníci trvale, a to společně se dvěma (dříve nezletilými) dětmi. Poškození stěn domu nešetrným odstěhováním vybavení žalovanou prokázal. Soud odmítl písemné potvrzení souseda , adresa, , který viděl stěhování různých věcí z domu během vánočních svátků roku 2020, včetně Štědrého dne, a to s argumentací, že žalovaná předložila fotografie kuchyně domu pořízené v časných ranních hodinách 24. 12. 2020, kde již digestoř a vestavěná trouba zachyceny nejsou. To však nevylučuje, že žalovaná tyto předměty předtím z kuchyně odstranila. Vycházel z výslechu svědka , jméno FO, , jehož vztah k žalované (otec) vylučuje svědkovu nezaujatost. Navíc svědek vypovídal velmi podrobně ohledně například poliček, ale nebyl schopen si vybavit správně ani rok stěhování. Svědci navržení žalovanou uvedli, že stěhovali nábytek z horního patra, přičemž vzhledem k tomu, že se stěhovaly větší kusy nábytku, bylo poškození chodby potvrzeno i jimi. „Žalovaná nechala násilně vytrhat přinejmenším kuchyňskou sestavu IKEA, zabudované prvky, digestoř, osvětlovací tělesa a poličky, čímž byly poškozeny vnitřní stěny domu. Při úmyslném, nešetrném narážení stěhovacích předmětů o stěny a strop chodby a schodiště, způsobenými otřesy zavinila opadání omítky a stropu chodby, v podkroví a schodiště.“ Závěry soudu prvního stupně, vztahující se k poškození topného systému, jsou opřeny o závěr, že kotel měl technické potíže v roce 2021 a dále z potvrzení o spotřebě plynu v počátku toho roku. Tyto závěry se však navzájem popírají. Buď byl kotel nefunkční, anebo byl funkční při nezměněné spotřebě plynu. Jednání žalované potvrdili rovněž svědci , jméno FO, a , jméno FO, . Žalovanou tvrzená nefunkčnost venkovního čidla nemá žádnou spojitost s funkcí kotle. Náhradu škody na DČOV přiznal soud prvního stupně nesprávně, protože nehodnotil další náklady spojené s obnovením její funkčnosti. Znalec hodnotil pouze náklady na výměnu dmychadla; do kalkulace nezahrnul vedlejší náklady spojené s jeho výměnou (zejména cestovné techniků), náklady spojené se znovu zprovozněním čistírny (vyčerpání, vývoz fekálií, doplnění vody a aktivního kalu). Žalobce navrhl přiznat tyto náklady úvahou soudu, a to s využitím nabídkového rozpočtu dodavatele , jméno FO, . Podle něj v roce 2021 byla cena zprovoznění domácí čistírny odpadních vod 18 630 Kč bez DPH. V případě topného systému soud prvního stupně nezaujal stanovisko ke skutečnosti, že žalovaná nejméně ve dnech 26., 27., 29. a 30. 1. 2020, 1. a 3. února 2021 vypínala v době nízkých venkovních teplot přívod elektřiny do domu, který byl vytápěn plynovým kotlem. To bylo prokázáno jak fotografickou dokumentací, tak výslechem svědka , jméno FO, . Ke škodě na pojezdových vratech žalobce namítá, že svůj závěr soud prvního stupně učinil, aniž by vyslechl svědka , jméno FO, .8. Žalovaná se rovněž proti rozsudku soudu prvního stupně odvolala, a to proti výroku I. V řízení prokázala, že DČOV byla nefunkční již v únoru 2020, přitom tvrzení o nefunkčním dmychadle uvedla již 12. 9. 2022, nikoliv až po koncentraci řízení v návaznosti na vyslovený předběžný právní názor soudu. K úhynu bakterií došlo tím, že jí žalobce zamezil užívání domu, čímž přerušil dodávku živin pro bakterie. Proto příčinou nefunkčního stavu byla nečinnost majitele (žalobce) a absence řádné obsluhy a údržby. Pro závěr, že na čističce byla způsobena škoda, musel žalobce nejprve prokázat, že čistička byla v minulosti funkční, což se nestalo. Žalovaná již před zadáním znaleckého posudku navrhovala, aby znalec posoudil, zda čistička byla v minulosti funkční. To však znalec nezkoumal, stejně tak neověřil skutečný stav dmychadla. To je však samostatným zařízením, přičemž pro zajištění okysličování mohlo být využito i jiné zařízení (například kompresor). I znalec uvedl, že čistička přestane fungovat v důsledku pouhého neprovozování. Na otázku, zda by čističk