61 Co 255/2025-287 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 227 327,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 12. 12. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), žalobu co do částky 97 425,80 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 12. 12. 2019 do zaplacení zamítl (výrok II), žalovanému uložil zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 134 653,64 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III), žalovanému uložil zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Sokolově soudní poplatek ve výši 2 832,76 Kč do sedmi dnů od právní moci rozsudku (výrok IV) a žalobci uložil povinnost uhradit žalovanému částku 7 500 Kč na nákladech za zpracování znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 30. 6. 2022 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok V).2. Rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil tím, že žalobce ve svém bydlišti , adresa, , utrpěl úraz při vystupování z výtahu. Výtah, byť jeho definice s výjimkou vyhlášky č. 100/1995 Sb., v níž je definován jako dopravní zařízení, není nikde výslovně stanovena, lze považovat podle odborné literatury za dopravní prostředek z kategorie zdvihadel užívaný jako zdvihací zařízení pro dopravu osob nebo nákladů svislým nebo šikmým směrem po pevné dráze. V projednávaném případě byl výtah určen pro dopravu osob svislým směrem, a i s ohledem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, například rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 1559/2025 ze dne 23. 1. 2028 jej soud posoudil jako dopravní prostředek. Dle § 2927 odst. 1 o. z. je za škodu vyvolanou zvláštním provozem dopravního prostředku odpovědný provozovatel dopravy, provozovatelem výtahu je žalovaný, když provozovatele dopravního prostředku nelze ztotožňovat s vlastníkem dopravního prostředku. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1559/2005 ze dne 23. 1. 2008 platí, že provozovatelem výtahu může být osoba odlišná od vlastníka výtahu, pokud má k užívání právní i faktický stav. Žalovaný se řídí vzorovými stanovami, dle kterých je předmětem činnosti společenství, správa, provoz a opravy společných částí domu. Správou domu se rozumí (čl. III vzorových stanov) mj. i zajišťování provozu a údržby společných částí domu, včetně revizí a oprav výtahu. Žalovanému bylo tedy stanovami svěřeno zajišťování provozu výtahu.3. Ohledně tvrzeného úrazového děje (výtah nedojel do požadované stanice, zastavil cca půl metru pod úrovní 8. podlaží, dveře výtahu se otevřely, žalobce chtěl vystoupit, narazil na překážku v oblasti kolen a upadl) svědkyně , jméno FO, (sousedka žalobce) uvedla, že po zastavení výtahu se vytvořil schod cca 50 cm, svědek , jméno FO, (soused žalobce) však tvrdil, že schod byl ve výšce 10 – 15 cm, svědek sám po úraze žalobce tímto výtahem odjel do přízemního podlaží. Dále svědek , jméno FO, (pracovník společnosti , právnická osoba, ., firma, která poskytuje servis výtahu) uvedl, že zastavovací pásmo činí zhruba 20 cm, nejedná se o poruchový stav, v tomto případě je možno výtahové dveře otevřít, pokud výtah zastaví mimo zastavovací pásmo, nelze dveře otevřít. To potvrdil i soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že není možné otevřít výtahové dveře, pokud se kabina nachází mimo odjišťovací pásmo, a to ani při vyložení enormního násilí. Soud proto vyšel z kategorického závěru znalce, podle kterého nerovnost („schod“) mohla činit maximálně 20 cm a žalobci se tak nepodařila prokázat přesná hloubka zastavení výtahové klece pod nástupištěm. Přesto soud prvního stupně uvěřil žalobci, že vnímal tuto hloubku jako mimořádnou, a bylo prokázáno, že v souvislosti s tím došlo k úrazu žalobce. V případě odpovědnosti dle § 2927 o. z. se jedná o objektivní odpovědnost. Výtah byl prokazatelně v provozu, příčinná souvislost mezi zvláštní povahou provozu a vznikem škody je dána. K uplatnění liberačního důvodu dle § 2927 odst. 2 o. z. rovněž nedošlo, když za okolnost, jež nemá původ v provozu, lze považovat selhání při činnosti osob použitých v provozu, nedostatky či vady materiálu, technický stav dopravního prostředku. V projednávané věci byla škoda vyvolána okolností mající původ v provozu, sice technickým stavem výtahu, který i přes prováděné pravidelné kontroly nemá vnitřní klecové dveře a prokazatelně opakovaně zastavoval nad či pod úrovní nástupiště, což stěžuje vystupování a nastupování obyvatelům domu. Ve výtahu se přitom nenachází žádná výstražná cedule upozorňující na možnost klopýtnutí. K vyloučení příčinné souvislosti z důvodu 100% zavinění na straně žalobce nemohlo dojít. Nebýt zastavení výtahu pod úrovní nástupiště, k úrazu žalobce by nedošlo. Žalobce sice nevěnoval vystupování z výtahu dostatečnou pozornost, což však vedlo pouze ke snížení náhrady škody, kdy soud prvního stupně shledal spoluzavinění na straně žalobce, který sám uvedl, že nesledoval, kam našlapuje při výstupu z výtahu a nepočínal si tak s dostatečnou opatrností. Z tohoto důvodu odpovědnost provozovatele dopravního prostředku byla snížena o jednu třetinu. Nároky žalobce na náhradu nemajetkové újmy určil znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ve znaleckém posudku ze dne 25. 11. 2018, jímž náhrada nemajetkové újmy za vytrpěnou bolest a ztrátu společenského uplatnění dle § 2985 o. z. byla stanovena znalcem částkou 304 671 Kč, přičemž závěry znalce žalovaný nezpochybňoval. Dále byla žalobci přiznána náhrada na ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti dle § 2962 o. z. v částce 11 682 Kč, která byla uplatněna žalobou, byť dle soudu prvního stupně měl žalobce nárok na částku vyšší. Tyto částky pak byly poníženy z důvodu spoluzavinění žalobce v rozsahu 30 % a s ohledem na částečný úspěch žalobce bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. také o náhradě nákladů řízení.4. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání a s odkazem na § 1194 o. z. namítá, že společenství vlastníků nesmí podnikat, přitom provozovatelem dopravního prostředku je ten, kdo provozuje dopravu (§ 2927 o. z.), ale společenství vlastníků jednotek není provozovatelem dopravy. Při řešení pro řízení základní procesní otázky pasivní legitimace žalovaného je možno použít toliko ustanovení § 2930 o. z. – nelze-li provozovatele určit, platí, že jím je vlastník dopravního prostředku, kterým jsou všichni spoluvlastníci domu, tedy i sám žalobce. Žalobce jel tedy vlastním výtahem a ostatní spoluvlastníci nemohou odpovídat za škodu, kterou při provozu výtahu utrpěl. Nyní žaluje společenství vlastníků, tedy v širším slova smyslu opět sám sebe o náhradu škody. S hodnocením nalézacího soudu, že úraz žalobce vznikl v příčinné souvislosti s provozem výtahu, lze zdánlivě s jistou mírou obecnosti s odkazem na soudem citovanou judikaturu (2 Cz 19/77) souhlasit, avšak v tomto případě došlo k uzavření smlouvy o poskytnutí přepravní služby (osobní přepravy) se závěrem, že vystupování z vagonu je ještě součástí přepravy. Tento vztah smluvní, dokonce za úplatu s komerčním provozovatelem osobní dopravy, se významně liší od posuzovaného případu, kdy výtah použil k jeho provozu jeho vlastník. Pokud není společenství vlastníků jednotek provozovatelem výtahu a nikdo neuzavřel s žalobcem smlouvu o přepravě, pak se při použití tohoto dopravního zařízení žalobcem nemohlo jednat o provoz dopravního prostředku krytého ustanovením o zvláštní odpovědnosti provozovatele. K takové situaci by došlo jen tehdy, pokud by škodu utrpěla „třetí osoba“ odlišná od vlastníka domu – typicky návštěva. S nalézacím soudem stanovenou hodnotou spoluzavinění poškozeného žalovaný nesouhlasí, když soud nevysvětlil, jak dospěl právě k třetinové spoluvině poškozeného, přitom žalovaný je toho názoru, že jeho právní závěr, že poškozený – žalobce za škodu odpovídá zcela, byl v řízení provedenými důkazy prokázán. V žalobě i v účastnické výpovědi žalobce sám uvedl, že vystupoval zády ke dveřím a nedíval se, kam šlape, uváděl nepravdu o výši „schodu“ mezi podlahou výtahu a podlahou domu. Pokud soud prvního stupně argumentuje použitím tzv. vzorových stanov, žalovaný má v rejstříku společenství založeny vlastní stanovy schválené vlastníky domu v roce 2002, upravené v roce 2010 a naposledy novelizované rozhodnutím vlastníků v roce 2023. Judikát Nejvyššího soudu (25 Cdo 1559/2022), že provozovatelem výtahu může být osoba odlišná od vlastníka výtahu, řeší neoprávněné použití stavebního nákladního výtahu poškozeným, který si byl vědom, že jedná protiprávně, judikát primárně míří na příliš benevolentně stanovenou míru spoluzavinění poškozeného, jednalo se o situaci, kdy provozovatel výtahu zprovoznil nefunkční nákladní výtah za účelem provádění rekonstrukce domu a byl proto v době rekonstrukce považovaný za jeho provozovatele, ale judikát nelze bez dalšího použít k argumentaci, že společenství vlastníků jednotek je provozovatelem výtahu. S ohledem na § 1194 odst. 2 o. z. by za případnou náhradu škody ručili všichni spoluvlastníci v poměru spoluvlastnických podílů a v praxi