64 Co 703/2024-1464 — Krajský soud v Plzni

Soud prvního stupně rozsudkem označeným v záhlaví přikázal ze zaniklého společného jmění účastníků (dále SJM) do vlastnictví žalovaného ve výroku I specifikované movité věcia) v domě č.p. , adresa, v celkové hodnotě 60 000 Kč (na které se účastníci shodli),b) na chatě č. ev. , Anonymizováno, na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, zapsanému na LV č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, , Anonymizováno, v celkové hodnotě 6 000 Kč ac) ve dvou srubech, které jsou součástí pozemku p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, zapsaných na LV č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, v celkové hodnotě 79 530 Kč, a dáled) poníka jménem , Anonymizováno, v hodnotě 9 000 Kče) obchodní podíl ve společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, v hodnotě 868 000 Kčf) zůstatek na účtu č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, . na jméno žalovaného ve výši 528,11 Kčg) zůstatek ze smlouvy č. , hodnota, o životním pojištění , Anonymizováno, u , právnická osoba, ve výši 11 484 Kčh) zůstatek ze smlouvy č. , hodnota, o penzijním připojištění , Anonymizováno, , Anonymizováno, s. ve výši 14 400 Kči) věcné břemeno práva doživotního užívání rekreační chaty č. e. , Anonymizováno, na pozemku p. č. , hodnota, , k. ú. a obec , adresa, , včetně příslušenství a souvisejících staveb, zřízené smlouvou z 8. 10. 2013 ve prospěch žalovaného a zapsané na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a k. ú. , adresa, , Anonymizováno, u , právnická osoba, , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále rekreační chata), v hodnotě 779 565 Kča výrokem II pohledávku ve výši 1 600 100 Kč za otcem žalovaného , Jméno žalovaného, , nar. , datum, , bytem , adresa, . Do vlastnictví žalobkyně přikázal výrokem IV zůstatek na účtu č. , č. účtu, u , právnická osoba, . na jméno žalobkyně ve výši 1 208 Kč. Výrokem III oběma účastníkům rovným dílem přikázal pohledávku ve výši 1 277 940 Kč za jejich dětmi , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, a , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, . Výrokem V žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku 1 277 747 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku. Výrokem VI rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky tak, že je žádnému z nich nepřiznal a výrokem VII a VIII účastníkům uložil povinnost zaplatit ČR – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , Anonymizováno, náklady řízení, a to žalobkyni ve výši 14 587,50 Kč a žalovanému ve výši 21 775 Kč, do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.Tímto rozsudkem soud prvního stupně podruhé rozhodl o vypořádání SJM účastníků poté, co jeho první rozsudek z 8.4.2022, č. j. 4 C 130/2016-1013 Krajský soud v Plzni usnesením z 27.9.2022, č.j. 64 Co 210/2022-1063 zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení s pokynem, jak má nadále postupovat. Uložil mu zařadit do SJM a vypořádat věcné břemeno práva doživotního užívání rekreační chaty zřízené ve prospěch žalovaného v souvislosti s darovací smlouvou, na základě které žalovaný rekreační chatu s pozemkem daroval dětem účastníků, a pohledávku za dětmi představující hodnotu dvou srubů vybudovaných na jejich pozemku účastníky v roce 2014. Soud prvního stupně postupoval v intencích těchto pokynů (jak se později ukázalo nesprávných) a po doplnění dokazování znaleckým posudkem k ocenění věcného břemene doživotního užívání rekreační chaty žalovaným a pohledávky za dětmi rozhodl nyní přezkoumávaným rozsudkem. Ten pak byl rozsudkem Krajského soudu v Plzni z 25. 3. 2025, č. j. 64 Co 703/2024-1376 již jako věcně správný potvrzen.Na základě dovolání žalovaného Nejvyšší soud rozsudkem z 25. 8. 2025, č.j. 22 Cdo 1914/2025-1420 rozsudek Krajského soudu v Plzni z 25. 3. 2025, č. j. 64 Co 703/2024-1376 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Ve shodě se žalovaným a s odkazem na svoji ustálenou rozhodovací praxi a zásadu vigilantibus iura scripta sunt (práva bdělých jsou chráněna), kterou se žalobkyně neřídila, dovolací soud konstatoval, že věcné břemeno práva doživotního užívání rekreační chaty žalovaným v hodnotě 779 565 Kč a pohledávku za dětmi účastníků ve výši 1 277 940 Kč za vybudované sruby nelze vypořádat z důvodu jejich neuplatnění k vypořádání žalobkyní do tří let od zániku manželství. To, že již nelze vypořádat určitou součást SJM, tedy v tomto případě rekreační chatu a sruby, jak žalobkyně žádala, není podle dovolacího soudu důvodem, aby místo nich byl do vypořádání zahrnut jiný nárok, a to ani tehdy, má-li souvislost s původně uplatněným nárokem.Žalovaným uplatněný dovolací důvod spočívající v zahrnutí pohledávky ve výši 1 600 100 Kč za jeho rodiči, dnes již jen za otcem, do vypořádání SJM z důvodu investic účastníků do domu rodičů na adrese , adresa, , a její přikázání žalovanému, dovolací soud shledal důvodným částečně. Odmítl námitku žalovaného zpochybňujícího výši pohledávky tím, že odvolací soud se nezabýval celým obdobím, po které účastníci v domě jeho rodičů bydleli, a že nezohlednil výši investic účastníků do domu. Vysvětlil, že odvolací soud se celým obdobím, po které účastníci v domě bydleli, zabýval, jen v období od počátku 90. let do roku 2007 považoval prospěch účastníků z bezúplatného bydlení a prospěch vlastníků domu za stejný. Za souladné s jeho judikaturou označil rovněž ocenění zhodnocení domu v čase bez ohledu na výši investic účastníků do domu. Jako oprávněnou však dovolací soud shledal námitku žalovaného, že pohledávka za otcem byla přikázána jen jemu. Odkázal na jeho rozsudek z 22. 9. 2020, sp. zn. 22 Cdo 2068/2019, ve kterém zdůraznil, že „při vypořádání společných pohledávek za třetími osobami by soudy měly jako východisko zvažovat přikázání pohledávky oběma bývalým manželům rovným dílem, čímž budou zatíženi oba bývalí manželé a eliminují se tím rizika spojená s obtížnou či problematickou vymahatelností pohledávky, za kterou je třeba považovat i pohledávku promlčenou“. Přikázat pohledávku za třetí osobou jen jednomu z manželů lze přitom jen v případě, že k tomu budou dány důvody. Pokud ale oba soudy nižších stupňů za tyto důvody, pro které pohledávku za otcem přikázaly pouze žalovanému, považovaly to, že žalovaný se vzdal v dědickém řízení podílu po matce, že spolu s jeho otcem a synem, který v současné době bydlí v domě s manželkou, a jemuž otec žalovaného dům daroval, jednají ve zjevné shodě a žalobkyni z rozhodování o majetku v SJM vyloučili, nebylo dovolacímu soudu jasné, jakou to mělo hrát roli při přikázání pohledávky pouze žalovanému. Poukázal na to, že vznik pohledávky je spojen s obdobím společného soužití účastníků a vynakládání společných prostředků do domu rodičů žalovaného, a skutečnost, že žalovaný a jeho rodinní příslušníci žalobkyni vyloučili z rozhodování o majetku v SJM, byla v řízení významná pouze v rámci darování srubů žalovaným dětem, proti němuž se žalobkyně neúspěšně bránila námitkou relativní neplatnosti. Ve vztahu k pohledávce za otcem však takové jednání žalovaného nebylo zjištěno a investice do rekonstrukce domu byly prováděny zjevně se souhlasem žalobkyně, která v domě od roku 1989 až do srpna 2015 bydlela. Dovolací soud proto uložil odvolacímu soudu, aby se touto námitkou žalovaného opětovně zabýval a rovněž ozřejmil jím v rozsudku uvedený názor, že pohledávka za otcem „jednoznačně není promlčena“.Po vrácení věci k dalšímu řízení odvolací soud znovu přezkoumal v záhlaví označený rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které mu předcházelo, a to podle § 212 a § 212a o. s. ř. a závazného právního názoru dovolacího soudu. Stejně jako po celou dobu řízení vycházel ze zjištění, že manželství účastníků uzavřené , datum, bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Plzeň-jih z 20. 4. 2016, sp. zn. 8 C 25/2016, který nabyl právní moci dne 19. 5. 2016, a že z manželství se narodily dvě dnes již zletilé děti, a to dcera , jméno FO, , nar. , datum, a syn , jméno FO, , nar. , datum, . Vzhledem k právnímu názoru dovolacího soudu, že v tomto řízení nelze vypořádat věcné břemeno spočívající v doživotním užívání rekreační chaty žalovaným v hodnotě 779 565 Kč a ani pohledávku za dětmi účastníků ve výši 1 277 940 Kč, neboť je žalobkyně neuplatnila k vypořádání ve tříleté lhůtě od zániku SJM, se již těmito položkami nezabýval.Žalobkyně navrhla doplnit dokazování o zjištění současné tržní hodnoty obchodního podílu žalovaného ve společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , který znalkyně z oboru ekonomika – ceny a odhady, odvětví oceňování podniků a jejich částí, oceňování majetkových účastí a obchodních podílů , tituly před jménem, , jméno FO, ve znaleckém posudku č. 6/2017 z 19. 9. 2017 ocenila ke dni zániku SJM částkou 868 000 Kč.Podle § 740 o. z. může každý z manželů navrhnout, aby o vypořádání SJM rozhodl soud, pokud se o vypořádání nedohodnou sami. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.Zmíněným stavem, podle kterého soud na návrh jednoho z (bývalých) manželů rozhoduje o vypořádání SJM, se rozumí rozsah součástí SJM, tedy co do něj spadá