29 Co 6/2025-126 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. rozhodl, že se zamítá žaloba v části, v níž se žalobce domáhal zrušení spoluvlastnictví k nemovité věci – stavbě č. p. , Anonymizováno, v části obce , adresa, , která je postavena na pozemku parc. č. , hodnota, , zapsané na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , jméno FO, , obec , jméno FO, (dále jen stavba), mezi žalobcem a prvním žalovaným a druhou žalovanou, a nařízení prodeje této nemovité věci v dražbě, kdy výtěžek z prodeje by byl rozdělen mezi žalobce a prvního žalovaného a druhou žalovanou podle výše jejich spoluvlastnických podílů. Výrokem II., že se rovněž zamítá v části, v níž se žalobce eventuálně domáhal zrušení spoluvlastnictví k nemovité věci – stavbě č. p. , Anonymizováno, v části obce , adresa, ., která je postavena na pozemku parc. č. , hodnota, , zapsané na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , jméno FO, , obec , jméno FO, , mezi žalobcem a prvním žalovaným a druhou žalovanou, a přikázání této nemovitosti do společného jmění manželů prvního žalovaného a druhé žalované za přiměřenou náhradu ve výši stanovené soudem. Výrokem III, že se žaloba zamítá v části, v níž se žalobce domáhal zrušení spoluvlastnictví k nemovitým věcem – pozemku parc. č. , hodnota, , pozemku parc. č. , hodnota, a pozemku parc. č. , hodnota, , zapsaným na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , jméno FO, , obec , jméno FO, (dále jen pozemky), mezi žalobcem a třetí žalovanou, a nařízení prodeje těchto nemovitých věcí v dražbě, kdy výtěžek z prodeje by byl rozdělen mezi žalobce a třetí žalovanou podle výše jejich spoluvlastnických podílů. Výrokem IV., že se rovněž zamítá v části, v níž se žalobce eventuálně domáhal zrušení spoluvlastnictví k nemovitým věcem – pozemku parc. č. , hodnota, , pozemku parc. č. , hodnota, a pozemku parc. č. , hodnota, , zapsaným na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , jméno FO, , obec , jméno FO, , mezi žalobcem a třetí žalovanou a přikázání těchto nemovitostí do výlučného vlastnictví třetí žalované za přiměřenou náhradu ve výši stanovené soudem. Žalobce je povinen nahradit prvnímu žalovanému a druhé žalované náklady řízení ve výši , částka, , k rukám jejich právního zástupce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem V., že žalobce je povinen nahradit třetí žalované náklady řízení ve výši , částka, , k rukám jejího zástupce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem VI., že návrh žalovaných na přerušení řízení a návrh třetí žalované na vyloučení vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům uvedeným ve výroku III. tohoto rozsudku k samostatnému řízení se zamítá.2. Rozhodnutí okresního soudu bylo odůvodněno tak, že se žalobkyně se žalobou domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ve výroku I. a III. rozsudku označených nemovitostí (dále jen „předmětné nemovitosti“). Navrhla, aby byl nařízen prodej těchto nemovitých věcí v dražbě, pokud nebudou přikázány do vlastnictví žalovaných spoluvlastníků s uložením povinnosti zaplatit vypořádací podíl. Okresní soud po provedeném dokazování shledal prokázaným podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných 1) a 2) ke stavbě a spoluvlastnictví žalobkyně a žalované 3) k pozemkům. Vyšel z toho, že účastníci učinili nesporným, že nemovitosti nelze reálně rozdělit. Jedná se o rodinný dům se zahradou. Žalobce ani žalovaná 3) o nemovitosti nemají zájem. O převzetí spoluvlastnických podílů na nemovitostech mají zájem pouze žalovaný 1) a žalovaná 2), kteří jsou ochotni tyto nabýt do společného jmění manželů a vyplatit žalobci, případně žalované 3) vypořádací podíl. Všichni účastníci pak v průběhu řízení deklarovali ochotu k uzavření dohody či soudního smíru. V řízení bylo prokázáno a mezi účastníky je rovněž nesporným, že proti žalobci je vedena exekuce, kdy exekučním příkazem vydaným dne , datum, pod č. j. , spisová značka, soudním exekutorem , tituly před jménem, Jaroslavem Kocincem, , tituly za jménem, , Exekutorský úřad , adresa, , byl nařízen prodej spoluvlastnického podílu žalobce na předmětných pozemcích. Tímto exekučním příkazem zároveň bylo žalobkyni zakázáno se spoluvlastnickým podílem nakládat, což žalobkyni omezuje v dispozicích a vylučuje uzavření soudního smíru či mimosoudní dohody. Tato skutečnost pak prakticky vylučuje také možnost, aby byly předmětné nemovitosti přikázány v rámci vypořádání žalovaným, neboť nařízená exekuce by postihla nabyvatele podílu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Exekuce žalobkyně tak sice nebrání zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, prakticky však vylučuje způsob vypořádání, který preferují všichni účastníci řízení, tj. nabytí nemovitostí jako celku prvním žalovaným a druhou žalovanou a vyplacení vypořádacího podílu žalobci a třetí žalované. V úvahu tak reálně připadá pouze poslední (krajní) varianta vypořádání, tj. nařízení prodeje předmětných nemovitostí. S touto variantou však nesouhlasili první žalovaný a druhá žalovaná, kteří měli, jako jediní ze spoluvlastníků, zájem nabýt nemovitosti jako celek do svého výlučného vlastnictví (společného jmění manželů). Okresní soud neshledal účelným přerušení řízení do skončení exekučního řízení ani vyloučení vypořádání pozemků k samostatnému řízení, když by mělo být preferováno sjednocení vlastnictví. Dospěl však k závěru, že žalobkyně požaduje vypořádání v nevhodnou dobu a k újmě žalovaného 1) a žalované 2) ve smyslu ust. § 1140 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o.z.“). Žalobkyně nabyla (teprve v lednu 2023) předmětné spoluvlastnické podíly v rámci své podnikatelské činnosti, a to nikoliv za účelem užívání předmětných nemovitostí, ale za účelem zisku. Tento zisk se pak žalobce snaží realizovat bez ohledu na překážky plynoucí z jeho špatné finanční situace, a to za využití ustanovení o.z. směřujících k ochraně podílových spoluvlastníků. Postup žalobkyně pak poškozuje zejména žalovaného 1) a žalovanou 2), které v podstatě nutí akceptovat prodej nemovitostí ve veřejné dražbě. Nebýt finančních potíží a probíhající exekuce na majetek žalobkyně, mohlo by přitom být vypořádání jednoduše dosaženo trojstrannou mimosoudní dohodou či soudním smírem, kterou by navíc bylo možné dosáhnout žádoucího sjednocení vlastnictví stavby a pozemků. Dle názoru okresního soudu se proto ze strany žalobkyně jedná o zneužití práva ve smyslu ust. § 8 o.z., které nepožívá právní ochrany. Proto žalobu zamítl a rozhodl o přiznání náhrady nákladů řízení žalovaným.3. Proti tomuto rozsudku se včas proti výrokům I až VI odvolala žalobkyně. Namítala, že probíhající exekuce na její majetek je pro probíhající spor irelevantní. Zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví prodejem v dražbě nabude nový vlastník (vydražitel) nemovitosti originárně, tedy neodvozeně od právního předchůdce. I za situace, v níž by soud přikázal podíl žalobkyně do vlastnictví žalovaných, tito by nabyli podíl žalobce originárně bez postižení exekucemi. Uvedené žalobkyně dovozuje z toho, že zaniká spoluvlastnictví, a tedy i postižený podíl jako věc, která je předmětem exekuce Obdobně neshledává podstatnou argumentaci, že mimosoudní řešení bylo pro žalované výhodnější, když s takovou optikou by mohla bít zamítnuta každá žaloba. Podstatou smíru je však dobrovolnost. Žalovaným 1) a 2) nelze rozhodnutím soudu přikázat pozemky. Žalobkyně má za to, že spoluvlastnictví lze v dané situaci vypořádat pouze dražbou. Dále má za to, že situace je prakticky totožná jako v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, s tím, že zde bylo uzavřeno, že právní posouzení, podle kterého je nevhodnost doby dána tzv. inhibitoriem (zákazem povinného nakládat s věcí), není správné. Zadluženost žalobcova ideálního podílu není na závadu zrušení společenství. Nevhodnost doby je objektivní, přechodnou okolností vztahující se k předmětu spoluvlastnictví, pro kterou by se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jevilo nevhodné. Jinak řečeno, nevhodnost doby nastává v případě, že z objektivního hlediska a na přechodnou dobu by vzhledem k věci samotné nebylo vhodné, aby byla rozdělena. Je-li na nemovitost vedena exekuce, potažmo je-li zatížena zástavním právem, nejedná se o okolnost, kterou by sama věc byla rozdělením jakkoli dotčena. Výluky z práva domáhat se zrušení spoluvlastnictví vykládat restriktivně. Pro posouzení nevhodnosti doby nejsou rozhodující osobní poměry spoluvlastníků a z nich vyplývající škoda neb újma. Nevhodnost doby bude směřovat především k dočasným okolnostem, které mají vliv na cenu společné věci. Může tak jít o dočasný hlubší pokles cen společné věci s vidinou pozdějšího opětovného zvýšení ceny, hyperinflace, probíhající oprava či úprava vě