104 C 141/2020-13 — Městský soud v Brně

Manželé se společným návrhem ze dne 23. 9. 2020 domáhali rozvodu manželství uzavřeného dne [datum]. Návrh odůvodnili tím, že mezi nimi došlo k citovému odcizení, od ledna 2019 spolu nežijí, manželství je pouze formálním svazkem, rozhodnutím soudu byla upravena výchova a výživa k jejich společnému synovi [jméno] pro dobu po rozvodu. Soud provedl důkaz oddacím listem účastníků, rodným listem nezletilého [jméno] [celé jméno manžela], narozeného [datum], spisem Okresního soudu v Třebíči, sp. zn. [spisová značka], výslechem manželky a manžela jako účastníků řízení. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce], okres [okres], u obou manželů se jednalo o manželství prvé, z manželství se narodil syn [jméno], oba účastníci mají státní občanství ČR, poslední společné bydliště měli na adrese [adresa]. Problémy v manželství začali oba manželé pociťovat asi v roce 2018, přestávali spolu postupně komunikovat a vzájemně se odcizili. V lednu 2019 se manželka se synem odstěhovala z rodinné domácnosti, od té doby spolu manželé nežijí. Rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 14. 1. 2020, č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [obec] ze dne 21. 7. 2020, č.j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto tak, že nezletilý [jméno] byl pro dobu po rozvodu svěřen do péče matky a otci stanoveno výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně. Podle ustanovení § 755 odst. 1 obč.zák. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle ust. § 756 obč.zák. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny. Po zhodnocení provedených důkazů a zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podmínky stanovené v ustanovení § 755 odst. 1 obč. zák. jsou v dané věci splněny, neboť manželství účastníků řízení je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželství je v současné době pouze formálním svazkem a neplní své základní funkce (§687 odst. 2 obč. zák.). Manželé spolu delší dobu nežijí, nepodporují se, neudržují rodinné společenství, nevytváří zdravé rodinné prostředí, společně nepečují o děti. Návrhu na rozvod manželství proto soud vyhověl, když z provedeného dokazování jako příčinu rozvratu manželství zjistil vzájemné odcizení manželů, ke kterému došlo v důsledku špatné komunikace. Manželé spolu nežijí již více než dva roky, o poměrech společného syna bylo pro dobu po rozvodu pravomocně soudem rozhodnuto (§ 756 obč. zák.), manžel se se synem stýká dle svých možností a dohody s manželkou, za současného stavu již nelze očekávat obnovení manželského soužití. Rozvod manželství není v rozporu se zájmy nezletilého dítěte, soudem nebyly zjištěny a ani účastníky tvrzeny zvláštní důvody pro zájem dítěte na trvání manželství. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 23 z.ř.s., dle kterého účastníci řízení ve statusových věcech manželských a partnerských nemají na náhradu nákladů řízení právo.