CS · EN DE FR brzy

54 C 227/2019-119 — Městský soud v Brně

ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2021:54.C.227.2019.1
Datum: 2021-01-28
Předmět: o zaplacení 62.000 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 118 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 251 z. č. 99/1963 Sb.", "§
["smlouva o dílo""bezdůvodné obohacení"]
O co šlo: o zaplacení 62.000 Kč s příslušenstvím (["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 118 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1)
1. Žalobce se svým žalobním návrhem podaným dne 19. 3. 2019 domáhal po žalovaném zaplacení částky 62.000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, kdy při kontrole účetnictví zjistila, že žalovaný neodevzdal žalobci peněžní prostředky, které v hotovosti obdržel od zákazníků žalobce, a to v celkové výši 62.000 Kč. Jednalo se o částku ve výši 22.000 Kč, kterou žalovaný dne 12. 2. 2016 obdržel od paní , jméno FO, na základě smlouvy o dílo k zakázce č. , hodnota, , kdy žalovaný přijetí této částky potvrdil svým podpisem na smlouvě o dílo, dále o částku ve výši 38.000 Kč, kterou žalovaný dne 19. 2. 2016 obdržel od pana , jméno FO, na základě smlouvy o dílo k zakázce č. , hodnota, , kdy žalovaný přijetí této částky potvrdil svým podpisem na smlouvě o dílo, a dále o částku ve výši , právnická osoba, Kč, kterou dne 19. 2. 2016 obdržel od pana , jméno FO, na základě smlouvy o dílo k zakázce č. , hodnota, , kdy žalovaný přijetí této částky potvrdil svým podpisem na smlouvě o dílo.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz pod čj. , Anonymizováno, , č. účtu, – , Anonymizováno, dne , datum, , proti kterému žalovaný podal odpor dne 27. 11. 2019, v němž uvedl, ž e nárok uplatněný v žalobě neuznává, důrazně odmítá obvinění z činu, kterého se nikdy nedopustil, tvrzení, že pro žalobce vykonával montážního technika je smyšlené, a tvrzení, že žalobci neodevzdal peněžní prostředky, se nezakládá na pravdě, neboť je odevzdal vedoucímu zástupci pro , adresa, , panu , jméno FO, , který tyto záležitosti za , adresa, vyřizoval. Žalovaný dále popřel, že by mu byla doručena výzva žalobce ze dne 20. 8. 2018. Dále ve svém vyjádření popsal pracovní činnost svou i ostatních spolupracovníků ve prospěch žalobce. Závěrem uvedl, že pokud by zakázka nebyla předána spolu se zálohou, nebylo by možné ji vyrobit, tudíž je vyloučené, že by vybrané zálohy nebyly předány z jeho strany žalobci, neboť je přesvědčen o tom, že by žalobce nezpracoval zakázku, kdyby neměl zaplacenou zálohu. Rovněž uvedl, že pro žalobce zpracovával i následně jdoucí zakázky po zakázkách označených v žalobě, za které neměl odevzdat zálohu, kterou od zákazníků vybral, a má za to, že kdyby dlužil žalobci peníze vybrané na zálohách od zákazníků, tento by s ním jistě nadále nespolupracoval a nepožadoval po něm zaměření dalších zakázek a montážní práce na zakázkách. Žalovaný tvrdil, že mezi žalobcem a žalovaným nebyl žádný smluvní vztah, s tím, že nikdy s firmou žalobce nespolupracoval tak, jak to nyní prezentuje žalobce, že spolupracoval pouze s panem , jméno FO, , kdy pro tohoto provedl zaměření a návrhy řešení konkrétních zakázek (návrh řešení vestavných skříní v interiéru) a nikoliv se žalující firmou.3. Žalovaný v závěrečné řeči u jednání dne 28. 1. 2021 uvedl, že má za to, že žalobcův nárok je promlčen, a vznesl námitku promlčení, když uvedl, že tuto zdůvodňuje tak, že jelikož se jednalo o výběr záloh, na základě kterých musí začít nákup materiálu, musí být nejpozději do týdne ověřeno to, zda byla záloha zaplacena, aby mohl být dodržen termín dodání. Obecná promlčecí lhůta je tři roky a tento důkazní materiál vykazuje promlčení téměř pět let, přesně 59 měsíců a 15 dní.4. Zástupce žalobce se vyjádřil k vznesené námitce promlčení a uvedl, že má za to, že žaloba na vydání bezdůvodného obohacení byla podána včas a nárok uplatněný vůči žalovanému není promlčen. O skutečnosti, že jim žalovaný neodvedl finanční plnění, které přijal od žalobcových zákazníků, nebyli schopni zjistit z jednotlivých účetních operací a zjistili to při zpracování konečné uzávěrky účetního roku 2016, tedy nejpozději 31. 3. 2017. Žaloba byla podána dne 19. 3. 2019 a byla tedy zachycena tříletá promlčecí lhůta.5. Soud ve věci provedl níže uvedené důkazy, ze kterých provedl tato dílčí zjištění:6. Ze Smlouvy o dílo k zakázce č. , hodnota, soud zjistil, že se jedná o smlouvu uzavřenou mezi žalobcem jako dodavatelem a objednavatelem, , jméno FO, , kdy na tento smluvní vztah, jejímž předmětem byla výroba vestavěných skříní na míru, byla vybrána záloha od objednavatelky ve výši 22.000 Kč, jejíž převzetí stvrdil žalovaný dne 12. 2. 2016 svým podpisem.7. Ze Smlouvy o dílo k zakázce č. , hodnota, soud zjistil, že se jedná o smlouvu uzavřenou mezi žalobcem jako dodavatelem a objednavatelem, , jméno FO, Trindou, kdy na tento smluvní vztah, jejímž předmětem byla výroba vestavěných skříní na míru, byla vybrána záloha od objednavatelky ve výši 38.000 Kč, jejíž převzetí stvrdil žalovaný dne 19. 2. 2016 svým podpisem.8. Ze Smlouvy o dílo k zakázce č. , hodnota, soud zjistil, že se jedná o smlouvu uzavřenou mezi žalobcem jako dodavatelem a objednavatelem, , jméno FO, Trindou, kdy na tento smluvní vztah, jejímž předmětem byla výroba vestavěných skříní na míru, byla vybrána záloha od objednavatelky ve výši , právnická osoba, Kč, jejíž převzetí stvrdil žalovaný dne 19. 2. 2016 svým podpisem.9. Z Předžalobní výzvy ze dne 20. 8. 2018 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení ve výši 62.000 Kč, právě z titulu neodevzdaných záloh, které žalovaný vybral a které žalobci nepoukázal.10. Z Podacího poštovního archu ze dne 21. 8. 2018 soud zjistil, že žalobce odeslal předžalobní výzvu do dispozice žalovaného.11. Ze živnostenského listu ev. č. , hodnota, -, Anonymizováno, - vystaveného , Anonymizováno, , adresa, soud zjistil, že žalovaný má jako předmět podnikání , Anonymizováno, . Živnostenské oprávnění mu vzniklo , datum, a dosud nezaniklo.12. Z faktury – daňového dokladu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že toto byla faktura za návrhy interiérů za měsíce únor, březen, duben ve výši 18.551 Kč, kdy tento daňový doklad byl vystaven 13. 5. 2016, kdy jako dodavatel byl opět označen žalovaný, pan , Jméno žalovaného, , IČ , IČO žalovaného, a jako odběratel žalobce, společnost , právnická osoba, , s datem vystavení faktury 13. 5. 2016 a fakturovaná částka byla částkou za návrhy interiérů.13. Z faktury – daňového dokladu , Anonymizováno, soud zjistil, že tato byla za časové období listopad a prosinec, kdy byla vystavena na částku 29.913 Kč, kdy jako dodavatel byl označen žalovaný, pan , Jméno žalovaného, , IČ , IČO žalovaného, a jako odběratel žalobce, tedy společnost , právnická osoba, , datum vystavení faktury pak bylo 13. 12. 2016 a datum splatnosti 31. 12. 2016 a jako předmět faktury byla fakturovaná částka za návrhy interiéru.14. Soud zamítl návrh na provedení důkazů účetnictvím žalovaného, rovněž tak návrh na provedení důkazů účetními doklady žalobce, případnými výdajovými pokladními doklady žalobce, svědčícími o zaplacení faktur 2/2016 a 7/2016, neboť těmito listinnými důkazy mělo dojít k prokázání, zda žalovaným fakturované částky byly žalobcem žalovanému proplaceny či nikoliv, ovšem vyřešení této otázky nebylo předmětem tohoto soudního sporu a proto soud považoval provedení těchto důkazů za zcela nadbytečné. Rovněž pak došlo k zamítnutí návrhu na provedení důkazů, jež navrhl žalovaný svým podáním ze dne 27. 11. 2019, (založeným ve spise počínaje čl. 39 – 51), neboť těmito důkazy chtěl žalovaný prokázat, že i nadále, poté, co byly žalovaným vybrány finanční prostředky určené jako zálohy na jednotlivé zakázky v žalobě označené (č. , hodnota, , , Anonymizováno, a, Anonymizováno, , Anonymizováno, ), probíhala spolupráce žalobce se žalovaným. Žalovaný nadále prováděl zaměření u jednotlivých zákazníků žalobce a zprostředkovával uzavření dalších smluv mezi žalobcem a jednotlivými zákazníky, čímž chtěl žalovaný prokázat tu skutečnost, že kdyby žalobci neodevzdal finanční prostředky ze tří zakázek označených v žalobě v celkové výši 62.000 Kč, tak by žalobce od něj nadále nepožadoval provádění práce, tedy zaměření zakázek a sepis smluv o dílo – zakázek. Tato skutečnost, zda žalovaný pro žalobce vykonával další práce, jimiž byl eventuálně zaangažován do uzavření smluv o dílo mezi žalobcem a jeho zákazníky, nebylo významné pro rozhodnutí soudu o tom, zda je žalovaný povinen uhradit žalobou požadované plnění žalobci. Tedy zda se na jeho úkor bezdůvodně obohatilo či nikoliv. Provedením důkazu účetnictvím žalobce by dle názoru soudu neprokázalo odevzdání finančních prostředků ze strany žalovaného žalobci.15. Žalovaný potvrdil, že žalobou označená zaměření provedl a od zákazníků žalobce převzal do své dispozice zálohy v žalobě uvedené. Nerozporoval ani to, že převzetí záloh stvrdil svým podpisem, ale tvrdil, že tyto vybrané peníze předal do dispozice žalobce prostřednictvím pana , jméno FO, . Obrana žalovaného, že nikdy nespolupracoval se žalující firmou, se jeví jako účelová, vedena zřejmě snahou přesvědčit soud, že žalobcův nárok vůči žalovanému není dán.16. Z provedeného dokazování však bylo zjištěno (Smlouvy o dílo v zakázce č. , hodnota, , , Anonymizováno, ), že tyto smlouvy byly na formuláři s logem žalující firmy, do nichž prováděl zákres žalovaný a na těchto formulářích pak ztvrdil svým podpisem převzetí záloh na dané zakázky. O další účelovosti této obrany svědčí i obsah zjišt
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.