108 C 54/2020-27 — Městský soud v Brně

Manžel podal u zdejšího soudu návrh, kterým se domáhal rozvodu manželství. Uvedl, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum]. Za manželství se účastníkům dne [datum] narodil syn [jméno]. V posledních dvou letech se mezi manžely vyskytly problémy, kdy manželé spolu nekomunikují, netráví volný čas a i se synem se stýkají prakticky každý samostatně. Manželé vedou spory i o výchovu syna. Společnou domácnost fakticky ani ekonomicky nevedou. Situace se pak neustále zhoršuje. Manžel již nemá zájem na dalším setrvání v manželství, které považuje za pouze formální svazek. Manželka s návrhem na rozvod manželství zpočátku nesouhlasila, když měla za to, že rozvod manželství není v zájmu nezletilého syna účastníků, přičemž manželství považoval za zcela funkční a normální. Ve svém podání ze dne 8. 2. 2022 poté vyjádřila s rozvodem manželství souhlas a připojila se k němu. Příčiny rozvratu manželství spatřuje zejména v rozdílných povahových rysech obou účastníků, které se postupem času více projevovaly a z toho pramenil nesoulad ve způsobu řešení běžných problémů, výchovy nezletilého i trávení volného času. Manželé se citově odcizili. Od prosince 2020 manželé žijí odděleně, nevedou rodinnou domácnost. Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že manželství účastníků řízení bylo uzavřeno dne 4. 8. 2012 před Úřadem městské části města Brna, [obec]. Z výpovědi účastníků vyplynulo, že neshody mezi nimi jsou již několik let, týkají se zejména názorů na výchovu syna, výživu a stravování, následně došlo k odcizení účastníků, kdy každý si vede svůj vlastní život a v současné době již manželé nejsou schopni spolu komunikovat. Od prosince 2020 pak společně nežijí, neboť manželka se odstěhovala ze společné domácnosti. Z rozsudku Městského soudu v Brně č. j. 22 Nc 9/2020-135 bylo zjištěno, že rozsudkem ze dne 18. 8. 2021, který nabyl právní moci dne 5. 10. 2021, bylo rozhodnuto o svěření nezl. syna účastníků do péče matky a otec byl zavázán k platbě výživného na nezl. syna formou finančních částek. Dle § 755 odst. 1 obč. zák., účinného od 1. 1. 2014 manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle odst. 2 cit. ustanovení nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma. Dle odst. 3 cit. ustanovení mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. V řízení bylo prokázáno, že soudem bylo rozhodnuto o úpravě poměrů nezletilého dítěte účastníků pro dobu po rozvodu. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že byly splněny veškeré podmínky stanovené § 755 obč. zák., účinného od 1. 1. 2014, a manželství účastníků rozvedl. Vzhledem k provedenému dokazování soud dospěl k závěru, že manželství je tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití a jsou tedy dány důvody pro rozvod manželství dle § 755 odst. 1 obč. zák. Účastníci řízení se jakožto manželé společně nestýkají, nevedou společnou domácnost. Žádný z účastníků řízení pak nemá zájem v manželství setrvat. Prvotní příčinu rozvratu soud shledal v rozdílnosti povah a zájmů obou účastníků, které se projevily po několika letech soužití a dále v rozdílných představách o budoucím životě, a zejména v nemožnosti účastníků dohodnout se na podstatných otázkách výchovy syna a společném soužití. V důsledku toho pak došlo ke ztrátě vzájemné důvěry mezi účastníky a citové náklonnosti a dnes již nejsou účastníci schopni společně žít a toto je vyloučeno i do budoucna, tím pak došlo k rozvratu manželství. S ohledem na to se soudu jeví manželství účastníků jakou čistě formální svazek, který již neplní žádnou společenskou ani lidskou funkci, natož pak funkci rodinou. Soud pak dospěl k závěru, že rozvod manželství není v rozporu se zájmy nezl. dítěte účastníků, když toto bylo rozhodnutím soudu svěřeno do péče matky a otec se zavázal přispívat na jeho výživu finanční částkou. Soud tedy manželství účastníků rozvedl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 z. ř. s . Okolnosti případu neodůvodňují přiznání náhrady nákladů řízení.