18 C 79/2022-28 — Městský soud v Brně

1. Osvojitel se svým návrhem soudu podaným dne 28.3.2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud rozhodl o osvojení zletilého osvojence. V odůvodnění návrhu uvedl, že dne [datum] uzavřel manželství s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dříve [celé jméno osvojenkyně], rozenou [příjmení], u obou se jednalo o manželství druhé, kdy tato měla ze svého prvního manželství dceru [jméno], nyní zletilou, je tedy matkou osvojence. Osvojitel má z prvního manželství dceru a syna, se kterými se však nestýká, biologická matka docílila absolutního odcizení. V době uzavření sňatku osvojitele s matkou osvojence bylo osvojenci [anonymizováno] let, již v době před uzavřením manželství, od r. 1998 žil osvojitel společně se svoji nynější manželkou, společným synem a v té době nezletilým osvojencem ve společné domácnosti a o osvojence se staral jako o vlastní, vznikl mezi nimi vztah rodiče a dítěte. Osvojitel má se svoji manželkou společného syna [jméno], [datum narození], který má s osvojencem vynikající vztah a s osvojením souhlasí. Po celou dobu společného života jsou v rodině osvojitele velmi dobré vztahy, existují citové a sociální vazby jako mezi rodiči a dítětem i mezi rodnými sourozenci navzájem, osvojenec se k osvojiteli vždy choval jako k vlastnímu otci. Biologický otec osvojence zemřel dne [datum]. 2. Osvojenec se k návrhu osvojitele připojil a s osvojením souhlasí. 3. Po provedeném dokazování vzal soud ohledně skutkového stavu věci za prokázáno, že osvojitel uzavřel manželství s [jméno] [celé jméno osvojenkyně], rozenou [příjmení], narozenou dne [datum], dne [datum] před [stát. instituce] (oddací list), oba vstupovali do manželství jako rozvedení. Z rodného listu osvojence se podává, že matkou osvojence je [jméno] [celé jméno osvojenkyně], rozená [příjmení], [datum narození], otcem je [jméno] [jméno], [datum narození], osvojenec se narodil dne [datum]. Z úmrtního listu vydaného Úřadem městské části [obec] se podává, že [jméno] [jméno], [datum narození], rozvedený, zemřel dne [datum] v [obec] [obec]. 4. Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že manželství [jméno] [celé jméno osvojenkyně], rozené [příjmení] a [jméno] [příjmení], které bylo uzavřené dne [datum], bylo rozvedeno; kdy nezletilá [jméno] [příjmení], [datum narození] (osvojenec) byla pro dobu po rozvodu svěřena do výchovy matky, otec byl zavázán přispívat na ni finančními částkami (450 Kč měsíčně); tento rozsudek nabyl právní moci dne 10.4.1991. 5. Z rodného listu [jméno] [celé jméno osvojitele] soud zjistil, že jeho otcem je osvojitel a matkou [jméno] [příjmení], rozená [příjmení], tedy matka osvojence, kdy se narodil dne [datum], jde tedy o nevlastního bratra osvojence. [jméno] [celé jméno osvojitele] přípisem ze dne 4.3.2022 vyjádřil souhlas s osvojením osvojence osvojitelem. 6. Z výpovědi osvojitele soud zjistil, že s matkou osvojence i s osvojencem žije ve společné domácnosti od r. 1998, v té době byl osvojenec již součástí rodiny, v r. [rok] přibyl syn [jméno], tedy bratr osvojence. Od začátku byly jejich vzájemné vztahy s osvojencem jako v rodině, také v širší rodině je osvojenec považován za vnučku. Osvojitel sám chce dát své záležitosti do pořádku tak, aby obě děti měly rovnoprávné postavení, rovněž také svůj návrh odůvodnil tím, aby i osvojenec mohl bez problémů zjišťovat jeho zdravotní stav v případě, že by se dostal do nemocnice. 7. Z výpovědi osvojence se podává, že nikdy nepociťovala rozdíly mezi sebou a bratrem [jméno], plní klasickou funkci rodiny, osvojitele představovala jako svého otce. V současné době chce, aby jejich vztahu byl dán právní rámec, když důvod v emocionální rovině žádný nepociťuje. Biologického otce si pamatuje, stýkala se s ním, jezdili na dovolené, zatím je svobodná, sourozence má pouze bratra [jméno]. 8. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], [datum narození], manželky osvojitele a matky osvojence, soud zjisti, že od doby společného soužití s manželem byl vzájemný vztah s osvojencem rodičovský, později přibyl syn [jméno], kdy i přes velký věkový rozdíl s osvojencem (11 let) mají tito sourozenci harmonický vztah. [jméno] si váží přijetí rodiny manžela, kdy osvojence od začátku vnímali jako vnučku. Společnou domácnost s manželem vedli od r. 1998 částečně, kdy osvojitel pracoval v [obec], zcela od r. 2000, kdy se přestěhovali do [obec]. Jiné děti než osvojence a syna [jméno] nemá. Vždy s manželem vystupovali jako rodiče osvojence, a to i ve vztahu ke škole, když žili 2 roky v Německu, kde osvojitel pracoval. 9. Závěr o skutkovém stavu věci soud dovodil takový, že osvojitel žije ve společné domácnosti s osvojencem a jeho matkou od r. 1998, jejich vzájemný vztah je jako mezi otcem a dcerou, do manželství s matkou osvojence vstoupil v r. 2003, když v r. [rok] se osvojiteli a matce osvojence narodil syn [jméno], který s osvojením souhlasí. Osvojenec rovněž s osvojením souhlasí. Biologický otec osvojence zemřel dne [datum]. 10. Podle ust. § 846 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „o.z.“) lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. 11. Podle § 847 odst. 1 o. z. lze zletilého osvojit, jestliže a/ přirozený sourozenec osvojovanému byl osvojen týmž osvojitelem, b/ v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c/ osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d/ osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. 12. Podle § 847 odst. 2 o. z. nelze zletilého osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. 13. Při právním posouzení věci soud dovodil, že jsou ve věci splněny podmínky stanovené v ust. § 846 o. z., kdy osvojení osvojence osvojitelem není v rozporu s dobrými mravy, naopak s ohledem na situaci, že osvojenec žil od r. 1998 ve společné domácnosti s osvojitelem, který se o ni staral jako o vlastního syna, je zcela v souladu s dobrými mravy, aby osvojitel osvojence osvojil. Zletilého osvojence tak lze osvojit s poukazem na ust. § 847 odst. 1 písm. c) a d) o. z. Biologický otec osvojence již zemřel. S ohledem na vše výše uvedené soud tedy návrhu osvojitele vyhověl. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 23 zák. č. 292/2003 Sb., o zvláštních řízeních soudních.